Ostrovnímu království jako by se lepila smůla na paty. Poté, co se mu po více než tříletém martyriu konečně podařilo vystoupit z EU, se potýká s dalším, a to mnohem palčivějším problémem. Britský premiér Boris Johnson, který se ještě nedávno bil v prsa, že nejlepší metodou boje proti koronaviru je promoření, si nyní sám vychutnává vlastní medicínu. Informoval o tom Politico.eu.
Zpočátku to nevypadalo nijak zle. U Johnsona to vypadalo na lehký průběh, a tudíž mu nic nebránilo vládnout Spojenému království z karantény na Downing Street. Nyní je ale na intenzivní péči a nelze vyloučit, že po Britové budou mít opět po krátké době nového premiéra. Opět čelí nejistotě. Po Slovensku by se jednalo v pořadí u druhou evropskou zemi, v níž se během pandemie obměnila vláda, což není vůbec dobrým signálem.
Sice by jeden mohl namítat, že navzdory Johnsonovy nemoci, v horším případě i dlouhodobé pracovní neschopnosti či úmrtí, by se do čela britské vlády mohl postavit náhradník z koaliční Konzervativní strany, a že by tím pádem došlo pouze k výměně premiéra. Opak je nicméně pravdou. Vzhledem k tomu, že spousta britských ministrů přišla s Johnsonem do styku, hrozí k dosavadní obměně celého vládního kabinetu. Jednání na vládní úrovni se přeci jenom hůře dělají výhradně online. Rozhodně nemohou být z dlouhodobého hlediska efektivní.
Jestli Johnson na něco tvrdě doplatil, pak je to toxická maskulinita, která je ve vysoké politice stále velmi ceněná, a současná situace tento femoném ještě posiluje. Možná by se býval jeho zdravotní stav nezhoršil, kdyby nesnažil stavět do role silného státníka, na něhož je nějaká "lehčí" forma chřipky příliš krátká. Navíc se zřejmě obával i případného zesměšnění v případě, že by s novým koronavirem ulehl, ačkoliv ještě nedávno propagoval neřízené promořování britské populace s cílem vytvoření si kolektivní imunity.
Na to nicméně nedoplatí ani tak Johnson jako spíš celá Velká Británie, která právě v této době potřebuje mít stabilní vládu snad nejvíc. Obětí ješitnosti vrcholných politiků se jako obvykle opět stanou voliči. Johnsonův zástupce v premiérském úřadu a britský ministr zahraničí Dominic Raab, ač svůj resort řídí dobře, se totiž neukázal jako zrovna ten nejlepší a nejtalentovanější státník. Jestli nyní mohou Britové být někomu vděční, pak rozhodně své panovnici Alžbětě II., která v tomto směru přímo bravurně převzala pomyslné druhé žezlo.
Lidé v současné době potřebují, co nejvíc uklidnit, a nejistota, která z Raaba, pramení, jim nijak neprospívá. Navíc pokud neprojeví vůdcovské schopnosti, je reálné riziko kolapsu britské vlády, což je scénář, kterému by se každá země měla v současné době vyvarovat. Velká Británie není jedinou zemí, jíž toto hrozí. V Itálii zneužívá tíživé situace lidí, kteří už nemají, co jíst, tamní mafie a na Slovensku se nový slovenský premiér Igor Matovič projevuje velmi zmatečně - viz kolaps na dálnicích v důsledku přísného omezení cestování.
Zatímco se přijímala restriktivní opatření, jejichž účelem je nikoliv zastavit epidemii koronaviru, který tu s námi minimálně do vytvoření vakcíny bude i nadále existovat, nýbrž jí dostat pod kontrolu. Že budou mít rozsáhlé ekonomické dopady, které povedou ke globální recesi, je navýsost jasné. Nyní by se ale měla pozornost věnovat i politice. Jestli si něčím vůbec nepomůžeme, pak jsou to kolapsy vlády, v nejhorším případě i puče. Vše nějak začíná a právě v Itálii už se výhrůžky revolucí objevují.
Stačí, aby došlo k prvnímu pádu a celý tento fenomén se dříve či později může rozšířit i do zbytku Evropy. Roznětkou by se stala právě hypotetická revoluce ve Spojeném království, které je považované za nejstarší demokracii a v podstatě průkopníka parlamentarismu. Britská královna Alžběta II. teď bude muset navzdory svému pokročilému věku maximálně dostát svým povinnostem panovnice a snažit se dát ochromenou vládu nějakým způsobem dohromady. Bývala by možná ani nevěřila, čemu bude v posledních letech na trůnu muset čelit. Ostrovany nyní skutečně čeká těžká zkouška. Jak jí obstojí, ukáže teprve čas.
Související
Boris Johnson k Evropě: Trump se vás jen snaží šokovat
Mohla válka na Ukrajině skončit po pár měsících? Svět obrací zrak k Johnsonovi, Zelenskyj ho brání
Boris Johnson , Velká Británie , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Kamera odhalila detaily nehody: Turek projel odbočovacím pruhem rovně, pak došlo ke srážce
před 2 hodinami
V bezpečí už nebude žádné místo v Evropě. Zelenskyj nastínil možnosti Putinových raket
před 2 hodinami
Íránské útoky odsoudil Blízký východ i Asie. Čína žádá okamžité otevření Hormuzského průlivu
před 3 hodinami
Rubio zahájil kampaň s cílem rozložit Mezinárodní trestní soud
před 4 hodinami
Platba za proplutí Hormuzským průlivem? Trumpův poplatek budí vášně, nikdo netuší, jak a z čeho se má počítat
před 5 hodinami
Požáry dál devastují francouzské lesy. Zničily přes 1 900 hektarů
před 6 hodinami
Česko na summitu neztrapnil Pavel, ale Babiš. Lídři nepochopili, proč mu sebral místo šéfa delegace, míní Pellegrini
před 7 hodinami
Japonsko má problém. Rusko proměnilo zemi v doupě špionů
před 7 hodinami
Policie uzavřela pražské Hlavní nádraží a Wilsonovu. Anonym hrozil bombou
před 8 hodinami
Írán zaútočil na dvě lodě v ománských vodách. Americká armáda odpověděla mohutnými nálety
před 9 hodinami
Počasí: Česko dnes zasáhnou velmi silné bouřky
včera
Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka
včera
Ukrajinská premiérka Svyrydenková podala demisi. Nahradit ji může bývalý šéf Naftogazu
včera
Expert vysvětlil, proč Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině
včera
Trump zavedl poplatek 20 procent z hodnoty nákladu za proplutí Hormuzským průlivem
včera
Miliony vysídlených, roztrhané rodiny, nulová komunikace. Jak dopadají čtyři roky války na Ukrajince?
včera
Uspěli jsme, prohlásil Macron ve svém posledním projevu k francouzské armádě
včera
USA přebírají kontrolu nad Hormuzským průlivem. Budete nám za něj platit, prohlásil Trump
včera
Německo a Francie si předvolaly ruského velvyslance. Na kyberútoky odpovíme, vzkazují Moskvě
včera
Ukrajina vrací válku do Ruska. Opět útočila v Moskvě
Ukrajina podnikla v noci na pondělí další vlnu útoků pomocí bezpilotních letounů s dlouhým doletem, které podle ruských úřadů zasáhly energetické a průmyslové objekty ve Stavropolském a Krasnodarském kraji. Rozsáhlému náletu desítek dronů čelila také Moskevská oblast. Podle vyjádření ruského ministerstva obrany zachytily a zničily systémy protivzdušné obrany celkem 342 ukrajinských bezpilotních letounů nad řadou ruských regionů, okupovaným Krymem a vodami Azovského a Černého moře. Kyjev se k těmto útokům bezprostředně nevyjádřil.
Zdroj: Libor Novák