Západní představitelé nutně potřebují změnit rétoriku. Ukrajinské území brzy bude terčem plnohodnotné ruské agrese tři roky a situace od podzimu 2022 nedoznala výraznějších změn. Je potřeba se zaměřit na to, jakou formu rusko-ukrajinského vyrovnání podpořit, abychom nemuseli sledovat válku ještě další dekádu – a aby tito lídři neztratili poslední zbytky veřejné podpory.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přicestoval na newyorské Valné shromáždění OSN s jasným vzkazem: „Tuto válku nelze uklidnit rozhovory. Je třeba jednat. Putin porušil tolik mezinárodních norem a pravidel, že sám od sebe nepřestane.“
Moskva ale prakticky bezprostředně oponovala. Ruský lídr Vladimir Putin ve středu pohrozil jaderným útokem zemím, které Ukrajinu podporují. O těchto změnách hovořil v kontextu varování Spojeným státům a spojencům NATO, že pokud Ukrajině umožní používat západní zbraně při útocích na ruské území, vystaví se riziku, že vstoupí do války s Ruskem.
V současné době ruská jaderná doktrína umožňuje použití jaderných zbraní v reakci na použití jaderných nebo jiných zbraní hromadného ničení proti Rusku či jeho spojencům, nebo při konvenčním útoku, pokud by byla ohrožena existence ruského státu.
Brzy to budou tři roky od chvíle, kdy ruská armáda v rozporu s mezinárodním právem překročila ukrajinské hranice. Od té doby neustále slýcháme o rozličných „červených liniích“, jejichž překročení Rusko potrestá způsobem, jaký „jsme nikdy nepoznali“, což řekl ve chvíli, kdy ohlašoval svou „speciální vojenskou operaci“.
Západní společnost se takovou dobu potýká s ruskými výhrůžkami a neustálými apely na to, že bychom měli Ukrajinu podporovat a pomoct jí k vítězství.
Ještě nikdo nedokázal vysvětlit, jak takové vítězství bude vypadat. Bude to ukrajinské území v podobě, jako po rozpadu SSSR, nebo Ukrajina v EU a NATO? Co je ten proslulý koncept „ukrajinského vítězství“?
Mnoho západních politiků si ho představuje jasně – Ukrajina získá zpět všechna území dobytá Ruskem od začátku jeho neoprávněné invaze; v ideálním případě jí také Moskva předá zpět anektovaný poloostrov Krym. Jenže taková možnost není pro Kreml v žádném případě schůdná.
A občané na Západě vidí, že Rusové ani Ukrajinci nehodlají ustoupit, zatímco se fronta už skoro dva roky téměř nepohybuje. Ukrajinské armádě mezitím stále přibývají zbraně západní výroby, frekventovaně do Kyjeva proudí také finanční pomoc.
Pro běžného smrtelníka jsou to nevysvětlitelné kroky, protože ten vidí, že státu měsíčně odvádí vysoké procento ze svého příjmu a ten nadále podporuje úplně cizí zemi.
V České republice je situace ještě horší, protože vláda Petra Fialy s odchodem Pirátů postupně ztrácí stabilitu a více než dvouletá pomoc Ukrajině je dnes v politické kampani spíše přítěží než vítaným plusovým bodem. Volby vyhrávají populisté a strany z kraje politického spektra – které do podpory Ukrajiny zřejmě hodí vidle.
Ať už je tato pomoc myšlena jakkoli dobře, je tlumočena běžným lidem velice špatným způsobem. Proč my, Češi, máme podporovat je, Ukrajince? Vysvětlení „abychom zabránili Rusku pokračovat dál“ je absolutně nedostačující.
Nepomáhají tomu ani v Moskvě. Západ mohl překročit už tolik červených linií, že je jen málokdo bere vážně. Kdy tedy Západ překročí tu skutečnou linii a bude s Ruskem ve válce?
Veřejný prostor je plný výhrůžek, odsuzování a výzev k pomoci. Trvá to roky a nic se nezměnilo, fronta se místy posunula o pár kilometrů a z války se stává zákopový mlýnek na maso.
Ruští a ukrajinští vojáci umírají ve jménu nulového zisku jen proto, aby válka mohla pokračovat. A pokračuje z nejasných důvodů, které Putin označil za „denacifikaci a demilitarizaci“. Denacifikovat nemá co, demilitarizovat suverénní zemi nemůže.
Takto se poslední roky nesou ve jméně hádání, o co Kremlu ve skutečnosti jde. Odpověď přitom může být daleko jednodušší a nemusí vyžadovat hloubkovou analýzu myšlenek ruských představitelů.
Ještě před 35 lety za našimi humny existoval Sovětský svaz, který nás navíc více než dvacet let okupoval. Roku 1991 existovat prostě přestal, vzniklo (tehdy) velmi chabé Rusko a dalších více než deset následnických států. Většina z nich zůstala v ruské sféře vlivu, u Ukrajiny a pobaltských států se ale Moskvě jakýsi status quo udržet nepodařilo.
To je vše, o co jde. Rusko potřebuje mít sféru vlivu, aby nemuselo jako pomyslný nárazník používat své vlastní území. A to je – zdá se – poměrně dostačující vysvětlení. Necháme padnout Ukrajinu, brzy budou Rusové na česko-slovenské hranici.
Dostatečně děsivá představa na to, abychom měli dobrý důvod Ukrajinu podpořit – už jednou se ruské tanky po naší pražské metropoli prohnaly. Chtít to znova je lehce masochistické.
Nepotřebujeme prohlášení o nutnosti „zachování územní celistvosti Ukrajiny“, protože takovou ji běžný Čech pro svou bezpečnost nepotřebuje. Pro toho není důležité, jestli bude Ukrajina bez Donbasu a Krymu nebo s nimi. Naopak je nutné, aby Ukrajina prostě existovala a odřízla Rusům cestu do Evropy.
Rétorika by proto měla být úplně jiná. Měli bychom přestat usilovat o Ukrajinu s Donbasem a Krymem, pokud vůbec chceme, aby nám nějaký prostor pro mírová jednání zůstal.
Je více než na místě podpořit ukrajinskou suverenitu, zároveň je ale potřeba vnímat realitu – Rusko už velkou část Ukrajiny okupuje.
Stažení ruských sil z Ukrajiny by patrně vyžadovalo zapojení minimálně amerického letectva, což ale automaticky vyvolá ozbrojený konflikt s Ruskem, protože Moskva vnímá okupované oblasti jako „své“ – a tím pádem by západní spojenci útočili na (pro Kreml) ruské území, což v Moskvě budou vnímat jako neoprávněnou agresi.
Související
Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO
Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války
komentář , válka na Ukrajině , Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) , Ukrajina , Rusko , Vladimír Putin , Krym
Aktuálně se děje
včera
Írán zařadil na seznam nepřátelských vojenských cílů rádio sídlící v Praze
včera
Maďarsko poprvé oficiálně označilo Rusko za hrozbu. Vyjádřilo plnou podporu Ukrajině
včera
Spoj každých 15 minut? Eurotunel pod Lamanšským průlivem čeká vlaková revoluce
včera
Záběry, ze kterých mrazí. Lidé neměli šanci, voda brala mosty, domy i auta, mrtvých mohou být stovky
včera
Meta zaplatí pokutu 17 miliard dolarů. Facebook a Instagram čekají stěžejní změny
včera
"Je to běžné." Trump se poprvé vyjádřil k cestě šéfa CIA do Moskvy
včera
Slovensko překazilo žhářský útok na továrnu na drony. Nešlo o první případ ohrožení, řekl Kaliňák
včera
Sněmovna přehlasovala Pavlovo veto a schválila rozvolnění rozpočtových pravidel. Opozice se obrátí na soud
včera
Kanada oznámila zavedení odvetných cel na zboží z USA
včera
Sněmovna plánuje přehlasovat Pavlovo veto. Opozice se obrátí na Ústavní soud
včera
Trump stupňuje nátlak. Přejmenování jezera Ontario není jediný kontroverzní krok, který připravuje
včera
Trump má před sebou nesplnitelný úkol. Aby protiíránské sankce fungovaly, potřebuje Čínu
včera
Smrt Dolly Parton zasáhla celý svět. Amerika se halí do smutku, Trump nařídil svěsit vlajky
včera
Počasí přinese do konce týdne tropy, ty vystřídají bouřky a ochlazení
25. srpna 2026 21:58
Kreml může převzít budovy, které majitelé neochrání před ukrajinskými útoky, schválil Putin
25. srpna 2026 20:49
Už není cesty zpět. Extrémní počasí vyjde EU na desítky miliard, musí začít jednat hned
25. srpna 2026 20:09
Zemřela Dolly Parton. Nejslavnější country zpěvačku všech dob proslavily hity I Will Always Love You a Jolene
25. srpna 2026 19:36
Trumpovi se nelíbí kanadské sbližování s Čínou. Hrozí zavedením stoprocentních cel
25. srpna 2026 18:17
V Moskvě v tichosti přistálo americké letadlo se šéfem CIA na palubě. USA i Rusko mlčí
25. srpna 2026 17:01
Čína se oficiálně postavila za Írán. USA otevřeně hrozí odvetou za sankce
Peking se ostře ohradil proti novému balíku hospodářských sankcí, kterými se Spojené státy americké snaží izolovat Írán a jeho obchodní partnery. Čínské ministerstvo zahraničí označilo americká opatření za nelegální jednostranné kroky a varovalo, že podnikne všechna nezbytná opatření k ochraně svých národních zájmů. Bleskový nárůst napětí přichází poté, co Washington vyhlásil rozsáhlou finanční ofenzívu zaměřenou na úplné odstřižení íránského režimu od globálních příjmů.
Zdroj: Libor Novák