V Rusku ve středu vyvrcholí referendum o ústavních změnách, které by prezidentovi Vladimiru Putinovi umožnily zůstat v Kremlu i po vypršení současného mandátu. V případě přijetí ústavní novely by nyní sedmašedesátiletý prezident - pokud se rozhodne znovu kandidovat a pokud jej voliči zvolí - mohl setrvat ve funkci až do května 2036. Délkou působení v čele státu tak překonal všechny sovětské vládce, včetně Josifa Stalina.
S návrhem první ústavní reformy od přijetí základního zákona v roce 1993 přišel Putin v polovině ledna v projevu k zákonodárcům, oficiálně kvůli posílení role parlamentu při vytváření vlády či sociálním garancím. Mezitím se v balíku změn objevila i zmínka o Bohu či o manželství jako svazku muže a ženy - a také možnost "vynulovat" dosavadní prezidentské mandáty, což by Putinovi otvevřelo možnost v roce 2024 znovu kandidovat, a to případně na dvě další šestiletá období.
Balík změn již schválily obě komory parlamentu, zákonodárné sbory všech 85 regionů i ústavní soud a podepsal prezident. Ke vstupu v platnost chybí již jen přijetí v celostátním hlasování.
Podle původního plánu se mělo referendum konat 22. dubna, ale kvůli pandemii bylo odloženo. V situaci, kdy v Rusku denně přibývají tisíce nových případů k více než 600.000 nakaženým, se úřady snaží o "maximálně bezkontaktní" hlasování, včetně jeho rozložení do více dnů. Referendum, vyhlášené na 1. července, začalo již 25. června a v některých odlehlých končinách Dálného východu a Sibiře či na lodích a polárních stanicích ještě dříve.
Hlasování ještě před stanovenou lhůtou ruské zákony připouštějí a obvykle ho využívá jen malá část voličů. V případě referenda se začalo hlasovat den po velké vojenské přehlídce v Moskvě, která podle některých komentátorů měla lidem zlepšit náladu a mobilizovat je, aby se hlasovalo "v ovzduší svátku vítězství nad nákazou".
Pro přibližně 110 milionů oprávněných voličů jsou k dispozici roušky a dezinfekce. V Moskvě a v Nižním Novgorodu úřady umožnily i internetové hlasování, k němuž se předběžně zaregistrovalo 15 procent voličů v metropoli a pět procent v okolí Nižního Novgorodu. Za tři dny podle šéfky ústřední volební komise Elly Pamfilovové odhlasovalo na 30 milionů voličů.
K mobilizaci voličů mělo podle médií přispět i rozdávání nákupních poukázek ve volebních místnostech či loterie pro účastníky, ve kterých se dají vyhrát byty, auta, televize či chytré mobily. Některé náhody budí podiv široko daleko: třeba v Omsku byt vyhrála předsedkyně volební komise.
Státní propaganda burcuje voliče k účasti bez zmínky o dalším setrvání Putina v Kremlu. Nicméně podle moskevského starosty Sergeje Sobjanina jde o nezbytný krok "zaručující stabilitu a rozptylující nejistotu". Sám Putin v televizi prohlásil, že se ještě nerozhodl, zda po roce 2024 zůstane v Kremlu, ale že samotná existence takové možnosti bude zásadní - jinak by místo normální práce pro stát začalo na všech příčkách moci hledání možného nástupce.
Podle průzkumu nezávislého sociologického střediska Levada se mezi Rusy souhlas s Putinovým počínáním jako prezidenta nyní pohybuje na úrovni 59 procent, což je nejnižší bod od jeho vstupu do velké politiky v roce 1999. V průzkumech státních agentur se Putinova obliba pohybuje nad 60 procenty.
"I přes pokles popularity v posledních letech zůstává šéf státu velice oblíbený," poznamenala tisková agentura AFP.
Podle hlavního odpůrce Kremlu Alexeje Navalného má hlasování jediný cíl: umožnit Putinovi "stát se doživotním prezidentem". Opozičník vyzval k bojkotu referenda, které podle něj představuje "státní převrat".
Proti změnám ústavy se postavila i komunistická strana, která obvykle podporuje Kreml ve všech klíčových otázkách. Putin má slovy předsedy komunistů Gennadije Zjuganova "více moci než car, faraon a generální tajemník komunistické strany dohromady".
Související

Ruskou energetikou otřásla další podezřelá smrt. Zemřel viceprezident Transněftu

Rusku došla trpělivost. Zakáže výuku ukrajinštiny na okupovaných územích
Rusko , Vladimír Putin , referendum , Alexej Navalnyj , Sergej Sobjanin (moskevský starosta)
Aktuálně se děje
před 26 minutami

Počasí příští víkend bude bez tropických teplot
včera

Trumpovy nevyzpytatelné schůzky v Oválné pracovně znepokojují světové lídry
včera

Obchodní válka na spadnutí. EU rozděluje taktika v klíčových rozhovorech s Trumpem
včera

Katastrofální povodně v Texasu: Mezi mrtvými jsou desítky dětí, úmrtím se dalo předejít
včera

Izrael vysílá vyjednavače do Kataru, ale odmítá požadavky Hamásu na změnu příměří
včera

Itálie, Francie a Německo se spojily. Von der Lyenové pošlou rázný dopis
včera

Trump dočasně opouští America First. Mění i postoj k cizincům
včera

Evropa čelí extrémní pylové sezóně. Alergií trpí i lidé, kteří ji dodnes neměli
včera

Zradit Ukrajinu znamená oslabit USA, Putin je překážkou. Trumpův oblíbený server tlačí na amerického prezidenta
včera

Spartu opouští obránce Vitík. Reprezentant míří do Boloni za zhruba 15 milionů eur
včera

Letošní Tour de France i s českým zástupcem. Poprvé se na slavném závodě představí Bittner
včera

Tragédie v Texasu: Povodně si vyžádaly přes 50 obětí, desítky dětí stále pohřešovány
včera

Trump si užívá svou hru. Blížící se lhůta pro celní ultimátum paniku v Bílém domě nevzbuzuje
včera

Velká Británie svolává summit koalice ochotných na podporu Ukrajiny
včera

Proč Si Ťin-pching poprvé vynechal summit BRICS?
včera

Počasí příští týden tropy nepřinese. Teploty se propadnou až na 16 stupňů
5. července 2025 21:35

Trump poprvé přiznal, že válku na Ukrajině možná nedokáže ukončit
5. července 2025 20:19

Španělskou vládou otřásá další skandál: Pod Sánchezem se houpe židle
5. července 2025 19:01

Musk zvažuje založení nové strany, která by hodila vidle do plánů Trumpa
5. července 2025 17:49
Trump: Putin chce dál zabíjet, USA možná pošlou Patrioty na Ukrajinu
Americký prezident Donald Trump se vyjádřil k aktuálnímu vývoji války na Ukrajině a prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin podle všeho „nechce válku ukončit“. Řekl to během cesty prezidentským letounem Air Force One, kde také přiznal svou nespokojenost s nedávným telefonátem s Putinem.
Zdroj: Libor Novák