Indové v ruské armádě prosí o záchranu. Moskva slibovala peníze, místo toho je poslala na frontu

Indická vláda oznámila, že Rusko vrátilo několik desítek z 91 Indů, které podvodem donutilo bojovat na Ukrajině. Na frontě jich mělo zahynout už devět, další jsou zmrzačení. Úředníci jim slibují rychlý výdělek nebo studium na vysokých školách, chudí indičtí muži ale nevědí, že se ve skutečnosti nechávají naverbovat.

Ruští mobilizační úředníci nalákali do ruské armády 91 Indů, jen část z nich se dosud vrátila domů. „Jsem v panice. Nejsem si jistý, jestli se vrátím v pořádku, nebo v krabici. Prosím, zachraňte mě,“ popsal Urgen Tamang jen pár dní před svým propuštěním. Bojoval na jihu Ukrajiny.

Většina indických bojovníků pochází z chudých rodin, vylákali je ruští agenti s příslibem peněz a práce. Namísto toho, aby „pomáhali“ ruské armádě, byli vysláni do válečné zóny. Dostupné informace hovoří o celkem devíti mrtvých Indech.

Podle britské stanice BBC mnozí uvedli, že byli rozmístěni v Ruskem okupovaných částech ukrajinského území. Donutili je orientovat se v minách, bezpilotních letounech či raketách. Neměli ale prakticky žádný vojenský výcvik.

Indické úřady mezitím zatkly devatenáct osob za obchodování s lidmi. Po návštěvě premiéra Nárendry Módího v Moskvě Kreml přislíbil navrácení všech Indů.

„Nemohu uvěřit, že jsem odtamtud odešel,“ líčil pro BBC Sunil Karwa, kterého ruské úřady vyslaly bojovat k Bachmutu. Bojoval společně s mužem, který žil v Indii ve vedlejší vesnici. „Patnáct dní po zranění ho poslali zpět na frontu a on na poli omdlel. Nyní je ochrnutý,“ popsal Sunil.

Ruští verbíři je údajně donutili podepsat dokumenty v ruštině, kterým nerozuměli. „Proces byl tak rychlý - jen pár podpisů a fotografií a byli jsme v armádě,“ řekl bojovník.

Například Rádža Pathan se zapsal na neexistující vysokou školu. „Když jsem tam přišel, viděl jsem plakáty inzerující nábor do armády. Do té doby jsem utratil tolik času a peněz, že jsem se stejně rozhodl vstoupit,“ řekl.

Jinému Indovi, Mohammedovi Sufyanovi, ve válce zemřel kamarád. „Byl ode mě pouhých 15 metrů, kopal zákop u Krynky v Chersonu, když na něj dopadla raketa. Vlastníma rukama jsem jeho mrtvé tělo naložil do náklaďáku. Poté, co jsem viděl mrtvé tělo svého přítele, jsem už neměl sílu na nic,“ vyprávěl.

Dokonce už od května 2023 se Rusko snaží rekrutovat migranty z centrální Asie, jimž zároveň slibuje urychlený proces získání občanství. V zemi je nejméně 6 milionů takových lidí. Například uzbečtí dělníci z Mariupolu byli po konfiskaci pasů donuceni ke vstupu do ruských ozbrojených sil.

Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí nařídil navýšení počtu vojáků v ruských ozbrojených silách o 180 000, čímž jejich celkový počet dosáhne 1,5 milionu. Příslušný dekret, zveřejněný na oficiálních stránkách, vstoupí v platnost 1. prosince. Uvedla to agentura Reuters s tím, že Putin chce mít po Číně druhou největší armádu na světě.

Ruské úřady na podzim 2022, v reakci na ukrajinskou protiofenzívu, povolaly přibližně 300 000 záložníků. Od té doby jsou vojáci spíše získáváni dobrovolně, a to díky lákavým nabídkám vysokého žoldu.

Podle mnohých politických a vojenských komentátorů Kreml váhá s dalším povoláváním záložníků kvůli obavám z destabilizace země. Po zahájení invaze na Ukrajinu v únoru 2022 uprchly z Ruska stovky tisíc lidí, aby se vyhnuly mobilizaci.

Související

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila novou fázi útoků na Ukrajinu

Ruské síly zahájily novou fázi útoků na Ukrajinu, přičemž se úmyslně zaměřují na tamní železniční síť. Při masivním bombardování Kyjeva a okolního regionu zasáhla balistická raketa depo lokomotiv, kde zahynulo šest zaměstnanců státní společnosti Ukrzaliznytsia. Útoky v oblasti si celkem vyžádaly nejméně dvanáct lidských životů a tucet zraněných, mezi nimiž jsou i tři děti. Vlnu vzdušných úderů zahájila Moskva těsně před začátkem nového školního roku.
Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj varoval letecké společnosti. Prakticky uzavřel vzdušný prostor nad Ruskem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval letecké společnosti a pojišťovny, že vzdušný prostor nad Ruskem se stává plně nebezpečným a de facto se uzavírá. Reagoval tak na výrazné stupňování ukrajinských dronových operací nad ruským územím. Upozornění směřovalo všem dopravcům, kteří dosud využívají klíčová ruská letiště, především v Moskvě a Petrohradu. Zelenskyj zdůraznil, že samotná válka rozpoutaná Moskvou postupně uzavírá ruské nebe pro civilní provoz.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Indie Ruská armáda

Aktuálně se děje

před 24 minutami

Prezident Trump

Chráním Velkou Británii před jaderným útokem, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro televizi GB News prohlásil, že vojenské operace Spojených států proti Íránu chrání Velkou Británii před hrozbou jaderného útoku. Podle něj by Teherán v případě získání jaderných zbraní pravděpodobněji zaútočil na evropské cíle v dosahu svých raket než na americké území. Trump zároveň naznačil, že by Spojené státy nemusely podpořit Británii v případě nového konfliktu s Argentinou o Falklandské ostrovy. Tento postoj zdůvodnil tím, že Londýn neposkytl Američanům dostatečnou pomoc při vojenském střetu na Blízkém východě.

před 53 minutami

před 1 hodinou

Bleskové povodně v Nepálu

Proč došlo v Nepálu k největšímu sesuvu půdy za 20 let? Vědci už znají odpověď

Devět dní uplynulo od incidentu, kdy se v nepálském národním parku Langtang došlo k masivnímu závalu, při kterém se z horského masivu uvolnila obrovská masa horniny a ledu. Divoce proudící masa bahna, vody a suti se prohnala údolím Lhende Khola a zničila obytné domy, silnice, mosty i elektrárny. Hladina řeky Trišúlí stoupla v průběhu pouhé půlhodiny až o devět metrů. Počet potvrzených obětí překročil hranici jednoho tisíce a více než čtyři tisíce lidí zůstávají pohřešovány na obou stranách hranice.

před 2 hodinami

Takto by na mapě měla správně vypadat Afrika

Překreslete atlasy. OSN zvažuje změnu mapy světa, poprvé za 500 let

Valné shromáždění Organizace spojených národů zvažuje rezoluci, která vyzývá k postupnému nahrazení tradiční Mercatorovy mapy světa novým zobrazením lépe odpovídajícím skutečné rozloze afrického kontinentu. Návrh předložilo Togo a oficiálně jej podporuje všech padesát čtyři členských států Africké unie. Togoský ministr zahraničních věcí Robert Dussey zdůraznil, že iniciativa nepředstavuje politickou debatu, ale odbornou vědeckou diskusi opřenou o fakta. Podle jeho slov je na čase, aby mezinárodní společenství přijalo geografickou realitu v celém jejím rozsahu.

před 2 hodinami

Petr Macinka

Macinka poskytl rozhovor maskovanému muži. Šlo o aktivistu v přestrojení

Ministr zahraničních věcí Petr Macinka se stal terčem neobvyklé provokace během jednoho ze svých rozhovorů. Člen vlády poskytl interview muži vystupujícímu v mikině a kukle, který se vydával za investigativního novináře Thomase Pauknera. Pod maskou se však ve skutečnosti skrýval aktivista Vojtěch Pšenák. 

před 3 hodinami

 J. D. Vance

USA při úderu v Íránu zasáhly svatební oslavu. Stává se, reagoval Vance

Americký viceprezident JD Vance reagoval na zprávy o leteckém úderu v jižním Íránu, který zasáhl svatební oslavu a vyžádal si lidské životy. Na tiskovém brífinku ve Bílém domě prohlásil, že Spojené státy nikdy záměrně necílí na civilisty, avšak při bojových operacích se někdy stávají chyby. Zároveň vyjádřil značnou skepsi k informacím pocházejícím z oblasti a zdůraznil, že celou událost americká strana prověřuje.

před 4 hodinami

Palestina

Izrael představil plán na vysídlení Pásma Gazy. Miliony Palestinců pošle do jiných zemí

Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán zaměřený na masové vysídlení palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy do zahraničí. Návrh počítá s tím, že během prvního roku opustí toto území přibližně 250 tisíc lidí a zbývající populace čítající přes dva miliony obyvatel odejde v následujících šesti letech. Šéf krajně pravicové strany Židovská síla označil svůj projekt za plně realistický a konkrétní. Podle jeho slov již existují zahraniční státy připravené tyto obyvatele přijmout, žádné konkrétní země však nejmenoval.

před 5 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

V Nepálu nachází i devět dní po katastrofě živé

Dva pracovníci byli zachráněni z tunelu vodní elektrárny v Nepálu devět dní poté, co oblast zasáhly katastrofální bleskové povodně. Záchranářům se podařilo oba muže vyprostit v pátek v brzkých ranních hodinách z hloubky přibližně 170 metrů pod zemí. K neštěstí došlo v komplexu vodní elektrárny Upper Trishuli 3A, který se nachází v jedné z nejvíce postižených oblastí celé země.

před 6 hodinami

včera

IKEA

IKEA potěšila Čechy. Od září výrazně zlevnila stovky produktů

Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu. 

včera

Andrej Babiš

Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové

Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti. 

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Kouč Jandač bude Plzni chybět až do listopadu. Zřejmě kvůli uspěchané rekonvalescenci

Hokejový trenér Josef Jandač nebude na lavičce Plzně přítomen nejen na začátku nové extraligové sezóny 2026/27, která startuje už 15. září, ale bude na na ni chybět až do listopadu. To proto, že je po zranění Achillovy šlachy a i když se zdálo, že by se mohl během léta vrátit zase zpátky do plného provozu, zranění se obnovilo a nyní ho tak čeká další operace.

včera

Pražské metro, stanice Můstek

Praha už plánuje metro E. Radní naznačili, kudy by měla vést pátá linka

Rada hlavního města Prahy bude v pondělí hlasovat o zadání přípravy veřejné zakázky studie proveditelnosti páté linky pražského metra. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) v tuto chvíli dokončuje analytickou část studie, která mapuje potenciální trasy a uzly, jež by nová tangenciální linka mohla propojit.

včera

včera

včera

včera

Londýn

Když Londýn lehl popelem. Oheň ničil domy a zabíjel, město ale také zbavil moru

Byl druhý zářijový den roku 1666, stalo se to tedy před rovnými 360 lety, když v Londýně vypukl ničivý požár, který spálil většinu města. Tisíce domů lehlo popelem, nenávratně byly zničeny významné památky, zahynuli někteří obyvatelé. Oheň měl ale také jedno pozitivum – zbavil město morové epidemie, která ho zachvátila o rok dříve.

včera

Rusko, Kreml

Rusko na svém území uzavře německá kulturní centra

Ruská federace uzavře na svém území německá kulturní centra v reakci na předchozí kroky Berlína. Německo totiž rozhodlo o uzavření ruského konzulátu v Bonnu a kulturního střediska Ruský dům v německé metropoli. Tento krok odráží narušené vztahy a prohlubující se napětí mezi Moskvou a evropskými zeměmi podporujícími Ukrajinu. Německé orgány k tomuto opatření přistoupily poté, co obvinily Moskvu z pokusu o útok na letišti v Lipsku.

včera

Radoslaw Sikorski

Sikorski po vlně hybridních útoků vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských občanů v EU

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských diplomatů a občanů v rámci Evropské unie. Reagoval tak na nedávnou vlnu hybridních útoků na evropském území, včetně přeletů dronů naložených výbušninami v Německu. Podle polského šéfa diplomacie se Moskva snaží rozvrátit evropský blok zevnitř. Z toho důvodu by Ruské federaci nemělo být umožněno využívat výhod volného pohybu.

včera

Americká armáda provedla Hormuzským průlivem 40 obchodních lodí, odrážela raketové útoky Íránu

Americká armáda uskutečnila v Hormuzském průlivu dosud největší doprovodnou operaci od začátku současného ozbrojeného konfliktu. Během úterních akcí usměrňovala plavbu čtyřiceti obchodních lodí, které dohromady přepravovaly osmnáct milionů barelů ropy. Současně americké síly zasáhly téměř šedesát íránských vojenských cílů v blízkosti této klíčové námořní trasy. Cílem rozsáhlé operace bylo zajistit plynulost dodávek energie a zároveň oslabit schopnost Íránu ohrožovat komerční přepravu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy