Zelenskyj chce podle poradce uznání hranic Ukrajiny z roku 1991

"(Zelenského) hlavní pozice se nezměnila," uvedl Arestovyč s tím, že Ukrajina se nikdy nevzdá "národních zájmů". Přijatelná dohoda pro Zelenského "začíná návratem ke stavu z 23. února, tedy před začátkem války", řekl také Arestovyč v rozhovoru pro italský list La Repubblica. Podle něj si ale Ukrajina nadále činí nárok na Ruskem anektovaný poloostrov Krym a území ovládané separatisty ve východoukrajinském Donbasu.

Rusko okupuje Krym od roku 2014, OSN ale stále považuje poloostrov za součást Ukrajiny. V únoru Rusko uznalo nezávislost dvou samozvaných republik na východě Ukrajiny, které v roce 2014 jednostranně vyhlásily nezávislost na Kyjevu. Zelenskyj vícekrát uvedl, že územní svrchovanost Ukrajiny nemůže být v nynějších jednáních s Ruskem o ukončení války předmětem kompromisu.

Bezpečnostní poradce dále odmítl, že by nyní bezprostředně hrozil ruský útok na ukrajinské hlavní město. Podle něj ukrajinská armáda v okolí Kyjeva vyřadila z boje třetinu ruských vojsk, které se již ani nesnaží přivážet posily. Z původních šesti podnikají ruští vojáci výpady proti ukrajinské armádě u Kyjeva již jen ve třech směrech, dodal.

Podle Arestovyče není nyní možné, aby Kyjev padl do rukou nepřítele. Pakliže by se tak přesto stalo, má vláda plán pokračovat v odporu v současném složení mimo něj. "A bude ještě zuřivější, poháněný touhou po pomstě," řekl poradce.

Posilování stavů a útočné operace "taktického významu" ruská armáda naopak podniká u Mykolajiva a Mariupolu na jihu, respektive jihovýchodě země. "Ruské rezervy a zásoby mohou podle našich informací vydržet ještě dva týdny na udržení útočné fáze. Pak budou muset nutně zpomalit a přistoupit na poziční válku, jako tomu bylo v Kyjevě," řekl Arestovyč s tím, že "faktor času" působí nyní proti Rusku.

Konec války je v nedohlednu, Rusko Ukrajinu ničí záměrně, tvrdí analýza

Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.

Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.

Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela. 

"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.