Mark Rutte: Kdo je novým generálním tajemníkem NATO a jaké ho čekají výzvy?

Mark Rutte, bývalý premiér Nizozemska, se dnes stal generálním tajemníkem Severoatlantické aliance (NATO), čímž nahradil svého předchůdce, Nora Jense Stoltenberga, který tuto pozici zastával po deset let. Rutteho příchod do čela NATO je významným momentem nejen pro samotnou Alianci, ale i pro celou evropskou a globální bezpečnostní politiku. Kdo je Mark Rutte a proč byl zvolen právě on do této klíčové role?

Od učitele k nejdéle sloužícímu premiérovi Nizozemska

Mark Rutte se narodil 14. února 1967 v Haagu. Vystudoval historii na univerzitě v Leidenu, ale po dokončení studia se rozhodl pro dráhu v podnikatelském sektoru, kde pracoval ve společnosti Unilever. Jeho láska k politice a zájem o veřejnou službu ho však přivedly zpět do politického světa, kde začal budovat svou kariéru.

Do politiky vstoupil prostřednictvím liberální strany Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD). Rutte, známý svým pragmatickým a věcným přístupem, postupně stoupal na politickém žebříčku. V roce 2006 se stal lídrem VVD a od té doby byl jedním z nejviditelnějších politických představitelů Nizozemska. V roce 2010 se Rutte stal premiérem a vládl až do roku 2023, což z něj činí nejdéle sloužícího nizozemského premiéra v moderní historii.

Rutte během své kariéry vedl Nizozemsko skrz různé výzvy, včetně finanční krize v roce 2008, migrační krize v roce 2015, a zejména pandemie COVID-19. Během svého působení se etabloval jako jeden z nejvýznamnějších a nejvlivnějších politiků v Evropě. Jeho zkušenosti s vedením země a vyjednávání na mezinárodním poli hrály klíčovou roli v jeho výběru na pozici generálního tajemníka NATO.

Proč byl zvolen generálním tajemníkem NATO?

Zvolení Marka Rutteho na pozici generálního tajemníka NATO není náhodou. Jeho dlouholetá politická kariéra, schopnost řešit komplexní mezinárodní problémy a schopnost vyjednávat s různými stranami ho činily ideálním kandidátem.

Rutte je známý svými diplomatickými dovednostmi a schopností vést složité mezinárodní rozhovory. Během svého působení jako premiér úspěšně navigoval Nizozemsko skrz různé mezinárodní krize, včetně jednání v rámci Evropské unie o brexitu či o budoucnosti evropských sankcí vůči Rusku. Rutte se také profiloval jako silný zastánce transatlantických vztahů a spolupráce s USA, což je klíčový faktor pro roli generálního tajemníka NATO.

Během svého působení ve funkci premiéra Rutte obhajoval navýšení vojenských výdajů jak v Nizozemsku, tak na evropské úrovni. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 prosazoval posílení obranyschopnosti evropských zemí a zvýšení výdajů na obranu na minimálně 2 % HDP, což je jedno z klíčových kritérií NATO. Jeho snaha o posílení evropské obrany a schopnost vyjednávat v rámci složitých vojenských struktur NATO ho přirozeně kvalifikovala na tuto vedoucí roli.

Rutte prokázal, že je schopný řešit krize a vyrovnat se s náročnými situacemi. Jeho řízení nizozemské reakce na pandemii COVID-19 ukázalo jeho schopnost zvládat kritické situace na národní i mezinárodní úrovni. Během svého působení jako premiér pracoval na koordinaci evropských reakcí na krize a podporoval jednotu mezi spojenci, což je důležitý aspekt pro vedení NATO v době globálních bezpečnostních výzev.

Rutte má silné vazby na Spojené státy, což je pro NATO zásadní. Spojené státy jsou nejsilnějším členem NATO a jejich vojenská i finanční podpora jsou klíčové pro fungování Aliance. Rutte si vybudoval blízké vztahy s americkými politiky a během své kariéry několikrát navštívil USA, kde jednal s prezidenty a dalšími významnými představiteli. Jeho schopnost budovat mosty mezi Evropou a USA ho činí vhodným pro posílení transatlantických vztahů, které jsou pro NATO klíčové.

Výzvy pro Rutteho ve funkci generálního tajemníka NATO

Mark Rutte se ujímá vedení NATO v době, kdy Aliance čelí několika zásadním výzvám. Přestože NATO zůstává nejmocnějším vojenským uskupením na světě, současné globální bezpečnostní prostředí vyžaduje od nového generálního tajemníka rychlé a rozhodné kroky.

Největší výzvou, se kterou se NATO v současnosti potýká, je pokračující konflikt na Ukrajině. Rutte bude muset spolupracovat s členskými státy na posílení vojenské pomoci Ukrajině a zároveň hledat způsoby, jak zabránit dalšímu rozšíření konfliktu. Zároveň bude muset Aliance najít strategii, jak jednat s Ruskem v budoucnu, a udržet jednotu mezi všemi členy NATO, kteří mají různé názory na tuto otázku.

Jedním z hlavních cílů Rutteho bude přesvědčit členské státy, aby dodržovaly své závazky týkající se výdajů na obranu. Zatímco některé země, jako USA, trvají na dodržování 2% limitu, jiné země s tím stále bojují. Rutte bude muset najít způsob, jak dosáhnout rovnováhy mezi ekonomickými realitami jednotlivých států a vojenskými potřebami Aliance.

V důsledku ruské agrese vůči Ukrajině je posílení východního křídla NATO klíčovou prioritou. Rutte bude muset zajistit, aby Aliance zůstala připravena čelit případným hrozbám na svých východních hranicích, zejména v Polsku a pobaltských státech, které se obávají možných ruských útoků.

Související

Mark Rutte, generální tajemník NATO

Evropa by měla být Trumpovi vděčná, prohlásil v Davosu Rutte

V Davosu a Oslu dnes zazněly klíčové hlasy, které se snaží udržet jednotu Severoatlantické aliance uprostřed hluboké krize vyvolané americkými nároky na Grónsko. Zatímco diplomatické napětí mezi Washingtonem a evropskými metropolemi eskaluje, bezpečnostní představitelé varují, že vnitřní spory nesmí zastínit hrozbu, kterou pro Západ stále představuje Rusko.
Anders Fogh Rasmussen, dánský politik, bývalý předseda dánské vlády a generální tajemník NATO.

Doba lichocení Trumpovi definitivně skončila. Evropa musí odpovědět silou, vyzval bývalý šéf NATO

Evropská unie se ocitla na historickém rozcestí, kde stará spojenectví přestávají platit a bezpečnostní záruky se rozplývají v arktické mlze. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém úterním projevu k Evropskému parlamentu ve Štrasburku varovala, že Evropa musí urychlit svůj tlak na nezávislost. Intenzivní snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa ovládnout Grónsko totiž zpochybnila transatlantickou alianci, kterou Evropané po desetiletí považovali za samozřejmost.

Více souvisejících

NATO Mark Rutte (VVD - Lidová strana pro svobodu a demokracii)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Jakub Menšík

Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali

V nejvhodnější možný čas si naladili svoji formu čeští tenisté Jakub Menšík a Tomáš Machač, jakkoli je tenisová sezóna teprve na začátku. Vzhledem k tomu, že oba měli první letošní velký cíl – tedy první grandslam Australian Open – před sebou, jsou jejich úspěšné generálky v Aucklandu a v Adelaide slibným příslibem směrem právě k tradičnímu lednovému turnaji v Melbourne. Zatímco v Aucklandu v noci z pátku na sobotu triumfoval Jakub Menšík, když tam ve finále porazil Argentince Sebastiána Báeze 6:3 a 7:6, v Aucklandu to byl Tomáš Macháč, který se mohl radovat po finálové výhře nad Francouzem Ugem Hubertem 6:4, 6:7 a 6:2.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Petr Pavel

Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže

Policie se zabývá případem nebezpečného vyhrožování prezidentovi Petru Pavlovi. Zadržela muže, který před návštěvou hlavy státu v Olomouckém kraji napsal nevhodný komentář na sociální síti. Dotyčnému může hrozit i trest odnětí svobody. 

před 5 hodinami

Hokej, ilustrační foto.

Další český hokejový úspěch. Po stříbru mužské dvacítky má ženská osmnáctka bronz

Po roce si zopakovaly souboj o bronz se Švédskem a po roce z toho bronz opravdu byl. České hokejistky do 18 let se krátce po vstupu do nového roku 2026 postaraly o další medaili ze světového šampionátu pro český hokej. Připomeňme, že úplně v úvodu nového roku si pro stříbro ve své věkové kategorii stihli dojít na mistrovství světa hokejisté do 20 let. Nyní tedy na ně navázala děvčata do 18 let poté, co Švédky dokázaly porazit 4:3.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Ve Spojených arabských emirátech budou jednat zástupci Ukrajiny, Spojených států a Ruska, oznámil Zelenskyj

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj po ostře sledovaném jednání s Donaldem Trumpem oznámil, že od pátku se ve Spojených arabských emirátech bude konat mimořádné trilaterální setkání za účasti zástupců Ukrajiny, Spojených států a Ruska. Dvoudenní rozhovory v Emirátech mají navázat na intenzivní přípravy mírových dokumentů, které jsou podle ukrajinského lídra již „téměř hotové“.

před 7 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl směsicí frustrace z evropské nečinnosti a opatrného optimismu po schůzce s Donaldem Trumpem. Svou řeč zahájil netradičně – odkazem na kultovní film „Na Hromnice o den více“, ve kterém hlavní hrdina prožívá tentýž den stále dokola. Podle Zelenského takto vypadá realita Ukrajiny, která měsíce a roky čelí stejným výzvám, zatímco světoví lídři opakují stejné chyby.

před 8 hodinami

Grónsko, ilustrační fotografie.

Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?

Donald Trump na Světovém ekonomickém fóru v Davosu oznámil dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska, čímž alespoň dočasně zažehnal hrozící transatlantickou krizi. Poté, co několik dní stupňoval napětí výhrůžkami o vojenském obsazení ostrova a uvalení drastických cel na evropské spojence, došlo po schůzce s šéfem NATO Markem Ruttem k nečekanému obratu. Trump sice odvolal hrozbu deseti- až pětadvacetiprocentních cel, která měla začít platit od února, ale zároveň dal jasně najevo, že jeho ambice získat nad Arktidou kontrolu zůstávají neměnné.

před 9 hodinami

Prezident Trump přijal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského

Zelenskyj dorazil do Davosu, jednání s Trumpem začalo. Putin chce zaplatit členství v Radě míru zmrazenými aktivy

Volodymyr Zelenskyj nakonec v doprovodu svých nejbližších poradců dorazil na Světové ekonomické fórum v Davosu. I když se spekulovalo, že kvůli energetické krizi zůstane v Kyjevě, videozáznamy a oficiální zdroje potvrdily jeho přítomnost ve švýcarském letovisku. Bezprostředně po příletu se ukrajinský lídr odebral na klíčové jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, které je v tuto chvíli v plném proudu.

před 10 hodinami

Humanitární pomoc na přechodu Rafáh

Hraniční přechod Rafáh se příští týden otevře v obou směrech

V Davosu ve čtvrtek zaznělo klíčové oznámení, které může zásadně změnit humanitární situaci v Pásmu Gazy. Ali Shaath, který byl jmenován do čela nového palestinského výboru pro správu enklávy, informoval diplomaty, že hraniční přechod Rafáh se příští týden otevře v obou směrech. Pro obyvatele Gazy jde o víc než jen o otevření brány; je to životně důležitá spojnice se světem, která byla od května 2024 uzavřena.

před 11 hodinami

Rada míru

Jeden velký podvod na OSN? Rada míru popírá principy rovnosti, staví na bohatství a kultu uctívačů Trumpa

Trumpova „Rada míru“ (Board of Peace) se v posledních dnech ukazuje jako klasický příklad diplomatického triku, kdy se OSN stala nákupem zajíce v pytli obětí podvodu. Zatímco v listopadu získal Donald Trump pro tento orgán podporu v Radě bezpečnosti pod záminkou řešení krize v Gaze, výsledná podoba organizace připomíná spíše imperiální dvůr než mírovou misi. Diplomaté, kteří pro rezoluci 2803 hlasovali, se nyní cítí podvedeni, protože místo dohledu nad příměřím podpořili vznik exkluzivního klubu s pravidly podobnými těm v Mar-a-Lago.

před 12 hodinami

Rada míru

V Radě míru chce být každý, prohlásil na zakládací ceremonii Trump. Na pódiu nebyl jediný západní spojenec

Nečekaným překvapením na Světovém ekonomickém fóru se stal slavnostní podpisový ceremoniál k založení nové „Rady míru“ (Board of Peace), který měl být podle Donalda Trumpa triumfálním okamžikem jeho diplomacie. V Davosu však probíhá s výrazně nižší účastí, než se očekávalo. Namísto padesáti pozvaných států a původně avizovaných 35 potvrzených účastníků se na pódiu vedle amerického prezidenta objevilo méně než dvacet zástupců.

před 13 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump se dnes sejde se Zelenským

Americký prezident Donald Trump se dnes v Davosu setká s Volodymyrem Zelenským. Schůzka by měla proběhnout ve 13:00, uvedl server The Guardian. Původně Trump hovořil o tom, že se s ukrajinským prezidentem sejde už včera, ten ale do Davosu nedorazil. 

před 13 hodinami

Ilustrační foto

Nový hit internetu: Nejstahovanější aplikace pomáhá bojkotovat americké zboží

V Dánsku se zrodil nový digitální nástroj odporu proti snahám Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska. Jednadvacetiletý programátor Jonas Pipper vytvořil aplikaci s názvem UdenUSA (V překladu "Bez USA"), která pomáhá dánským spotřebitelům identifikovat americké zboží a následně jej bojkotovat. Aplikace se okamžitě stala nejstahovanějším bezplatným nástrojem v dánském App Storu.

před 14 hodinami

Andrej Babiš

Babiš se chlubí, s kolika prezidenty a premiéry se setkal v Davosu. Nejsou to ani tři procenta lídrů

Andrej Babiš zakončil svou misi na Světovém ekonomickém fóru v Davosu příspěvkem na sociálních sítích, v němž se nezapomněl pochlubit svými diplomatickými úspěchy. Staronový předseda vlády své působení ve švýcarském letovisku popsal jako „maraton 16 schůzek“, během kterého se podle svých slov setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry a řadou špiček světového byznysu i šéfem NATO.

před 15 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin přijal pozvání do nově vznikající Rady míru, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil, že ruský prezident Vladimir Putin přijal pozvání do jeho nově vznikající „Rady míru“. Tento orgán, původně zamýšlený jako dozorčí rada pro rekonstrukci Pásma Gazy, má podle Trumpa ambici sdružovat lídry, kteří „dokážou dotahovat věci do konce“. Prezident připustil, že přítomnost Putina bude kontroverzní, ale zdůraznil, že pro globální stabilitu je nutné mít u stolu všechny národy, které mají skutečnou moc.

před 16 hodinami

Počasí: Zima si nevezme pauzu ani o víkendu, v noci teploty spadnou až na -8 stupňů

Nadcházející víkend přinese do České republiky typické zimní počasí s převahou velké oblačnosti a rizikem nebezpečných jevů na silnicích. Podle aktuální předpovědi nás v sobotu i v neděli čeká zatažená až oblačná obloha, přičemž polojasné chvíle se objeví spíše ojediněle. Řidiči by si měli dát pozor zejména na mrznoucí mlhy a výjimečné mrznoucí srážky, které se mohou vyskytnout napříč celým územím.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy