Německo a Francie zachraňují WHO, organizaci pošlou rekordní sumu peněz

Francie a Německo přislíbily politickou a finanční podporu Světové zdravotnické organizaci (WHO) v boji proti koronaviru. Berlín uvedl, že letos přispěje rekordní půl miliardou euro (13,4 miliardy korun). Spojené státy v dubnu oznámily zastavení financování organizace kvůli její údajně příliš pomalé reakci na koronavirovou pandemii a přílišné příchylnosti k Číně.

Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus na dnešní tiskové konferenci uvedl, že agentura s pomocí Francie a Německa obdrží finanční prostředky a politickou podporu, kterou potřebuje.

Americký prezident Donald Trump minulý měsíc prohlásil, že USA přerušují s WHO kontakty, formálně ale agenturu neuvědomil. Spojené státy byly dosud největším přispěvatelem WHO - jen v roce 2019 organizaci poslaly 400 milionu dolarů (9,58 miliard korun), tedy asi 15 procent jejího rozpočtu.

Německý ministr zdravotnictví Jens Spahn řekl, že 500 milionů eur (13,4 miliardy korun) byla nejvyšší částka, kterou kdy Německo WTO přispělo. "Potřebujeme dnes silnou, transparentní a odpovědnou WHO více než kdy jindy," řekl s tím, že organizace musí být schopna vést a koordinovat celosvětový boj proti pandemii.

"Next week, #Germany will assume the presidency of the @EUCouncil.This is a critical period for Europe, for the world and for WHO.Now more than ever, the world needs leadership.Now, more than ever, the world needs international cooperation"-@DrTedros

— World Health Organization (WHO) (@WHO) June 25, 2020

Francie uvedla, že vynaloží 90 milionů eur (2,41 miliardy korun) na výzkumné centrum WHO v Lyonu a dalších 50 milionů eur (1,34 miliardy korun) na další výdaje organizace. "Jsem pevně přesvědčen, že svět potřebuje více než kdy jindy multilaterální organizaci," řekl francouzský ministr zdravotnictví Olivier Veran. "Potřebujeme globální odpověď (na covid-19) a poskytnout ji může pouze WHO," dodal.

Nákaza, která se začala loni v prosinci šířit z Číny, dosud postihla 210 zemí a území. Podle americké Univerzity Johnse Hopkinse se po celém světě nakazilo koronavirem více než 9,45 milionu lidí a přes 483.000 lidí po komplikacích doprovázejících nemoc covid-19 zemřelo.

Zatímco v Evropě se situace nyní podle Tedrose zlepšuje, globálně tomu tak není. Uvedl, že v nadcházejícím týdnu se očekává, že celkový počet nakažených dosáhne deseti milionů a počet mrtvých s covidem-19 pak 500.000.

Tedros, který dnes jednal přes videomost s členy zdravotního výboru Evropského parlamentu, rovněž prohlásil, že po překonání pandemie by se svět neměl vracet k zaběhnutým pořádkům, ale měl by vybudovat nový řád, který by byl spravedlivější, zelenější a který by pomáhal v tažení proti klimatickým změnám.

K vakcíně proti covidu-19, na které ve světě pracují desítky subjektů, Tedros řekl, že doufá v její vývoj do jednoho roku, v případě urychlení i o několik měsíců dříve. Očkovací látka, pokud bude vyvinuta, by se podle šéfa WHO měla stát globálním veřejným statkem, aby z ní měl užitek každý. Dodal, že WHO již vypracovala postup přidělování vakcíny, což ale bude vyžadovat světovou politickou podporu.

Související

Více souvisejících

WHO (Světová zdravotnická organizace) Tedros Adhanom Ghebreyesus (WHO) Německo Francie USA (Spojené státy americké) Jens Spahn (CDU)

Aktuálně se děje

před 52 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Ukrajina stáhla z bojiště americké Abramsy

Ukrajina dočasně stáhla z bojiště americké tanky Abrams M1A1. Ukázaly se jako zranitelné při útocích ruskými drony, uvedla agentura AP s odvoláním na zdroje v americké armádě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy