Ukrajina se místo členství v NATO dočká spíše zbraní nebo cvičení, soudí znalci

Řada analytiků se však shoduje na tom, že i kvůli snaze NATO nevyhrotit už tak zhoršené vztahy s Ruskem není něco takového příliš reálné. Moskva se podle mnohých pozorovatelů stupňováním hrozby snaží právě zapojení Ukrajiny do západních struktur zabránit.

Česko se rozhodlo vypovědět bezprecedentně početnou skupinu pracovníků ruského velvyslanectví v reakci na zprávu tajných služeb, podle nichž byli ruští agenti zapojeni do výbuchu munice ve skladu ve Vrběticích na Moravě v roce 2014. Tehdy Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a Moskvou podporovaní povstalci vedli nejtvrdší boje o ovládnutí části ukrajinského Donbasu. Podle některých médií měla putovat část zbraní moravského skladu právě na Ukrajinu.

Informaci o ruské akci ve Vrběticích zveřejnila česká vláda ve chvíli, kdy se Kyjev obává další ruské agrese, zejména kvůli desetitisícům vojáků, které Moskva shromažďuje na Krymu a u východní hranice Ukrajiny. Vrcholní politici z Kyjeva v minulých dnech v evropských metropolích od Paříže po Brusel žádali o větší zapojení svých západních spojenců a také o rychlé přijetí Ukrajiny zejména do NATO, o něž země usiluje už od roku 2009. Pokud se tak nestane, může si Ukrajina pořídit k vlastní ochraně jadernou zbraň, varoval její velvyslanec v Německu.

Reakce, jichž se ukrajinští političtí lídři v Evropě dočkali, je ale přes diplomaticky pozitivní tón patrně zcela neuspokojily. Šéf NATO Jens Stoltenberg, francouzský prezident Emmanuel Macron či německá kancléřka Angela Merkelová mluvili o podpoře a vyzývali Rusko ke stažení sil, vojenskou pomoc však neslíbili a o rozšiřování aliance pomlčeli. Podle diplomatů pro něj není zdaleka jednotná podpora mezi členskými zeměmi a zvláště klíčové státy jako USA či Německo se k němu stavějí opatrně. Pokud by se Ukrajina stala členem aliance, znamenalo by to nutnost vyslat na její východ tisíce spojeneckých vojáků v rámci využití pátého článku alianční smlouvy o společné obraně jakékoli členské země, což by mohlo konflikt s Ruskem dál zhoršit.

"Příslib členství by byl jiskrou pro motor ruské propagandistické mašinerie, vybudil by na Ukrajině nesplnitelné očekávání následované zklamáním a případně mohl zdiskreditovat NATO jako celek,“ soudí François Heisbourg z Mezinárodního institutu strategických studií. Ve shodě s dalšími znalci poměrů tvrdí, že cílem současných ruských aktivit není dobýt Ukrajinu, ale udržet ji mimo západní struktury.

Moskva se podle analytiků pokouší za každou cenu zabránit tomu, aby se aliance po připojení pobaltských zemí rozšířila dál k jejím hranicím. Sloužit k tomu podle nich mohou akce ruských agentů, dezinformační kampaně s cílem nabourat jednotu západních zemí či přesuny ruských vojáků. „Současná ruská vojenská mobilizace na Ukrajině má především za cíl ukázat Spojeným státům, že Rusko je klíčovou vojenskou mocností v Evropě a že s ní Washington musí počítat,“ napsal expert na Rusko z britského institutu Chatham House John Lough. Podle něj už Moskva tento cíl splnila a další vyhrocení konfliktu není pravděpodobné.

Realističtější než členství v NATO je podle většiny znalců možnost dál poskytovat Ukrajině zbraně, jak to činí některé země v čele se Spojenými státy. Kyjev má zájem také o pomoc se zpravodajskou činností, zapojování svých vojáků do společných cvičení nebo rozšiřování alianční vojenské přítomnosti v Černomoří, k čemuž se podle médií chystá Británie. Jako účinný nástroj vidí řada pozorovatelů také výrazné zpřísnění dosud nepříliš účinných protiruských sankcí. Aby je Moskva skutečně pocítila, musely by se podle mnoha hlasů vztahovat přímo na majetek oligarchů napojených na Kreml, případně na dostavbu plynovodu Nord Stream 2, na které však stále trvá Německo.