Světoví lídři vyzdvihují Gorbačovovy zásluhy, ohlasy ruských politiků jsou rozporuplné

Někdejší sovětský prezident Michail Gorbačov si ve světě získal hluboký respekt za svou úlohu při pádu takzvané železné opony a stal se snad nejvýznamnější postavou světové politiky poslední čtvrtiny 20. století. V Rusku mu však mnozí vyčítali rozpad Sovětského svazu, ekonomické potíže a úpadek někdejší velikosti země, píší dnes v nekrolozích světová média. Gorbačov zemřel po těžké nemoci v úterý ve věku 91 let.

"Málokterý vůdce ve 20. století, ba v každém století, měl tak zásadní vliv na svou dobu. Během necelých šesti bouřlivých let Gorbačov zvedl železnou oponu a rozhodujícím způsobem změnil politické klima ve světě," píše americký deník The New York Times (NYT).

Gorbačov podle britského listu The Times sehrál rozhodující roli při přeměně vysoce autoritářského a represivního systému v osvícenější režim, v němž se prosazovaly demokratizační tendence. Propustil vězně a rehabilitoval disidenty, zavedl svobodu slova, shromažďování a náboženského vyznání a umožnil rozvoj občanské společnosti.

"Gorbačov dal Rusům šanci vytvořit pro sebe lepší budoucnost. Je velkou tragédií, že se jim to nepodařilo," napsal list The Wall Street Journal (WSJ).

Činy, za které byl obdivován na Západě, vyvolaly ovšem na Východě jinou odezvu, shodují se média. "Pro mnoho lidí v Rusku byl převrat, který Gorbačov způsobil, katastrofou," uvedl NYT. "Až do svého posledního dne žil Michail Gorbačov ve dvojí realitě - milován a oslavován ve Washingtonu, Paříži a Londýně, ale nenáviděn velkým počtem Rusů, kteří mu nikdy neodpustili turbulence, jež jeho reformy rozpoutaly," napsal deník The Guardian.

Podle listu The Daily Telegraph reformy "moderního a charismatického" vůdce Sovětského svazu skončily "prudkým hospodářským poklesem, který vyvolal nacionalismus v celém regionu a umožnil oligarchům získat kontrolu nad státním majetkem".

"Michail Gorbačov, který byl na Západě uctíván, žil v Rusku od svého odchodu z politiky v roce 1991 téměř anonymně. Vrcholný paradox: architekt sbližování Východu a Západu nadchl masy v Evropě, zatímco doma vyvolal lhostejnost," okomentoval jeho odkaz francouzský deník Le Monde.

Španělský list El Mundo Gorbačeva proto označil za "tragického hrdinu", který učinil moudrá rozhodnutí, ale zároveň tak omezil svůj manévrovací prostor.

Světoví lídři vyzdvihují Gorbačovovy zásluhy o konec studené války

Americký prezident Joe Biden označil zesnulého sovětského exprezidenta Michaila Gorbačova za vzácného vůdce, jehož odvážné kroky učinily svět bezpečnějším a milionům lidí přinesly větší svobodu. Britský premiér Boris Johnson vyjádřil obdiv k jeho odvaze ukončit studenou válku, podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové byla Gorbačovova úloha při pádu takzvané železné opony stěžejní. Jeho vize světa je pro nás příkladem, uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Gorbačov zemřel v úterý ve věku 91 let.

Gorbačov byl "vzácným lídrem" s "pozoruhodnou vizí", který se nebál riskovat svou kariéru pro "jinou budoucnost", uvedl Biden v prohlášení zveřejněném na stránkách Bílého domu. Ocenil v něm, že Gorbačov měl jako jeden z mála sovětských představitelů odvahu si po 40 letech studené války přiznat, že je potřeba věci změnit. "Výsledkem byl bezpečnější svět a větší svoboda pro miliony lidí," napsal americký prezident.

"Zpráva o Gorbačovově smrti mě zarmoutila. Vždy jsem obdivoval jeho odvahu a čestnost, s níž dovedl studenou válku k mírovému konci," uvedl britský premiér Johnson. V době agrese nynějšího ruského prezidenta Vladimira Putina vůči Ukrajině zůstává Gorbačovovo "neúnavné odhodlání otevřít sovětskou společnost" příkladem pro nás všechny, dodal.

Podle von der Leyenové byl Gorbačov "důvěryhodným a respektovaným lídrem", který sehrál klíčovou roli při ukončení studené války a pádu železné opony a který "otevřel cestu svobodné Evropě". "Na tento odkaz nezapomeneme," napsala šéfka Evropské komise.

"Dějiny si budou Michaila Gorbačova pamatovat jako velikána, který vedl svůj velký národ k demokracii," uvedl podle agentury Reuters bývalý šéf americké diplomacie z konce 80. a začátku 90. let James Baker. "Svým rozhodnutím nepoužít sílu k udržení impéria sehrál rozhodující roli v mírovém ukončení studené války," dodal s tím, že Gorbačov bude svobodnému světu chybět.

Generální tajemník OSN António Guterres vyjádřil nad Gorbačovovým úmrtím "hluboký zármutek". Podle něj se jednalo o "jedinečného státníka, který změnil běh dějin". "Svět ztratil velkého světového vůdce, oddaného multilateralismu a neúnavného obránce míru," dodal podle agentury AFP Guterres.

"Gorbačovovy historické reformy vedly k rozpadu Sovětského svazu, pomohly ukončit studenou válku a otevřely možnosti spolupráce mezi Ruskem a NATO. Jeho vize lepšího světa zůstává příkladnou," uvedl Stoltenberg.

Francouzský prezident Emmanuel Macron nazval Gorbačova "mužem míru", jehož rozhodnutí "otevřela Rusům cestu ke svobodě". Rakouský kancléř Karl Nehammer vyzdvihl jeho podíl na sbližování mezi Východem a Západem po pádu železné opony v Evropě a konci studené války a Gorbačovovu roli při reorganizaci Evropy za posledních 30 let ocenil i rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg.

"Byl jednou z nejvýjimečnějších postav 20. století," uvedl izraelský prezident Jicchak Herzog a někdejšího státníka označil podobně jako australský premiér Anthony Albanese jako "odvážného a vizionářského vůdce". Gorbačovovu podporu zrušení jaderných zbraní připomněl japonský premiér Fumio Kišida.

Gorbačov se jako šéf komunistické strany a tedy i celého SSSR zasloužil nejen o konec studené války a pád železné opony, ale i rozpad impéria. Byl i prvním a zároveň posledním prezidentem Sovětského svazu. Do nově zřízené funkce byl zvolen 14. března 1990. Jeho prezidentství však trvalo jen krátce, z funkce odstoupil 25. prosince 1991 těsně před zánikem SSSR.

Nositel Nobelovy ceny za mír z roku 1990 se stal oblíbencem Západu, doma si však respekt nezískal. Mnoho Rusů mu nemůže dodnes zapomenout rozpad SSSR.

Berlín v kondolencích připomíná Gorbačovův odkaz ve sjednoceném Německu

Někdejší sovětský vůdce Michail Gorbačov byl statečným reformátorem, který umožnil znovusjednocení Německa. Dnes to prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová uvedla, že Gorbačov utvářel dějiny světa a že změnil i její život. Šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková řekla, že Německo je Gorbačovovi vděčné za své znovusjednocení. Poznamenala, že v kritických okamžicích historie vždy volil lidské porozumění. Německý prezident Frank-Walter Steinmeier v kondolenčním dopise Gorbačovově dceři Irině napsal, že Německo zůstává Gorbačovovi vděčné a že on sám se před ním sklání jako před velikým státníkem.

"Byl to statečný reformátor," řekl sociální demokrat Scholz na výjezdním vládním zasedání na zámku Meseberg. "Jeho politika umožnila znovusjednocení Německa a pád železné opony," uvedl. Poznamenal, že i Rusko může být Gorbačovovi za příchod demokracie vděčné. Dodal, že demokracie v Rusku pod vedením prezidenta Vladimira Putina nejen selhala, ale že Kreml v Evropě invazí na Ukrajinu vykopává nové příkopy.

Scholzova konzervativní předchůdkyně v kancléřském úřadu Angela Merkelová v prohlášení označila Gorbačova za jedinečného politika, který psal světové dějiny a bez jehož odvahy by nebyl možný pád diktatury ve východním Německu. "Ještě dnes cítím strach, který jsem měla v roce 1989 společně s mnoha lidmi v NDR, zda se jako v roce 1953 nebudou valit tanky, když jsme volali, že jsme národ a později že jsme jeden národ," uvedla Merkelová. "Michail Gorbačov od základů změnil i můj život. Nikdy na to nezapomenu," dodala.

"V osudových okamžicích naší historie se Michail Gorbačov řídil mírem a porozuměním mezi lidmi. Jeho odkazem je konec studené války a německé znovusjednocení. Truchlíme nad ztrátou státníka, kterému budeme navždy vděční," řekla Baerbocková.

"Skláním se před velikým státníkem. Německo je mu zavázáno vděčností za jeho rozhodující přínos k německému znovusjednocení, je mu zavázáno úctou za jeho odvahu otevřít se demokracii a budovat mosty mezi Východem a Západem a je mu zavázáno vzpomínkou za jeho velkou vizi společného a mírumilovného evropského domu," uvedl Steinmeier.

Německý prezident poznamenal, že Gorbačov v posledních letech trpěl tím, že jeho sen o Evropě v míru se stále vzdaloval. "Dnes je tento sen v troskách a zničený brutálním ruským útokem na Ukrajinu," uvedl Steinmeier.

Místopředsedkyně Spolkového sněmu a kolegyně Baerbockové ze strany Zelení Katrin Göringová-Eckardtová na twitteru napsala, že bez Gorbačova by nebyly možné nenásilné revoluce, ve kterých se země Východu včetně východního Německa zbavily diktatur a autoritářských režimů. "Jeho slova nás i mě povzbudila a dodala nám sílu. Skláním se před jeho prací, před jeho životem a myslím na jeho rodinu a přátele," uvedla.

Spolková ministryně školství Bettina Starková-Watzingerová z liberálních svobodných demokratů (FDP) poznamenala, že Německo má Gorbačovovi za mnohé děkovat. "Zahájil konec studené války, umožnil znovusjednocení Německa a dal své zemi demokratický impulz," uvedla s tím, že jeho hlas jako statečného a přesvědčeného člověka bude chybět.

Neúspěšný kandidát Křesťanskodemokratické unie (CDU) a její bavorské sestry Křesťansko-sociální unie (CSU) na kancléře Armin Laschet označil Gorbačova za příklad muže, který dokáže sám změnit svět. "Žádné násilí, žádné tanky, stažení 350.000 sovětských vojáků z Německa. Svoboda pro miliony Středoevropanů a Východoevropanů. Německé sjednocení. Nemyslitelné bez Michaila Gorbačova. Výjimečná osobnost století, která chybí," napsal Laschet.

Německý sociálnědemokratický ministr zdravotnictví Karl Lauterbach uvedl, že naprosto souhlasí s Laschetovými slovy. "Vzpomínám si na prvním portrét, který jsem v roce 1987 o Gorbačovovi četl. Od počátku bylo jasné, že by mohl svět zlepšit. Podařilo se mu to," dodal.

Ohlasy ruských politiků na Gorbačovovo úmrtí jsou rozporuplné

Za tragédii pro Rusko označil úmrtí prvního a současně posledního prezidenta Sovětského svazu Michaila Gorbačova místopředseda Rady federace, horní komory ruského parlamentu Konstantin Kosačov. Zatímco ruští politici blízcí Kremlu zmiňují určitou kontroverznost Gorbačovovy postavy z ruského pohledu, opoziční představitelé oceňují hlavně exprezidentův přínos pro svobodu v Rusku. Gorbačov zemřel po těžké nemoci v úterý ve věku 91 let.

"Odchod Michaila Gorbačova je tragédie pro zemi a pro všechny z nás, jejichž životy dokázal změnit k lepšímu. Právě tak - k lepšímu, bez ohledu na rozpad Sovětského svazu a obrovským zkouškám pro jeho bývalé občany," citovala Kosačovovo vyjádření agentura TASS. "Právě Gorbačov rozbil systém, který od počátku byl lživý a který se časem zvrhl v protilidový," zdůraznil ruský senátor a ocenil, že zesnulý prezident "prorazil cestu, kterou by jinak náš lid za poslední tři a půl desetiletí nemohl jít - cestu obtížnou, ale na rozdíl od předchozích 70 let ve správném směru". Při vší rozporuplnosti výsledků své práce si Gorbačov podle Kosačova zasluhuje úctu.

Šéf krajně pravicové a nacionalistické Liberálně demokratické strany Ruska (LDPR) Leonid Sluckij ocenil Gorbačova jako "nejvýraznějšího politika své doby", ale dodal, že pro všechny narozené v Sovětském svazu "zůstává složitou a rozporuplnou historickou postavou". "Křesťansky" Sluckij lituje státníkova skonu, ale stejně pociťuje lítost za "velikou zemí", jejíž rozpad začal právě v éře Gorbačovovy "perestrojky" a "nového myšlení" - a ty vyhovovaly "těm, kdo se snažily vymazat Sovětský svaz z politické mapy světa".

"Gorbačov nám dal svobodu. Dal svobodu stovkám milionů lidí v Rusku a okolo něj a ještě půlce Evropy. Je už naše odpovědnost, jak jsme v Rusku využili darovanou svobodu, tuto velikou možnost," prohlásil vůdce menší opoziční liberální strany Jabloko Grigorij Javlinskij podle listu Kommersant.

Šéf ruské obdoby nejvyššího kontrolního úřadu, dříve dlouholetý ministr financí Alexej Kudrin ocenil Gorbačova jako velikou historickou osobnost a autora "perestrojky a nového myšlení, které měly dodat zemi a celému světu nový dech".

"Byl prvním reformátorem v novodobých dějinách Ruska. Být prvním na pochodu ke svobodě je nesnesitelná dřina. V každém případě si zaslouží vděčnost, že se snažil," řekla o Gorbačovovi bývalá spolupředsedkyně opoziční strany Svaz pravicových sil Irina Chakamadaová.

Někdejší šéf rady pro lidská práva při ruském prezidentovi Michail Fedotov ocenil, že zesnulý prezident "vrátil Rusko do civilizačního rozvoje". Pak následovali další prezidenti, ale ten nejdůležitější krok udělal právě Gorbačov, "historická osobnost, která odstrčila lidstvo od pokraje jaderné války a díky které se svět přestal dělit na bloky".

Související

Rusko, Kreml Původní zpráva

Ideologie, nebo velmocenská identita? Nad zdroji zahraniční politiky Moskvy

Minulý týden navštívil Prahu britský historik sovětského původu Sergej Radčenko. Tuzemským odborníkům i zájemcům z řad veřejnosti mimo jiné představil svou poslední knihu „To Run the World“ (Vládnout světu), která přináší nový pohled na motivaci sovětské zahraniční politiky během studené války. Radčenkova zjištění jsou přitom důležitá i pro pochopení zdrojů jednání současného Ruska. Nedávají však mnoho důvodů k optimismu.
Chemické zbraně Analýza

Pokus o zákaz chemických zbraní, který tak úplně nevyšel. Největší hrozbou jsou teroristé

Před 35 lety podepsali George H. W. Bush a Michail Gorbačov dohodu o zastavení výroby chemických zbraní a odstartovali proces celosvětové likvidace tohoto druhu zbraní hromadného ničení. Dnes však Spojené státy obviňují Rusko i Súdán z jejich nasazení v ozbrojených konfliktech. O jejich získání navíc usilují teroristické organizace, z nichž některé je dokonce úspěšně použily. Chemické zbraně i po třech dekádách zůstávají bezprostředním bezpečnostním rizikem.

Více souvisejících

Michail Gorbačov

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA

Dá se říct, že české hokejistky zakončily základní skupinu tak, jak ji začaly, tedy prohrou 1:5 se zámořským soupeřem. Zatímco v úvodu olympijského turnaje v Miláně svěřenkyně trenérky Carly MacLoedové prohrály s Američankami, na závěr skupiny jasně podlehly i Kanaďankám. Nadále se tak tedy ukazuje, že hokejistky USA i Kanady jsou pro Češky zatím jen těžko dosažitelným cílem.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek

Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

včera

Michal Krčmář

Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig

Ani v pořadí druhý biatlonový, byť první individuální závod v rámci olympijských her se nevyvedl z českého pohledu podle představ. Nejlepší z kvarteta reprezentantů byl totiž ve dvacetikilometrovém vytrvalostním závodu Vítězslav Hornig, který během celého jeho průběhu dvakrát chyboval na střelnici a nejen proto se tak umístil na konečném 26. místě. To velezkušenému Michalu Krčmářovi se střelba nepovedla ještě více, neboť v ní chyboval celkem čtyřikrát a obsadil až 38. pozici. Dalšími Čechy, kteří se závodu zúčastnili, byli Mikuláš Karlík (konečné 68. místo) a debutant Petr Hák (81. místo). Zlato z tohoto závodu poněkud nečekaně dosud málo známý Nor Johan-Olav Botn.

včera

včera

Jeffrey Epstein

Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy ​​spisy, aby zakryli jména významných osob

Členové amerického Kongresu, kteří v pondělí získali přístup k nezkráceným spisům ministerstva spravedlnosti týkajícím se Jeffreyho Epsteina, oznámili znepokojivá zjištění. Podle zákonodárců dokumenty obsahují důkazy o tom, že identita nejméně šesti mužů byla před veřejností utajena bez jasného právního opodstatnění. Tato zjištění obnovila obvinění, že Trumpova administrativa záměrně chrání vlivné osobnosti před veřejnou kontrolou.

včera

Donald Trump

MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“

Svět vstoupil do éry „politiky demoliční koule“, kterou vede americký prezident Donald Trump, a dlouhodobý mezinárodní řád postavený po roce 1945 se pod tímto tlakem začíná rozpadat. Vyplývá to z výroční zprávy Munich Security Report 2026, zveřejněné před nadcházející Mnichovskou bezpečnostní konferencí (MSC). Dokument označuje Trumpa za nejmocnější postavu, která vědomě útočí na stávající pravidla a instituce, čímž riskuje zánik desítky let budovaných spojenectví a norem.

včera

Ilustrační foto

Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti

Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.

včera

Emmanuel Macron

Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby začala na světové scéně vystupovat jako skutečná velmoc. V rozhovoru pro skupinu evropských deníků uvedl, že kontinent čelí naléhavému varování v podobě rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států. Podle Macrona nastal čas, aby Evropa v oblasti ekonomiky, obrany i bezpečnosti konečně „dospěla“.

včera

Fakultní nemocnice Olomouc

Policie vyšetřuje možné ublížení na zdraví u stovek pacientů s defibrilátory

Kriminalisté z odboru hospodářské kriminality v Olomouci začali prověřovat mimořádně závažný případ, který se týká Fakultní nemocnice Olomouc. Existuje totiž důvodné podezření, že tamní lékaři z kardiologické kliniky implantovali stovkám pacientů srdeční defibrilátory (ICD), i když k tomu z odborného hlediska nebyl důvod. Podle policie nešlo o ojedinělé případy, ale o dlouhodobý a systematický postup, který trval celou dekádu – od roku 2015 až do února loňského roku.

včera

Evropská unie

Evropská komise chystá bezpečnostní opatření, kterým sníží vliv Číny v Evropě

Evropská komise plánuje v březnu představit nová bezpečnostní opatření, která mají omezit přístup čínských firem k lukrativním veřejným zakázkám v Evropské unii. Podle informací od unijních představitelů hodlá Brusel upravit rozpočtová pravidla tak, aby v budoucnu zvýhodňovala evropské podniky před zahraničními konkurenty. Tato strategie se má týkat nejen současného rozpočtu, ale především dlouhodobého finančního rámce pro období po roce 2028.

včera

Vladimír Putin

Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat

Probíhající mírový proces pod vedením Spojených států, který má ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, se potýká s vážným nedostatkem důvěryhodnosti. Skeptici pochybují o skutečném zájmu Vladimira Putina na trvalém urovnání a kritizují logiku současných jednání. Varují, že pokud západní partneři přiznají Rusku právo veta nad bezpečnostními zárukami pro Kyjev, riskují tím nekonečné prodlužování válečného konfliktu.

včera

Chicago

Jak Trump změnil Ameriku? Většině lidí se do USA nechce, zvažují i zrušení dovolené

V uplynulých dvanácti měsících prošly Spojené státy pod Trumpovou administrativou proměnou, která z nich v očích mnoha cestovatelů učinila nehostinné a nebezpečné místo. Průzkum deníku Independent ukazuje, že 80 % respondentů se hodlá cestám do USA vyhýbat, zatímco pouze 11 % by zemi stále navštívilo. Mezi těmi, kteří již mají dovolenou zarezervovanou, zvažuje každý sedmý její zrušení.

včera

Starmer utnul výzvy k rezignaci. Odstoupit nehodlá

Britský premiér Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého úřadu poté, co lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval k jeho rezignaci. Starmer na pondělním zasedání parlamentní frakce prohlásil, že není připraven odejít a uvrhnout zemi do chaosu, jeho pozice je však po sérii rezignací klíčových spolupracovníků vážně oslabena.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy