Ruský prezident Vladimir Putin koncem srpna oznámil, že ruskou armádu posílí 137 tisíc nových vojáků. Analytici si však myslí, že pro Moskvu je takový počet nedosažitelný. Putin chce významně posílit ofenzívu na Ukrajinu. Rozšířením o takový počet vojáků by kompletní stav ruského vojenského personálu stoupl na 1,15 milionu aktivních profesionálních bojovníků. Navíc takové zvýšení by bylo nejvyšší od roku 2017. Tehdy ruská armáda posílila o 13 698 vojáků.
Podle této logiky by takové navýšení počtů pro Rusko znamenalo velkou výhodu při válce na Ukrajině. Okupační vojska se totiž nyní nacházejí v patové situaci.
Analytici jsou ale skeptičtí. „Dobře, ale viděli jsme již několikrát v historii, že je jednodušší něco říct, než to doopravdy udělat,“ řekl specialista na Rusko Mark Galeotti pro zpravodajský server France24. Navýšení počtu o více než sto tisíc vojáků se zdá nemožné. „Ruské ministerstvo obrany opravdu chce a potřebuje více profesionálů. To však znamená lepší platy a podmínky, jinými slovy opravdové peníze. V takovém počtu můžete najmout jedině trestance,“ dodal Galeotti.
Specialista to označil jako „potěmkinizaci“ armády. „Moskva vydává dekrety a ministerstvo obrany zakládá nové jednotky, které se neshodují s opravdovou početní silou armády. Uvidíme, jestli se to Rusům podaří uskutečnit. Vypadá to, jako kdyby Kreml zápasil s impotencí a nedostatkem vlastních nápadů, jak změnit situaci na Ukrajině,“ pokračoval.
Slova Putina trochu připomínají Potěmkinovy vesnice z 18. století. Tehdy Rusové na Krymu zakryli opravdovou chudobu před návštěvou carevny Kateřiny Veliké. Ačkoli tato historická legenda byla z velké části vyvrácena, tak slovo „Potěmkinova“ zůstalo široce užívaným pro situace, kdy někdo zakrývá opravdu špatnou situaci něčím zdánlivě pozitivním.
Jedním z důvodů, proč Putinovy plány vypadají jako „potěmkinizace“, jsou ne právě přesvědčivá čísla. Ruský prezident ukazuje oficiální čísla, která referují o ruské armádě o síle více než milion mužů. „My však víme, že od invaze na Ukrajinu jejich počty významně klesly,“ řekl expert na válku na Ukrajině Huseyn Alijev.
Podle Alijeva má Rusko k dispozici zhruba 250 až 300 tisíc mužů, kteří jsou připraveni bojovat. „Zbytek jsou civilní členové armády registrovaní jako vojáci. Také jde o členy rodin vládních činitelů, kteří byli přidáni do řad armády, aby mohli dostávat vojenské platy,“ vysvětlil expert.
Je tedy nereálné, aby Putinova armáda měla 1 milion mužů, natož aby jejich počet vzrostl o 137 tisíc. „Rusko má jen velmi málo možností, jak tolik vojáků najít v tak krátkém čase,“ uvedl specialista na ruské vojenství Jeff Hawn. Moskva například do války poslala zcela nový 3. armádní sbor, což jen ukazuje na problém naverbovat nové vojáky. „Je to jednotka rezervistů, kteří se přidali k armádě teprve pár měsíců zpět. Měla mít 18 tisíc mužů, ale Kreml zvládl poslat pouze 15 tisíc. To i přes množství nabízených výhod,“ doplnil Alijev.
Noví rekruti dostávají zhruba třikrát více peněz, než je pro ruského vojáka běžné. Navíc původně zde existovala věková hranice 40 let pro přidání se k armádě. Ta byla nakonec zrušena v letošním květnu, aby bylo možné zapojení starších mužů do ruských válečných snah na Ukrajině. „Ruská armáda je také posílena o žoldnéře ze Sýrie, nebo etnické menšiny ze středoasijských států, jako jsou Tádžikové či Kyrgyzové,“ vyjmenoval Hawn. Myslí si však, že i tyto přírůstky jsou na 137 tisíc nových vojáků malé.
Noví rekruti často nemají žádné povědomí o ruské armádě. „Nezapojují se pak dobře do hierarchie ruské armády. Všechno je to problém kvality i kvantity,“ pokračoval Hawn. Těmto mužům se dostane jen dvou týdnů výcviku, poté jdou do reálné války. „I kdyby Moskva zvládla najít 137 tisíc mužů, tak armáda je velmi daleko od nějaké schopnosti je na boj připravit,“ doplnil.
Jednou z možností je vyhlásit všeobecnou vojenskou mobilizaci. Kreml by v tu chvíli však musel uznat, že je s Ukrajinou ve válce, nikoliv ve „speciální vojenské operaci“. Putin dosud odmítal podniknout tento krok, raději konflikt v rámci propagandy nazývá tímto eufemismem. „Pokud by uznal, že jde o válku, riskoval by velké napětí v ruské společnosti,“ myslí si Alijev.
Podle Alijeva všeobecná mobilizace automaticky neznamená úspěch ve válce. „Armáda již je do jisté míry doplňována všeobecnou mobilizací. Mazaně tlačí na mladé lidi k nástupu do služby, ale stejně jde jen o málo rekrutů,“ popsal. Kreml podle něj nepodstoupí risk všeobecné mobilizace, které se všichni snaží za každou cenu vyhnout. „Byla by to pro Putina obrovská facka, řekl Alijev.
Pro ruského prezidenta je velice důležité, aby ruská armáda vypadala jako schopná takového razantního rozšíření. Udělá pro to vše. Existuje ale ještě jiné vysvětlení. „Možná žije v takové bublině a je odtržen od reality takovým způsobem, že si opravdu myslí, že armáda může jednoduše přibrat do svých řad 137 tisíc nových vojáků,“ uzavřel Hawn.
Související
Zelenskyj nepochybuje o další ruské mobilizaci. Nasazeni budou i Severokorejci
Rusku dochází dech? Skutečný ekonomický stav veřejnosti tají, v tichosti chystá další mobilizaci
Vladimír Putin , Ruská armáda , válka na Ukrajině , Rusko
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Zrušení devátých tříd nebude. Je to nekoncepční výplod okurkové sezony, tvrdí Plaga
před 2 hodinami
Praha kvůli extrémnímu počasí zakázala rozdělávání ohňů a kouření na rizikových místech
před 3 hodinami
Armáda byla připravena ruskou raketu sestřelit, prohlásil Tusk
před 4 hodinami
Válka s Íránem se dál rozrůstá. Poprvé byl zasažen i Egypt
před 4 hodinami
Polsko nebylo cílem ruské rakety, mírní napětí Tusk. EU incident ostře odsuzuje, USA jej chtějí prošetřit
před 5 hodinami
Další extrémní počasí je tady. Jak zvládnout vedra? Inspirujte se u obyvatel tropických států
před 6 hodinami
Jak se Rusko dostává ke klíčovým evropským technologiím? Sankce obchází skrze jeden asijský stát
před 7 hodinami
Zelenskyj se vypravil do Polska. Restartoval vztahy s Tuskem
před 7 hodinami
Horké počasí nabírá na síle. Experti upozorňují na extrémní zátěž i hrozbu požárů
před 7 hodinami
Detaily schůzky zveřejněny: Netanjahu postupoval opatrně, snažil se Trumpa nenaštvat
před 8 hodinami
Počet mrtvých po silném zemětřesení v Japonsku roste. Záchranné práci komplikují extrémní vedra
před 9 hodinami
Zásoby raket Patriot se tenčí. Na obzoru je unikátní trilaterální dohoda
před 9 hodinami
Ohnivé peklo o síle atomových bomb. Požáry v Evropě jsou největší v historii, vytváří vlastní bouřky
před 10 hodinami
Desetimetrový kráter v Polsku způsobila ruská střela
před 11 hodinami
V Polsku zněly sirény, do vzduchu vzlétly F-16. Neznámý objekt po sobě nechal desetimetrový kráter
před 12 hodinami
Rusko provedlo rozsáhlý útok na Ukrajinu. Mezi mrtvými jsou i děti
před 13 hodinami
Tropické počasí prohloubí opakující se problém
včera
Kavinsky rozesmutnil Francii. Smrt producenta komentoval i Macron
včera
Senátoři jsou pro. Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun
včera
Španělský tisk má jasno. Novým trenérem české reprezentace má být olympijský vítěz
Vypadá to, že příběh, který se v tuzemském fotbalovém prostředí roztočil po ostudném výkonu českého týmu na nedávném mistrovství světa v zámoří, dostává pomalu ale jistě jasný směr a cíl. Ve středu přišel totiž španělský deník AS s informací, že s největší pravděpodobností se novým trenérem českého fotbalového národního týmu stane španělský stratég Santi Denia. Dvaapadesátiletý trenér má za sebou řadu úspěchů především s mládežnickými španělskými reprezentacemi s tím, že na posledních letních olympijských hrách v Paříži v roce 2024 vyhrál se Španělskem zlato.
Zdroj: David Holub