Sankce USA dopadly na Rusko: Nefungují platební karty, akcie se propadají

Moskva - Rusko se prozatím zdrží odvetné reakce na americké sankce i na ukrajinské plány zavést víza ve vzájemném cestovním styku. Na zasedání bezpečnostní rady to dnes v Moskvě prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Oznámil, že v bance Rossija vystavené sankcím USA si zřídí účet, na který nechá poukazovat svůj prezidentský plat.

Podle ruské agentury RIA Novosti Putin na zasedání vyslechl hlášení ministra zahraničí Sergeje Lavrova, který si stěžoval na nepřátelské výroky nového ukrajinského vedení. Ruské diplomacii podle něj vadí záměr Kyjeva vystoupit z postsovětského Společenství nezávislých států a zejména plán zavést ve vztahu k Rusku víza. "Pokud se tak stane, předložíme vám některé naše návrhy," řekl Lavrov Putinovi.

Prezident si ale podle RIA Novosti v současné době odvetné akce nepřeje. "Pokud jde o americké sankce i o zavedení vízového režimu ze strany Ukrajiny, pak se zatím odvetných kroků musíme zdržet," řekl prezident. 

Putinovo zdrženlivé prohlášení ale vzápětí zpochybnil jeho mluvčí Dmitrij Peskov, podle něhož bude Moskva reagovat na každé zavedení sankcí. "Na sankce budeme reagovat na základě principu vzájemnosti," řekl novinářům. Zavedení sankcí je podle Peskova pro Rusko absolutně nepřijatelné. "Pokaždé odpovíme zrcadlovitě," poznamenal mluvčí.Ruské ministerstvo zahraničí na rozšíření západních sankcí už ve čtvrtek reagovalo. Na ruském seznamu se podle agentury ITAR-TASS ocitla řada poslanců amerického Kongresu a dva poradci amerického prezidenta Baracka Obamy. Dnes ministerstvo oznámilo, že bude Kremlu doporučovat zavedení sankcí proti Západu obdobných těm, které USA a Evropská unie vyhlásily Moskvě.

Podle ruských médií přistupuje ruský prezident k sankcím Západu s humorem. Když se ukázalo, že se řada osob přítomných na schůzi bezpečnostní rady na americkém sankčním seznamu ocitla, Putin s úsměvem varoval, že "takoví lidé nás kompromitují, musíme se od nich držet dál".

Kydají na nás špínu

Svůj sankční seznam dnes schválil i parlament anektovaného Krymu, který zakázal vstup na poloostrov velké části členů ukrajinské Nejvyšší rady. Kromě 83 poslanců ukrajinské strany Vlast, 37 poslanců hnutí UDAR a 35 zastupitelů strany Svoboda se na "černém seznamu" ocitlo i 19 poslanců Strany regionů svrženého prezidenta Viktora Janukovyče.

Na Krym nesmí ani někdejší prezidentova pravá ruka Anna Hermanová nebo místopředseda Strany regionů a někdejší ukrajinský ministr Serhij Tihipko. Celkem se sankce týkají 278 ze 450 ukrajinských poslanců.

Podle Konstantinova mají ukrajinští poslanci ruce potřísněné krví. "Kydají na nás špínu a chtějí nás ranit. Ztratili jakýkoli kontakt s lidem i s realitou," řekl šéf krymského parlamentu.

Nefungují platební karty

Klienti bank, které patří lidem z úzkého okruhu Vladimira Putina, v pátek ráno zjistili, že jim nefungují jejich kreditní karty (týká se to těch, kteří využívají velké americké karetní společnosti Visa a MasterCard). Podle serveru iDnes.cz se tento problém týká bank AKB Rossija, Sobinbankm, Investkapitalbank, SMP a Finservis. Poradenské linky bankovních domů jsou přetížené telefonáty klientů, kteří jsou v zahraničí a karty jim nefungují.

Karty nefungují ani klientům SMP Banky, kterou vlastní bratři Arkadij a Boris Rotenbergovi. Ti se podíleli na financování olympiády v Soči - vysněného projektu současného šéfa Kremlu. Starší Arkadij zná Putina ještě z Petrohradu, kde s ním cvičil judo.

Ruská centrální banka stojí na straně banky Rossija a slíbila, že ji v případě problémů pomůže. "Pokud to bude nutné, budou přijata příslušná opatření na podporu této úvěrové instituce a spolehlivou ochranu zájmů jejích vkladatelů a věřitelů," sdělila podle Reuters centrální banka v prohlášení.

Putin na zasedání bezpečnostní rady prohlásil, že se rozhodl otevřít si účet v ruské bance Rossija, která byla zasažena americkými sankcemi. "Je to, pokud vím, průměrná banka, osobně jsem tam účet neměl. Ale v pondělí si ho určitě založím," řekl Putin.

Ruské akcie v pátek prudce oslabují kvůli obavám, že západní země uvalí na Rusko hospodářské sankce kvůli jeho postupu vůči Ukrajině. Index moskevské burzy MICEX kolem 8:20 SEČ vykazoval pokles o tři procenta na 1281 bodů, napsala agentura Reuters.

Terčem amerických sankcí se už stala banka Rossija, což vedlo k prudkému poklesu akcií ruského bankovního sektoru. Výrazné ztráty však zaznamenaly také akcie podniků z jiných odvětví, včetně plynárenské společnosti Gazprom a ropné firmy Lukoil.

K poklesu na ruském akciovém trhu přispělo rovněž rozhodnutí ratingových agentur Fitch a Standard & Poor's zhoršit výhled hodnocení úvěrové spolehlivosti Ruska ze stabilního na negativní. Důvodem jsou obavy z dopadů ukrajinské krize na ruskou ekonomiku, uvádí iHned.cz. Kurz ruského rublu v pátek na rozdíl od akcií stagnuje poté, co ve čtvrtek v reakci na zprávu o amerických sankcích utrpěl těžké ztráty. Vůči euru vykazoval rubl kolem 8:20 SEČ pokles o pouhých 0,1 procenta na 50,16 RUB.

Související

Více souvisejících

Vladimír Putin Ukrajinská krize Rusko

Aktuálně se děje

před 35 minutami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 1 hodinou

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Ebráhím Raísí

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Aktualizováno včera

Atentát na Fica: Vyšetřuje se i teorie, že pachatel nebyl osamělým vlkem

Vyšetřovatelé se v případu středečního atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD) zabývají i možností, že pachatel Juraj C. nebyl osamělým vlkem, řekl ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas-SD) v neděli. Upozornil, že spolupachateli nebyli dva lidé z Handlové, jak se šířilo na sociálních sítích. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy