NÁZOR – Před pár týdny jsme se dozvěděli, že 50 kilometrů nad povrchem Venuše se může nacházet život, připomíná profesor David Rothery v komentáři pro server The Conversation. Planetární geolog z Open University dodává, že další studie publikovaná v odborném časopise Nature Astronomy ukazuje, že nejlepší místo pro život na Marsu může ležet kilometr pod povrchem, kde byla objevena síť ledovcových jezer.
Mars nebýval vždy tak chladný a vyprahlý jako dnes, vysvětluje vědec. Podotýká, že existují pádné náznaky, že na povrchu planety v dávné minulosti tekla voda, ale dnes lze na planetě sotva nalézt trochu vlhkosti.
Přesto se na Marsu i dnes nachází množství vody, která je ale zmrzlá a nevhodná pro život, upozorňuje Rothery. Dodává, že v místech, kde polední teploty rostou nad bod mrazu, je přítomnost kapalné vody velmi vzácná, jelikož atmosférický tlak na planetě nestačí k jejímu udržení v tomto skupenství, tudíž se led při zahřátí běžně rovnou odpařuje.
Jezera pod ledem
„Začíná to vypadat, jakoby nejpříhodnější místo pro tekutou vodu na Marsu bylo pod jeho rozsáhlým ledovým příkrovem na jižním pólu,“ pokračuje profesor. Konstatuje, že první objevy takových jezer na Zemi byly učiněny v 70. letech na Antarktidě a dnes jsou jich známy na čtyři stovky – většina byla objevena technologií využívající ozvěnu rádiových vln, tedy rádiových pulzů vysílaných průzkumným letounem.
Část takového signálu se odráží od ledového povrchu, ale část od toho, co leží pod ním, především tam, kde existuje hranice mezi ledem a spodní tekutou vodou, vysvětluje autor komentáře. Uvádí, že největší jezero tohoto typu na Antarktidě se jmenuje Vostok, přičemž je 240 kilometrů dlouhé, 50 kilometrů široké a stovky metrů hluboké a leží 4 kilometry pod povrchem.
Náznaky, že podobná jezera se nacházejí na jižním pólu Marsu, poprvé přinesly radarové odrazy pocházející z hloubky 1,5 kilometru pod ledem v oblasti zvané Ultimi Scopuli, konstatuje Rothery. Dodává, že byly pořízeny mezi květnem 2012 a prosincem 2015 přístrojem MARSIS na palubě evropské sondy Mars Express, která planetu obíhá od roku 2003.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Nové zkoumání získaných dat za pomoci techniky zpracování signálu, která bere v potaz intenzitu i ostrost odrazu, ukázala, že dříve snímkovaná oblast skutečně leží na mase kapaliny, shrnuje odborník. Konstatuje, že se jedná o jezero pod ledem, přičemž v okolí 250-300 kilometrů se nacházejí podobné, byť menší útvary.
Autoři studie naznačují, že kapalina obsahuje hyper-solné roztoky, tedy vodu s vysokým obsahem rozpuštěných solí, uvádí Rothery. Vysvětluje, že v marťanské půdě se hojně vyskytují soli vápníku, hořčíku, sodíku a draslíku, což by mohlo objasnit, proč zůstávají jezera tekutá, navzdory nízké teplotě ledového příkrovu. Váha ledu by také mohla poskytovat tlak nezbytný k tomu, aby voda zůstala v kapalném skupenství a neodpařila se, parafrázuje závěry vědců autor komentáře.
Život v jezerech pod ledem?
„Jezero Vostok se nabízí jako místo pro život, který je po miliony let izolovaný od zemského povrchu, a jako analogie možného prostřední osídleného mikroby – a případně i složitějšími organismy – v podpovrchových oceánech na ledových měsících, jako je Europa Jupitera a Enceladu Saturnu,“ pokračuje expert. Podotýká ovšem, že hyperslaná voda sice může pod ledem na jižním pólu Marsu poskytnout prostředí pro život mikrobům, ti však nemohou přežít bez nějakého energetického, tedy potravinového zdroje.
Chemické reakce mezi vodou a horninami mohou jistou energii vytvářet, ale zřejmě v nedostatečném množství, tudíž by bylo lepší, pokud by do jezera pronikala občasné vulkanické erupce či horké prameny, přemítá Rothery. Dodává, že na rozdíl od Europy a Enceladu neexistují důkazy o tom, že by k tomuto na Marsu docházelo.
Nový objev na jednu stranu činí Mars ještě zajímavějším než dříve, ale neposouvá jej výše na žebříčku kandidátů na existenci mimozemského života v naší Sluneční soustavě, deklaruje profesor. Domnívá se, že slaná voda by ale mohla fungovat jako konzervační prostor, kde bychom mohli nalézt vyhynulé mimozemské organismy, které se dříve se na Mars dostaly z jiných částí Sluneční soustavy.
Související
Proč nemůžeme na Marsu najít mimozemský život? Před 50 lety jsme ho možná omylem zabili, tvrdí vědci
NASA odhalila kusy ledu v kráteru na Marsu
vesmír, Mars , mimozemský život , vesmir , Vědci
Aktuálně se děje
před 21 minutami
Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi
před 21 minutami
EuroZprávy.cz pořádají podcast na téma války na Ukrajině a obranyschopnosti České republiky
před 23 minutami
Daň z nemovitosti v roce 2024 vzrostla. Platební údaje už míří k poplatníkům
před 33 minutami
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
před 1 hodinou
Kyjev: Ukrajinci v cizině sedí v restauracích, zatímco doma umíráme. Evropské státy začnou vracet brance do vlasti
před 1 hodinou
Důchody v květnu 2025 s jednou drobnou změnou. Peníze vám mohou přijít v jiném termínu
před 2 hodinami
Munice a rakety za miliardy. USA chystají další masivní balík pomoci Ukrajině
před 2 hodinami
Řecko odmítá tlak EU a NATO: Ukrajině nedáme ani Patrioty, ani S-300
před 3 hodinami
Izraelská invaze do Rafahu se blíží. Město opouští statisíce lidí
před 3 hodinami
Putin vyrazí poprvé od znovuzvolení na zahraniční cestu. Tentokrát si nevybral Bělorusko ani Turecko
před 4 hodinami
Školačky v Kutné Hoře rozrušila hodina s psycholožkou. Zasahovala záchranka
před 4 hodinami
Ukrajina stáhla z bojiště americké Abramsy
před 6 hodinami
Teplé počasí se vrací. O víkendu teploty výrazně porostou
včera
RECENZE: Rivalové rozehrávají drama milostného trojúhelníku na tenisovém kurtu
včera
Odvolací soud zrušil odsuzující verdikt nad Weinsteinem
včera
Dvojí kvalita potravin? Nestlé čelí vážnému obvinění, má nadržovat bohatším zemím
včera
Bělorusko obvinilo Litvu z dronového útoku. Nesmysl, reaguje Vilnius
včera
Tragická střelba na pražské FF UK zasáhla 9000 lidí. O krizovou pomoc se staraly stovky lidí
včera
Nemáte děti? Na důchody zaplatíte víc, navrhují lidovci. Piráti jsou proti
včera
Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný
Podle státní zástupkyně Jany Murínové, která vystoupila na dnešním jednání sněmovního bezpečnostního výboru, není motiv pachatele loňské tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy způsoben duševní poruchou.
Zdroj: Karolína Svobodová