Světoví lídři vyzdvihují Gorbačovovy zásluhy, ohlasy ruských politiků jsou rozporuplné

Někdejší sovětský prezident Michail Gorbačov si ve světě získal hluboký respekt za svou úlohu při pádu takzvané železné opony a stal se snad nejvýznamnější postavou světové politiky poslední čtvrtiny 20. století. V Rusku mu však mnozí vyčítali rozpad Sovětského svazu, ekonomické potíže a úpadek někdejší velikosti země, píší dnes v nekrolozích světová média. Gorbačov zemřel po těžké nemoci v úterý ve věku 91 let.

"Málokterý vůdce ve 20. století, ba v každém století, měl tak zásadní vliv na svou dobu. Během necelých šesti bouřlivých let Gorbačov zvedl železnou oponu a rozhodujícím způsobem změnil politické klima ve světě," píše americký deník The New York Times (NYT).

Gorbačov podle britského listu The Times sehrál rozhodující roli při přeměně vysoce autoritářského a represivního systému v osvícenější režim, v němž se prosazovaly demokratizační tendence. Propustil vězně a rehabilitoval disidenty, zavedl svobodu slova, shromažďování a náboženského vyznání a umožnil rozvoj občanské společnosti.

"Gorbačov dal Rusům šanci vytvořit pro sebe lepší budoucnost. Je velkou tragédií, že se jim to nepodařilo," napsal list The Wall Street Journal (WSJ).

Činy, za které byl obdivován na Západě, vyvolaly ovšem na Východě jinou odezvu, shodují se média. "Pro mnoho lidí v Rusku byl převrat, který Gorbačov způsobil, katastrofou," uvedl NYT. "Až do svého posledního dne žil Michail Gorbačov ve dvojí realitě - milován a oslavován ve Washingtonu, Paříži a Londýně, ale nenáviděn velkým počtem Rusů, kteří mu nikdy neodpustili turbulence, jež jeho reformy rozpoutaly," napsal deník The Guardian.

Podle listu The Daily Telegraph reformy "moderního a charismatického" vůdce Sovětského svazu skončily "prudkým hospodářským poklesem, který vyvolal nacionalismus v celém regionu a umožnil oligarchům získat kontrolu nad státním majetkem".

"Michail Gorbačov, který byl na Západě uctíván, žil v Rusku od svého odchodu z politiky v roce 1991 téměř anonymně. Vrcholný paradox: architekt sbližování Východu a Západu nadchl masy v Evropě, zatímco doma vyvolal lhostejnost," okomentoval jeho odkaz francouzský deník Le Monde.

Španělský list El Mundo Gorbačeva proto označil za "tragického hrdinu", který učinil moudrá rozhodnutí, ale zároveň tak omezil svůj manévrovací prostor.

Světoví lídři vyzdvihují Gorbačovovy zásluhy o konec studené války

Americký prezident Joe Biden označil zesnulého sovětského exprezidenta Michaila Gorbačova za vzácného vůdce, jehož odvážné kroky učinily svět bezpečnějším a milionům lidí přinesly větší svobodu. Britský premiér Boris Johnson vyjádřil obdiv k jeho odvaze ukončit studenou válku, podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové byla Gorbačovova úloha při pádu takzvané železné opony stěžejní. Jeho vize světa je pro nás příkladem, uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Gorbačov zemřel v úterý ve věku 91 let.

Gorbačov byl "vzácným lídrem" s "pozoruhodnou vizí", který se nebál riskovat svou kariéru pro "jinou budoucnost", uvedl Biden v prohlášení zveřejněném na stránkách Bílého domu. Ocenil v něm, že Gorbačov měl jako jeden z mála sovětských představitelů odvahu si po 40 letech studené války přiznat, že je potřeba věci změnit. "Výsledkem byl bezpečnější svět a větší svoboda pro miliony lidí," napsal americký prezident.

"Zpráva o Gorbačovově smrti mě zarmoutila. Vždy jsem obdivoval jeho odvahu a čestnost, s níž dovedl studenou válku k mírovému konci," uvedl britský premiér Johnson. V době agrese nynějšího ruského prezidenta Vladimira Putina vůči Ukrajině zůstává Gorbačovovo "neúnavné odhodlání otevřít sovětskou společnost" příkladem pro nás všechny, dodal.

Podle von der Leyenové byl Gorbačov "důvěryhodným a respektovaným lídrem", který sehrál klíčovou roli při ukončení studené války a pádu železné opony a který "otevřel cestu svobodné Evropě". "Na tento odkaz nezapomeneme," napsala šéfka Evropské komise.

"Dějiny si budou Michaila Gorbačova pamatovat jako velikána, který vedl svůj velký národ k demokracii," uvedl podle agentury Reuters bývalý šéf americké diplomacie z konce 80. a začátku 90. let James Baker. "Svým rozhodnutím nepoužít sílu k udržení impéria sehrál rozhodující roli v mírovém ukončení studené války," dodal s tím, že Gorbačov bude svobodnému světu chybět.

Generální tajemník OSN António Guterres vyjádřil nad Gorbačovovým úmrtím "hluboký zármutek". Podle něj se jednalo o "jedinečného státníka, který změnil běh dějin". "Svět ztratil velkého světového vůdce, oddaného multilateralismu a neúnavného obránce míru," dodal podle agentury AFP Guterres.

"Gorbačovovy historické reformy vedly k rozpadu Sovětského svazu, pomohly ukončit studenou válku a otevřely možnosti spolupráce mezi Ruskem a NATO. Jeho vize lepšího světa zůstává příkladnou," uvedl Stoltenberg.

Francouzský prezident Emmanuel Macron nazval Gorbačova "mužem míru", jehož rozhodnutí "otevřela Rusům cestu ke svobodě". Rakouský kancléř Karl Nehammer vyzdvihl jeho podíl na sbližování mezi Východem a Západem po pádu železné opony v Evropě a konci studené války a Gorbačovovu roli při reorganizaci Evropy za posledních 30 let ocenil i rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg.

"Byl jednou z nejvýjimečnějších postav 20. století," uvedl izraelský prezident Jicchak Herzog a někdejšího státníka označil podobně jako australský premiér Anthony Albanese jako "odvážného a vizionářského vůdce". Gorbačovovu podporu zrušení jaderných zbraní připomněl japonský premiér Fumio Kišida.

Gorbačov se jako šéf komunistické strany a tedy i celého SSSR zasloužil nejen o konec studené války a pád železné opony, ale i rozpad impéria. Byl i prvním a zároveň posledním prezidentem Sovětského svazu. Do nově zřízené funkce byl zvolen 14. března 1990. Jeho prezidentství však trvalo jen krátce, z funkce odstoupil 25. prosince 1991 těsně před zánikem SSSR.

Nositel Nobelovy ceny za mír z roku 1990 se stal oblíbencem Západu, doma si však respekt nezískal. Mnoho Rusů mu nemůže dodnes zapomenout rozpad SSSR.

Berlín v kondolencích připomíná Gorbačovův odkaz ve sjednoceném Německu

Někdejší sovětský vůdce Michail Gorbačov byl statečným reformátorem, který umožnil znovusjednocení Německa. Dnes to prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová uvedla, že Gorbačov utvářel dějiny světa a že změnil i její život. Šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková řekla, že Německo je Gorbačovovi vděčné za své znovusjednocení. Poznamenala, že v kritických okamžicích historie vždy volil lidské porozumění. Německý prezident Frank-Walter Steinmeier v kondolenčním dopise Gorbačovově dceři Irině napsal, že Německo zůstává Gorbačovovi vděčné a že on sám se před ním sklání jako před velikým státníkem.

"Byl to statečný reformátor," řekl sociální demokrat Scholz na výjezdním vládním zasedání na zámku Meseberg. "Jeho politika umožnila znovusjednocení Německa a pád železné opony," uvedl. Poznamenal, že i Rusko může být Gorbačovovi za příchod demokracie vděčné. Dodal, že demokracie v Rusku pod vedením prezidenta Vladimira Putina nejen selhala, ale že Kreml v Evropě invazí na Ukrajinu vykopává nové příkopy.

Scholzova konzervativní předchůdkyně v kancléřském úřadu Angela Merkelová v prohlášení označila Gorbačova za jedinečného politika, který psal světové dějiny a bez jehož odvahy by nebyl možný pád diktatury ve východním Německu. "Ještě dnes cítím strach, který jsem měla v roce 1989 společně s mnoha lidmi v NDR, zda se jako v roce 1953 nebudou valit tanky, když jsme volali, že jsme národ a později že jsme jeden národ," uvedla Merkelová. "Michail Gorbačov od základů změnil i můj život. Nikdy na to nezapomenu," dodala.

"V osudových okamžicích naší historie se Michail Gorbačov řídil mírem a porozuměním mezi lidmi. Jeho odkazem je konec studené války a německé znovusjednocení. Truchlíme nad ztrátou státníka, kterému budeme navždy vděční," řekla Baerbocková.

"Skláním se před velikým státníkem. Německo je mu zavázáno vděčností za jeho rozhodující přínos k německému znovusjednocení, je mu zavázáno úctou za jeho odvahu otevřít se demokracii a budovat mosty mezi Východem a Západem a je mu zavázáno vzpomínkou za jeho velkou vizi společného a mírumilovného evropského domu," uvedl Steinmeier.

Německý prezident poznamenal, že Gorbačov v posledních letech trpěl tím, že jeho sen o Evropě v míru se stále vzdaloval. "Dnes je tento sen v troskách a zničený brutálním ruským útokem na Ukrajinu," uvedl Steinmeier.

Místopředsedkyně Spolkového sněmu a kolegyně Baerbockové ze strany Zelení Katrin Göringová-Eckardtová na twitteru napsala, že bez Gorbačova by nebyly možné nenásilné revoluce, ve kterých se země Východu včetně východního Německa zbavily diktatur a autoritářských režimů. "Jeho slova nás i mě povzbudila a dodala nám sílu. Skláním se před jeho prací, před jeho životem a myslím na jeho rodinu a přátele," uvedla.

Spolková ministryně školství Bettina Starková-Watzingerová z liberálních svobodných demokratů (FDP) poznamenala, že Německo má Gorbačovovi za mnohé děkovat. "Zahájil konec studené války, umožnil znovusjednocení Německa a dal své zemi demokratický impulz," uvedla s tím, že jeho hlas jako statečného a přesvědčeného člověka bude chybět.

Neúspěšný kandidát Křesťanskodemokratické unie (CDU) a její bavorské sestry Křesťansko-sociální unie (CSU) na kancléře Armin Laschet označil Gorbačova za příklad muže, který dokáže sám změnit svět. "Žádné násilí, žádné tanky, stažení 350.000 sovětských vojáků z Německa. Svoboda pro miliony Středoevropanů a Východoevropanů. Německé sjednocení. Nemyslitelné bez Michaila Gorbačova. Výjimečná osobnost století, která chybí," napsal Laschet.

Německý sociálnědemokratický ministr zdravotnictví Karl Lauterbach uvedl, že naprosto souhlasí s Laschetovými slovy. "Vzpomínám si na prvním portrét, který jsem v roce 1987 o Gorbačovovi četl. Od počátku bylo jasné, že by mohl svět zlepšit. Podařilo se mu to," dodal.

Ohlasy ruských politiků na Gorbačovovo úmrtí jsou rozporuplné

Za tragédii pro Rusko označil úmrtí prvního a současně posledního prezidenta Sovětského svazu Michaila Gorbačova místopředseda Rady federace, horní komory ruského parlamentu Konstantin Kosačov. Zatímco ruští politici blízcí Kremlu zmiňují určitou kontroverznost Gorbačovovy postavy z ruského pohledu, opoziční představitelé oceňují hlavně exprezidentův přínos pro svobodu v Rusku. Gorbačov zemřel po těžké nemoci v úterý ve věku 91 let.

"Odchod Michaila Gorbačova je tragédie pro zemi a pro všechny z nás, jejichž životy dokázal změnit k lepšímu. Právě tak - k lepšímu, bez ohledu na rozpad Sovětského svazu a obrovským zkouškám pro jeho bývalé občany," citovala Kosačovovo vyjádření agentura TASS. "Právě Gorbačov rozbil systém, který od počátku byl lživý a který se časem zvrhl v protilidový," zdůraznil ruský senátor a ocenil, že zesnulý prezident "prorazil cestu, kterou by jinak náš lid za poslední tři a půl desetiletí nemohl jít - cestu obtížnou, ale na rozdíl od předchozích 70 let ve správném směru". Při vší rozporuplnosti výsledků své práce si Gorbačov podle Kosačova zasluhuje úctu.

Šéf krajně pravicové a nacionalistické Liberálně demokratické strany Ruska (LDPR) Leonid Sluckij ocenil Gorbačova jako "nejvýraznějšího politika své doby", ale dodal, že pro všechny narozené v Sovětském svazu "zůstává složitou a rozporuplnou historickou postavou". "Křesťansky" Sluckij lituje státníkova skonu, ale stejně pociťuje lítost za "velikou zemí", jejíž rozpad začal právě v éře Gorbačovovy "perestrojky" a "nového myšlení" - a ty vyhovovaly "těm, kdo se snažily vymazat Sovětský svaz z politické mapy světa".

"Gorbačov nám dal svobodu. Dal svobodu stovkám milionů lidí v Rusku a okolo něj a ještě půlce Evropy. Je už naše odpovědnost, jak jsme v Rusku využili darovanou svobodu, tuto velikou možnost," prohlásil vůdce menší opoziční liberální strany Jabloko Grigorij Javlinskij podle listu Kommersant.

Šéf ruské obdoby nejvyššího kontrolního úřadu, dříve dlouholetý ministr financí Alexej Kudrin ocenil Gorbačova jako velikou historickou osobnost a autora "perestrojky a nového myšlení, které měly dodat zemi a celému světu nový dech".

"Byl prvním reformátorem v novodobých dějinách Ruska. Být prvním na pochodu ke svobodě je nesnesitelná dřina. V každém případě si zaslouží vděčnost, že se snažil," řekla o Gorbačovovi bývalá spolupředsedkyně opoziční strany Svaz pravicových sil Irina Chakamadaová.

Někdejší šéf rady pro lidská práva při ruském prezidentovi Michail Fedotov ocenil, že zesnulý prezident "vrátil Rusko do civilizačního rozvoje". Pak následovali další prezidenti, ale ten nejdůležitější krok udělal právě Gorbačov, "historická osobnost, která odstrčila lidstvo od pokraje jaderné války a díky které se svět přestal dělit na bloky".

Související

Fotografie zachycuje bývalého generálního tajemníka SSSR Michaila Gorbačova v britském dokumentu stanice BBC. Komentář

"Chtěli něco slyšet, prostě!" Eroze Varšavské smlouvy započala před 35 lety

Dvoudenní summit organizace Varšavské smlouvy v rumunské metropoli, který začal 7. července 1989, proběhl v době historických změn. Doznívaly poslední pomyslné výstřely studené války a rozpadaly se hlavní nosné pilíře komunistické moci ve východní části železnou oponou rozdělené Evropy. Bukurešťská vrcholná schůzka vojensko-politické aliance Sovětského svazu a jeho šesti spojeneckých zemí tak byla dle vzpomínek pamětníků ve srovnání s předchozími „děsivě jiná“. Ačkoliv zůstává veřejnosti téměř neznámá, patří ke klíčovým momentům na cestě k rozpadu východního bloku. 
Ilustrační fotografie. Komentář

RVHP vznikla před 75 lety. Její srovnávání s EU je nepřípadné

Před 75 lety, 8. ledna 1949, skončila v Moskvě čtyřdenní konference, jejímž hlavním výsledkem bylo založení Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP). Organizaci, která představovala faktickou odpověď Sovětského svazu a jeho evropských satelitů na Marshallův plán a počínající ekonomickou integraci západního světa, zpočátku tvořilo šest zemí ovládaných komunistickými stranami, včetně Československa. Jedním z jejích hlavních úkolů bylo zbavit socialistické státy závislosti na dovozu klíčového vybavení, technologií a surovin ze Západu. Tento cíl, stejně jako mnoho dalších, se nikdy nepodařilo naplnit.

Více souvisejících

Michail Gorbačov

Aktuálně se děje

před 54 minutami

Jun Sok-jol

Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak

Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.

včera

Jun Sok-jol

Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana

Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit. 

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?

Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.

včera

Michel Barnier

EU sleduje s obavami dění ve Francii. Barnierova vláda se rozpadá

Rozpad vlády Michela Barniera, který je na postu francouzského premiéra jen velmi krátce, se zdá nevyhnutelný. Jeho kabinet se blíží k hlasování o vyslovení nedůvěry, které pravděpodobně prohraje již tento týden. Tento vývoj by mohl vést k finanční krizi v druhé největší ekonomice eurozóny a vyvolat obavy v celé Evropské unii, uvedl server Politico.

včera

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

NATO: Putin zneužívá zimu jako zbraň a Ukrajinu jako testovací pole. Nikdo nevěří, že Putin Kyjevu vrátí území

Odcházející americký ministr zahraničí Antony Blinken na tiskové konferenci v Bruselu zdůraznil, že administrativa Joea Bidena bude stát pevně za Ukrajinou až do konce svého mandátu. Blinken na setkání ministrů zahraničí NATO uvedl, že cílem je zajistit, aby Ukrajina měla vše potřebné nejen na bojišti, ale také pro zvládnutí útoků na svou energetickou infrastrukturu.

včera

Letadla, ilustrační foto

Rusko použilo k deportaci dětí z Ukrajiny Putinova letadla. Zbavilo je identity a rozmístilo do rodin

Podle výzkumu podpořeného americkou vládou bylo prezidentské letadlo Vladimira Putina využito k deportacím ukrajinských dětí do Ruska. Tento výzkum, zpracovaný Yaleovou školou veřejného zdraví a financovaný americkým ministerstvem zahraničí, tvrdí, že ruský prezidentský letecký park a státní finance byly zapojeny do programu, který přemisťoval děti z okupovaných ukrajinských území do Ruska.

včera

včera

Izraelská armáda

Libanon není jen Hizballáh? Pokud příměří padne, bude nám to jedno, varuje Izrael

Izraelský ministr obrany Izrael Katz varoval, že pokud dojde ke zhroucení příměří v Libanonu, izraelské síly přestanou rozlišovat mezi Libanonem jako státem a militantní skupinou Hizballáh. Toto prohlášení přichází uprostřed stále napjatější situace na severní izraelské hranici, kde konflikt mezi Izraelem a Hizballáhem pokračuje od 7. října 2023. Uvedl to server The Guardian.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Proč Biden omilostnil syna? Bílý dům odráží rostoucí kritiku

Prezident Joe Biden čelí ostré kritice za rozhodnutí omilostnit svého syna Huntera Bidena, které přichází krátce před jeho plánovaným odsouzením ve dvou federálních případech. Bílý dům toto rozhodnutí hájí s tím, že bylo nezbytné k ochraně Huntera před politicky motivovanými útoky, které mohly být podněcovány odcházející administrativou a jejími spojenci, uvedl server BBC.

včera

včera

Praha

Doprava v Praze zkolabovala. Policie řeší desítky nehod a přejetých chodců

Pražskou dopravu dnes ráno ochromilo více než 20 dopravních nehod, přičemž dvě z nich byly vážné a zahrnovaly srážky s chodci. Situaci navíc komplikoval silný déšť, který přispěl k četným nehodám na klíčových komunikacích. Policie i záchranné složky apelují na řidiče, aby zvážili použití hromadné dopravy, pokud směřují do hlavního města.

včera

Angela Merkelová

Merkelová: Trumpa fascinuje Putin a Kim. Chtěl po jejich vzoru vládnout sám

Angela Merkelová, bývalá německá kancléřka, ve svých pamětech přiblížila svůj pohled na Donalda Trumpa, Vladimira Putina a výzvy, kterým čelila během svého šestnáctiletého působení ve funkci. Rozhovor s CNN a její nová memoárová kniha "Svoboda" otevírají téma vztahů mezi západními lídry a autoritářskými režimy, stejně jako dilemata, která se Merkelová snažila řešit.

včera

včera

včera

včera

včera

Trump přiletí do Evropy. Zúčastní se otevření katedrály Notre-Dame

Nově zvolený prezident Spojených států amerických se chystá na svou první zahraniční cestu od prezidentských voleb, a to do Paříže. V sobotu se zde zúčastní slavnostní ceremonie při příležitosti znovuotevření katedrály Notre-Dame, která byla vážně poškozena požárem v roce 2019.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy