Ostrovnímu království jako by se lepila smůla na paty. Poté, co se mu po více než tříletém martyriu konečně podařilo vystoupit z EU, se potýká s dalším, a to mnohem palčivějším problémem. Britský premiér Boris Johnson, který se ještě nedávno bil v prsa, že nejlepší metodou boje proti koronaviru je promoření, si nyní sám vychutnává vlastní medicínu. Informoval o tom Politico.eu.
Zpočátku to nevypadalo nijak zle. U Johnsona to vypadalo na lehký průběh, a tudíž mu nic nebránilo vládnout Spojenému království z karantény na Downing Street. Nyní je ale na intenzivní péči a nelze vyloučit, že po Britové budou mít opět po krátké době nového premiéra. Opět čelí nejistotě. Po Slovensku by se jednalo v pořadí u druhou evropskou zemi, v níž se během pandemie obměnila vláda, což není vůbec dobrým signálem.
Sice by jeden mohl namítat, že navzdory Johnsonovy nemoci, v horším případě i dlouhodobé pracovní neschopnosti či úmrtí, by se do čela britské vlády mohl postavit náhradník z koaliční Konzervativní strany, a že by tím pádem došlo pouze k výměně premiéra. Opak je nicméně pravdou. Vzhledem k tomu, že spousta britských ministrů přišla s Johnsonem do styku, hrozí k dosavadní obměně celého vládního kabinetu. Jednání na vládní úrovni se přeci jenom hůře dělají výhradně online. Rozhodně nemohou být z dlouhodobého hlediska efektivní.
Jestli Johnson na něco tvrdě doplatil, pak je to toxická maskulinita, která je ve vysoké politice stále velmi ceněná, a současná situace tento femoném ještě posiluje. Možná by se býval jeho zdravotní stav nezhoršil, kdyby nesnažil stavět do role silného státníka, na něhož je nějaká "lehčí" forma chřipky příliš krátká. Navíc se zřejmě obával i případného zesměšnění v případě, že by s novým koronavirem ulehl, ačkoliv ještě nedávno propagoval neřízené promořování britské populace s cílem vytvoření si kolektivní imunity.
Na to nicméně nedoplatí ani tak Johnson jako spíš celá Velká Británie, která právě v této době potřebuje mít stabilní vládu snad nejvíc. Obětí ješitnosti vrcholných politiků se jako obvykle opět stanou voliči. Johnsonův zástupce v premiérském úřadu a britský ministr zahraničí Dominic Raab, ač svůj resort řídí dobře, se totiž neukázal jako zrovna ten nejlepší a nejtalentovanější státník. Jestli nyní mohou Britové být někomu vděční, pak rozhodně své panovnici Alžbětě II., která v tomto směru přímo bravurně převzala pomyslné druhé žezlo.
Lidé v současné době potřebují, co nejvíc uklidnit, a nejistota, která z Raaba, pramení, jim nijak neprospívá. Navíc pokud neprojeví vůdcovské schopnosti, je reálné riziko kolapsu britské vlády, což je scénář, kterému by se každá země měla v současné době vyvarovat. Velká Británie není jedinou zemí, jíž toto hrozí. V Itálii zneužívá tíživé situace lidí, kteří už nemají, co jíst, tamní mafie a na Slovensku se nový slovenský premiér Igor Matovič projevuje velmi zmatečně - viz kolaps na dálnicích v důsledku přísného omezení cestování.
Zatímco se přijímala restriktivní opatření, jejichž účelem je nikoliv zastavit epidemii koronaviru, který tu s námi minimálně do vytvoření vakcíny bude i nadále existovat, nýbrž jí dostat pod kontrolu. Že budou mít rozsáhlé ekonomické dopady, které povedou ke globální recesi, je navýsost jasné. Nyní by se ale měla pozornost věnovat i politice. Jestli si něčím vůbec nepomůžeme, pak jsou to kolapsy vlády, v nejhorším případě i puče. Vše nějak začíná a právě v Itálii už se výhrůžky revolucí objevují.
Stačí, aby došlo k prvnímu pádu a celý tento fenomén se dříve či později může rozšířit i do zbytku Evropy. Roznětkou by se stala právě hypotetická revoluce ve Spojeném království, které je považované za nejstarší demokracii a v podstatě průkopníka parlamentarismu. Britská královna Alžběta II. teď bude muset navzdory svému pokročilému věku maximálně dostát svým povinnostem panovnice a snažit se dát ochromenou vládu nějakým způsobem dohromady. Bývala by možná ani nevěřila, čemu bude v posledních letech na trůnu muset čelit. Ostrovany nyní skutečně čeká těžká zkouška. Jak jí obstojí, ukáže teprve čas.
Související
Boris Johnson k Evropě: Trump se vás jen snaží šokovat
Mohla válka na Ukrajině skončit po pár měsících? Svět obrací zrak k Johnsonovi, Zelenskyj ho brání
Boris Johnson , Velká Británie , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 29 minutami
Trump slaví úspěch u soudu. Stavba sálu Bílého domu může pokračovat
před 1 hodinou
Kyjev a okolí zasáhl další ruský útok. Potvrzeno je nejméně 12 mrtvých
před 2 hodinami
Policisté zadrželi muže podezřelého z tragické střelby na party ve Švýcarsku
před 3 hodinami
Začíná podzim. Meteorologové nabídli měsíční výhled na září
včera
Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června
včera
Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra
včera
Civilní rozvědka bude mít nového šéfa. Tomana si vybral Metnar
včera
Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny
včera
Děti se v úterý vrátí do lavic. Přehled termínů volna v novém školním roce
včera
Macková končí jako hlavní hygienička, potvrdilo ministerstvo
včera
Pavel poslal kondolenci do Norska. Krále Haralda měl za mimořádnou osobnost
včera
Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě
včera
Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA
včera
Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině
včera
Umělá inteligence může zničit celý globální finanční systém, varuje guvernér centrální banky
včera
Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu
včera
Vrchní soud potvrdil podmínku a peněžitý trest pro Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo
včera
Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii
včera
Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským
včera
USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.
Zdroj: Libor Novák