Napětí v NATO sílí. Státy chtějí o Ukrajině rozhodnout, ne se podvolit USA

Země NATO požadují, aby mohly promluvit do toho, jakou roli bude mít vojenská aliance v jakékoli budoucí mírové dohodě s Ukrajinou. Podle čtyř diplomatů NATO někteří spojenci trvají na tom, že mají své „červené linie“, které chtějí, aby s nimi byly nejprve projednány. Tyto body se týkají možného vstupu Kyjeva do aliance, rozmístění vojsk a zbraní na území spojenců a respektování mezinárodního práva.

„Nakonec to bude NATO, kdo rozhodne o záležitostech NATO,“ uvedla v rozhovoru pro Politico finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová. Dodala, že nyní „společně s partnery a spojenci pracujeme na červených liniích.“ Tento obnovený tlak přichází poté, co evropské země zaskočil mírový plán zprostředkovaný USA a Ruskem koncem minulého měsíce, který byl obecně považován za zvýhodňující Moskvu. Od té doby Evropané navrhli vlastní protinávrh, ale dohoda je stále nepolapitelná.

Ministři zahraničí NATO se mají sejít ve středu v Bruselu, což představuje první skutečnou příležitost pro země projednat obrysy mírového plánu v rámci aliance. Summit se koná den poté, co se americký vyslanec Steve Witkoff setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě k důležitým rozhovorům.

„Je opravdu důležité, aby tyto snahy vedly USA,“ řekl v úterý šéf NATO Mark Rutte. Zároveň však novinářům v Bruselu sdělil, že „cokoli o NATO zmíněné v dohodě o ukončení války, bude samozřejmě řešeno odděleně s NATO.“

Rutte uvedl, že v současnosti v alianci neexistuje konsenzus pro vstup Ukrajiny do NATO. Zároveň ale zdůraznil, že zakládací smlouva organizace z roku 1949, která teoreticky zachovává politiku otevřených dveří pro nové země, „stále platí.“ Dřívější návrh plánu kladl na alianci přísné podmínky, nařizoval jí, aby přestala přijímat nové členy, zavázala se neumisťovat vojáky na Ukrajině a zakotvila ve svých stanovách ustanovení, které by Kyjevu navždy znemožnilo vstup.

Rutte poznamenal, že mírová dohoda se od těchto počátečních návrhů „posunula dál“. I Valtonenová trvala na tom, že „mnoho záležitostí“ z prvního plánu, které se týkaly Evropy a NATO, bylo z pozdějších verzí „vyčleněno“. Evropský protinávrh však také přišel s několika podmínkami pro alianci: pakt o neútočení mezi NATO a Ruskem, závazek neumisťovat spojenecké jednotky trvale na Ukrajině a příslib umístění stíhaček NATO v Polsku.

Až dosud bylo „NATO na vedlejší koleji,“ uvedl Ed Arnold, seniorní výzkumný pracovník think-tanku Royal United Services Institute. Tato omezená role je podle něj částečně způsobena geopolitikou. „Zapojení by vyprovokovalo širší problém s Ruskem, čemuž se organizace dosud chtěla vyhnout.“ Putin tyto obavy znovu vyvolal v úterý novým harašením zbraněmi. „Nebudeme bojovat s Evropou, to jsem řekl už stokrát,“ prohlásil před rozhovory s Witkoffem. „Ale pokud s námi chce Evropa bojovat, jsme připraveni to udělat hned teď.“

Za zavřenými dveřmi někteří spojenci cítí, že je Washington mohl v rámci mírového procesu více konzultovat. V pondělí americký velvyslanec při NATO Matthew Whitaker poprvé formálně informoval své kolegy vyslance o rozhovorech, uvedli dva diplomaté NATO, kteří si přáli zůstat v anonymitě kvůli citlivosti tématu. Tato opožděná informace přišla téměř dva týdny po úniku počátečního návrhu. Tyto obavy posiluje i fakt, že americký ministr zahraničí Marco Rubio se středečního setkání nezúčastní. Nahradí ho jeho zástupce Christopher Landau.

Absence Rubia „vyšle špatný signál právě v době, kdy by Amerika měla s evropskými spojenci koordinovat ještě těsněji,“ uvedla Oana Lungescu, bývalá mluvčí NATO. Poznamenala, že naposledy se americký ministr zahraničí nezúčastnil ministerské schůzky NATO v roce 1999.

Na veřejnosti země NATO zdánlivé přehlížení ze strany Washingtonu bagatelizují. „Příliš se nezaměřuji na signály“ toho, že se hlavní vyslanec Washingtonu schůzky neúčastní, řekla Valtonenová. „Můj kolega Rubio je... extrémně zaneprázdněn.“ Soukromě by někteří spojenci preferovali, aby Rubio, pokud by si musel vybrat, upřednostnil rozhovory s Ruskem před setkáním s aliancí. Dva diplomaté NATO to vysvětlili tím, že Rubio je již považován za pozornějšího k evropským obavám ohledně mírové dohody.

Země se mezitím musí také rozhodnout, jakou roli bude aliance hrát po podepsání dohody. Týká se to i otázky, zda oživit Radu NATO-Rusko, její dlouho nečinné fórum pro rozhovory s Moskvou. „Skutečný slon v místnosti je, že pokud se pak jako NATO zapojíme s Rusy do záležitostí, které jsou ve vzájemném zájmu, jak to uděláme?“ zeptal se jeden vysoký diplomat NATO. „Je Rada NATO-Rusko stále životaschopná, nebo budeme muset využít USA jako prostředníka?“