Putin chce desítky tisíc nových vojáků. Experti se diví a mluví o Potěmkinově armádě

Ruský prezident Vladimir Putin koncem srpna oznámil, že ruskou armádu posílí 137 tisíc nových vojáků. Analytici si však myslí, že pro Moskvu je takový počet nedosažitelný. Putin chce významně posílit ofenzívu na Ukrajinu. Rozšířením o takový počet vojáků by kompletní stav ruského vojenského personálu stoupl na 1,15 milionu aktivních profesionálních bojovníků. Navíc takové zvýšení by bylo nejvyšší od roku 2017. Tehdy ruská armáda posílila o 13 698 vojáků.

Podle této logiky by takové navýšení počtů pro Rusko znamenalo velkou výhodu při válce na Ukrajině. Okupační vojska se totiž nyní nacházejí v patové situaci.

Analytici jsou ale skeptičtí. „Dobře, ale viděli jsme již několikrát v historii, že je jednodušší něco říct, než to doopravdy udělat,“ řekl specialista na Rusko Mark Galeotti pro zpravodajský server France24. Navýšení počtu o více než sto tisíc vojáků se zdá nemožné. „Ruské ministerstvo obrany opravdu chce a potřebuje více profesionálů. To však znamená lepší platy a podmínky, jinými slovy opravdové peníze. V takovém počtu můžete najmout jedině trestance,“ dodal Galeotti.

Specialista to označil jako „potěmkinizaci“ armády. „Moskva vydává dekrety a ministerstvo obrany zakládá nové jednotky, které se neshodují s opravdovou početní silou armády. Uvidíme, jestli se to Rusům podaří uskutečnit. Vypadá to, jako kdyby Kreml zápasil s impotencí a nedostatkem vlastních nápadů, jak změnit situaci na Ukrajině,“ pokračoval.

Slova Putina trochu připomínají Potěmkinovy vesnice z 18. století. Tehdy Rusové na Krymu zakryli opravdovou chudobu před návštěvou carevny Kateřiny Veliké. Ačkoli tato historická legenda byla z velké části vyvrácena, tak slovo „Potěmkinova“ zůstalo široce užívaným pro situace, kdy někdo zakrývá opravdu špatnou situaci něčím zdánlivě pozitivním.

Jedním z důvodů, proč Putinovy plány vypadají jako „potěmkinizace“, jsou ne právě přesvědčivá čísla. Ruský prezident ukazuje oficiální čísla, která referují o ruské armádě o síle více než milion mužů. „My však víme, že od invaze na Ukrajinu jejich počty významně klesly,“ řekl expert na válku na Ukrajině Huseyn Alijev.

Podle Alijeva má Rusko k dispozici zhruba 250 až 300 tisíc mužů, kteří jsou připraveni bojovat. „Zbytek jsou civilní členové armády registrovaní jako vojáci. Také jde o členy rodin vládních činitelů, kteří byli přidáni do řad armády, aby mohli dostávat vojenské platy,“ vysvětlil expert.

Je tedy nereálné, aby Putinova armáda měla 1 milion mužů, natož aby jejich počet vzrostl o 137 tisíc. „Rusko má jen velmi málo možností, jak tolik vojáků najít v tak krátkém čase,“ uvedl specialista na ruské vojenství Jeff Hawn. Moskva například do války poslala zcela nový 3. armádní sbor, což jen ukazuje na problém naverbovat nové vojáky. „Je to jednotka rezervistů, kteří se přidali k armádě teprve pár měsíců zpět. Měla mít 18 tisíc mužů, ale Kreml zvládl poslat pouze 15 tisíc. To i přes množství nabízených výhod,“ doplnil Alijev.

Noví rekruti dostávají zhruba třikrát více peněz, než je pro ruského vojáka běžné. Navíc původně zde existovala věková hranice 40 let pro přidání se k armádě. Ta byla nakonec zrušena v letošním květnu, aby bylo možné zapojení starších mužů do ruských válečných snah na Ukrajině. „Ruská armáda je také posílena o žoldnéře ze Sýrie, nebo etnické menšiny ze středoasijských států, jako jsou Tádžikové či Kyrgyzové,“ vyjmenoval Hawn. Myslí si však, že i tyto přírůstky jsou na 137 tisíc nových vojáků malé.

Noví rekruti často nemají žádné povědomí o ruské armádě. „Nezapojují se pak dobře do hierarchie ruské armády. Všechno je to problém kvality i kvantity,“ pokračoval Hawn. Těmto mužům se dostane jen dvou týdnů výcviku, poté jdou do reálné války. „I kdyby Moskva zvládla najít 137 tisíc mužů, tak armáda je velmi daleko od nějaké schopnosti je na boj připravit,“ doplnil.

Jednou z možností je vyhlásit všeobecnou vojenskou mobilizaci. Kreml by v tu chvíli však musel uznat, že je s Ukrajinou ve válce, nikoliv ve „speciální vojenské operaci“. Putin dosud odmítal podniknout tento krok, raději konflikt v rámci propagandy nazývá tímto eufemismem. „Pokud by uznal, že jde o válku, riskoval by velké napětí v ruské společnosti,“ myslí si Alijev.

Podle Alijeva všeobecná mobilizace automaticky neznamená úspěch ve válce. „Armáda již je do jisté míry doplňována všeobecnou mobilizací. Mazaně tlačí na mladé lidi k nástupu do služby, ale stejně jde jen o málo rekrutů,“ popsal. Kreml podle něj nepodstoupí risk všeobecné mobilizace, které se všichni snaží za každou cenu vyhnout. „Byla by to pro Putina obrovská facka, řekl Alijev.

Pro ruského prezidenta je velice důležité, aby ruská armáda vypadala jako schopná takového razantního rozšíření. Udělá pro to vše. Existuje ale ještě jiné vysvětlení. „Možná žije v takové bublině a je odtržen od reality takovým způsobem, že si opravdu myslí, že armáda může jednoduše přibrat do svých řad 137 tisíc nových vojáků,“ uzavřel Hawn.

Související

Péter Magyar

Magyar prozradil, zda chce mluvit s Putinem či Trumpem

Příští maďarský premiér Péter Magyar už od nedělního volebního triumfu mluvil s deseti evropskými lídry. Zdůraznil, že sám od sebe rozhodně nebude volat ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který je považován za blízkého spojence končícího premiéra Viktora Orbána. Magyar ale zmínil, že by zvedl telefon, pokud by mu Putin zavolal. 
Vladimir Putin

Putin a Zelenskyj se dohodli na dočasném příměří v období Velikonoc

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj se dohodli na dočasném klidu zbraní u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Příměří v délce 32 hodin vstoupí v platnost v sobotu 11. dubna v 16:00 a potrvá do půlnoci z neděle na pondělí. Kreml ve svém prohlášení uvedl, že očekává od ukrajinské strany následování tohoto příkladu, zatímco Zelenskyj potvrdil připravenost Kyjeva k recipročním krokům, které sám dříve navrhoval.

Více souvisejících

Vladimír Putin Ruská armáda válka na Ukrajině Rusko

Aktuálně se děje

před 39 minutami

Tomáš Chorý

Chorý zná trest za plivnutí na soupeře. Nezahraje si jen jeden zápas

Jen jeden soutěžní zápas si nezahraje reprezentační útočník Tomáš Chorý. Přesně takový trest dostal od Disciplinární komise Ligové fotbalové asociace (LFA) za údajné plivnutí na plzeňského Sampsona Dweha ze závěru vzájemného ligového zápasu z poslední neděle. Komise se usnesla, že plivnutí Tomáše Chorého nebyl úmyslný akt z jeho strany a proto se tak rozhodla pro udělení nejmenšího možného trestu.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Hormuzský průliv

Hormuzský průliv můžeme znovu uzavřít, varoval Írán

Hormuzský průliv nemusí zůstat otevřený, varoval Teherán ústy předsedy parlamentu Mohammada Baghera Ghalibafa. Amerického prezidenta zároveň obvinil z několika lživých tvrzení, která podle Ghalibafa nepřinesou úspěch v diplomatických jednáních. 

před 4 hodinami

včera

Ilustrační foto

Nebudeme riskovat. Do otevřeného Hormuzského průlivu se lodě nehrnou, mají strach

I přes oficiální potvrzení o zprovoznění Hormuzského průlivu ze strany Íránu i amerického prezidenta Donalda Trumpa panuje mezi velkými námořními dopravci značná skepse. Firmy jako Maersk nebo Hapag-Lloyd sice zprávu o uvolnění cesty kvitují, jedním dechem však zdůrazňují, že nehodlají riskovat bezpečí svých lidí ani zboží. Aktuální statistiky ukazují, že lodě se do této oblasti zatím nehrnou a většina dopravců raději vyčkává na potvrzení reálné bezpečnosti.

včera

Letadla, ilustrační foto

Žádná krize nehrozí. EU popřela tvrzení IEA o nedostatku leteckého paliva

Evropská unie odmítá zprávy o tom, že by kontinentu hrozil bezprostřední nedostatek leteckého paliva vedoucí k masivnímu rušení letů. Eurokomisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas v pátek prohlásil, že informace o docházejícím kerosinu neodpovídají skutečné situaci. Reagoval tak na varování šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatiha Birola, který jen o den dříve odhadoval, že Evropě zbývají zásoby paliva na zhruba šest týdnů.

včera

 J. D. Vance, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Vance vyjádřil hrdost nad tím, že USA přestaly darovat zbraně Ukrajině

Představitelé amerického Pentagonu varovali, že budoucí vojenská pomoc Ukrajině již nemůže stát primárně na bedrech Spojených států. Elbridge Colby, nejvyšší úředník Pentagonu pro strategii, na setkání kontaktní skupiny v Berlíně zdůraznil, že Evropa musí urychleně převzít hlavní odpovědnost za obranu vlastního kontinentu. Podle jeho slov není tento krok otázkou volby, ale strategickou nutností, protože dosavadní čerpání omezených amerických zásob je nadále neudržitelné.

včera

Péter Magyar

Delegace EU dorazila do Budapešti. Začalo jednání o restartu napjatých vztahů

Delegace Evropské unie dorazila do Budapešti k zásadním jednáním, která mají za cíl restartovat napjaté vztahy mezi Bruselem a Maďarskem. Rozhovory probíhají v době, kdy dosluhující premiér Viktor Orbán poprvé od své volební porážky veřejně uznal, že jedna politická éra skončila. Přestože Orbán přijal plnou odpovědnost za výsledek své strany Fidesz, naznačil, že o jeho dalším setrvání v čele hnutí rozhodne až červnový sjezd.

včera

Prezident Trump

Írán už Hormuzský průliv nikdy nezavře, Izrael má zákaz bombardovat Libanon, řekl Trump. NATO vzkázal, ať se do toho neplete

Americký prezident Donald Trump vydal sérii prohlášení, ve kterých oznámil zásadní obrat v blízkovýchodním konfliktu. Podle jeho slov Spojené státy s okamžitou platností zakázaly Izraeli další bombardování Libanonu. Prezident zdůraznil, že Izrael má od USA tyto akce striktně zakázány, a dodal, že současná situace již stačila. Svůj příspěvek na sociální síti Truth Social zakončil rázným zvoláním, že čeho je moc, toho je příliš.

včera

včera

Hormuzský průliv

Hormuzský průliv je s okamžitou platností otevřen pro všechny lodě, oznámil Írán

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí v pátek oznámil, že Hormuzský průliv je s okamžitou platností zcela otevřen pro všechna obchodní plavidla. Toto rozhodnutí se vztahuje na zbývající období desetidenního příměří, které bylo dříve uzavřeno mezi Izraelem a Libanonem. Vodní cesta, která byla od začátku války s Íránem fakticky uzavřena, je nyní přístupná po koordinovaných trasách určených íránskou námořní organizací.

včera

včera

včera

včera

Steve Witkoff

Kushner a Witkoff jsou amatéři. Situaci v Íránu jen zhoršují, tvrdí zkušení diplomaté

Pokusy Trumpovy administrativy o diplomatický průlom s Íránem čelí ostré kritice ze strany zkušených diplomatů a expertů. Neúspěšná jednání v pákistánském Islámábádu vyvolala obavy, zda jsou hlavní vyjednavači Jared Kushner a Steve Witkoff schopni doručit slibovanou dohodu. Podle kritiků postrádají tito bývalí realitní magnáti nezbytné odborné znalosti a diplomatické zkušenosti, což může vést k prodloužení válečného stavu a destabilizaci světové ekonomiky.

včera

Armáda Velké Británie

Britové berou ruské výhrůžky vážně. Čelíme hrozbě přímého ruského útoku, zní z vlády

Bývalý důstojník britské armády a vládní poradce pro boj proti terorismu varoval, že Spojené království pravděpodobně čelí hrozbě přímého ruského útoku. Toto varování přichází poté, co Kreml označil britské firmy vyrábějící drony, které podporují ukrajinské válečné úsilí, za potenciální cíle. Podle bezpečnostních expertů se napětí mezi Moskvou a evropskými spojenci Kyjeva posouvá do kritické fáze.

včera

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajina dosáhla historického milníku. Poprvé dobyla nepřátelské pozice jen pomocí robotů a dronů

Válka dronů dosáhla historického milníku, který zásadně mění povahu moderního válčení. Minulý týden svět poprvé sledoval, jak útok bezpilotních strojů a pozemních robotů dokázal dobýt nepřátelské pozice bez přímé účasti lidské síly. Tento úspěch ukrajinské armády proti ruskému opěrnému bodu komentoval prezident Volodymyr Zelenskyj slovy, že „budoucnost je zde“. Tento technologický průlom přišel jako šok pro Moskvu, která se dlouho domnívala, že díky íránské podpoře v technologii dronů dominuje.

včera

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Procitli už i pravicoví populisté. Dejte od Trumpa ruce pryč, vzkázala Le Penová

Evropští pravicoví populisté, kteří v minulosti vzhlíželi k Donaldu Trumpovi jako ke svému ideovému vzoru, od něj v posledních týdnech dávají ruce pryč. Americký prezident se na starém kontinentu stal natolik kontroverzní postavou, že i jeho nejbližší spojenci ho nyní vnímají spíše jako politickou zátěž. Marine Le Penová, lídryně francouzského Národního sdružení, již svým spolustraníkům jasně vzkázala, že je nutné si od Trumpa udržovat odstup.

včera

Není to jen aktuální výměna názorů. Spory mezi papežem Lvem a Trumpem sahají daleko do minulosti

První americký papež v historii, Lev XIV., se během své významné cesty po Africe ocitl v přímém ideovém střetu s administrativou Donalda Trumpa. Rodák z Chicaga, který byl zvolen do čela katolické církve teprve nedávno, se rozhodl neignorovat ostré výpady amerického prezidenta na sociálních sítích a poprvé otevřeně vystoupil proti jeho politice. Během letu do Alžírska novinářům sdělil, že se americké administrativy nebojí a hodlá i nadále důrazně varovat před válečnými konflikty, které podle něj zneužívají poselství evangelia.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy