Světoví lídři vyzdvihují Gorbačovovy zásluhy, ohlasy ruských politiků jsou rozporuplné

Někdejší sovětský prezident Michail Gorbačov si ve světě získal hluboký respekt za svou úlohu při pádu takzvané železné opony a stal se snad nejvýznamnější postavou světové politiky poslední čtvrtiny 20. století. V Rusku mu však mnozí vyčítali rozpad Sovětského svazu, ekonomické potíže a úpadek někdejší velikosti země, píší dnes v nekrolozích světová média. Gorbačov zemřel po těžké nemoci v úterý ve věku 91 let.

"Málokterý vůdce ve 20. století, ba v každém století, měl tak zásadní vliv na svou dobu. Během necelých šesti bouřlivých let Gorbačov zvedl železnou oponu a rozhodujícím způsobem změnil politické klima ve světě," píše americký deník The New York Times (NYT).

Gorbačov podle britského listu The Times sehrál rozhodující roli při přeměně vysoce autoritářského a represivního systému v osvícenější režim, v němž se prosazovaly demokratizační tendence. Propustil vězně a rehabilitoval disidenty, zavedl svobodu slova, shromažďování a náboženského vyznání a umožnil rozvoj občanské společnosti.

"Gorbačov dal Rusům šanci vytvořit pro sebe lepší budoucnost. Je velkou tragédií, že se jim to nepodařilo," napsal list The Wall Street Journal (WSJ).

Činy, za které byl obdivován na Západě, vyvolaly ovšem na Východě jinou odezvu, shodují se média. "Pro mnoho lidí v Rusku byl převrat, který Gorbačov způsobil, katastrofou," uvedl NYT. "Až do svého posledního dne žil Michail Gorbačov ve dvojí realitě - milován a oslavován ve Washingtonu, Paříži a Londýně, ale nenáviděn velkým počtem Rusů, kteří mu nikdy neodpustili turbulence, jež jeho reformy rozpoutaly," napsal deník The Guardian.

Podle listu The Daily Telegraph reformy "moderního a charismatického" vůdce Sovětského svazu skončily "prudkým hospodářským poklesem, který vyvolal nacionalismus v celém regionu a umožnil oligarchům získat kontrolu nad státním majetkem".

"Michail Gorbačov, který byl na Západě uctíván, žil v Rusku od svého odchodu z politiky v roce 1991 téměř anonymně. Vrcholný paradox: architekt sbližování Východu a Západu nadchl masy v Evropě, zatímco doma vyvolal lhostejnost," okomentoval jeho odkaz francouzský deník Le Monde.

Španělský list El Mundo Gorbačeva proto označil za "tragického hrdinu", který učinil moudrá rozhodnutí, ale zároveň tak omezil svůj manévrovací prostor.

Světoví lídři vyzdvihují Gorbačovovy zásluhy o konec studené války

Americký prezident Joe Biden označil zesnulého sovětského exprezidenta Michaila Gorbačova za vzácného vůdce, jehož odvážné kroky učinily svět bezpečnějším a milionům lidí přinesly větší svobodu. Britský premiér Boris Johnson vyjádřil obdiv k jeho odvaze ukončit studenou válku, podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové byla Gorbačovova úloha při pádu takzvané železné opony stěžejní. Jeho vize světa je pro nás příkladem, uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Gorbačov zemřel v úterý ve věku 91 let.

Gorbačov byl "vzácným lídrem" s "pozoruhodnou vizí", který se nebál riskovat svou kariéru pro "jinou budoucnost", uvedl Biden v prohlášení zveřejněném na stránkách Bílého domu. Ocenil v něm, že Gorbačov měl jako jeden z mála sovětských představitelů odvahu si po 40 letech studené války přiznat, že je potřeba věci změnit. "Výsledkem byl bezpečnější svět a větší svoboda pro miliony lidí," napsal americký prezident.

"Zpráva o Gorbačovově smrti mě zarmoutila. Vždy jsem obdivoval jeho odvahu a čestnost, s níž dovedl studenou válku k mírovému konci," uvedl britský premiér Johnson. V době agrese nynějšího ruského prezidenta Vladimira Putina vůči Ukrajině zůstává Gorbačovovo "neúnavné odhodlání otevřít sovětskou společnost" příkladem pro nás všechny, dodal.

Podle von der Leyenové byl Gorbačov "důvěryhodným a respektovaným lídrem", který sehrál klíčovou roli při ukončení studené války a pádu železné opony a který "otevřel cestu svobodné Evropě". "Na tento odkaz nezapomeneme," napsala šéfka Evropské komise.

"Dějiny si budou Michaila Gorbačova pamatovat jako velikána, který vedl svůj velký národ k demokracii," uvedl podle agentury Reuters bývalý šéf americké diplomacie z konce 80. a začátku 90. let James Baker. "Svým rozhodnutím nepoužít sílu k udržení impéria sehrál rozhodující roli v mírovém ukončení studené války," dodal s tím, že Gorbačov bude svobodnému světu chybět.

Generální tajemník OSN António Guterres vyjádřil nad Gorbačovovým úmrtím "hluboký zármutek". Podle něj se jednalo o "jedinečného státníka, který změnil běh dějin". "Svět ztratil velkého světového vůdce, oddaného multilateralismu a neúnavného obránce míru," dodal podle agentury AFP Guterres.

"Gorbačovovy historické reformy vedly k rozpadu Sovětského svazu, pomohly ukončit studenou válku a otevřely možnosti spolupráce mezi Ruskem a NATO. Jeho vize lepšího světa zůstává příkladnou," uvedl Stoltenberg.

Francouzský prezident Emmanuel Macron nazval Gorbačova "mužem míru", jehož rozhodnutí "otevřela Rusům cestu ke svobodě". Rakouský kancléř Karl Nehammer vyzdvihl jeho podíl na sbližování mezi Východem a Západem po pádu železné opony v Evropě a konci studené války a Gorbačovovu roli při reorganizaci Evropy za posledních 30 let ocenil i rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg.

"Byl jednou z nejvýjimečnějších postav 20. století," uvedl izraelský prezident Jicchak Herzog a někdejšího státníka označil podobně jako australský premiér Anthony Albanese jako "odvážného a vizionářského vůdce". Gorbačovovu podporu zrušení jaderných zbraní připomněl japonský premiér Fumio Kišida.

Gorbačov se jako šéf komunistické strany a tedy i celého SSSR zasloužil nejen o konec studené války a pád železné opony, ale i rozpad impéria. Byl i prvním a zároveň posledním prezidentem Sovětského svazu. Do nově zřízené funkce byl zvolen 14. března 1990. Jeho prezidentství však trvalo jen krátce, z funkce odstoupil 25. prosince 1991 těsně před zánikem SSSR.

Nositel Nobelovy ceny za mír z roku 1990 se stal oblíbencem Západu, doma si však respekt nezískal. Mnoho Rusů mu nemůže dodnes zapomenout rozpad SSSR.

Berlín v kondolencích připomíná Gorbačovův odkaz ve sjednoceném Německu

Někdejší sovětský vůdce Michail Gorbačov byl statečným reformátorem, který umožnil znovusjednocení Německa. Dnes to prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová uvedla, že Gorbačov utvářel dějiny světa a že změnil i její život. Šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková řekla, že Německo je Gorbačovovi vděčné za své znovusjednocení. Poznamenala, že v kritických okamžicích historie vždy volil lidské porozumění. Německý prezident Frank-Walter Steinmeier v kondolenčním dopise Gorbačovově dceři Irině napsal, že Německo zůstává Gorbačovovi vděčné a že on sám se před ním sklání jako před velikým státníkem.

"Byl to statečný reformátor," řekl sociální demokrat Scholz na výjezdním vládním zasedání na zámku Meseberg. "Jeho politika umožnila znovusjednocení Německa a pád železné opony," uvedl. Poznamenal, že i Rusko může být Gorbačovovi za příchod demokracie vděčné. Dodal, že demokracie v Rusku pod vedením prezidenta Vladimira Putina nejen selhala, ale že Kreml v Evropě invazí na Ukrajinu vykopává nové příkopy.

Scholzova konzervativní předchůdkyně v kancléřském úřadu Angela Merkelová v prohlášení označila Gorbačova za jedinečného politika, který psal světové dějiny a bez jehož odvahy by nebyl možný pád diktatury ve východním Německu. "Ještě dnes cítím strach, který jsem měla v roce 1989 společně s mnoha lidmi v NDR, zda se jako v roce 1953 nebudou valit tanky, když jsme volali, že jsme národ a později že jsme jeden národ," uvedla Merkelová. "Michail Gorbačov od základů změnil i můj život. Nikdy na to nezapomenu," dodala.

"V osudových okamžicích naší historie se Michail Gorbačov řídil mírem a porozuměním mezi lidmi. Jeho odkazem je konec studené války a německé znovusjednocení. Truchlíme nad ztrátou státníka, kterému budeme navždy vděční," řekla Baerbocková.

"Skláním se před velikým státníkem. Německo je mu zavázáno vděčností za jeho rozhodující přínos k německému znovusjednocení, je mu zavázáno úctou za jeho odvahu otevřít se demokracii a budovat mosty mezi Východem a Západem a je mu zavázáno vzpomínkou za jeho velkou vizi společného a mírumilovného evropského domu," uvedl Steinmeier.

Německý prezident poznamenal, že Gorbačov v posledních letech trpěl tím, že jeho sen o Evropě v míru se stále vzdaloval. "Dnes je tento sen v troskách a zničený brutálním ruským útokem na Ukrajinu," uvedl Steinmeier.

Místopředsedkyně Spolkového sněmu a kolegyně Baerbockové ze strany Zelení Katrin Göringová-Eckardtová na twitteru napsala, že bez Gorbačova by nebyly možné nenásilné revoluce, ve kterých se země Východu včetně východního Německa zbavily diktatur a autoritářských režimů. "Jeho slova nás i mě povzbudila a dodala nám sílu. Skláním se před jeho prací, před jeho životem a myslím na jeho rodinu a přátele," uvedla.

Spolková ministryně školství Bettina Starková-Watzingerová z liberálních svobodných demokratů (FDP) poznamenala, že Německo má Gorbačovovi za mnohé děkovat. "Zahájil konec studené války, umožnil znovusjednocení Německa a dal své zemi demokratický impulz," uvedla s tím, že jeho hlas jako statečného a přesvědčeného člověka bude chybět.

Neúspěšný kandidát Křesťanskodemokratické unie (CDU) a její bavorské sestry Křesťansko-sociální unie (CSU) na kancléře Armin Laschet označil Gorbačova za příklad muže, který dokáže sám změnit svět. "Žádné násilí, žádné tanky, stažení 350.000 sovětských vojáků z Německa. Svoboda pro miliony Středoevropanů a Východoevropanů. Německé sjednocení. Nemyslitelné bez Michaila Gorbačova. Výjimečná osobnost století, která chybí," napsal Laschet.

Německý sociálnědemokratický ministr zdravotnictví Karl Lauterbach uvedl, že naprosto souhlasí s Laschetovými slovy. "Vzpomínám si na prvním portrét, který jsem v roce 1987 o Gorbačovovi četl. Od počátku bylo jasné, že by mohl svět zlepšit. Podařilo se mu to," dodal.

Ohlasy ruských politiků na Gorbačovovo úmrtí jsou rozporuplné

Za tragédii pro Rusko označil úmrtí prvního a současně posledního prezidenta Sovětského svazu Michaila Gorbačova místopředseda Rady federace, horní komory ruského parlamentu Konstantin Kosačov. Zatímco ruští politici blízcí Kremlu zmiňují určitou kontroverznost Gorbačovovy postavy z ruského pohledu, opoziční představitelé oceňují hlavně exprezidentův přínos pro svobodu v Rusku. Gorbačov zemřel po těžké nemoci v úterý ve věku 91 let.

"Odchod Michaila Gorbačova je tragédie pro zemi a pro všechny z nás, jejichž životy dokázal změnit k lepšímu. Právě tak - k lepšímu, bez ohledu na rozpad Sovětského svazu a obrovským zkouškám pro jeho bývalé občany," citovala Kosačovovo vyjádření agentura TASS. "Právě Gorbačov rozbil systém, který od počátku byl lživý a který se časem zvrhl v protilidový," zdůraznil ruský senátor a ocenil, že zesnulý prezident "prorazil cestu, kterou by jinak náš lid za poslední tři a půl desetiletí nemohl jít - cestu obtížnou, ale na rozdíl od předchozích 70 let ve správném směru". Při vší rozporuplnosti výsledků své práce si Gorbačov podle Kosačova zasluhuje úctu.

Šéf krajně pravicové a nacionalistické Liberálně demokratické strany Ruska (LDPR) Leonid Sluckij ocenil Gorbačova jako "nejvýraznějšího politika své doby", ale dodal, že pro všechny narozené v Sovětském svazu "zůstává složitou a rozporuplnou historickou postavou". "Křesťansky" Sluckij lituje státníkova skonu, ale stejně pociťuje lítost za "velikou zemí", jejíž rozpad začal právě v éře Gorbačovovy "perestrojky" a "nového myšlení" - a ty vyhovovaly "těm, kdo se snažily vymazat Sovětský svaz z politické mapy světa".

"Gorbačov nám dal svobodu. Dal svobodu stovkám milionů lidí v Rusku a okolo něj a ještě půlce Evropy. Je už naše odpovědnost, jak jsme v Rusku využili darovanou svobodu, tuto velikou možnost," prohlásil vůdce menší opoziční liberální strany Jabloko Grigorij Javlinskij podle listu Kommersant.

Šéf ruské obdoby nejvyššího kontrolního úřadu, dříve dlouholetý ministr financí Alexej Kudrin ocenil Gorbačova jako velikou historickou osobnost a autora "perestrojky a nového myšlení, které měly dodat zemi a celému světu nový dech".

"Byl prvním reformátorem v novodobých dějinách Ruska. Být prvním na pochodu ke svobodě je nesnesitelná dřina. V každém případě si zaslouží vděčnost, že se snažil," řekla o Gorbačovovi bývalá spolupředsedkyně opoziční strany Svaz pravicových sil Irina Chakamadaová.

Někdejší šéf rady pro lidská práva při ruském prezidentovi Michail Fedotov ocenil, že zesnulý prezident "vrátil Rusko do civilizačního rozvoje". Pak následovali další prezidenti, ale ten nejdůležitější krok udělal právě Gorbačov, "historická osobnost, která odstrčila lidstvo od pokraje jaderné války a díky které se svět přestal dělit na bloky".

Související

Rusko, Kreml Původní zpráva

Ideologie, nebo velmocenská identita? Nad zdroji zahraniční politiky Moskvy

Minulý týden navštívil Prahu britský historik sovětského původu Sergej Radčenko. Tuzemským odborníkům i zájemcům z řad veřejnosti mimo jiné představil svou poslední knihu „To Run the World“ (Vládnout světu), která přináší nový pohled na motivaci sovětské zahraniční politiky během studené války. Radčenkova zjištění jsou přitom důležitá i pro pochopení zdrojů jednání současného Ruska. Nedávají však mnoho důvodů k optimismu.
Chemické zbraně Analýza

Pokus o zákaz chemických zbraní, který tak úplně nevyšel. Největší hrozbou jsou teroristé

Před 35 lety podepsali George H. W. Bush a Michail Gorbačov dohodu o zastavení výroby chemických zbraní a odstartovali proces celosvětové likvidace tohoto druhu zbraní hromadného ničení. Dnes však Spojené státy obviňují Rusko i Súdán z jejich nasazení v ozbrojených konfliktech. O jejich získání navíc usilují teroristické organizace, z nichž některé je dokonce úspěšně použily. Chemické zbraně i po třech dekádách zůstávají bezprostředním bezpečnostním rizikem.

Více souvisejících

Michail Gorbačov

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Rusko: Evropské změny v mírovém plánu naději na konec války nezvýšily. Možnost nalezení řešení zkomplikovaly

Kreml se ohradil proti úpravám amerického mírového plánu, které navrhla evropská strana společně s Kyjevem. Hlavní poradce ruského prezidenta pro zahraniční politiku Jurij Ušakov v neděli prohlásil, že tyto změny rozhodně nezvyšují naději na dosažení trvalého smíru. Podle jeho slov snahy Evropanů a Ukrajinců o úpravu dokumentu spíše komplikují možnost nalezení dlouhodobého řešení téměř čtyři roky trvajícího konfliktu.

před 3 hodinami

Pohled z palubní kamery pozemního dronu MAUL ukazuje explozi před vozidlem během mise záchrany zraněného ukrajinského vojáka z okupovaného území

Na záchranu v první linii čekal měsíc. Pak zraněného vojáka zachránil robot

Příběh vojáka Maksyma, který strávil 33 dní v zemi nikoho se zaškrcenou nohou, ilustruje novou a děsivou realitu ukrajinského bojiště. Jeho záchrana nebyla dílem odvážné posádky vrtulníku nebo obrněného transportéru, ale malého dálkově ovládaného stroje na kolech. Tři hodiny strávené v těsné pancéřované kapsli bez řidiče pro něj znamenaly jedinou cestu k přežití v zemi, kde oblohu ovládají ruské útočné drony.

před 4 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Amerika stupňuje tlak na Madura. Zabavila další tanker

Americké síly pod velením administrativy Donalda Trumpa výrazně vystupňovaly tlak na režim Nicoláse Madura v Karibiku. V sobotu 20. prosince došlo k dalšímu zabavení plavidla převážejícího venezuelskou ropu, což je druhý podobný zásah během pouhých dvou týdnů.

před 5 hodinami

Americká jaderná ponorka

Americké ponorky jsou v Pacifiku v menšině. Jižní Korea má plán, jak to změnit

Nedávno oznámený záměr Jižní Koreje postavit ponorky s jaderným pohonem představuje zásadní obrat v pacifické bezpečnostní politice. Tento ambiciózní plán získal v říjnu 2025 veřejnou podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa, což pro Soul znamená průlom v desetiletí trvajících snahách. Jádrem dohody je strategický obchod, v němž Jižní Korea přislíbila investice ve výši 350 miliard dolarů výměnou za americkou pomoc s jadernou technologií.

před 7 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj

USA navrhly setkání Spojených států, Ukrajiny a Ruska. Mír nemůže nastat za každou cenu, reagoval Zelenskyj

Válečný konflikt na Ukrajině se dostává do klíčové diplomatické fáze, když americká strana navrhla uspořádání trilaterálního setkání v Miami. Tohoto jednání by se měli zúčastnit zástupci Spojených států, Ukrajiny a Ruska, přičemž cílem je posunout mírové rozhovory k reálným výsledkům. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj k tomuto formátu vyjádřil mírnou skepsi a připomněl, že podobná jednání v Istanbulu nepřinesla zásadní průlom kromě výměny zajatců.

včera

Jeffrey Epstein

Spousta začerněných stránek a pozoruhodně málo Trumpa? Zamlžování pravdy, říká jedna z Epsteinových obětí

Americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo očekávaný soubor dokumentů a fotografií spojených s případem usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Přestože zákon nařizoval úplné odkrytí všech spisů, zveřejněný materiál obsahuje tisíce začerněných míst a stovky zcela nečitelných stran. Tento postup vyvolal ostrou kritiku ze strany demokratických zákonodárců i samotných obětí, které se domnívají, že úřady záměrně chrání mocné muže.

včera

Tomio Okamura

Poprask na internetu: Voliči SPD mluví o zradě, požadují odvolání Zůny. Okamura problém hasí

V řadách příznivců hnutí SPD to vře kvůli prvnímu vystoupení nového ministra obrany Jaromíra Zůny. Ten na své tiskové konferenci hovořil o nutnosti pokračovat v podpoře napadené Ukrajiny a potvrdil další fungování české muniční iniciativy. Voliče a fanoušky strany nejvíce pobouřilo, že ministr označil Rusko za agresora, což vyvolalo okamžitou vlnu kritiky na sociálních sítích.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sliboval zlatou éru americké ekonomiky. Kde je, ptají se Američané po roce?

Prezident Donald Trump při svém lednovém nástupu do úřadu v roce 2025 sliboval okamžitý začátek „zlaté éry“ americké ekonomiky. Po deseti měsících jeho druhého funkčního období však data ukazují, že se slibovaný rozkvět zatím nedostavil. Místo toho Spojené státy čelí ochlazení trhu práce, stagnaci průmyslu a přetrvávající inflaci, kterou podle ekonomů pohání právě prezidentova vlajková politika vysokých cel.

včera

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Dokáže síla převážit nad totálním vyčerpáním? Ukrajina se chystá na dosud nejtemnější zimu

V divadelním sále v Charkově se na scéně otevírají krabice od munice, které místo nábojů odhalují figurky andělů a jesliček. Tato mrazivá vánoční scéna přesně ilustruje současnou ukrajinskou realitu, kde válka pronikla do každého aspektu každodenního života. Režisérka Oksana Dmitrieva přiznává, že divadlo je sice zrcadlem emocí, ale ani umění nedokáže dát odpověď na otázku, co bude dál. Ukrajince totiž čeká čtvrtá válečná zima, která může být tou dosud nejtemnější, a nejistota ohledně budoucnosti dosahuje vrcholu.

včera

Steve Witkoff

Američtí a ruští představitelé se setkají na Floridě k dalšímu kolu rozhovorů o Ukrajině

Na Floridu míří ruská delegace, aby se setkala s americkými vyjednavači v rámci dalšího kola rozhovorů o ukončení války na Ukrajině. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se tímto krokem snaží přimět obě válčící strany k dohodě, která by zastavila konflikt trvající od února 2022. Setkání navazuje na páteční jednání USA s ukrajinskými a evropskými představiteli, po kterém všechny strany hlásily pokrok v otázce bezpečnostních záruk pro Kyjev.

včera

Rusko, Kreml

Z Británie přichází další varování: Rusko je expanzivní mocnost, chce podmanit Ukrajinu a destabilizovat NATO

Britská vláda pod vedením premiéra Keira Starmera přistoupila k výraznému snížení finanční podpory pro západní Balkán, což vyvolalo vlnu kritiky od bezpečnostních expertů i opozičních politiků. Financování určené k boji proti ruským dezinformacím, kybernetickým útokům a na podporu demokratických institucí v regionu klesne o plných 40 procent. V absolutních číslech jde o propad ze 40 milionů liber v loňském roce na 24 milionů liber pro období 2025–2026.

včera

Volodymyr Zelenskyj a Bart De Wever na summitu EU. (6. března 2025).

Vítězové summitu EU o financování Ukrajiny? De Wever i Česko, píše Politico

Na bruselském summitu k zásadnímu obratu v otázce financování Ukrajiny, ze kterého vyšel jako nečekaný vítěz belgický premiér Bart De Wever. Přestože Evropská unie nakonec schválila balík pomoci ve výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027, původní ambiciózní plán využít k tomuto účelu zmrazená ruská aktiva zcela ztroskotal.

včera

Ilustrační foto

Superchřipka, nebo mnoho povyku pro nic? Epidemie tříští vědeckou obec

Letošní chřipková sezóna vyvolává bouřlivé diskuse kvůli rozporuplným informacím o takzvané „superchřipce“. Zatímco zdravotníci z NHS England varují před bezprecedentní vlnou, která plní nemocnice rekordním tempem, mnozí vědci nabádají ke klidu a mluví o zbytečném strašení. Hlavním tématem je zmutovaný kmen viru H3N2, konkrétně subvarianta označovaná jako „subclade-K“, která se letos začala šířit nezvykle brzy – v některých oblastech už o měsíc dříve, než je běžné.

včera

Jeffrey Epstein

Zveřejnění Epsteinových záznamů hýbe Amerikou. Ministerstvo řadu informací dál tají

Ministerstvo spravedlnosti USA včera na svých webových stránkách zveřejnilo tisíce souborů z vyšetřování Jeffreyho Epsteina. Tento krok však provázejí rozsáhlé kontroverze, protože úřad uvolnil pouze část materiálů a uplatnil v nich drastické zásahy. Mnoho stránek je zcela začerněných a ministerstvo podle kritiků zadrželo mnohem více informací, než mu ukládá zákon. Republikánský kongresman Thomas Massie prohlášením reagoval, že tento postup hrubě porušuje jak literu, tak ducha nedávno schválené legislativy.

včera

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

USA provedly rozsáhlou sérii útoků v Sýrii

Spojené státy v pátek podnikly rozsáhlou sérii útoků na desítky cílů v Sýrii. Operace s názvem „Hawkeye“ byla přímou odvetou za nedávný útok, při kterém zahynuli dva američtí vojáci a civilní tlumočník. Prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social potvrdil, že Spojené státy splnily svůj slib a proti „vražedným teroristům“ nasadily velmi tvrdou sílu. Podle dostupných informací zasáhlo americké letectvo a dělostřelectvo přibližně 70 objektů spojených s teroristickou organizací Islámský stát (ISIS).

včera

včera

19. prosince 2025 22:02

Za smrt Perryho nese vinu i druhý lékař. Za mříže ale nemusí

Americké soudy vynesly verdikt nad druhým z lékařů v případu tragické smrti slavného herce Matthewa Perryho. Mark Chavez nebude muset přímo za mříže, déle než půl roku ale stráví v domácím vězení. Informovala o tom britská stanice BBC

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy