Ruský prezident Vladimir Putin koncem srpna oznámil, že ruskou armádu posílí 137 tisíc nových vojáků. Analytici si však myslí, že pro Moskvu je takový počet nedosažitelný. Putin chce významně posílit ofenzívu na Ukrajinu. Rozšířením o takový počet vojáků by kompletní stav ruského vojenského personálu stoupl na 1,15 milionu aktivních profesionálních bojovníků. Navíc takové zvýšení by bylo nejvyšší od roku 2017. Tehdy ruská armáda posílila o 13 698 vojáků.
Podle této logiky by takové navýšení počtů pro Rusko znamenalo velkou výhodu při válce na Ukrajině. Okupační vojska se totiž nyní nacházejí v patové situaci.
Analytici jsou ale skeptičtí. „Dobře, ale viděli jsme již několikrát v historii, že je jednodušší něco říct, než to doopravdy udělat,“ řekl specialista na Rusko Mark Galeotti pro zpravodajský server France24. Navýšení počtu o více než sto tisíc vojáků se zdá nemožné. „Ruské ministerstvo obrany opravdu chce a potřebuje více profesionálů. To však znamená lepší platy a podmínky, jinými slovy opravdové peníze. V takovém počtu můžete najmout jedině trestance,“ dodal Galeotti.
Specialista to označil jako „potěmkinizaci“ armády. „Moskva vydává dekrety a ministerstvo obrany zakládá nové jednotky, které se neshodují s opravdovou početní silou armády. Uvidíme, jestli se to Rusům podaří uskutečnit. Vypadá to, jako kdyby Kreml zápasil s impotencí a nedostatkem vlastních nápadů, jak změnit situaci na Ukrajině,“ pokračoval.
Slova Putina trochu připomínají Potěmkinovy vesnice z 18. století. Tehdy Rusové na Krymu zakryli opravdovou chudobu před návštěvou carevny Kateřiny Veliké. Ačkoli tato historická legenda byla z velké části vyvrácena, tak slovo „Potěmkinova“ zůstalo široce užívaným pro situace, kdy někdo zakrývá opravdu špatnou situaci něčím zdánlivě pozitivním.
Jedním z důvodů, proč Putinovy plány vypadají jako „potěmkinizace“, jsou ne právě přesvědčivá čísla. Ruský prezident ukazuje oficiální čísla, která referují o ruské armádě o síle více než milion mužů. „My však víme, že od invaze na Ukrajinu jejich počty významně klesly,“ řekl expert na válku na Ukrajině Huseyn Alijev.
Podle Alijeva má Rusko k dispozici zhruba 250 až 300 tisíc mužů, kteří jsou připraveni bojovat. „Zbytek jsou civilní členové armády registrovaní jako vojáci. Také jde o členy rodin vládních činitelů, kteří byli přidáni do řad armády, aby mohli dostávat vojenské platy,“ vysvětlil expert.
Je tedy nereálné, aby Putinova armáda měla 1 milion mužů, natož aby jejich počet vzrostl o 137 tisíc. „Rusko má jen velmi málo možností, jak tolik vojáků najít v tak krátkém čase,“ uvedl specialista na ruské vojenství Jeff Hawn. Moskva například do války poslala zcela nový 3. armádní sbor, což jen ukazuje na problém naverbovat nové vojáky. „Je to jednotka rezervistů, kteří se přidali k armádě teprve pár měsíců zpět. Měla mít 18 tisíc mužů, ale Kreml zvládl poslat pouze 15 tisíc. To i přes množství nabízených výhod,“ doplnil Alijev.
Noví rekruti dostávají zhruba třikrát více peněz, než je pro ruského vojáka běžné. Navíc původně zde existovala věková hranice 40 let pro přidání se k armádě. Ta byla nakonec zrušena v letošním květnu, aby bylo možné zapojení starších mužů do ruských válečných snah na Ukrajině. „Ruská armáda je také posílena o žoldnéře ze Sýrie, nebo etnické menšiny ze středoasijských států, jako jsou Tádžikové či Kyrgyzové,“ vyjmenoval Hawn. Myslí si však, že i tyto přírůstky jsou na 137 tisíc nových vojáků malé.
Noví rekruti často nemají žádné povědomí o ruské armádě. „Nezapojují se pak dobře do hierarchie ruské armády. Všechno je to problém kvality i kvantity,“ pokračoval Hawn. Těmto mužům se dostane jen dvou týdnů výcviku, poté jdou do reálné války. „I kdyby Moskva zvládla najít 137 tisíc mužů, tak armáda je velmi daleko od nějaké schopnosti je na boj připravit,“ doplnil.
Jednou z možností je vyhlásit všeobecnou vojenskou mobilizaci. Kreml by v tu chvíli však musel uznat, že je s Ukrajinou ve válce, nikoliv ve „speciální vojenské operaci“. Putin dosud odmítal podniknout tento krok, raději konflikt v rámci propagandy nazývá tímto eufemismem. „Pokud by uznal, že jde o válku, riskoval by velké napětí v ruské společnosti,“ myslí si Alijev.
Podle Alijeva všeobecná mobilizace automaticky neznamená úspěch ve válce. „Armáda již je do jisté míry doplňována všeobecnou mobilizací. Mazaně tlačí na mladé lidi k nástupu do služby, ale stejně jde jen o málo rekrutů,“ popsal. Kreml podle něj nepodstoupí risk všeobecné mobilizace, které se všichni snaží za každou cenu vyhnout. „Byla by to pro Putina obrovská facka, řekl Alijev.
Pro ruského prezidenta je velice důležité, aby ruská armáda vypadala jako schopná takového razantního rozšíření. Udělá pro to vše. Existuje ale ještě jiné vysvětlení. „Možná žije v takové bublině a je odtržen od reality takovým způsobem, že si opravdu myslí, že armáda může jednoduše přibrat do svých řad 137 tisíc nových vojáků,“ uzavřel Hawn.
Související
Magyar prozradil, zda chce mluvit s Putinem či Trumpem
Putin a Zelenskyj se dohodli na dočasném příměří v období Velikonoc
Vladimír Putin , Ruská armáda , válka na Ukrajině , Rusko
Aktuálně se děje
před 39 minutami
Chorý zná trest za plivnutí na soupeře. Nezahraje si jen jeden zápas
před 1 hodinou
Bude to historické. Trump se zasnil při představě jednání s čínským prezidentem
před 1 hodinou
Praha otevřela nový most přes řeku. Od víkendu slouží běžnému provozu
před 2 hodinami
Hormuzský průliv můžeme znovu uzavřít, varoval Írán
před 4 hodinami
Počasí: Teploty o víkendu překonají hranici 20 stupňů, překazit je mohou bouřky
včera
Nebudeme riskovat. Do otevřeného Hormuzského průlivu se lodě nehrnou, mají strach
včera
Žádná krize nehrozí. EU popřela tvrzení IEA o nedostatku leteckého paliva
včera
Vance vyjádřil hrdost nad tím, že USA přestaly darovat zbraně Ukrajině
včera
Delegace EU dorazila do Budapešti. Začalo jednání o restartu napjatých vztahů
včera
Írán už Hormuzský průliv nikdy nezavře, Izrael má zákaz bombardovat Libanon, řekl Trump. NATO vzkázal, ať se do toho neplete
včera
Otevření Hormuzského průlivu zahýbalo trhy. Cena ropy prudce klesá
včera
Hormuzský průliv je s okamžitou platností otevřen pro všechny lodě, oznámil Írán
včera
Za kolik o víkendu natankujete? Ministerstvo zveřejnilo ceny paliv
včera
Tejc oznámil, že kvůli bitcoinové kauze podá trestní oznámení
včera
Česko k zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu nabídne svůj radar, oznámil Babiš
včera
Kushner a Witkoff jsou amatéři. Situaci v Íránu jen zhoršují, tvrdí zkušení diplomaté
včera
Britové berou ruské výhrůžky vážně. Čelíme hrozbě přímého ruského útoku, zní z vlády
včera
Ukrajina dosáhla historického milníku. Poprvé dobyla nepřátelské pozice jen pomocí robotů a dronů
včera
Procitli už i pravicoví populisté. Dejte od Trumpa ruce pryč, vzkázala Le Penová
včera
Není to jen aktuální výměna názorů. Spory mezi papežem Lvem a Trumpem sahají daleko do minulosti
První americký papež v historii, Lev XIV., se během své významné cesty po Africe ocitl v přímém ideovém střetu s administrativou Donalda Trumpa. Rodák z Chicaga, který byl zvolen do čela katolické církve teprve nedávno, se rozhodl neignorovat ostré výpady amerického prezidenta na sociálních sítích a poprvé otevřeně vystoupil proti jeho politice. Během letu do Alžírska novinářům sdělil, že se americké administrativy nebojí a hodlá i nadále důrazně varovat před válečnými konflikty, které podle něj zneužívají poselství evangelia.
Zdroj: Libor Novák