Indická vláda oznámila, že Rusko vrátilo několik desítek z 91 Indů, které podvodem donutilo bojovat na Ukrajině. Na frontě jich mělo zahynout už devět, další jsou zmrzačení. Úředníci jim slibují rychlý výdělek nebo studium na vysokých školách, chudí indičtí muži ale nevědí, že se ve skutečnosti nechávají naverbovat.
Ruští mobilizační úředníci nalákali do ruské armády 91 Indů, jen část z nich se dosud vrátila domů. „Jsem v panice. Nejsem si jistý, jestli se vrátím v pořádku, nebo v krabici. Prosím, zachraňte mě,“ popsal Urgen Tamang jen pár dní před svým propuštěním. Bojoval na jihu Ukrajiny.
Většina indických bojovníků pochází z chudých rodin, vylákali je ruští agenti s příslibem peněz a práce. Namísto toho, aby „pomáhali“ ruské armádě, byli vysláni do válečné zóny. Dostupné informace hovoří o celkem devíti mrtvých Indech.
Podle britské stanice BBC mnozí uvedli, že byli rozmístěni v Ruskem okupovaných částech ukrajinského území. Donutili je orientovat se v minách, bezpilotních letounech či raketách. Neměli ale prakticky žádný vojenský výcvik.
Indické úřady mezitím zatkly devatenáct osob za obchodování s lidmi. Po návštěvě premiéra Nárendry Módího v Moskvě Kreml přislíbil navrácení všech Indů.
„Nemohu uvěřit, že jsem odtamtud odešel,“ líčil pro BBC Sunil Karwa, kterého ruské úřady vyslaly bojovat k Bachmutu. Bojoval společně s mužem, který žil v Indii ve vedlejší vesnici. „Patnáct dní po zranění ho poslali zpět na frontu a on na poli omdlel. Nyní je ochrnutý,“ popsal Sunil.
Ruští verbíři je údajně donutili podepsat dokumenty v ruštině, kterým nerozuměli. „Proces byl tak rychlý - jen pár podpisů a fotografií a byli jsme v armádě,“ řekl bojovník.
Například Rádža Pathan se zapsal na neexistující vysokou školu. „Když jsem tam přišel, viděl jsem plakáty inzerující nábor do armády. Do té doby jsem utratil tolik času a peněz, že jsem se stejně rozhodl vstoupit,“ řekl.
Jinému Indovi, Mohammedovi Sufyanovi, ve válce zemřel kamarád. „Byl ode mě pouhých 15 metrů, kopal zákop u Krynky v Chersonu, když na něj dopadla raketa. Vlastníma rukama jsem jeho mrtvé tělo naložil do náklaďáku. Poté, co jsem viděl mrtvé tělo svého přítele, jsem už neměl sílu na nic,“ vyprávěl.
Dokonce už od května 2023 se Rusko snaží rekrutovat migranty z centrální Asie, jimž zároveň slibuje urychlený proces získání občanství. V zemi je nejméně 6 milionů takových lidí. Například uzbečtí dělníci z Mariupolu byli po konfiskaci pasů donuceni ke vstupu do ruských ozbrojených sil.
Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí nařídil navýšení počtu vojáků v ruských ozbrojených silách o 180 000, čímž jejich celkový počet dosáhne 1,5 milionu. Příslušný dekret, zveřejněný na oficiálních stránkách, vstoupí v platnost 1. prosince. Uvedla to agentura Reuters s tím, že Putin chce mít po Číně druhou největší armádu na světě.
Ruské úřady na podzim 2022, v reakci na ukrajinskou protiofenzívu, povolaly přibližně 300 000 záložníků. Od té doby jsou vojáci spíše získáváni dobrovolně, a to díky lákavým nabídkám vysokého žoldu.
Podle mnohých politických a vojenských komentátorů Kreml váhá s dalším povoláváním záložníků kvůli obavám z destabilizace země. Po zahájení invaze na Ukrajinu v únoru 2022 uprchly z Ruska stovky tisíc lidí, aby se vyhnuly mobilizaci.
Související
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
Ukrajina nasadí proti Rusku "zázračnou zbraň". Může s ní zkusit zabít Putina
válka na Ukrajině , Indie , Ruská armáda
Aktuálně se děje
před 21 minutami
Americké volby jako obrovská bezpečnostní operace. Barikády jsou kolem sídel kandidátů i soukromých podniků
před 43 minutami
Američané nevolí jen prezidenta. Rozhodují o politické budoucnosti země
před 1 hodinou
Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa
před 1 hodinou
Rusko přišlo s bizarní teorií, proč v Moldavsku vyhrála prozápadní prezidentka
před 2 hodinami
Kampaň v USA jde do finále. Ani jeden z kandidátů nezklamal, zbytek zůstává na voličích
před 2 hodinami
Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu
před 3 hodinami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 3 hodinami
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 4 hodinami
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 4 hodinami
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 4 hodinami
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 4 hodinami
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 5 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 5 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 6 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 7 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
Zanedlouho bude jasné, kdo z dvojice Kamala Harrisová a Donald Trump obsadí místo v Oválné pracovně Bílého domu. Docent Jeffrey Alan Smith z Katedry anglistiky a amerikanistiky brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz vylíčil, jak se liší kampaně obou kandidátů – a co jejich zvolení může (nejen) pro USA znamenat.
Zdroj: Jakub Jurek