Těžká zkouška pro Británii: Jak si poradí s nemocným premiérem?

Ostrovnímu království jako by se lepila smůla na paty. Poté, co se mu po více než tříletém martyriu konečně podařilo vystoupit z EU, se potýká s dalším, a to mnohem palčivějším problémem. Britský premiér Boris Johnson, který se ještě nedávno bil v prsa, že nejlepší metodou boje proti koronaviru je promoření, si nyní sám vychutnává vlastní medicínu. Informoval o tom Politico.eu.

Zpočátku to nevypadalo nijak zle. U Johnsona to vypadalo na lehký průběh, a tudíž mu nic nebránilo vládnout Spojenému království z karantény na Downing Street. Nyní je ale na intenzivní péči a nelze vyloučit, že po Britové budou mít opět po krátké době nového premiéra. Opět čelí nejistotě. Po Slovensku by se jednalo v pořadí u druhou evropskou zemi, v níž se během pandemie obměnila vláda, což není vůbec dobrým signálem.

Sice by jeden mohl namítat, že navzdory Johnsonovy nemoci, v horším případě i dlouhodobé pracovní neschopnosti či úmrtí, by se do čela britské vlády mohl postavit náhradník z koaliční Konzervativní strany, a že by tím pádem došlo pouze k výměně premiéra. Opak je nicméně pravdou. Vzhledem k tomu, že spousta britských ministrů přišla s Johnsonem do styku, hrozí k dosavadní obměně celého vládního kabinetu. Jednání na vládní úrovni se přeci jenom hůře dělají výhradně online. Rozhodně nemohou být z dlouhodobého hlediska efektivní.

Jestli Johnson na něco tvrdě doplatil, pak je to toxická maskulinita, která je ve vysoké politice stále velmi ceněná, a současná situace tento femoném ještě posiluje. Možná by se býval jeho zdravotní stav nezhoršil, kdyby nesnažil stavět do role silného státníka, na něhož je nějaká "lehčí" forma chřipky příliš krátká. Navíc se zřejmě obával i případného zesměšnění v případě, že by s novým koronavirem ulehl, ačkoliv ještě nedávno propagoval neřízené promořování britské populace s cílem vytvoření si kolektivní imunity.

Na to nicméně nedoplatí ani tak Johnson jako spíš celá Velká Británie, která právě v této době potřebuje mít stabilní vládu snad nejvíc. Obětí ješitnosti vrcholných politiků se jako obvykle opět stanou voliči. Johnsonův zástupce v premiérském úřadu a britský ministr zahraničí Dominic Raab, ač svůj resort řídí dobře, se totiž neukázal jako zrovna ten nejlepší a nejtalentovanější státník. Jestli nyní mohou Britové být někomu vděční, pak rozhodně své panovnici Alžbětě II., která v tomto směru přímo bravurně převzala pomyslné druhé žezlo. 

Lidé v současné době potřebují, co nejvíc uklidnit, a nejistota, která z Raaba, pramení, jim nijak neprospívá. Navíc pokud neprojeví vůdcovské schopnosti, je reálné riziko kolapsu britské vlády, což je scénář, kterému by se každá země měla v současné době vyvarovat. Velká Británie není jedinou zemí, jíž toto hrozí. V Itálii zneužívá tíživé situace lidí, kteří už nemají, co jíst, tamní mafie a na Slovensku se nový slovenský premiér Igor Matovič projevuje velmi zmatečně - viz kolaps na dálnicích v důsledku přísného omezení cestování.

Zatímco se přijímala restriktivní opatření, jejichž účelem je nikoliv zastavit epidemii koronaviru, který tu s námi minimálně do vytvoření vakcíny bude i nadále existovat, nýbrž jí dostat pod kontrolu. Že budou mít rozsáhlé ekonomické dopady, které povedou ke globální recesi, je navýsost jasné. Nyní by se ale měla pozornost věnovat i politice. Jestli si něčím vůbec nepomůžeme, pak jsou to kolapsy vlády, v nejhorším případě i puče. Vše nějak začíná a právě v Itálii už se výhrůžky revolucí objevují.

Stačí, aby došlo k prvnímu pádu a celý tento fenomén se dříve či později může rozšířit i do zbytku Evropy. Roznětkou by se stala právě hypotetická revoluce ve Spojeném království, které je považované za nejstarší demokracii a v podstatě průkopníka parlamentarismu. Britská královna Alžběta II. teď bude muset navzdory svému pokročilému věku maximálně dostát svým povinnostem panovnice a snažit se dát ochromenou vládu nějakým způsobem dohromady. Bývala by možná ani nevěřila, čemu bude v posledních letech na trůnu muset čelit. Ostrovany nyní skutečně čeká těžká zkouška. Jak jí obstojí, ukáže teprve čas.

Související

Více souvisejících

Boris Johnson Velká Británie Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Íránské útoky odsoudil Blízký východ i Asie. Čína žádá okamžité otevření Hormuzského průlivu

Pakistánský premiér Šáhbáz Šaríf ostře odsoudil nedávné útoky proti Saúdské Arábii a označil je za zavrženíhodné činy, které narušují suverenitu království i stabilitu v celém regionu. Šaríf na sociální síti X vyjádřil zemi plnou solidaritu a potvrdil, že Pákistán bude nadále podporovat veškeré upřímné snahy o nastolení míru a vzájemného porozumění na Blízkém východě. Pákistán v tomto konfliktu sehrává zásadní roli hlavního prostředníka mezi USA a Íránem, přičemž hostí delegace a předává zprávy s cílem dosáhnout trvalé mírové dohody.

před 3 hodinami

Marco Rubio

Rubio zahájil kampaň s cílem rozložit Mezinárodní trestní soud

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Platba za proplutí Hormuzským průlivem? Trumpův poplatek budí vášně, nikdo netuší, jak a z čeho se má počítat

Od vypuknutí americko-izraelské války s Íránem požadují přepravní společnosti zvýšenou ochranu pro svá plavidla proplouvající Hormuzským průlivem. Tuto klíčovou obchodní trasu v současnosti kontroluje Írán. Americký prezident Donald Trump nyní prohlásil, že Spojené státy jsou schopny takovou bezpečnost zajistit. Jako protislužbu však požaduje poplatek ve výši dvaceti procent z nákladu přepravovaného touto vodní cestou.

před 5 hodinami

Požár

Požáry dál devastují francouzské lesy. Zničily přes 1 900 hektarů

Francouzští hasiči pokračují v boji s rozsáhlými lesními požáry, které v lese Fontainebleau jižně od Paříže zničily přes 1 900 hektarů porostu. Oheň vypukl v neděli v této historické lesní oblasti, která je biosférickou rezervací UNESCO. Druhý, menší požár se rozhořel o den později, přičemž oba živly výrazně zkomplikovaly silniční i železniční dopravu během rušného prázdninového víkendu. Zasažená oblast se nachází přibližně šedesát kilometrů jihovýchodně od hlavního města a úřady z ní a jejího okolí evakuovaly kolem tisíce obyvatel.

před 6 hodinami

Petr Pavel přivítal na Pražském hradě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho. (26.6.2024)

Česko na summitu neztrapnil Pavel, ale Babiš. Lídři nepochopili, proč mu sebral místo šéfa delegace, míní Pellegrini

Složení české delegace na summitu v Ankaře vyvolalo mezi ostatními lídry údiv i řadu vtipů a poznámek, uvedl slovenský prezident Peter Pellegrini v rozhovoru pro televizi TA3. Reagoval tak na vyjádření českého premiéra Andreje Babiše, podle kterého rozčarování způsobilo dodatečné přizvání prezidenta Petra Pavla. Slovenská hlava státu však toto vysvětlení odmítla a označila situaci za nepochopitelnou z jiného důvodu.

před 7 hodinami

Japonsko, ilustrační foto

Japonsko má problém. Rusko proměnilo zemi v doupě špionů

Japonská vláda přiznala rostoucí potřebu účinněji čelit zahraničním zpravodajským službám. Reagovala tak na investigativní zprávu deníku New York Times, podle níž Rusko proměnilo zemi v „doupě špionů“ a klíčový zdroj součástek pro své zbraně.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Bouřky

Počasí: Česko dnes zasáhnou velmi silné bouřky

Český hydrometeorologický ústav vydal výstrahu před velmi silnými bouřkami a vysokými teplotami, které dnes zasáhnou území republiky. Na Moravě navíc kvůli přetrvávajícímu teplému a suchému počasí zůstává až do odvolání v platnosti varování před rizikem vzniku a šíření požárů.

včera

Tamás Sulyok

Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka

Maďarský parlament v pondělí schválil rozsáhlý ústavní dodatek, který povede k odvolání stávajícího prezidenta Tamáse Sulyoka a předsedy Ústavního soudu Pétera Polta. Sedmnáctá změna maďarské ústavy hladce prošla poměrem hlasů 139 ku 6 poté, co poslanci opoziční strany Fidesz a jejího spojence KDNP hlasování bojkotovali.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajinská premiérka Svyrydenková podala demisi. Nahradit ji může bývalý šéf Naftogazu

Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková podala demisi do rukou Verchovny rady, tedy ukrajinského parlamentu. Předseda parlamentu Ruslan Stefančuk na sociální síti Facebook potvrdil obdržení její rezignace a uvedl, že zákonodárný sbor se bude touto záležitostí zabývat v nejbližší době v souladu se stanovenými postupy. Stefančuk zároveň odcházející premiérce poděkoval za vedení kabinetu v mimořádně složitém období pro celou zemi, kdy přispěla ke stabilizaci ekonomiky, podpoře obyvatelstva a pokroku Ukrajiny na její cestě do Evropské unie.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Expert vysvětlil, proč Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

USA přebírají kontrolu nad Hormuzským průlivem. Budete nám za něj platit, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump prohlásil v ranním rozhovoru pro stanici Fox & Friends, že Spojené státy přebírají kontrolu nad Hormuzským průlivem a že by měly obdržet finanční kompenzaci za úsilí spojené s jeho ochranou. V reakci na snahy Íránu ovládnout tuto strategickou námořní trasu Trump uvedl, že USA průliv dříve střežily zadarmo, ale nyní za to dostanou zaplaceno hodně peněz, přičemž neupřesnil, jak by tento mechanismus měl fungovat. 

včera

včera

Ukrajina vrací válku do Ruska. Opět útočila v Moskvě

Ukrajina podnikla v noci na pondělí další vlnu útoků pomocí bezpilotních letounů s dlouhým doletem, které podle ruských úřadů zasáhly energetické a průmyslové objekty ve Stavropolském a Krasnodarském kraji. Rozsáhlému náletu desítek dronů čelila také Moskevská oblast. Podle vyjádření ruského ministerstva obrany zachytily a zničily systémy protivzdušné obrany celkem 342 ukrajinských bezpilotních letounů nad řadou ruských regionů, okupovaným Krymem a vodami Azovského a Černého moře. Kyjev se k těmto útokům bezprostředně nevyjádřil.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy