Místo očekávaného baby boomu přišel opak, rodí se nejméně dětí v historii. Co se stalo?

Když se Frederike na začátku pandemie přistěhovala ke svým rodičům, aby pomohla s péčí o staršího příbuzného, vnímala to jako možnost strávit víc času se svou rodinou. Po několika měsících však na 33letou Němku dopadl pocit ztráty.

Frederike je nezadaná a uvědomila si, že ji pandemie připravila o možnost s někým se seznámit a založit rodinu.

"Čas vám teď přijde opravdu cenný a můj život se zastavil," říká Frederike, která si schůzky s potenciálními partnery snažila domlouvat online, následné zimní procházky v teplotách pod nulou však k romantice příliš nevybízely.

Když se nyní cítí skleslá, hlavou se jí honí vtíravá myšlenka, že až pandemie skončí, bude neplodná. "Sedím doma v letech, kdy můžu mít dítě," vysvětluje.

Demografy a další odborníky, kteří se zabývají studiem populace, však pokles v porodnosti příliš neudivuje. "Vzhledem k tomu, jak je pandemie špatná, nejsem překvapený," říká sociolog Philip N. Cohen z univerzity v americkém Marylandu.

Loni v červnu ekonomové z washingtonského ústavu Brookings odhadli, že se ve Spojených státech narodí o 300.000 až půl milionu dětí méně. Ve stejnou dobu průzkum v Evropě prokázal, že 50 procent Němců a Francouzů, kteří loni plánovali mít dítě, snahy počít prozatím odložilo. V Itálii dokonce 37 procent lidí uvedlo, že dítě plánovat přestali úplně. Francie, Jižní Korea, Tchaj-wan, Estonsko, Litva a Lotyšsko za prosinec 2020 a letošní leden, tedy zhruba devět měsíců od začátku pandemie, evidují nejméně narozených dětí za posledních 20 let.

Joshua Wilde s týmem z německého Institutu Maxe Plancka pro demografický výzkum pokles porodnosti předpovídal a jejich výzkum ukazuje, že tento vedlejší projev pandemie - alespoň v USA - přetrvá pravděpodobně i v následujících měsících.

Steve se s manželkou v posledních třech letech opakovaně bavil o jednom tématu; ona chtěla další dítě, sestřičku pro jejich dva syny. On preferuje čtyřčlennou rodinu. "Proto jsem si každý rok vymýšlel výmluvy," říká Steve.

Nejdříve se manželku snažil přesvědčit, že v Nigérii, kde žijí, je příliš nepředvídatelná ekonomická situace. Tomu ale Steveova žena nevěřila - alespoň donedávna. "Kvůli covidu-19 poprvé souhlasila, že už toho bylo dost," popisuje Steve. Tento pár ze střední společenské třídy si může zvolit, zda děti chce, či ne. Takovou možnost však nemají všichni.

Populační fond OSN (UNFPA) uvádí, že kvůli pandemii o přístup ke službám souvisejícím s plánováním rodiny přišlo bezmála 12 milionů žen ve 115 zemích, převážně v chudších světových regionech. To by mohlo vyústit až v 1,4 milionu neplánovaných těhotenství.

Proč tedy Evropa a Spojené státy čelí poklesu? Jednou z teorií je, že jsou lidé méně sexuálně aktivní. Kinseyho ústav při univerzitě v americké Indianě zjistil, že 40 procent dotazovaných, nezávisle na věku či pohlaví, během pandemie hlásilo méně sexu. Výzkum z jihovýchodní Asie naopak žádný pokles v sexuální aktivitě respondentů nezaznamenal.

Tyto studie bychom ale měly brát s rezervou, říká psycholožka a sexuoložka Marieke Dewitteová z univerzity v nizozemském Maastrichtu. "Lidé na tuto pandemii z hlediska sexuality a vztahů reagují velmi rozdílně. U některých lidí stres touhu po sexu zvyšuje, u dalších ji potlačuje," uvádí odbornice.

Přesvědčivější je pevná a zavedená souvislost mezi ekonomikou a rozením dětí. Historie napříč různými zeměmi potvrzuje, že v dobách ekonomického růstu roste i porodnost a naopak nejistota vede k jejímu poklesu.

Je také třeba vzít v potaz, že v současnosti ženy pomýšlejí na děti až ve vyšším věku a časový úsek, kdy mohou potomka počít, se proto zkracuje. Němka Frederike má například pocit, že jí času ubývá, zůstává ale optimistická. Přemýšlí, že si nechá zmrazit vajíčka, nebo se o dítě pokusí s homosexuálním kamarádem. Také ale zvažuje, že děti vůbec mít nebude.