Před třiceti lety se řady Severoatlantické aliance rozšířily o Španělsko. Na krok, který byl vzhledem k dědictví fašistického režimu Francisca Franca ve své době vnímán jako do jisté míry kontroverzní, může letos navázat jiné, historicky mnohem pozoruhodnější rozšíření zmíněné organizace o dva dosud neutrální skandinávské státy.
Cesta Španělska do NATO byla dlouhá a v mnohém komplikovaná. Přijetí země podporovaly Spojené státy, zatímco mnozí jejich západoevropští spojenci vyjadřovali svůj nesouhlas. V době založení Severoatlantické aliance sice americký prezident Harry Truman choval vůči frankistickému režimu hluboký odpor, na pozadí eskalace studené války však ve Washingtonu rychle zvítězil pragmatismus a dojem, že i fašistické Španělsko představuje ze strategického hlediska vítaného spojence proti komunistickému Sovětskému svazu.
Washington a Madrid tak od roku 1953 pojila smlouva o hospodářské a vojenské spolupráci. Postoj západoevropských zemí byl výrazně striktnější. Španělsko s ohledem na svůj nedemokratický charakter ostatně zůstávalo dlouho vně evropské integrace. Situaci výrazně proměnila Francova smrt v roce 1975, nastolení konstituční monarchie a demokratizace španělského politického systému. Nutno dodat, že právě vidina integrace do struktur prosperující západní Evropy byla jejím značným katalyzátorem.
Konec fašistického režimu zdánlivě odstranil i hlavní překážku pro španělské členství v NATO. Nově však proti němu vystupovala tamní, dlouhá desetiletí perzekvovaná levice, a to s odkazy na nemorální podporu, kterou Francovi od padesátých let poskytovaly Spojené státy. Španělští socialisté a komunisté namísto vstupu do Severoatlantické aliance prosazovali neutralitu, z níž v té době těžilo hned několik evropských zemí.
Přijetí Španělska bylo z procedurálního hlediska velmi rychlé. Po příslušném rozhodnutí parlamentu požádala vláda centristy Leopoldo Calvo-Sotela v prosinci 1981 o vstup do aliance, který byl o pouhý týden později potvrzen ministry zahraničních věcí tehdejších patnácti členských zemí. Přístupový protokol byl všemi členy ratifikován v následujících pěti měsících a Španělsko se oficiálně stalo šestnáctým státem NATO 30. května 1982.
Dodejme, že o necelé čtyři roky později, po nástupu vlády premiéra Felipeho Gonzáleze a socialistické strany, se v zemi konalo referendum o členství v NATO. Španělé v něm odmítli opuštění aliance mírnou většinou 56 % hlasů. Je příznačné, že referendum proběhlo krátce poté, co se země stala členem Evropského hospodářského společenství. Nelze jej tedy vnímat pokus vyvést Španělsko ze západních struktur, ale spíše jako historicky podmíněný projev distance španělské levice od vojenské spolupráce s Washingtonem.
Vojenská neutralita byla dlouho, přestože ze zcela jiných důvodů, klíčovým pilířem zahraniční politiky Švédka a Finska. Nyní se zdá, že třicet let po přijetí Španělska do NATO, se řady aliance rozšíří právě o tyto státy. Důvod, proč Stockholm a Helsinky hodlají přehodnotit svůj historický status, je zřejmý a přímočarý – ruská agrese proti Ukrajině demonstrovala, že ani v 21. století není válka v Evropě nemyslitelná, přičemž se ukazuje, jakou velkou potenciální hrozbou je bezpečnostní nezakotvenost.
Ruští politici v čele s Vladimirem Putinem označují rozšiřování NATO na východ jako jeden z hlavních zdrojů rostoucího napětí ve vztazích Západu s Moskvou. Prezentují jej jako potenciální riziko pro bezpečnost Ruska. Paradoxně je to agresivní vojenský postup Kremlu na východě Evropy, který s velkou pravděpodobností povede k rozšíření Severoatlantické aliance o dva vojensky silné státy, které si dosud zakládaly na neutralitě. Stěží najdeme výmluvnější doklad nepromyšlenosti a krátkozrakosti současných ruských akcí.
Autor je historik.
Související
NATO cvičí poblíž ruských hranic. Připravují se na válku, soptí Kreml
NATO míří k tomu, aby překročilo červené čáry na Ukrajině, varuje Maďarsko
NATO , Španělsko , Švédsko , Finsko , Rusko
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Rusové, nepolevujte. Navalná bojuje proti Putinovi místo manžela
Aktualizováno před 2 hodinami
Izraelské tanky v Rafahu. První kroky armády vedly na hraniční přechod
před 2 hodinami
Americký voják v rukou Moskvy. Rusové ho viní z krádeže, Bílý dům o případu ví
před 3 hodinami
Policie vyšetřuje smrt ženy v centru Plzně. Nejspíš došlo k trestnému činu
před 3 hodinami
Lipavský nechal předvolat ruského velvyslance kvůli kyberútokům
před 4 hodinami
Zelenského chtěli zabít. Ukrajina odhalila ruské agenty, byli i v ochrance
před 5 hodinami
Britové řeší čínský hackerský útok, zatímco je Si Ťin-pching v Evropě
před 5 hodinami
Moskva bližší než Praha. Mění se Slovensko na proruský satelit?
před 6 hodinami
Čech jde v Německu do vězení za krádež šperku, který náležel papeži
před 7 hodinami
TOP 09 našla nového kandidáta na ministra pro vědu
před 7 hodinami
Tornádo na jihu Čech? Bylo to něco jiného, vysvětlili meteorologové
před 8 hodinami
Putin bude v Kremlu minimálně dalších šest let. Je to oficiální
před 9 hodinami
ČD ve čtvrtek odklidí vykolejený vlak, který ujel strojvedoucímu. Na trati bude výluka
před 9 hodinami
Bez Vrány, Noska či Chlapíka. Trenéři naopak ze zámoří povolali na domácí MS Kämpfa
před 9 hodinami
Kyjev by měl přehodnotit plány útoku na Krymský most, ukazují satelitní snímky
před 10 hodinami
Princezna Kate pustila manžela na narozeniny dcery mezi lidi. Úsměv mu zhořkl
před 10 hodinami
Trans lidé už nebudou muset na operaci kvůli změně pohlaví, rozhodl Ústavní soud
před 10 hodinami
Odboráři opustili jednání tripartity, potvrdil Středula. Podle vlády k tomu nebyl důvod
před 12 hodinami
Starliner nevzlétl. NASA a Boeing odložily plánovaný let s posádkou k ISS
před 13 hodinami
Počasí bude na druhý květnový svátek chladnější, ukazuje předpověď
Druhý květnový svátek se ponese v mírně chladnějších teplotách. Podle ČHMÚ.cz se ochladí pod hranici 20 stupňů.
Zdroj: Libor Novák