Chování ruské armády vůči civilistům v severoukrajinském města Buča a na dalších místech země se nezdá být příliš daleko od genocidy, řekl dnes britský premiér Boris Johnson. Vyzval rovněž k uvalení tvrdších sankcí vůči Rusku. Britský ministr zdravotnictví Sajid Javid pak srovnal obrázky z Buče s genocidou ve Srebrenici z roku 1995 a vyzval k zastavení masového vraždění na Ukrajině.
Odhalení ohledně počínání ruské armády v Buči poblíž Kyjeva vzbudilo mezinárodní vlnu nevole a ostré kritiky vůči Rusku a přimělo západní státy ke zvažování dalších ekonomických sankcí vůči Moskvě. Na místě se po ústupu ruských vojsk našlo mnoho zastřelených civilistů, někteří z nich například se svázanýma rukama. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského přišlo ve městě o život nejméně 300 civilních obyvatel.
"Když se podíváte, co se děje v Buči, co (ruský prezident Vladimir) Putin provedl na Ukrajině, což se mi nezdá být příliš daleko od genocidy, není divu, že lidé reagují tak, jak reagují," řekl Johnson novinářům.
"A nepochybuji, že mezinárodní komunita, a Británie bude stát v první řadě, se znovu společně rozhodne uvalit další sankce a tresty na režim Vladimira Putina," dodal britský premiér.
"Je to masové vraždění v bezprecedentním měřítku. Něčeho takového jsme nebyli svědky myslím od roku 1995," řekl ráno britský ministr zdravotnictví Javid s odkazem na masakr asi 8000 muslimským mužů ve Srebrenici.
"Nechci si za několik let připomínat další genocidu v Evropě, svět má moc to zastavit a musí jednat," dodal.
Kreml opakovaně tvrdí, že obvinění založená na svědectvích místních obyvatel a humanitárních pracovníků a záběrech reportérů jsou podvodem, kterým se západní státy snaží očernit ruskou armádu.
Pachatelé masakru v Buči musí nést odpovědnost, prohlásil Scholz
Pachatelé a ti, kteří vydávali povely při masakru civilistů v ukrajinském městě Buča, musí nést odpovědnost. Ve Spolkovém sněmu to dnes prohlásil německý kancléř Olaf Scholz, podle něhož se krveprolití dopustili ruští vojáci. Řekl také, že Berlín vede tajné rozhovory s Kyjevem o případných budoucích bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu.
Zabíjení civilistů je válečný zločin, zdůraznil Scholz a varoval, že je třeba se připravit na další podobné obrázky jako z Buče. Ruského prezidenta Vladimira Putina šéf německé vlády vyzval k okamžitému ukončení destruktivní války.
Německá vláda dnes označila za neudržitelná tvrzení Moskvy, že záběry s mrtvými civilisty v Buči byly zinscenované. "Výklady ruské strany, že jde o zinscenování nebo že Rusko není za vraždy odpovědné, nejsou podle nás udržitelné," uvedl mluvčí vlády Steffen Hebestreit s poukazem na vyhodnocení satelitních snímků. Ty podle něj ukazují, že oběti ležely v ulicích nejméně od 10. března, přičemž ruské síly byly v oblasti od 7. do 30. března.
Ruská zvěrstva v Buči dnes podle agentury DPA odsoudil také Spolkový sněm, přičemž k příslušnému usnesení se připojili poslanci napříč politickým spektrem. Shoda mezi vládou a opozicí naopak nepanuje v otázce dodávek německých zbraní Ukrajině, kde Scholzova vláda čelí kritice konzervativní opozice CDU/CSU, že Kyjev podporuje málo. To dnes sociálnědemokratický kancléř odmítl a zastal se také své stranické kolegyně a ministryně obrany Christine Lambrechtové, kterou opozice vyzvala k rezignaci kvůli údajně příliš váhavému přístupu k poskytování zbraní Ukrajině.
Ať se stane cokoli, NATO nebude stranou této války, prohlásil také Scholz. Řekl, že Německo vede s Ukrajinou důvěrná jednání o možných bezpečnostních zárukách, které by jí mohlo poskytnout pro zajištění bezpečnosti po ruské invazi.
Ukrajina přitom jako alternativu vůči členství v NATO, které Rusko rezolutně odmítá, navrhla, aby jí bezpečnostní záruky poskytly jednotlivé země jako Německo, Turecko nebo Čína. "Vedeme s Ukrajinou rozhovory o zárukách," řekl Scholz před poslanci. "Samozřejmě o tom hovoříme, ale v nezbytné důvěrnosti, s Ukrajinou i s dalšími oslovenými," potvrdil Scholz s tím, že jednání nyní nelze konkretizovat.
Kancléř řekl, že neutralita, kterou Ukrajina nabízí po konci ruské útočné války, je "velký ústupek vůči agresorovi". K nynějším vyjednáváním mezi Ruskem a Ukrajinou poznamenal, že "nesmí vyústit v nadiktovaný mír".
Scholz dnes rovněž zdůraznil, že Německo se musí zbavit závislosti na ruských fosilních palivech. Německo nyní podle něj dodává Ukrajině ze svých zbrojních skladů vše, co je k dispozici a co je rychle použitelné. Dokud Rusko nestáhne své vojáky z Ukrajiny, bude Berlín nadále podporovat Kyjev všemi možnými způsoby, ubezpečil sociálnědemokratický politik.
Scholz se dnes vyslovil proti tomu, aby byl kvůli ruské válce na Ukrajině prodlužován provoz německých jaderných elektráren. Ty podle něj nejsou na další provoz připraveny. Pokud by měly být jaderné elektrárny v provozu déle, byly by zapotřebí nové palivové články a další jaderné zdroje, které nejsou snadno dostupné, upozornil mimo jiné Scholz. Německý kancléř také kromě jiného vyslovil domněnku, že končí fáze globalizace, v níž bylo všechno velmi levné.
Související
Johnson podpořil Trumpa. Svět ho potřebuje, vysvětlil expremiér
"Na co sakra čekáme?" Johnson zkritizoval své nástupce ve vládě ohledně pomoci Ukrajině
Boris Johnson , Buča, Ukrajina , válka na Ukrajině , Olaf Scholz
Aktuálně se děje
před 1 minutou
Korupce na Ukrajině: Soud poslal do vazby jednoho z členů vlády
před 29 minutami
Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší
před 1 hodinou
Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi
před 1 hodinou
EuroZprávy.cz pořádají podcast na téma války na Ukrajině a obranyschopnosti České republiky
před 1 hodinou
Daň z nemovitosti v roce 2024 vzrostla. Platební údaje už míří k poplatníkům
před 1 hodinou
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
před 2 hodinami
Kyjev: Ukrajinci v cizině sedí v restauracích, zatímco doma umíráme. Evropské státy začnou vracet brance do vlasti
před 2 hodinami
Důchody v květnu 2025 s jednou drobnou změnou. Peníze vám mohou přijít v jiném termínu
před 2 hodinami
Munice a rakety za miliardy. USA chystají další masivní balík pomoci Ukrajině
před 3 hodinami
Řecko odmítá tlak EU a NATO: Ukrajině nedáme ani Patrioty, ani S-300
před 3 hodinami
Izraelská invaze do Rafahu se blíží. Město opouští statisíce lidí
před 4 hodinami
Putin vyrazí poprvé od znovuzvolení na zahraniční cestu. Tentokrát si nevybral Bělorusko ani Turecko
před 4 hodinami
Školačky v Kutné Hoře rozrušila hodina s psycholožkou. Zasahovala záchranka
před 4 hodinami
Ukrajina stáhla z bojiště americké Abramsy
před 7 hodinami
Teplé počasí se vrací. O víkendu teploty výrazně porostou
včera
RECENZE: Rivalové rozehrávají drama milostného trojúhelníku na tenisovém kurtu
včera
Odvolací soud zrušil odsuzující verdikt nad Weinsteinem
včera
Dvojí kvalita potravin? Nestlé čelí vážnému obvinění, má nadržovat bohatším zemím
včera
Bělorusko obvinilo Litvu z dronového útoku. Nesmysl, reaguje Vilnius
včera
Tragická střelba na pražské FF UK zasáhla 9000 lidí. O krizovou pomoc se staraly stovky lidí
Loňská tragická střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) as ní související události psychicky významněji zasáhly kolem 9000 lidí v Česku. Krizovou intervenci jim poskytovaly stovky odborníků. Ve zprávě o poskytnuté psychosociální pomoci to ve čtvrtek uvedla česká policie.
Zdroj: Karolína Svobodová