Před půl rokem Rusko zaútočilo na Ukrajinu. Desetitisíce lidí zemřely, miliony utekly

Ruský prezident Vladimir Putin před půl rokem, 24. února v 04:00 SEČ, oznámil, že dal svolení ke "speciální vojenské operaci". Ruské síly napadly Ukrajinu z území Ruska a Běloruska a také z poloostrova Krym, který Moskva anektovala v roce 2014. Rusové zahájili rozsáhlý letecký, námořní i pozemní útok na téměř celou zemi. Putin mimo jiné řekl, že Rusko bude usilovat o demilitarizaci a "denacifikaci" Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil válečný stav a Kyjev přerušil diplomatické vztahy s Ruskem.

Z řady zemí včetně ČR zazněla ostrá kritika na adresu Moskvy. Materiální či vojenskou pomoc, která se neustále zvyšuje, poskytly Ukrajině skoro všechny země Evropské unie a Spojené státy, ale i Austrálie nebo Kanada. Lídři zemí EU se na summitu hned první den invaze shodli na zavedení prvního sankčního balíčku proti Rusku.

Postupně unie přijala šest sankčních balíčků. Součástí sankcí je zákaz dovozu většiny ruské ropy od přelomu roku, z embarga bude dočasně vyřazena přeprava ropy ropovodem Družba zásobujícím Českou republiku, Slovensko a Maďarsko. Tento měsíc také začal v EU platit zákaz dovozu ruského uhlí. Sankce zasáhly řadu klíčových ruských průmyslových sektorů, bankovnictví i jednotlivců.

Řada zemí vypověděla ruské diplomaty, na což Moskva reaguje recipročně. Rusko také bylo vyloučeno z Rady Evropy a poté, co mu organizace pozastavila členství, opustilo Radu OSN pro lidská práva (UNHRC), kde je nahradila ČR. V červnu byly také přizvány Švédsko a Finsko po jejich žádosti do NATO. Umožnila to jejich dohoda s Tureckem. Ukrajina snahu o vstup do NATO vzdala. V červnu také lídři zemí EU na summitu schválili udělení kandidátského statusu Ukrajině a Moldavsku, Gruzii přislíbili kandidaturu, pokud splní podmínky stanovené Evropskou komisí.

Některé země nyní omezují vydávání víz občanům Ruska. Jako první členský stát EU plošně pozastavila vydávání víz pro občany Ruska Česká republika, a to už den po invazi na Ukrajinu, tedy 25. února. Německo a Evropská komise se ale postavily proti plošnému zastavení vydávání unijních turistických víz Rusům

Počet obětí mezi vojáky i civilisty nelze nezávisle ověřit. Ruské ministerstvo obrany o lidských ztrátách naposledy informovalo 25. března, tedy měsíc po začátku invaze, kdy uvedlo, že zemřelo 1351 jeho vojáků. Podle posledních odhadů ukrajinského generální štábu ukrajinské jednotky zabily 44.700 ruských vojáků, ukrajinský generální štáb také oznámil, že ve válce s Ruskem padlo téměř 9000 ukrajinských vojáků.

Jedná se o jedno z mála prohlášení ukrajinských představitelů o vlastních vojenských ztrátách v konfliktu. POdle posledních údajů Úřadu vysoké komisařky OSN pro lidská práv si vyžádalo půl roku války Ruska proti Ukrajině nejméně 5587 zabitých a 7890 zraněných civilistů. Podle Kyjeva zahynuly desítky tisíc civilistů.

Jednání ministrů zahraničí Ukrajiny a Ruska Dmytra Kuleby a Sergeje Lavrova, které se 15. března konalo v Turecku, nepřineslo žádný pokrok v otázce možného vyhlášení příměří ani ustavení koridoru pro evakuaci civilistů z Mariupolu. Lavrov řekl, že Ukrajina má být neutrální a demilitarizovaná. Z vypuknutí konfliktu obvinil ruský ministr západní země, které podle něj nutily Ukrajinu, aby se rozhodla mezi Ruskem a Západem.

Na hranicích Ukrajiny s Běloruskem se několikrát bez úspěchu sešli zástupci obou zemí. Nové návrhy a sliby přineslo jednání představitelů Moskvy a Kyjeva, které se v Istanbulu konalo 29. března. V dubnu ale Putin oznámil, že jednání s Ukrajinou jsou na mrtvém bodě. V poslední době nejsou k dispozici žádné informace o kontaktech diplomatů Ruska a Ukrajiny.

Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvádí ve své poslední zprávě, že v Evropě se nyní nachází 6,7 milionu ukrajinských uprchlíků, z nichž 3,8 milionu má vízum dočasné ochrany. Z celkem 11,1 milionu Ukrajinců, kteří překročili hranici Ukrajiny, se jich 4,8 milionu vrátilo. Nejvíce ukrajinských uprchlíků zamířilo do Polska, kam podle UNHCR překročilo hranici 5,4 milionu lidí. Další téměř milion dorazil do Rumunska a stejný počet do Maďarska.

Podle údajů Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) je na Ukrajině v současné době přes 6,6 milionu vnitřně vysídlených lidí - tedy obyvatel, kteří opustili své domovy, ale zároveň zůstali ve vlasti. To je zhruba 15 procent celkové ukrajinské populace. V ČR podle ministerstva vnitra získalo víza zhruba 413.000. Přesný počet utečenců před válkou, kteří pobývají v České republice, není znám. Část z nich odjíždí do jiných zemí nebo se vrací na Ukrajinu. V červnu úřady odhadovaly, že v Česku zůstává asi 280.000 až 300.000 běženců.

Evropa se nyní potýká kvůli invazi s poklesem dodávek zemního plynu z Ruska, roste také inflace napříč kontinentem. Za vysokou inflací stojí zejména prudký růst cen energií, komodit a potravin. Cena klíčového termínového kontraktu na elektřinu nedávno na energetické burze European Energy Exchange (EEX) v Lipsku poprvé překročila 500 eur (zhruba 12.300 Kč) za megawatthodinu. Za poslední rok se tak zvýšila zhruba o 500 procent. Roste také velkoobchodní cena plynu pro evropský trh. Kvůli poklesu dodávek ruského plynu se některé země dočasně obracejí k uhlí a například Německo odložilo plánované uzavření zbylých jaderných elektráren.

OSN i MMF kvůli situaci revidují své odhady růstu v letošním roce. MMF zhoršil odhad letošního růstu světové ekonomiky na 3,6 procenta z dříve předpokládaných 4,4 procenta. Na Ukrajinu, které se říká obilnice Evropy, je potravinově odkázána řada zemí v severní Africe a Asii a kvůli ruské blokádě ukrajinských černomořských přístavů nebylo možné až do tohoto měsíce vyvážet obilí a další potraviny po moři. Blokádu uvolnila až červencová dohoda zprostředkovaná OSN a Tureckem.

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ruská armáda Armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

před 20 minutami

před 41 minutami

před 1 hodinou

Bydlení v Praze, Černý Most.

Jak se lidem v Česku žije? Stát nepodporuje důchodce a bydlení, myslí si veřejnost

Podle nedávného průzkumu veřejného mínění provedeného Centrem pro výzkum veřejného mínění (CVVM) hodnotí 57 procent Čechů sociální politiku negativně, zatímco 38 procent ji hodnotí pozitivně. Nejvíce kritiky si vysloužily opatření týkající se podpory bydlení a zajištění na stáří, naopak nejlépe byly hodnoceny oblasti zdravotnictví a školství.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Jaderná elektrárna Temelín

Česku zoufale chybí opravdová diskuse o energetice. Kdo za to může?

I přesto, že snad všechna mainstreamová média přinášejí v poslední době zprávy o tom, že jedny z nejsledovanějších cenových položek každodenního života obyvatel této země, totiž ceny energií, neustále klesají níž a níž, je vidět o to snad intenzivnější kritika politiků z opozičních stran k současné vládě. Na tom by asi nebylo nic divného, vždyť je jasné, že je třeba zkritizovat cokoliv a kdykoliv. Jenže ta poselství jsou oproti všemu očekávání spíše hodně smutná. A smutnější je při nich jedno zjištění o nás samých.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

německý tank Leopard 2 A7 02

Německo chce darovat Česku další bojové tanky Leopard 2A4

Armáda ČR má možnost získat další bojové tanky Leopard 2A4 z Německa. V současnosti probíhají jednání o dalším daru Spolkové republiky Německo za českou pomoc Ukrajině. Konkrétně by ČR mohla darem získat dalších 14 bojových tanků a jeden vyprošťovací. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Evropa se probouzí. Státům dochází s Ruskem trpělivost, pocit ohrožení narůstá

Polsko by jako stát mělo přejít do stavu "přímého ohrožení" a zvýšit výdaje na obranu, uvedl ve středu polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Zároveň upozornil, že ruská ekonomika přešla na válečný model a Polsko a Evropa by proto měly být připraveny. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy