ANALÝZA | Číňané nejsou ten největší problém. Ten leží ve způsobu, jakým ruská armáda rekrutuje lidi

Zelenskyj: Čínských vojáků je daleko více

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno oznámil zajetí dvou Číňanů bojujících na straně ruské armády v ukrajinské Doněcké oblasti, což vyvolalo obavy ze zapojení Číny do konfliktu. Čína tato tvrzení popřela s tím, že vyzývá své občany, aby se vyhýbali ozbrojeným konfliktům, a v současné době situaci prověřuje. Informovaly o tom servery Newsweek a BBC.

„Ukrajinské síly bojovaly se šesti čínskými vojáky a dva z nich zajaly. Máme informace, které naznačují, že v jednotkách okupantů je mnohem více čínských občanů než jen tito dva. V současné době prověřujeme všechna fakta – pracuje na tom rozvědka, Služba bezpečnosti Ukrajiny a příslušné jednotky ozbrojených sil,“ shrnul Zelenskyj.

Peking ve vyšetřování údajně Kyjevu asistuje. „Čína ověřuje informace s ukrajinskou stranou. Dovolte mi zdůraznit, že čínská vláda vždy žádá čínské státní příslušníky, aby se drželi mimo oblasti ozbrojených konfliktů, vyhýbali se jakékoli formě zapojení do ozbrojeného konfliktu, a zejména se vyhýbali účasti na vojenských operacích kterékoli strany,“ vysvětlil mluvčí čínské diplomacie Lin Jian.

Znepokojení projevila také mluvčí americké diplomacie Tammy Bruceová. „Je to znepokojující. Je to znepokojující, když se toho účastní Severní Korea. Je to znepokojující, když byli zajati čínští vojáci... Čína je hlavním podporovatelem Ruska ve válce na Ukrajině. Čína dodává téměř 80 procent zboží dvojího užití, které Rusko potřebuje k udržení války,“ upozornila.

Šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha dále zdůraznil, že „čínské jednotky bojující na ukrajinském území zpochybňují deklarovaný postoj Číny k míru“. Sybiha si předvolal čínského vyslance v Kyjevě, aby podal vysvětlení.

Číňané zdaleka nejsou jediní

Z války na Ukrajině se postupně stal konflikt s výrazným mezinárodním přesahem, v němž přibývá zahraničních bojovníků. Vedle Ukrajiny a Ruska do něj oficiálně vstoupila také Severní Korea – spekulace o jejím zapojení, které kolovaly už v roce 2024, byly na přelomu roku potvrzeny.

Ruská strana navíc od května 2023 cíleně rekrutuje migranty z postsovětské střední Asie, přičemž jim výměnou za vojenskou službu slibuje zrychlené udělení občanství. V samotném Rusku se podle odhadů nachází přes šest milionů migrantů z tohoto regionu. Například uzbečtí dělníci pracující v okupovaném Mariupolu byli po zabavení dokladů donuceni k podpisu smlouvy s ruskými ozbrojenými silami.

Vedle migrantů z postsovětských republik se Rusko zaměřilo i na další regiony, konkrétně třeba na jihovýchodní Asii. Jedním z nejvýraznějších příkladů je Srí Lanka, odkud bylo do ruské armády naverbováno několik desítek mužů, často pod záminkou pracovních příležitostí nebo falešných vojenských kontraktů. Srílanská vláda v březnu letošního roku oznámila, že má potvrzeno nejméně 59 obětí a desítky nezvěstných. Příbuzní některých z nich veřejně vystoupili s výzvou k Moskvě, aby jejich blízké propustila.

Ruské náborové sítě však sahají ještě dál – například do subsaharské Afriky, kde má Moskva dlouhodobé kontakty skrze žoldnéřské skupiny, především Wagnerovu skupinu. Tato struktura, která v regionu působí už od války v Mali či Středoafrické republice, byla využita k rekrutaci afrických občanů pod příslibem vysokých odměn. Přesná čísla chybí, ale podle zpravodajských zdrojů bylo do bojů na Ukrajině přesunuto několik stovek mužů z afrických států – často bez jakékoli právní ochrany nebo statutu.

Zahraniční bojovníci nejsou tabu ani pro jednu stranu

Zahraniční bojovníci se objevují na obou stranách konfliktu – ať už na základě ideologického přesvědčení, nebo kvůli vidině výdělku. Jak Rusko, tak Ukrajina sází na dobrovolníky ze zahraničí. Mnozí z nich ale přicházejí z chudých regionů a často netuší, do čeho skutečně vstupují. Ruské rekrutační úřady například nabídly indickým občanům rychlý zisk a možnost studia, přičemž tito muži netušili, že podepisují smlouvu s ruskou armádou.

Podle dostupných údajů bylo do podzimu loňského roku do ruské armády nalákáno 91 Indů. Pouze část z nich se vrátila domů. „Jsem v panice. Nevím, jestli se vrátím živý, nebo v krabici. Prosím, zachraňte mě,“ uvedl Urgen Tamang krátce před svým propuštěním z bojiště na jihu Ukrajiny. Většina těchto mužů pocházela z chudých oblastí a byla naverbována ruskými zprostředkovateli s příslibem práce a výplaty. Místo toho však skončili v první linii. Dosud bylo potvrzeno nejméně devět obětí z řad indických občanů.

Ukrajina oproti tomu rekrutuje cizince transparentněji – především prostřednictvím Mezinárodní legie obrany Ukrajiny, která vznikla krátce po začátku invaze v roce 2022. V jejích řadách se postupně objevili občané z více než padesáti zemí světa – mimo jiné Spojených států, Velké Británie, Polska, Kanady, Gruzie, Litvy, ale i Česka.

Motivační spektrum těchto bojovníků je výrazně odlišné od ruských případů. Většina z nich přichází na Ukrajinu z přesvědčení – s cílem bránit demokratické hodnoty, čelit ruské agresi, nebo pomoci napadené zemi. Zatímco Rusko sází na finanční pobídky, nabídky občanství či výhody pro rodinu, u ukrajinských dobrovolníků převažuje ideologická a etická motivace.

Ukrajinská vláda zahraniční bojovníky oficiálně registruje, podrobuje výběru a výcviku, a ti následně slouží v regulérních jednotkách armády. Nejde tedy o žoldnéřské struktury bez velení – jaké se objevují u Ruska – ale o dobrovolníky začleněné do struktury ozbrojených sil.

Ztráty mezi těmito bojovníky přesto nejsou zanedbatelné. Podle oficiálních a otevřených zdrojů padly desítky členů Mezinárodní legie, včetně občanů západních zemí a států Evropské unie. Přesný počet není znám, protože část bojovníků se do země dostala mimo oficiální kanály – například prostřednictvím soukromých skupin nebo na základě osobního kontaktu s ukrajinskými jednotkami.

Dobrovolníci jsou z právního hlediska v jiné pozici než žoldnéři: pokud bojují v rámci oficiálních ozbrojených sil a dodržují vojenské konvence, spadají pod ochranu mezinárodního humanitárního práva, včetně Ženevských úmluv. To jim poskytuje větší právní bezpečí v případě zajetí, než jaké mají neregistrovaní nebo nelegálně naverbovaní rekruti na ruské straně.