V Rusku ve středu vyvrcholí referendum o ústavních změnách, které by prezidentovi Vladimiru Putinovi umožnily zůstat v Kremlu i po vypršení současného mandátu. V případě přijetí ústavní novely by nyní sedmašedesátiletý prezident - pokud se rozhodne znovu kandidovat a pokud jej voliči zvolí - mohl setrvat ve funkci až do května 2036. Délkou působení v čele státu tak překonal všechny sovětské vládce, včetně Josifa Stalina.
S návrhem první ústavní reformy od přijetí základního zákona v roce 1993 přišel Putin v polovině ledna v projevu k zákonodárcům, oficiálně kvůli posílení role parlamentu při vytváření vlády či sociálním garancím. Mezitím se v balíku změn objevila i zmínka o Bohu či o manželství jako svazku muže a ženy - a také možnost "vynulovat" dosavadní prezidentské mandáty, což by Putinovi otvevřelo možnost v roce 2024 znovu kandidovat, a to případně na dvě další šestiletá období.
Balík změn již schválily obě komory parlamentu, zákonodárné sbory všech 85 regionů i ústavní soud a podepsal prezident. Ke vstupu v platnost chybí již jen přijetí v celostátním hlasování.
Podle původního plánu se mělo referendum konat 22. dubna, ale kvůli pandemii bylo odloženo. V situaci, kdy v Rusku denně přibývají tisíce nových případů k více než 600.000 nakaženým, se úřady snaží o "maximálně bezkontaktní" hlasování, včetně jeho rozložení do více dnů. Referendum, vyhlášené na 1. července, začalo již 25. června a v některých odlehlých končinách Dálného východu a Sibiře či na lodích a polárních stanicích ještě dříve.
Hlasování ještě před stanovenou lhůtou ruské zákony připouštějí a obvykle ho využívá jen malá část voličů. V případě referenda se začalo hlasovat den po velké vojenské přehlídce v Moskvě, která podle některých komentátorů měla lidem zlepšit náladu a mobilizovat je, aby se hlasovalo "v ovzduší svátku vítězství nad nákazou".
Pro přibližně 110 milionů oprávněných voličů jsou k dispozici roušky a dezinfekce. V Moskvě a v Nižním Novgorodu úřady umožnily i internetové hlasování, k němuž se předběžně zaregistrovalo 15 procent voličů v metropoli a pět procent v okolí Nižního Novgorodu. Za tři dny podle šéfky ústřední volební komise Elly Pamfilovové odhlasovalo na 30 milionů voličů.
K mobilizaci voličů mělo podle médií přispět i rozdávání nákupních poukázek ve volebních místnostech či loterie pro účastníky, ve kterých se dají vyhrát byty, auta, televize či chytré mobily. Některé náhody budí podiv široko daleko: třeba v Omsku byt vyhrála předsedkyně volební komise.
Státní propaganda burcuje voliče k účasti bez zmínky o dalším setrvání Putina v Kremlu. Nicméně podle moskevského starosty Sergeje Sobjanina jde o nezbytný krok "zaručující stabilitu a rozptylující nejistotu". Sám Putin v televizi prohlásil, že se ještě nerozhodl, zda po roce 2024 zůstane v Kremlu, ale že samotná existence takové možnosti bude zásadní - jinak by místo normální práce pro stát začalo na všech příčkách moci hledání možného nástupce.
Podle průzkumu nezávislého sociologického střediska Levada se mezi Rusy souhlas s Putinovým počínáním jako prezidenta nyní pohybuje na úrovni 59 procent, což je nejnižší bod od jeho vstupu do velké politiky v roce 1999. V průzkumech státních agentur se Putinova obliba pohybuje nad 60 procenty.
"I přes pokles popularity v posledních letech zůstává šéf státu velice oblíbený," poznamenala tisková agentura AFP.
Podle hlavního odpůrce Kremlu Alexeje Navalného má hlasování jediný cíl: umožnit Putinovi "stát se doživotním prezidentem". Opozičník vyzval k bojkotu referenda, které podle něj představuje "státní převrat".
Proti změnám ústavy se postavila i komunistická strana, která obvykle podporuje Kreml ve všech klíčových otázkách. Putin má slovy předsedy komunistů Gennadije Zjuganova "více moci než car, faraon a generální tajemník komunistické strany dohromady".
Související
Ukrajina zatápí Rusům. Oblasti ruší oslavy Dne vítězství
V Bayreuthu zatkli 2 ruské agenty, kteří plánovali útoky v Německu
Rusko , Vladimír Putin , referendum , Alexej Navalnyj , Sergej Sobjanin (moskevský starosta)
Aktuálně se děje
před 7 minutami
Pavla zklamalo Babišovo ANO. O změnách v důchodech už nechce jednat
před 49 minutami
Počet obětí útoku ruské armády v Dněpropetrovsku roste. Zelenskyj žádá o akutní posílení protivzdušné obrany
před 1 hodinou
Počasí: Zima se vrátila do Česka. Meteorologové upřesnili platná varování
před 1 hodinou
Írán popřel zprávy o útoku Izraele. Za výbuchy stály drony z vnitrozemí
před 1 hodinou
CIA: Pokud Ukrajina nedostane peníze, letos válku s Ruskem prohraje
před 2 hodinami
Ukrajinská armáda sestřelila první ruský strategický bombardér
před 3 hodinami
Ukrajina zatápí Rusům. Oblasti ruší oslavy Dne vítězství
před 3 hodinami
O princeznu Kate je postaráno, ujistil William. Léčba rakoviny pokračuje
před 3 hodinami
Poláci zablokovali hraniční přechody s Ukrajinou. Vadí jim levné zboží
před 4 hodinami
Trump vyzval Evropu, aby poskytla Ukrajině více peněz
před 4 hodinami
Izrael zaútočil na pozice syrské armády
před 5 hodinami
USA o útoku na Írán věděly předem. Operaci neschválily
před 5 hodinami
Izrael zaútočil na Írán, tvrdí média. Úřady zatím mlčí
před 6 hodinami
Fico otočil a podporuje Ukrajinu. Anebo ne?
před 7 hodinami
Předpověď počasí do konce týdne: Do hor se vrátí zima, spadne až 40 cm sněhu
včera
Tusk: Situace je kritická. Nadcházející týdny mohou rozhodnout o osudu Ukrajiny
včera
Česko našlo způsob, jak využít peníze ze slovenské sbírky na munici, řekl Fiala
včera
Rada Evropy obvinila Rusko ze smrti Alexeje Navalného. Putina označila za nelegitimního prezidenta
včera
Julia Navalná se dostala na seznam 100 nejvlivnějších lidí světa časopisu Time
včera
Írán čelí novým západním sankcím i hrozbě izraelské odvety
USA a Velká Británie ve čtvrtek uvalily rozsáhlé sankce na firmy a jednotlivce, kteří pomáhají s výrobou íránských dronů a řízených střel, uvedla zahraniční média. Jde o reakci na íránský útok na Izrael. Teherán ve čtvrtek zopakoval, že je připraven na další odvetu v případě slibované izraelské reakce.
Zdroj: Lucie Podzimková