Putin chce desítky tisíc nových vojáků. Experti se diví a mluví o Potěmkinově armádě

Ruský prezident Vladimir Putin koncem srpna oznámil, že ruskou armádu posílí 137 tisíc nových vojáků. Analytici si však myslí, že pro Moskvu je takový počet nedosažitelný. Putin chce významně posílit ofenzívu na Ukrajinu. Rozšířením o takový počet vojáků by kompletní stav ruského vojenského personálu stoupl na 1,15 milionu aktivních profesionálních bojovníků. Navíc takové zvýšení by bylo nejvyšší od roku 2017. Tehdy ruská armáda posílila o 13 698 vojáků.

Podle této logiky by takové navýšení počtů pro Rusko znamenalo velkou výhodu při válce na Ukrajině. Okupační vojska se totiž nyní nacházejí v patové situaci.

Analytici jsou ale skeptičtí. „Dobře, ale viděli jsme již několikrát v historii, že je jednodušší něco říct, než to doopravdy udělat,“ řekl specialista na Rusko Mark Galeotti pro zpravodajský server France24. Navýšení počtu o více než sto tisíc vojáků se zdá nemožné. „Ruské ministerstvo obrany opravdu chce a potřebuje více profesionálů. To však znamená lepší platy a podmínky, jinými slovy opravdové peníze. V takovém počtu můžete najmout jedině trestance,“ dodal Galeotti.

Specialista to označil jako „potěmkinizaci“ armády. „Moskva vydává dekrety a ministerstvo obrany zakládá nové jednotky, které se neshodují s opravdovou početní silou armády. Uvidíme, jestli se to Rusům podaří uskutečnit. Vypadá to, jako kdyby Kreml zápasil s impotencí a nedostatkem vlastních nápadů, jak změnit situaci na Ukrajině,“ pokračoval.

Slova Putina trochu připomínají Potěmkinovy vesnice z 18. století. Tehdy Rusové na Krymu zakryli opravdovou chudobu před návštěvou carevny Kateřiny Veliké. Ačkoli tato historická legenda byla z velké části vyvrácena, tak slovo „Potěmkinova“ zůstalo široce užívaným pro situace, kdy někdo zakrývá opravdu špatnou situaci něčím zdánlivě pozitivním.

Jedním z důvodů, proč Putinovy plány vypadají jako „potěmkinizace“, jsou ne právě přesvědčivá čísla. Ruský prezident ukazuje oficiální čísla, která referují o ruské armádě o síle více než milion mužů. „My však víme, že od invaze na Ukrajinu jejich počty významně klesly,“ řekl expert na válku na Ukrajině Huseyn Alijev.

Podle Alijeva má Rusko k dispozici zhruba 250 až 300 tisíc mužů, kteří jsou připraveni bojovat. „Zbytek jsou civilní členové armády registrovaní jako vojáci. Také jde o členy rodin vládních činitelů, kteří byli přidáni do řad armády, aby mohli dostávat vojenské platy,“ vysvětlil expert.

Je tedy nereálné, aby Putinova armáda měla 1 milion mužů, natož aby jejich počet vzrostl o 137 tisíc. „Rusko má jen velmi málo možností, jak tolik vojáků najít v tak krátkém čase,“ uvedl specialista na ruské vojenství Jeff Hawn. Moskva například do války poslala zcela nový 3. armádní sbor, což jen ukazuje na problém naverbovat nové vojáky. „Je to jednotka rezervistů, kteří se přidali k armádě teprve pár měsíců zpět. Měla mít 18 tisíc mužů, ale Kreml zvládl poslat pouze 15 tisíc. To i přes množství nabízených výhod,“ doplnil Alijev.

Noví rekruti dostávají zhruba třikrát více peněz, než je pro ruského vojáka běžné. Navíc původně zde existovala věková hranice 40 let pro přidání se k armádě. Ta byla nakonec zrušena v letošním květnu, aby bylo možné zapojení starších mužů do ruských válečných snah na Ukrajině. „Ruská armáda je také posílena o žoldnéře ze Sýrie, nebo etnické menšiny ze středoasijských států, jako jsou Tádžikové či Kyrgyzové,“ vyjmenoval Hawn. Myslí si však, že i tyto přírůstky jsou na 137 tisíc nových vojáků malé.

Noví rekruti často nemají žádné povědomí o ruské armádě. „Nezapojují se pak dobře do hierarchie ruské armády. Všechno je to problém kvality i kvantity,“ pokračoval Hawn. Těmto mužům se dostane jen dvou týdnů výcviku, poté jdou do reálné války. „I kdyby Moskva zvládla najít 137 tisíc mužů, tak armáda je velmi daleko od nějaké schopnosti je na boj připravit,“ doplnil.

Jednou z možností je vyhlásit všeobecnou vojenskou mobilizaci. Kreml by v tu chvíli však musel uznat, že je s Ukrajinou ve válce, nikoliv ve „speciální vojenské operaci“. Putin dosud odmítal podniknout tento krok, raději konflikt v rámci propagandy nazývá tímto eufemismem. „Pokud by uznal, že jde o válku, riskoval by velké napětí v ruské společnosti,“ myslí si Alijev.

Podle Alijeva všeobecná mobilizace automaticky neznamená úspěch ve válce. „Armáda již je do jisté míry doplňována všeobecnou mobilizací. Mazaně tlačí na mladé lidi k nástupu do služby, ale stejně jde jen o málo rekrutů,“ popsal. Kreml podle něj nepodstoupí risk všeobecné mobilizace, které se všichni snaží za každou cenu vyhnout. „Byla by to pro Putina obrovská facka, řekl Alijev.

Pro ruského prezidenta je velice důležité, aby ruská armáda vypadala jako schopná takového razantního rozšíření. Udělá pro to vše. Existuje ale ještě jiné vysvětlení. „Možná žije v takové bublině a je odtržen od reality takovým způsobem, že si opravdu myslí, že armáda může jednoduše přibrat do svých řad 137 tisíc nových vojáků,“ uzavřel Hawn.

Související

Rusko, Kreml

Moskva selhala. Mohutný ukrajinský útok rezonuje Ruskem, nespokojenost lidí roste

Mohutné exploze v ruské metropoli musely proniknout i do toho nejvíce izolovaného bunkru. Ruský prezident Vladimir Putin čelí dlouhodobě obviněním, že se zcela odstřihl od reality své upadající invaze na Ukrajinu. Čtvrteční děsivé záběry z moskevského horizontu však znamenají moment, kdy ani ta nejsilnější vrstva izolace kolem šéfa Kremlu nedokáže utlumit zvuky opakovaných výbuchů. Ty nastaly pouhých šestnáct kilometrů od něj a zanechaly po sobě zničené rafinérie, ze kterých stoupal hustý černý dým přímo nad hlavní město.
Volodymyr Zelenskyj

Fatální chyba. Diplomat řekl, proč se Zelenskyj nesmí setkat s Putinem v Moskvě

Cesta do Moskvy na setkání s Vladimirem Putinem by pro ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského byla fatální chybou. V rozhovoru pro deník Kyiv Post to uvedl bývalý velvyslanec USA na Ukrajině Steven Pifer. Reagoval tak na situaci, kdy Zelenskyj vyjádřil ochotu jednat na neutrální půdě, zatímco Putin trvá na tom, že případná schůzka se musí uskutečnit v hlavním městě Ruské federace. Podle Pifera si ukrajinský prezident toto riziko velmi dobře uvědomuje. Dodal také, že v současné době nic nenasvědčuje tomu, že by byl Kreml připraven o ukončení války skutečně seriózně vyjednávat.

Více souvisejících

Vladimír Putin Ruská armáda válka na Ukrajině Rusko

Aktuálně se děje

před 27 minutami

před 1 hodinou

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

před 3 hodinami

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

před 4 hodinami

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

včera

včera

Petr Macinka

Pokus o ústavní puč, Pavel vyhlásil vládě válku, komentuje Macinka rozhodnutí soudu

Rozhodnutí Ústavního soudu ohledně cesty prezidenta Petra Pavla na summit NATO vyvolalo mimořádně ostrou reakci ze strany šéfa diplomacie. Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) na tiskové konferenci označil podání kompetenční žaloby i samotný středeční verdikt soudu za pokus o ústavní puč. Podle jeho slov se tato akce rozehrála na Pražském hradě a následně pokračovala v Brně, kde sídlí Ústavní soud.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš bude rozhodnutí Ústavního soudu respektovat. Turek zuří

Premiér Andrej Babiš (ANO) reagoval na předběžné opatření Ústavního soudu, kterým bylo vládě nařízeno zajistit účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. Předseda vlády stručně na sociální síti X uvedl, že toto "nezvykle rychlé" rozhodnutí soudců respektuje. 

včera

Koupání - ilustrační fotka

Koupaliště čelí ostré kritice. Zakázalo vstup návštěvníkům, kteří nemluví německy

Přírodní koupaliště Heidesee v západní části východoněmeckého města Halle čelí ostré kritice a hrozbě právních kroků poté, co zavedlo zákaz vstupu pro návštěvníky, kteří nemluví německy. Provozovatel tohoto lida, které vzniklo v zatopeném lomu po povrchové těžbě, u vstupu zavedl kontroly, jejichž účelem je odfiltrovat lidi s nedostatečnou znalostí němčiny pro pochopení bezpečnostních pokynů.

včera

včera

včera

Donald Trump

Jak Trump zničil pověst Spojených států: Pozitivně už je vnímá jen minimum Evropanů

Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění. Pouhá desetina obyvatel napříč patnácti dotazovanými státy Evropy dnes vnímá USA jako nefalšovaného spojence. Ve všech zkoumaných zemích navíc převládá přesvědčení, že v případě vojenského konfliktu by se na americkou pomoc nemohli spolehnout.

včera

Bojový letoun Rafale F2

Evropská spolupráce se rozpadla. Německo odstoupilo z vývoje bojového letounu šesté generace, státy řeší, co dál

Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.

včera

Andrej Babiš

Babiš otočil. Rozhodnutí Pavla respektuji, tvrdil včera, dnes se do něj navezl

Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš se ve středu ostře vyjádřil na adresu prezidenta Petra Pavla v souvislosti s jeho kompetenční žalobou a žádostí o předběžné opatření u Ústavního soudu. Hlava státu tímto krokem reagovala na záměr vládního kabinetu neumožnit jí účast na nadcházejícím summitu NATO v Turecku. Babiš v rozhovoru pro server Blesk označil prezidentovo chování za směšné. Podle premiéra tímto způsobem Pavel pouze dělá kampaň za své znovuzvolení.

včera

Ebola, ilustrační fotografie

Francie ohlásila první případ eboly na svém území

Francouzské ministerstvo zdravotnictví ve středu potvrdilo první případ nákazy virem ebola na svém území. Infikovaným je lékař, který se nedávno vrátil z humanitární mise v Demokratické republice Kongo. Podle oficiálního prohlášení úřadů byl nakažený zdravotník okamžitě převezen a hospitalizován ve specializovaném zdravotnickém zařízení, přičemž jeho zdravotní stav je v současné době stabilizovaný.

včera

včera

včera

Pavel požádal ÚS o předběžné opatření, které mu umožní jet na summit NATO

Prezident Petr Pavel se obrátil na Ústavní soud s žádostí o předběžné opatření, které by mu umožnilo účast na červencovém summitu NATO v Ankaře ještě předtím, než soud definitivně rozhodne o kompetenční žalobě. Tento krok vyplývá z návrhu zveřejněného v přehledu plenárních věcí na webových stránkách soudu. Případ dostal jako soudce zpravodaj na starosti Pavel Šámal, nicméně verdikt bude vydávat plénum, které tvoří všichni soudci a soudkyně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy