Islámský stát má v Afghánistánu až 2000 mužů a chce do Střední Asie, tvrdí Putin

Putin podle agentury AFP uvedl, že na severu Afghánistánu je aktivních mnoho "extremistických a teroristických uskupení", včetně IS, sítě Al-Káida a hnutí uzbeckých islamistů.

"Počet bojovníků IS podle našich informací je okolo 2000. Jejich náčelníci připravují plány, aby rozšířili svůj vliv do středoasijských zemí a ruských regionů vyvoláváním etnických a náboženských konfliktů a náboženské nenávisti," řekl Putin.

Islámský stát, představující nejradikálnější uskupení v Afghánistánu, se přihlásil k sérii atentátů, kterými se snaží destabilizovat vládu Tálibánu. Situace znepokojuje Rusko, které se obává o své jižní křídlo.

Nejodhodlanější radikálové podle Putina do Afghánistánu přišli ze Sýrie a Iráku.

Rusko na svém území zakázalo Tálibán jako teroristickou organizaci, nicméně už roky s ním udržuje styky, poznamenala AFP. Dodala, že zástupci Tálibánu se 20. října mají zúčastnit mezinárodního jednání v Moskvě, kde jsou očekáváni rovněž zástupci Číny, Íránu a Pákistánu. Zmocněnec Kremlu pro Afghánistán Zamir Kabulov, který povede ruskou delegaci, ujistil, že pozvání dostaly i Spojené státy. Podle Putina se má probírat především "normalizace situace" v Afghánistánu.

"Netřeba spěchat s oficiálním uznáním Tálibů. Je nám jasné, že s nimi musíme spolupracovat, ale nelze s tím (uznáním) spěchat," řekl ruský prezident podle listu Kommersant. Putin připomněl, že Afghánistán zůstává největším dodavatelem opiátů na světě, a zapochyboval, zda se Tálibové zřeknou tohoto byznysu vzhledem k ekonomické krizi v zemi.

Naposledy delegace Tálibánu zavítala do Ruska v červenci, tedy ještě před ovládnutím Afghánistánu.

Rusko si přeje, aby Tálibán otevřel svou vládu i dalším silám v zájmu snadnějšího národního usmíření a potírání skupin, jako je IS, upozornila AFP.

Tálibové se v srpnu triumfálně chopili moci v Kábulu, dvě desetiletí poté, co je invaze USA připravila o moc. Rusko pozorně sleduje situaci v zemi, kde po deset let bojovali sovětští vojáci v krvavé válce až do svého odchodu v roce 1989.