KOMENTÁŘ | Západ potřebuje změnit rétoriku ohledně Ukrajiny. Jde o Donbas a Krym

Západní představitelé nutně potřebují změnit rétoriku. Ukrajinské území brzy bude terčem plnohodnotné ruské agrese tři roky a situace od podzimu 2022 nedoznala výraznějších změn. Je potřeba se zaměřit na to, jakou formu rusko-ukrajinského vyrovnání podpořit, abychom nemuseli sledovat válku ještě další dekádu – a aby tito lídři neztratili poslední zbytky veřejné podpory. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přicestoval na newyorské Valné shromáždění OSN s jasným vzkazem: „Tuto válku nelze uklidnit rozhovory. Je třeba jednat. Putin porušil tolik mezinárodních norem a pravidel, že sám od sebe nepřestane.“

Moskva ale prakticky bezprostředně oponovala. Ruský lídr Vladimir Putin ve středu pohrozil jaderným útokem zemím, které Ukrajinu podporují. O těchto změnách hovořil v kontextu varování Spojeným státům a spojencům NATO, že pokud Ukrajině umožní používat západní zbraně při útocích na ruské území, vystaví se riziku, že vstoupí do války s Ruskem.

V současné době ruská jaderná doktrína umožňuje použití jaderných zbraní v reakci na použití jaderných nebo jiných zbraní hromadného ničení proti Rusku či jeho spojencům, nebo při konvenčním útoku, pokud by byla ohrožena existence ruského státu. 

Brzy to budou tři roky od chvíle, kdy ruská armáda v rozporu s mezinárodním právem překročila ukrajinské hranice. Od té doby neustále slýcháme o rozličných „červených liniích“, jejichž překročení Rusko potrestá způsobem, jaký „jsme nikdy nepoznali“, což řekl ve chvíli, kdy ohlašoval svou „speciální vojenskou operaci“.

Západní společnost se takovou dobu potýká s ruskými výhrůžkami a neustálými apely na to, že bychom měli Ukrajinu podporovat a pomoct jí k vítězství. 

Ještě nikdo nedokázal vysvětlit, jak takové vítězství bude vypadat. Bude to ukrajinské území v podobě, jako po rozpadu SSSR, nebo Ukrajina v EU a NATO? Co je ten proslulý koncept „ukrajinského vítězství“?

Mnoho západních politiků si ho představuje jasně – Ukrajina získá zpět všechna území dobytá Ruskem od začátku jeho neoprávněné invaze; v ideálním případě jí také Moskva předá zpět anektovaný poloostrov Krym. Jenže taková možnost není pro Kreml v žádném případě schůdná.

A občané na Západě vidí, že Rusové ani Ukrajinci nehodlají ustoupit, zatímco se fronta už skoro dva roky téměř nepohybuje. Ukrajinské armádě mezitím stále přibývají zbraně západní výroby, frekventovaně do Kyjeva proudí také finanční pomoc. 

Pro běžného smrtelníka jsou to nevysvětlitelné kroky, protože ten vidí, že státu měsíčně odvádí vysoké procento ze svého příjmu a ten nadále podporuje úplně cizí zemi. 

V České republice je situace ještě horší, protože vláda Petra Fialy s odchodem Pirátů postupně ztrácí stabilitu a více než dvouletá pomoc Ukrajině je dnes v politické kampani spíše přítěží než vítaným plusovým bodem. Volby vyhrávají populisté a strany z kraje politického spektra – které do podpory Ukrajiny zřejmě hodí vidle.

Ať už je tato pomoc myšlena jakkoli dobře, je tlumočena běžným lidem velice špatným způsobem. Proč my, Češi, máme podporovat je, Ukrajince? Vysvětlení „abychom zabránili Rusku pokračovat dál“ je absolutně nedostačující. 

Nepomáhají tomu ani v Moskvě. Západ mohl překročit už tolik červených linií, že je jen málokdo bere vážně. Kdy tedy Západ překročí tu skutečnou linii a bude s Ruskem ve válce?

Veřejný prostor je plný výhrůžek, odsuzování a výzev k pomoci. Trvá to roky a nic se nezměnilo, fronta se místy posunula o pár kilometrů a z války se stává zákopový mlýnek na maso. 

Ruští a ukrajinští vojáci umírají ve jménu nulového zisku jen proto, aby válka mohla pokračovat. A pokračuje z nejasných důvodů, které Putin označil za „denacifikaci a demilitarizaci“. Denacifikovat nemá co, demilitarizovat suverénní zemi nemůže.

Takto se poslední roky nesou ve jméně hádání, o co Kremlu ve skutečnosti jde. Odpověď přitom může být daleko jednodušší a nemusí vyžadovat hloubkovou analýzu myšlenek ruských představitelů. 

Ještě před 35 lety za našimi humny existoval Sovětský svaz, který nás navíc více než dvacet let okupoval. Roku 1991 existovat prostě přestal, vzniklo (tehdy) velmi chabé Rusko a dalších více než deset následnických států. Většina z nich zůstala v ruské sféře vlivu, u Ukrajiny a pobaltských států se ale Moskvě jakýsi status quo udržet nepodařilo.

To je vše, o co jde. Rusko potřebuje mít sféru vlivu, aby nemuselo jako pomyslný nárazník používat své vlastní území. A to je – zdá se – poměrně dostačující vysvětlení. Necháme padnout Ukrajinu, brzy budou Rusové na česko-slovenské hranici. 

Dostatečně děsivá představa na to, abychom měli dobrý důvod Ukrajinu podpořit – už jednou se ruské tanky po naší pražské metropoli prohnaly. Chtít to znova je lehce masochistické. 

Nepotřebujeme prohlášení o nutnosti „zachování územní celistvosti Ukrajiny“, protože takovou ji běžný Čech pro svou bezpečnost nepotřebuje. Pro toho není důležité, jestli bude Ukrajina bez Donbasu a Krymu nebo s nimi. Naopak je nutné, aby Ukrajina prostě existovala a odřízla Rusům cestu do Evropy. 

Rétorika by proto měla být úplně jiná. Měli bychom přestat usilovat o Ukrajinu s Donbasem a Krymem, pokud vůbec chceme, aby nám nějaký prostor pro mírová jednání zůstal. 

Je více než na místě podpořit ukrajinskou suverenitu, zároveň je ale potřeba vnímat realitu – Rusko už velkou část Ukrajiny okupuje. 

Stažení ruských sil z Ukrajiny by patrně vyžadovalo zapojení minimálně amerického letectva, což ale automaticky vyvolá ozbrojený konflikt s Ruskem, protože Moskva vnímá okupované oblasti jako „své“ – a tím pádem by západní spojenci útočili na (pro Kreml) ruské území, což v Moskvě budou vnímat jako neoprávněnou agresi.

Související

Volodymyr Zelenskyj opět jednal v Bílém domě. (18.8.2025) Komentář

Evropa pod tlakem. Jestli nechce ztratit relevanci, musí okamžitě zasáhnout jako velmoc

Evropa se probouzí do nového světového pořádku, v němž Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa přehodnocují svou roli a ruská agrese vůči Ukrajině dál pokračuje. Evropská unie tak čelí výzvě, jak jako správná velmoc ochránit své bezpečnostní a hodnotové zájmy, aniž by zůstala jen pasivním pozorovatelem. Pokud se jí to nepodaří, hrozí, že se z velmocenského aktéra stane pouhý objekt cizí moci.
Vladimir Putin a Donald Trump se setkali na Aljašce. (15.8.2025) Komentář

Den, kdy Spojené státy natáhly Putinovi červený koberec a jako „morální autorita“ definitivně skončily

Americké bombardéry nad hlavami účastníků summitu měly působit jako symbol moci, ale vše skončilo fiaskem. Administrativa Donalda Trumpa místo demonstrace síly předvedla geopolitický ústup. Šéf Kremlu Vladimir Putin přijel do Anchorage jako vítěz, před jehož letadlem poklekli američtí vojáci, aby pateticky natáhli červený koberec. Spojené státy přijaly roli tlumočníka ruských zájmů, zatímco Ukrajina zůstává osamocena. Svět sleduje novodobý Mnichov v přímém přenosu.š

Více souvisejících

komentář válka na Ukrajině Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Ukrajina Rusko Vladimír Putin Krym

Aktuálně se děje

před 5 minutami

Volodymyr Zelenskyj opět jednal v Bílém domě. (18.8.2025)

Evropa pod tlakem. Jestli nechce ztratit relevanci, musí okamžitě zasáhnout jako velmoc

Evropa se probouzí do nového světového pořádku, v němž Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa přehodnocují svou roli a ruská agrese vůči Ukrajině dál pokračuje. Evropská unie tak čelí výzvě, jak jako správná velmoc ochránit své bezpečnostní a hodnotové zájmy, aniž by zůstala jen pasivním pozorovatelem. Pokud se jí to nepodaří, hrozí, že se z velmocenského aktéra stane pouhý objekt cizí moci.

před 43 minutami

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump slíbil bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Dokud ale nebude dohoda, nedá se mu věřit

Americký prezident Donald Trump během setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími sedmi evropskými lídry naznačil, že Spojené státy jsou ochotné podpořit bezpečnostní garance, které chce Kyjevu poskytnout Evropa. Vyjádřil se ale tak vágně, že není vůbec jisté, zda mu Ukrajinci mohou věřit. To patrně bude možné až ve chvíli, kdy nepůjde o pouhé Trumpovy přísliby, nýbrž podpisem stvrzenou dohodu. 

před 2 hodinami

Zdeněk Hřib

Hřib nesouhlasí se zdražením jízdného v Praze nad náklady

V Praze od ledna zdraží jednorázové jízdenky pro cestování MHD. Muž, který má dopravu v hlavním městě na starosti, přitom se zvýšením cen nesouhlasí. Podle náměstka primátora pro dopravu Zdeňka Hřiba (Piráti) není vhodná chvíle na zdražování už tak drahého života lidí. 

před 2 hodinami

Válka v Izraeli

Hamás souhlasí s příměřím v Pásmu Gazy. Navrhl ho Trumpův muž

Palestinské hnutí Hamás souhlasí s posledním návrhem příměří v Pásmu Gazy a propuštěním části rukojmích, uvedl zdroj z Hamásu pro britskou stanici BBC. Návrh egyptských a katarských mediátorů má vycházet z červnového rámce předloženého americkým speciálním vyslancem Stevem Witkoffem. 

před 3 hodinami

Volodymyr Zelenskyj opět jednal v Bílém domě. (18.8.2025) Prohlédněte si galerii

Zelenskyj je ochoten jednat s Putinem bez podmínek. Jednání evropských lídrů a Trumpa skončilo

Bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, možnost summitu Zelenskyj–Putin a diplomatická přítomnost Evropy u klíčových jednání – to byly hlavní body večerní schůzky v Bílém domě, které se účastnili americký prezident Donald Trump, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a evropští lídři. Podle Keira Starmera panovala jednota, Emmanuel Macron vyzdvihl ochotu USA spolupracovat. Trump si během večera vyhradil čas na telefonát s ruským vládcem Vladimirem Putinem.

před 4 hodinami

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Plzeň doma srdnatě dospěla k vítězství nad Rangers. Výhra 2:1 ji ale k postupu nestačila

Fotbalistům Plzně bylo už před úterní odvetou 3. předkola Ligy mistrů jasné, že je nečeká vzhledem k výsledku z prvního zápasu, kdy v Glasgow s Rangers prohráli jasně 0:3, nic jednoduchého. Přesto plzeňští v čele s koučem Miroslavem Koubkem slibovali, že na hřišti v odvetě nechají všechno a dají do odvety sto procent. Dá se říct, že to se nakonec vyplnilo a nad Rangers se nakonec Zápaodočechům podařilo i vyhrát, ovšem výsledek 2:1 pro Viktoriány znamená, že je na podzim místo vysněné Ligy mistrů čeká účast v Evropské lize.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025) Prohlédněte si galerii

Zelenskyj je v Bílém domě. Trump ho ujistil o americké podpoře, slíbil i mírové jednotky

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj těsně po 19. hodině středoevropského času dorazil do Bílého domu, s nečekaně vřelým přivítáním na něj čekal americký prezident Donald Trump. Úvodní tisková konference byla poklidná, oba lídři zodpověděli otázky novinářů a asi po pětačtyřiceti minutách se odebrali na jednání bez pozornosti médií. 

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Trump sliboval mír skrz sílu. Vůči Rusku nebo Putinovi ji nevidíme, říká Zolotukhin pro EZ

Ukrajinský expert na národní bezpečnost a bývalý náměstek ministra informační politiky Dmytro Zolotukhin exkluzivně pro EuroZprávy.cz popsal, jak vnímá jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem, které proběhlo v pátek na Aljašce s nečekaně vřelým přivítáním pro Putina. „Od psychopata nelze očekávat, že se za něco stydí. Musíme si na to zvyknout,“ řekl. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin a Donald Trump se setkali na Aljašce. (15.8.2025)

Den, kdy Spojené státy natáhly Putinovi červený koberec a jako „morální autorita“ definitivně skončily

Americké bombardéry nad hlavami účastníků summitu měly působit jako symbol moci, ale vše skončilo fiaskem. Administrativa Donalda Trumpa místo demonstrace síly předvedla geopolitický ústup. Šéf Kremlu Vladimir Putin přijel do Anchorage jako vítěz, před jehož letadlem poklekli američtí vojáci, aby pateticky natáhli červený koberec. Spojené státy přijaly roli tlumočníka ruských zájmů, zatímco Ukrajina zůstává osamocena. Svět sleduje novodobý Mnichov v přímém přenosu.š

včera

Premiér Petr Fiala diskutuje s občany v Praze. (12.6.2025)

Fiala chce jasné bezpečnostní garance pro Ukrajinu

Ukrajina musí dostat jasné bezpečnostní garance od USA a Evropy, konstatoval premiér Petr Fiala (ODS) po nedělní videokonferenci evropských lídrů, která předcházela dnešní schůzce v Bílém domě, kde americký prezident Donald Trump přivítá ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského a několik vybraných evropských státníků. 

včera

včera

Rusové nepolevili v útocích na Ukrajinu. Mezi devíti mrtvými jsou i děti

Rusko nepolevilo v útocích na Ukrajinu ani v den, kdy její prezident Volodymyr Zelenskyj míří s evropskými státníky do Bílého domu s americkým protějškem Donaldem Trumpem. Nejméně devět lidí přišlo o život při nejnovější vlně ruských útoků, informuje Politico

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy