Izrael spustil pozemní invazi do Libanonu a podle svých slov likviduje pozice militantů z Hizballáhu. Expert na Blízký východ Gokhan Bacik exkluzivně pro EuroZprávy.cz popsal, co izraelské akce udělají se situací v regionu. Írán podle něj může zvažovat ozbrojenou podporu Hizballáhu, ale příliš se mu to nevyplatí.
Izrael v úterý spustil „omezenou“ pozemní invazi do Libanonu, Jeho cílem je údajně likvidace stanovišť bojovníků Hizballáhu na jihu země. Podle slov izraelské vlády je nutné tyto pozice zlikvidovat, aby se lidé, kteří kvůli ostřelování utekli ze severu Izraele, mohli vrátit zpět domů.
Hizballáh ale odmítá, že by se izraelské jednotky v Libanonu pohybovaly. „Všechna sionistická tvrzení o vstupu okupačních sil do Libanonu jsou lživá,“ prohlásil mluvčí organizace Mohamed Afif.
Izraelská armáda bojuje proti Hizballáhu, který je napříč většinou západních zemí označován jako teroristická organizace. Nyní ale Izraelci překročili hranice suverénního Libanonu a jejich tanky a pěchota se za podpory dělostřelectva s letectvem pohybují na libanonském území.
Dalo by se tedy hodnotit, že Izrael podniká protiteroristickou operaci. Jenže podle dostupných informací dochází i k úmrtím libanonských civilistů.
Podle experta na blízkovýchodní politiku Gokhana Bacika z Univerzity Palackého v Olomouci v současné době už není snadné vysvětlil probíhající konflikt odkazem na mezinárodní právo.
„Vzhledem k tomu, že neexistuje shoda na úrovni Rady bezpečnosti OSN, každá strana (včetně svých spojenců) by události interpretovala ze svého výkladu mezinárodního práva. To, co nyní máme, je tedy de facto výklad mezinárodního práva,“ popsal pro EuroZprávy.cz.
Poslední dobou se zostřuje rétorika Íránu a Turecka. Politické vedení Teheránu proti Izraeli brojí dlouhodobě, v dubnu proti němu dokonce spustilo raketový útok poté, co izraelské síly zabily několik členů revolučních gard (IRGC) v syrském Damašku. Ankara odsoudila akce Izraelců v Pásmu Gazy a dokonce pohrozila vojenskou invazí.
Bacik by byl podle svých slov „za normálních okolností překvapen“, kdyby zasáhly – zejména Turecko. „Za normálních okolností by byl obvyklým kandidátem na zásah Írán, který se však potýká se složitými politickými a ekonomickými problémy,“ nastínil.
„Nejsem si jistý, zda Írán dokáže v určitém okamžiku financovat velký boj. Zdá se, že Írán se brání očekáváním,“ doplnil expert.
Připomněl, že i na Blízkém východě působí další velké mocnosti. „Tato část světa má hegemonní mocnosti, jako je Rusko. Rusko také mlčí. Rusko, Hizballáh a Írán jsou partnery v mnoha oblastech, například v Sýrii,“ vysvětlil.
Válka mezi Izraelem a Íránem tak nemusí být na pořadu dne. „Náklady by byly velmi vysoké. Jak jsem uvedl výše, Írán prochází složitými a strukturálními problémy,“ uvedl Bacik.
„Tvrdá izraelská reakce však může fatálně oslabit legitimitu íránského režimu. Přesto by však Írán mohl reagovat jinými formami. Jako příklad lze uvést například raketové útoky Hutíjů,“ dodal.
Válka ale přináší rozkoly v celém regionu, pokračoval Bacik. „Náklady by se neomezily pouze na Blízký východ. Více jižních zemí bude vůči Západu skeptických. To pravděpodobně ovlivní i válku na Ukrajině,“ upozornil.
„Na druhou stranu se však zdá, že Izrael bojuje s šíitskými mocnostmi. Například turecký Erdogan sice vyjádřil Libanonu soustrast, ale Nasralláhovo jméno nezmínil. To je normální, protože Nasralláh byl s Asadem proti Turecku,“ pokračoval expert.
Za zvláštní pokládá fakt, že kurdské skupiny jako PKK v severní Sýrii o Nasralláhově smrti mlčí. „To je normálně paradoxní. Boj skutečně vytváří v regionu mnoho negativní energie, nicméně kromě toho funguje i regionálně-pragmaticko-ideologická dynamika.“
Problémy dalece přesahují Palestinu. „Použijeme-li standardní metaforu osy Západ versus Rusko/Čína, šíitská část této osy Rusko/Čína je nyní pod palbou,“ uzavřel Bacik.
Související
Příměří dlouho nevydrželo. Izrael opět útočí v Libanonu
Netanjahu příměří nepodpořil. Izrael se chystá na další boje
libanon , Izrael , Izraelská armáda
Aktuálně se děje
před 10 minutami
Běžní Rusové poprvé tvrdě pociťují dopady války. Experti mají jasno, jestli Putin něco změní
před 1 hodinou
Konec předraženého námořnictva. Británie chystá obří transformaci armády, inspirovala se Ukrajinou
před 1 hodinou
Atentát na významného byznysmena. Při výbuchu v Monaku byl těžce zraněn ukrajinský oligarcha
před 2 hodinami
Česko zasáhnou další silné bouřky. Tropy vydrží na Moravě i zítra
před 2 hodinami
Polsko hrozí, že zablokuje vstup Ukrajiny do Evropské unie
Aktualizováno před 2 hodinami
Pavel jmenoval Hlaváče novým náčelníkem generálního štábu. Řehka zvažuje kandidaturu do Senátu
před 3 hodinami
Zemětřesení ve Venezuele: Místní zuří, záchranáři dorazili na místo až po dvou dnech. Pohřešuje se 46 tisíc lidí
před 5 hodinami
Zelenskyj se vysmál Putinovi: Stanovil už 15 termínů pro dobytí Donbasu, nevyšel ani jeden
před 5 hodinami
Motoristy ve Sněmovně už nikdo nechce, ukázal průzkum. Úspěšnější je i Kubovo Naše Česko
před 6 hodinami
Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách
před 7 hodinami
Počasí příští víkend: Vedra se opakovat nebudou, nehrozí ani tropické teploty
včera
Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl
včera
Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů
Aktualizováno včera
Vláda jedná v rozporu s rozhodnutím ÚS, výzvu k neodjetí do Ankary nemohu splnit, řekl Pavel
včera
Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil
včera
Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš
včera
Zázrak ve Venezuele: Muž byl po zemětřesení uvězněný 106 hodin, jeho záchrana trvala dva dny
včera
Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých
včera
Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein
včera
Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové
Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.
Zdroj: Libor Novák