Západní představitelé nutně potřebují změnit rétoriku. Ukrajinské území brzy bude terčem plnohodnotné ruské agrese tři roky a situace od podzimu 2022 nedoznala výraznějších změn. Je potřeba se zaměřit na to, jakou formu rusko-ukrajinského vyrovnání podpořit, abychom nemuseli sledovat válku ještě další dekádu – a aby tito lídři neztratili poslední zbytky veřejné podpory.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přicestoval na newyorské Valné shromáždění OSN s jasným vzkazem: „Tuto válku nelze uklidnit rozhovory. Je třeba jednat. Putin porušil tolik mezinárodních norem a pravidel, že sám od sebe nepřestane.“
Moskva ale prakticky bezprostředně oponovala. Ruský lídr Vladimir Putin ve středu pohrozil jaderným útokem zemím, které Ukrajinu podporují. O těchto změnách hovořil v kontextu varování Spojeným státům a spojencům NATO, že pokud Ukrajině umožní používat západní zbraně při útocích na ruské území, vystaví se riziku, že vstoupí do války s Ruskem.
V současné době ruská jaderná doktrína umožňuje použití jaderných zbraní v reakci na použití jaderných nebo jiných zbraní hromadného ničení proti Rusku či jeho spojencům, nebo při konvenčním útoku, pokud by byla ohrožena existence ruského státu.
Brzy to budou tři roky od chvíle, kdy ruská armáda v rozporu s mezinárodním právem překročila ukrajinské hranice. Od té doby neustále slýcháme o rozličných „červených liniích“, jejichž překročení Rusko potrestá způsobem, jaký „jsme nikdy nepoznali“, což řekl ve chvíli, kdy ohlašoval svou „speciální vojenskou operaci“.
Západní společnost se takovou dobu potýká s ruskými výhrůžkami a neustálými apely na to, že bychom měli Ukrajinu podporovat a pomoct jí k vítězství.
Ještě nikdo nedokázal vysvětlit, jak takové vítězství bude vypadat. Bude to ukrajinské území v podobě, jako po rozpadu SSSR, nebo Ukrajina v EU a NATO? Co je ten proslulý koncept „ukrajinského vítězství“?
Mnoho západních politiků si ho představuje jasně – Ukrajina získá zpět všechna území dobytá Ruskem od začátku jeho neoprávněné invaze; v ideálním případě jí také Moskva předá zpět anektovaný poloostrov Krym. Jenže taková možnost není pro Kreml v žádném případě schůdná.
A občané na Západě vidí, že Rusové ani Ukrajinci nehodlají ustoupit, zatímco se fronta už skoro dva roky téměř nepohybuje. Ukrajinské armádě mezitím stále přibývají zbraně západní výroby, frekventovaně do Kyjeva proudí také finanční pomoc.
Pro běžného smrtelníka jsou to nevysvětlitelné kroky, protože ten vidí, že státu měsíčně odvádí vysoké procento ze svého příjmu a ten nadále podporuje úplně cizí zemi.
V České republice je situace ještě horší, protože vláda Petra Fialy s odchodem Pirátů postupně ztrácí stabilitu a více než dvouletá pomoc Ukrajině je dnes v politické kampani spíše přítěží než vítaným plusovým bodem. Volby vyhrávají populisté a strany z kraje politického spektra – které do podpory Ukrajiny zřejmě hodí vidle.
Ať už je tato pomoc myšlena jakkoli dobře, je tlumočena běžným lidem velice špatným způsobem. Proč my, Češi, máme podporovat je, Ukrajince? Vysvětlení „abychom zabránili Rusku pokračovat dál“ je absolutně nedostačující.
Nepomáhají tomu ani v Moskvě. Západ mohl překročit už tolik červených linií, že je jen málokdo bere vážně. Kdy tedy Západ překročí tu skutečnou linii a bude s Ruskem ve válce?
Veřejný prostor je plný výhrůžek, odsuzování a výzev k pomoci. Trvá to roky a nic se nezměnilo, fronta se místy posunula o pár kilometrů a z války se stává zákopový mlýnek na maso.
Ruští a ukrajinští vojáci umírají ve jménu nulového zisku jen proto, aby válka mohla pokračovat. A pokračuje z nejasných důvodů, které Putin označil za „denacifikaci a demilitarizaci“. Denacifikovat nemá co, demilitarizovat suverénní zemi nemůže.
Takto se poslední roky nesou ve jméně hádání, o co Kremlu ve skutečnosti jde. Odpověď přitom může být daleko jednodušší a nemusí vyžadovat hloubkovou analýzu myšlenek ruských představitelů.
Ještě před 35 lety za našimi humny existoval Sovětský svaz, který nás navíc více než dvacet let okupoval. Roku 1991 existovat prostě přestal, vzniklo (tehdy) velmi chabé Rusko a dalších více než deset následnických států. Většina z nich zůstala v ruské sféře vlivu, u Ukrajiny a pobaltských států se ale Moskvě jakýsi status quo udržet nepodařilo.
To je vše, o co jde. Rusko potřebuje mít sféru vlivu, aby nemuselo jako pomyslný nárazník používat své vlastní území. A to je – zdá se – poměrně dostačující vysvětlení. Necháme padnout Ukrajinu, brzy budou Rusové na česko-slovenské hranici.
Dostatečně děsivá představa na to, abychom měli dobrý důvod Ukrajinu podpořit – už jednou se ruské tanky po naší pražské metropoli prohnaly. Chtít to znova je lehce masochistické.
Nepotřebujeme prohlášení o nutnosti „zachování územní celistvosti Ukrajiny“, protože takovou ji běžný Čech pro svou bezpečnost nepotřebuje. Pro toho není důležité, jestli bude Ukrajina bez Donbasu a Krymu nebo s nimi. Naopak je nutné, aby Ukrajina prostě existovala a odřízla Rusům cestu do Evropy.
Rétorika by proto měla být úplně jiná. Měli bychom přestat usilovat o Ukrajinu s Donbasem a Krymem, pokud vůbec chceme, aby nám nějaký prostor pro mírová jednání zůstal.
Je více než na místě podpořit ukrajinskou suverenitu, zároveň je ale potřeba vnímat realitu – Rusko už velkou část Ukrajiny okupuje.
Stažení ruských sil z Ukrajiny by patrně vyžadovalo zapojení minimálně amerického letectva, což ale automaticky vyvolá ozbrojený konflikt s Ruskem, protože Moskva vnímá okupované oblasti jako „své“ – a tím pádem by západní spojenci útočili na (pro Kreml) ruské území, což v Moskvě budou vnímat jako neoprávněnou agresi.
Související

Izrael znovu drtí Gazu, příměří je pryč. Svět je rozpolcen mezi lhostejnost a bezmocný hněv

Česko je v NATO už 26 let. Spojenec, na kterého se i Amerika mohla vždy spolehnout
komentář , válka na Ukrajině , Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) , Ukrajina , Rusko , Vladimír Putin , Krym
Aktuálně se děje
včera

Čtvrtá trasa metra v nedohlednu. Antimonopolní úřad odvolal vítěze tendru
včera

Konverzace na Signalu je jen špičkou ledovce. Bezpečnostní problémy v USA sahají mnohem dál
Aktualizováno včera

Rusko a Ukrajina se dohodly na zastavení útoků v Černém moři, tvrdí Bílý dům. Kreml tvrdí něco jiného
včera

USA se mění v druhé Rusko? Trumpova média zamlčela obří bezpečnostní skandál
včera

Dánská premiérka Frederiksenová má Trumpa plné zuby. Chce se postavit agresivním krokům Washingtonu
včera

Vládní fiasko ve Sněmovně: Koalice nedokázala prosadit ani vlastní mimořádnou schůzi
včera

Trump únik vojenských plánů bagatelizuje: Nepodstatné, jediná chyba za dva měsíce, ten novinář je šmejd
včera

Skandál v USA: Proč je plánování útoku přes aplikaci Signal velký problém?
včera

Ženy by měly být na pozoru. Hygienici varovali před nebezpečnou kosmetikou
včera

Fico vyhlásil mimořádnou situaci na celém Slovensku
včera

Znovu Spolu. Fiala je lídrem do voleb, které prý rozhodnou o budoucím směřování Česka
včera

Rusové nechtějí říct, o čem včera tak dlouho jednali s Američany
Aktualizováno včera

Poličkou otřásl výbuch. Jeden zraněný, veřejnosti nehrozí nebezpečí
včera

Trump přeceňuje sám sebe. Rusko s každým dnem války ztrácí budoucnost, říká Řepa
včera

USA vás nechtějí, přijďte do "pekelné díry". Evropa láká americké vědce prchající před Trumpem
včera

Únik zpráv odhaluje posedlost Vance i hluboké pohrdání Evropou uvnitř Trumpovy administrativy
včera

"Evropu nemůžu vystát. Jejich přiživování je ubohé." Trumpovi lidé omylem přidali novináře do tajné konverzace
včera

Americká delegace si obhlédne Grónsko. Pozvali jste nás, tvrdí Trump. Lžete, nikdo vás tu nechce, reaguje vláda
včera

Počasí se v průběhu týdne změní, potvrzuje předpověď
24. března 2025 22:35
TELH play off: Končí nadvláda Třince, Sparta po vítězství 3:2 postupuje do semifinále
Po šesti letech končí nadvláda Třince v hokejové extralize. Oceláři tentokrát nedokázali projít přes čtvrtfinále, kde jejich cestu ukončila suverénní Sparta. Pražané rozhodli sérii v pěti zápasech a v tom posledním zvítězili 3:2. Klíčový moment přinesla 46. minuta, kdy obránce Aaron Irving proměnil trestné střílení a poslal svůj tým do semifinále.
Zdroj: Adam Skála