Macron: Západ nikdy nebude požadovat od Ukrajiny ústupky v konfliktu s Ruskem

Západ nikdy nebude požadovat od Ukrajiny ústupky v konfliktu s Ruskem, řekl dnes v Kyjevě francouzský prezident Emmanuel Macron podle agentury Reuters. Okolnosti mírových rozhovorů budou záviset čistě na Ukrajině, zdůraznil. Šéf Elysejského paláce zároveň prohlásil, že nařídil dodat východoevropské zemi dalších šest francouzských houfnic Caesar.

Ukrajinskou metropoli dnes Macron navštívil společně s německým kancléřem Olafem Scholzem, italským premiérem Mariem Draghim a rumunským prezidentem Klausem Iohannisem. Vyjádřit chtěli solidaritu se zemí čelící už čtvrtým měsícem vojenské agresi Ruska.

Ukrajina v poslední době naléhá na Západ, aby jí dodal další těžké zbraně a ona mohla čelit vojensky silnějšímu protivníkovi, zatímco z východní fronty hlásí vysoké lidské ztráty. Dodávky dalších zbraní přislíbili Ukrajině její spojenci ze Severoatlantické aliance ve středu.

"Kromě už dodaných 12 Caesarů jsem se rozhodl dodat dalších šest Caesarů," nechal se dnes slyšet Macron po jednání se Zelenským podle agentury AFP.

Agentura Reuters později s odvoláním na zdroj blízký francouzskému ministerstvu obrany napsala, že Macron požádal francouzského výrobce zbraní Nexter, aby navýšil výrobu houfnic Caesar, protože slíbil poslat ukrajinské armádě dalších šest těchto systémů. Zbrojařskou firmu vyzval, aby byla schopna pracovat ve "válečném režimu". Francouzská armáda disponuje necelými 80 těmito dělostřeleckými systémy, poznamenal Reuters.

Ukrajina a východní spojenci Francie v EU a NATO francouzského prezidenta dříve kritizovali za podle nich nejednoznačnou podporu Ukrajiny v její válce proti Rusku a jeho opakované telefonické rozhovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Poté, co Macron dříve odmítl náznaky, že je vůči Rusku příliš poddajný, nyní v Kyjevě prohlásil, že Západ nebude od Ukrajiny požadovat žádné ústupky při případných jednáních o konfliktu s Ruskem, poznamenal Reuters.

Macron podle agentury AP zároveň obhajoval své dřívější výroky, které pobouřily Ukrajince a vyvolaly rovněž kritiku východoevropských spojenců v NATO ohledně toho, že Rusko nemá být poníženo. Poznamenal přitom, že konec první světové války zasel sémě druhého světového konfliktu.

"Stojíme dnes bok po boku s kancléřem Scholzem. Před sto lety jsme byli ve válce a spojenci pomohli Francii zvítězit. Francie se dopustila historické chyby. Přišla o mír, protože chtěla ponížit Německo. Otázku ponížení jsem vždy kladl do kontextu, který nastane, nikoliv do kontextu současného," řekl Macron. "Dnes je třeba tuto válku vyhrát. Francie jasně podporuje Ukrajinu," dodal.

Dále ujistil, že Francie ani Německo nikdy nebudou jménem Ukrajiny vyjednávat s Ruskem. "Nikdy jsme to ani neudělali," řekl v souvislosti s obavami Kyjeva a některých jeho středoevropských sousedů z toho, aby některé západní země netlačily na Ukrajinu ohledně územních ústupků ve snaze zajistit mír s Ruskem. Podobně se vyjádřil německý kancléř. Pouze Ukrajinci podle něj "mohou rozhodnout, co je správné z hlediska dohody o míru, ke kterému máme bohužel velmi, velmi daleko".

Šéf Elysejského paláce zároveň uvedl, že je zapotřebí udržet nějaký komunikační kanál s ruským prezidentem.

Čtveřice evropských státníků při své první návštěvě ukrajinské metropole od začátku ruské invaze podpořila, aby Ukrajina rychle získala postavení kandidáta na členství v Evropské unii.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj míní, že návštěva vrcholných představitelů čtyř evropských zemí ukazuje, že Ukrajina není v boji proti ruské agresi osamocena. Ruskou invazi do své země označil za útok na celou Evropu. Zastavit ho podle něj může pouze jednotná akce. Zároveň znovu apeloval na dodávky zbraní.

"Vážíme si podpory, kterou nám už partneři poskytli, očekáváme nové dodávky, především těžkých zbraní, moderního raketového dělostřelectva a systémů protiraketové obrany," řekl Zelenskyj. "Každý den odkladu nebo opožděného rozhodnutí je pro ruskou armádu příležitostí zabíjet Ukrajince nebo ničit naše města," dodal s tím, že čím více zbraní Ukrajina získá, tím rychleji bude moci osvobodit okupovaná území.

Kyjev v minulosti vrcholné představitele Německa, Francie a Itálie kritizoval za příliš opatrnou podporu Ukrajině, poznamenal Reuters. Obdobně dnešní výpravu okomentovala AP. Cesta má podle ní velkou symbolickou váhu, neboť Paříž, Berlín a Řím čelí mimo jiné kritice za to, že neposkytují Ukrajině zbraně v takovém rozsahu, který je podle Kyjeva nezbytný k odražení ruské agrese.

Západ nedodá Ukrajině útočná letadla a tanky, připustil prý Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes v Kyjevě podle ukrajinských médií připustil, že existují omezení na dodávky určitých zbraní Ukrajině. Západní země se na tom podle Macrona domluvily z obavy, aby nebyly vtaženy do války s Ruskem.

"Pomáháme Ukrajině bránit se, ale nevstupujeme do války s Ruskem, a proto bylo domluveno, že určité zbraně - zejména útočná letadla či tanky - nebudeme dodávat. (Ukrajinský) prezident (Volodymyr) Zelenskyj si je této dohody vědom," řekl Macron podle listu Ukrajinska pravda. Macron podle listu RBK-Ukrajině objasnil, že zmíněná dohoda je "téměř oficiální".

Francouzský prezident připomněl, že Západ již dodal Ukrajině některé zbraně a munici a nyní začaly dodávky i samohybných houfnic Caesar francouzské výroby. "Umožní to ukrajinským silám větší pohyblivost a ničit nepřítele z velké vzdálenosti," řekl.

Ukrajinska pravda připomněla, že v květnu prosákly na veřejnost zprávy, že se Bílý dům domlouvá s Ukrajinou na omezeních ohledně použití amerických zbraní. Tato omezení se mají vztahovat především na cíle ležící hluboko v Rusku. Americký prezident Joe Biden tehdy - na pozadí debat o dodávkách dalekonosných zbraní, především raketometů - prohlásil, že USA se nechystají Ukrajině dodat rakety, schopné ničit cíle na ruském území. Nicméně USA nakonec schválily, že předají Ukrajině čtyři moderní raketomety HIMARS, které by měly dorazit do konce června, dodal deník.

Deník RBK-Ukrajina poznamenal, že o nepsané dohodě nedodávat Ukrajině bojová letadla dříve informovala německá agentura DPA, a dodal, že kvůli tomu se nakonec Polsko zřeklo poskytnutí stíhaček MiG-29 sovětské výroby. Ale později západní spojenci předali Ukrajině rozebrané bitevníky Su-25.

Související

Ilustrační foto

Rusku došla trpělivost. Zakáže výuku ukrajinštiny na okupovaných územích

Ruské úřady plánují od školního roku 2025/2026 zcela odstranit výuku ukrajinštiny na školách v okupovaných oblastech Ukrajiny. Vyplývá to z návrhu nařízení ruského ministerstva školství, který tento týden zveřejnil list Kommersant. Ačkoli podle oficiálních údajů byla výuka ukrajinštiny v posledním roce dostupná pouze jako „rodný jazyk“ v okupovaných částech Záporožské a Chersonské oblasti, nově už nebude možná ani tam. V anektovaném Krymu a v okupovaných částech Doněcké a Luhanské oblasti byla ukrajinština dostupná jen na žádost rodičů – tato možnost ale zcela zmizí.
Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko v noci zaútočilo na Kyjev, zasáhlo většinu městských částí

Noční útok ruských dronů na ukrajinskou metropoli Kyjev si podle starosty Vitalije Klička vyžádal nejméně 14 zraněných, poškodil železniční infrastrukturu a způsobil požáry v několika částech města. Zasaženo bylo šest z deseti městských čtvrtí, včetně obytných domů a zdravotnického zařízení.

Více souvisejících

Ukrajina Emmanuel Macron

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Král Charles III. (Karel III.)

Britové si připomněli teror v Londýně. Král ocenil, jak se národ vzpamatoval

Je to 20 let, co se datum 7. července smutně a nesmazatelně zapsalo do britských dějin. Král Karel III. u příležitosti výročí teroristických útoků v Londýně odsoudil tyto nesmyslné akty zla a vyzval lidi, aby se společně postavili těm, kteří se je snaží rozdělovat. Informovala o tom BBC. V hlavním městě království se dnes uskuteční řada vzpomínkových akcí. 

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump udělal z USA obchodního vyvrhele. Řešením je vyloučení z WTO

Americký prezident Donald Trump vkročil do mezinárodní politiky, zejména v oblasti obchodu, velmi agresivním způsobem a zásadně narušil dosavadní fungování globálního systému. Profesorka Kristen Hopewellová z Univerzity Britské Kolumbie nastínila možné řešení, jak Spojené státy přimět k dodržování mezinárodních pravidel – jejich vyloučení ze Světové obchodní organizace (WTO).

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Patrik Schick

Brankář Kovář je blízko odchodu do PSV Eindhoven. Schick bude v Leverkusenu pokračovat

Vypadá to, že až odstartuje nadcházející sezóna německé Bundesligy, z českých legionářů zbyde v Leverkusenu už jen útočník Patrik Schick. Jak totiž informuje německý časopis Kicker, o služby dalšího českého reprezentanta, brankáře Matěje Kováře, projevil zájem nizozemský PSV Eindhoven. Přestože oficiálně ještě není nic potvrzené, v zákulisí se už mluví o tom, že se na přestupu již obě strany dohodly. Nyní pětadvacetiletý gólman absolvuje zdravotní prohlídku, aby pak mohl podepsat smlouvu.

před 6 hodinami

Aktualizováno před 6 hodinami

Do Prahy přijel končící polský prezident Andrzej Duda. (7.7.2025) Prohlédněte si galerii

Duda je naposledy jako prezident v Praze. Na Hradě ho přijal Pavel

Končící polský prezident Andrzej Duda přijel v pondělí na návštěvu Prahy. Na Pražském hradě ho přijal český protějšek Petr Pavel. Duda za několik týdnů skončí ve funkci, nahradí ho vítěz nedávných prezidentských voleb Karol Nawrocki. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Francouzi možná půjdou opět volit. Rozhodne frustrovaný a podrážděný Macron

Rok po předčasných volbách, které zásadně posílily krajní pravici a oslabily jeho vlastní tábor, čelí francouzský prezident Emmanuel Macron opět hrozbě politického patu. Navzdory veřejným prohlášením, že nové volby nechystá, roste tlak na to, aby rozhodnutí o předčasných volbách zopakoval. Macron podle spolupracovníků zvažuje další krok, který by mu umožnil obnovit kontrolu nad chaotickou scénou, ale hrozí, že by krizi ještě prohloubil.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Ilustrační fotografie.

20 let od útoků v Londýně stále nejsme v bezpečí. DIY útoky jsou hůře zachytitelné, radikalizace probíhá přes internet

Přesně před dvaceti lety zasáhla Londýn série teroristických útoků, které si vyžádaly 52 mrtvých a stovky zraněných. Islamisté odpálili nálože v metru i autobusu a způsobili nejhorší útok v Británii od války. Tragédie vedla k zásadní reformě bezpečnostních opatření i posílení pravomocí rozvědky. Navzdory pokroku však podle expertů riziko DIY útoků osamělých útočníků přetrvává a nulové nebezpečí terorismu je i nadále nedosažitelné.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Zvláštní zachycení deště

Extrémně deštivé počasí. Meteorologové zmínili scénář pro úterý a středu

Počasí v Česku prochází po uplynulém víkendu patrnou změnou. Ochladilo se, ale to nebude všechno. V úterý a ve středu očekávají meteorologové na severu či východě Moravy a hlavně ve Slezsku potenciálně zajímavou dešťovou situací. Nedělní výstupy modelu Aladin naznačují lokálně i velmi extrémní úhrny, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

před 12 hodinami

Texas zasáhly ničivé povodně. Prohlédněte si galerii

Povodně v Texasu mají už 82 obětí. Nebezpečí stále nepominulo, tragická bilance poroste

Nejméně 82 lidí zahynulo při katastrofálních povodních, které zasáhly oblast řeky Guadalupe ve středním Texasu. Hladina stoupla až o šest metrů a během několika hodin napršelo tolik, co za celé léto. Nejvíce obětí hlásí okres Kerr, kde voda smetla i dětský tábor. Úřady varují, že bilance poroste. Do pátracích a záchranných operací se zapojila Národní garda i federální složky. V oblasti nadále panuje hrozba silných dešťů a záplav.

před 13 hodinami

Prezident Trump

Trump hrozí cly všem zemím podporujícím BRICS. Problémy by způsobil Američanům

Americký prezident Donald Trump oznámil plán zavést nová cla na všechny státy podporující skupinu BRICS, kterou Spojené státy vnímají jako rostoucí hrozbu pro své zájmy. Dodatečná cla mají bez výjimek zasáhnout desítky zemí a mohou výrazně zdražit dovoz zboží do USA. Trump varoval, že pokud nedojde k dohodám, opatření vstoupí v platnost 1. srpna. 

před 13 hodinami

Izraelská armáda, ilustrační fotografie.

Izraelci znovu zaútočili. Zasáhli cíle v Jemenu, následovala odveta

Izrael podnikl v regionu další vojenský úder. Konkrétně zaútočil na tři přístavy a elektrárnu v té části Jemenu, kterou ovládají Húsiové. Informovala o tom BBC. Útok potvrdil izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle jeho slov byla jedním z cílů komerční loď Galaxy Leader, které se rebelové zmocnili před dvěma lety. 

Aktualizováno před 14 hodinami

před 15 hodinami

Vážná nehoda autobusu na D2. Několik zraněných, řidič je podezřelý z trestného činu

S komplikacemi se od brzkých ranních hodin setkávají řidiči na dálnici D2 ve směru na Brno. Převrátil se tam zahraniční autobus. Několik lidí se při nehodě zranilo. Panuje důvodné podezření, že řidič měl mikrospánek a vjel s vozidlem do příkopu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy