V Rusku dnes začaly plánované podzimní odvody do základní vojenské služby, uvedl zpravodajský server Meduza. Trvat budou do konce prosince. Vojenskou službu má letos podle nařízení ruského prezidenta Vladimira Putina nastoupit 120.000 lidí.
Částečná mobilizace vyhlášená v září už skončila a k potvrzení této skutečnosti není zapotřebí prezidentského nařízení, ujišťoval podle ruského servisu stanice BBC mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Kvůli částečné mobilizaci se podzimní odvody posunuly o měsíc. Týkají se občanů ve věku od 18 do 27 let, kteří nejsou záložníci.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu zopakoval dřívější tvrzení armády, že branci nebudou vysláni do bojů na Ukrajině. Analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW) toto ujišťování hodnotí jako snahu předejít pokusům mladých Rusů vyhnout se službě v armádě.
"Branci budou téměř určitě po skončení výcviku zhruba v březnu nebo dubnu vysláni na Ukrajinu. Mohli by být nasazeni i dříve, v závislosti na vývoji bojů," uvedl ve své pravidelné analýze situace na Ukrajině americký Institut pro studium války (ISW). Už dříve se objevily informace, že na Ukrajině bojují i vojáci základní služby, uvedla agentura DPA.
Mluvčí Kremlu Peskov se dnes pokoušel vyvrátit obavy, že by Moskva mohla přistoupit k další mobilizační vlně. Pozornost totiž budí neochota ruského prezidenta stvrdit ukončení první mobilizace v Rusku od druhé světové války příslušným nařízením.
"Nařízení není potřeba, máme v této věci závěr vedení právního oddělení prezidentské administrativy," sdělil Peskov. Uvedl také, že Rusko se nechystá povolat do zbraně více než dříve ohlášených 300.000 záložníků. Nezávislí právní odborníci upozorňují, že mobilizace se vztahuje na občany až do doby, dokud je v platnosti příslušné nařízení a není vydáno nové o jejím ukončení, uvedla BBC. Šojgu upřesnil, že 87.000 mobilizovaných vojáků už se přesunulo do míst bojů.
Od vyhlášení mobilizace zahynula už více než stovka rezervistů
Nejméně stovka záložníků zmobilizovaných do ruské armády již přišla o život, přičemž pětina z nich ani nedojela na frontu, uvedl dnes server Novaja gazeta s odvoláním na úřední údaje. Skutečný počet zabitých rezervistů je ale nejspíš mnohem vyšší, upozornil.
"Od 21. září (kdy prezident Vladimir Putin vyhlásil "částečnou" mobilizaci) na frontě a v týlu zahynula více než stovka zmobilizovaných. Z nich víme o jménech 89 mužů. Nejvíce mrtvých je z Uralu. Jen ve Sverdlovské oblasti příbuzní dostali přinejmenším 24 úmrtních oznámení," napsal exilový portál opozičního deníku, který po vypuknutí války musel přestat v Rusku vycházet, přestože jeho šéfredaktor a spoluzakladatel Dmitrij Muratov byl loni vyznamenán Nobelovou cenou za mír. Redakce nyní pracuje z lotyšské metropole Rigy pod hlavičkou Novaja Gazeta Evropa.
"Zprávy o smrti zmobilizovaných se začaly objevovat už v prvním týdnu po vyhlášení mobilizace; 27. září se veřejnost dozvěděla o smrti obyvatele vsi Zvezdnyj z Kabardsko-balkarské autonomní republiky. Boris Šavajev zemřel ve výcvikovém táboře v Ingušsku. Za příčinu smrti označili krevní sraženinu. Hned další den za nevyjasněných okolností zahynuli zmobilizovaní ve městě Borzja v Zabajkalském kraji a u Ťumeně. Celkem 23 lidí, tedy každý pátý zmobilizovaný, o jejichž smrti víme, přišel o život nikoli na frontě, ale během výcviku. Příčinami smrti se staly rvačky, alkohol, narkotika, sebevraždy a nešťastná náhoda," napsal portál.
"Umírat na frontě začali mobilizovaní už na počátku října. Dmtirij Sidorov a Andrej Pičujev z Burjatska byli povoláni do armády 22. září a zahynuli 4. října, tedy za méně než dva týdny," dodal.
Největší ztráty podle listu zaznamenal Ural. Ví se o 24 mrtvých ze Sverdlovské oblasti, o 13 z Čeljabinské oblasti a o dvou z Kurganské oblasti.
Skutečný počet zabitých zmobilizovaných vojáků je nejspíše mnohem vyšší, připouští Novaja gazeta s tím, že zdrojem většiny zpráv bývají pozůstalí, ale list v článku uvádí pouze úmrtí, které potvrdilo ruské ministerstvo obrany. Pozůstalí zpravidla informuji o smrti svého blízkého po sdělení od ministerstva, anebo před vlastním pohřbem.
Dříve byli zabití vojáci, jejichž těla nebyla evakuována z bojiště, často označováni za nezvěstné. Ministerstvo obrany tak po potopení křižníku Moskva informovalo o pouze jediném mrtvém námořníkovi, přestože příbuzní posádky informovali o přibližně 40 mrtvých. Od té doby se ví o příbuzných pěti námořníků, kteří mezitím dostali od ministerstva potvrzení o úmrtí. Naposledy tak byla na konci srpna potvrzena smrt Dmitrije Čeremiskina.
Když chybí úřední oznámení, pozůstalí se o smrti dozvídají od kolegů zabitých vojáků a nemohou dostat odškodnění a další platby náležící po smrti. Kolik je takových případů mezi zmobilizovanými není známo. Kromě toho příbuzní a úřední činitelé prostě nemusí informovat o tom, že člověk byl zmobilizován a rodina o něj přišla.
Anton Borisov ze vsi Roza v Čeljabinské oblasti řekl příbuzným, že dostal povolávací rozkaz. Do války se vydal jako dobrovolník spolu se zmobilizovanými 29. září. O čtyři dny později už byl na frontě. "Ve Sverdlovsku přespali dvě noci, pak je odvezli do Rostovské oblasti," popsal synovo putování otec. "Zavolal mi 2. října a řekl: 'Tati, volat ti už nebudu, zítra nás zavezou na frontu.' Říkám, jak to? Vždyť nemáte žádný výcvik? A on na to, že 'tak to je'."
Záložníky poslali do první linie. "Hned jak jsme přijeli, ani jednou jsme nestihli vystřelit a jako maso nás poslali do útočné skupiny se dvěma granátomety. Na nich byl návod k použití, který jsme si přečetli. Třetí den jsme ustoupili, přespali, šli vpřed a obsadili zákopy," vylíčil okolnosti smrti svých druhů zraněný mobilizovaný voják z Čeljabinska.
Průměrný věk zabitých je podle serveru Novaja gazeta 34 let; nejstarší byl bylo 48letý Michail Kuliničenko z Chakaské autonomní republiky, který zemřel "kvůli nemoci" za nevyjasněných okolností. Nejmladšímu - Igorovi Urvancevovi z Čeljabinské oblasti - bylo jednadvacet let a zůstala po něm vdova se čtyřměsíčním dítětem.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu dnes oznámil, že do míst bojů na Ukrajině bylo posláno již 87.000 ze 300.000 zmobilizovaných.
Související
Ukrajinské drony v noci vyřadily z provozu důležitou ruskou rafinérii
Ukrajinci viní Rusko z dalšího válečného zločinu během ofenzivy u Charkova
Ruská armáda , Rusko , EuroZprávy.cz
Aktuálně se děje
před 37 minutami
Slovenská policie obvinila lidi, kteří schvalovali atentát na Fica
před 1 hodinou
Ukrajinské drony v noci vyřadily z provozu důležitou ruskou rafinérii
před 1 hodinou
Česko nakupuje nejvíce zlata na světě. Hodnota zlata v majetku ČNB je proto rekordní
před 2 hodinami
Nicholas Winton se narodil před 115 lety. Zachránil stovky židovských dětí před nacisty
před 2 hodinami
Ukrajinci viní Rusko z dalšího válečného zločinu během ofenzivy u Charkova
před 3 hodinami
Netanjahu dostal nůž na krk. Ganc chce nový plán pro Gazu, pohrozil demisí
před 3 hodinami
Tornádo na Ústecku se potvrdilo. Pohybovalo se i přes tok Labe
před 5 hodinami
Předpověď počasí na neděli. Pozor na jevy, pro které platí výstraha
včera
Češi především díky čtyřem bodům kapitána Červenky jasně přehráli Brity 4:1
včera
Karel III. vezme do Francie další dva zástupce monarchie. Kate zůstane doma
včera
Polsko se opevní před Ruskem a Běloruskem. Tusk oznámil obří investici
včera
Drtivý úder střelami ATACMS proti Rusům. Ukrajinci zničili stíhačky a palivová zařízení, dokládají satelitní snímky
včera
Trump opět vystoupí na zasedání NRA, asociace držitelů zbraní v USA
včera
Medvěd Wojtek. Zvíře, které před 80 lety pomohlo vybojovat vítězství v bitvě o Monte Cassino
včera
Počasí: Na Ústecku se možná vyskytlo tornádo, upozornil ČHMÚ
včera
Válka na Ukrajině: Rusové tvrdí, že dobyli další obec u Charkova
včera
Dosud neporažené Švýcarsko si smlslo na neškodném Dánsku, Švédové rozhodli třemi góly během 26 vteřin
včera
Předání Gazy palestinské samosprávě paradoxně zhoršilo kvalitu života Palestinců, uvádí Záhora
včera
Nečas myslel na přílet do Prahy hned po skončení v play-off NHL. Pohmožděná žebra vyloučil
včera
Francie navrhla olympijský mír. Zelenskyj řekl Macronovi, co si o tom myslí
Každým dnem se blíží začátek letních olympijských her ve Francii, jejíž představitelé vyzvali Ukrajinu, aby zvážila příměří během sportovního zápolení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj takovou výzvu odmítl.
Zdroj: Lucie Podzimková