KOMENTÁŘ | Západ potřebuje změnit rétoriku ohledně Ukrajiny. Jde o Donbas a Krym

Západní představitelé nutně potřebují změnit rétoriku. Ukrajinské území brzy bude terčem plnohodnotné ruské agrese tři roky a situace od podzimu 2022 nedoznala výraznějších změn. Je potřeba se zaměřit na to, jakou formu rusko-ukrajinského vyrovnání podpořit, abychom nemuseli sledovat válku ještě další dekádu – a aby tito lídři neztratili poslední zbytky veřejné podpory. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přicestoval na newyorské Valné shromáždění OSN s jasným vzkazem: „Tuto válku nelze uklidnit rozhovory. Je třeba jednat. Putin porušil tolik mezinárodních norem a pravidel, že sám od sebe nepřestane.“

Moskva ale prakticky bezprostředně oponovala. Ruský lídr Vladimir Putin ve středu pohrozil jaderným útokem zemím, které Ukrajinu podporují. O těchto změnách hovořil v kontextu varování Spojeným státům a spojencům NATO, že pokud Ukrajině umožní používat západní zbraně při útocích na ruské území, vystaví se riziku, že vstoupí do války s Ruskem.

V současné době ruská jaderná doktrína umožňuje použití jaderných zbraní v reakci na použití jaderných nebo jiných zbraní hromadného ničení proti Rusku či jeho spojencům, nebo při konvenčním útoku, pokud by byla ohrožena existence ruského státu. 

Brzy to budou tři roky od chvíle, kdy ruská armáda v rozporu s mezinárodním právem překročila ukrajinské hranice. Od té doby neustále slýcháme o rozličných „červených liniích“, jejichž překročení Rusko potrestá způsobem, jaký „jsme nikdy nepoznali“, což řekl ve chvíli, kdy ohlašoval svou „speciální vojenskou operaci“.

Západní společnost se takovou dobu potýká s ruskými výhrůžkami a neustálými apely na to, že bychom měli Ukrajinu podporovat a pomoct jí k vítězství. 

Ještě nikdo nedokázal vysvětlit, jak takové vítězství bude vypadat. Bude to ukrajinské území v podobě, jako po rozpadu SSSR, nebo Ukrajina v EU a NATO? Co je ten proslulý koncept „ukrajinského vítězství“?

Mnoho západních politiků si ho představuje jasně – Ukrajina získá zpět všechna území dobytá Ruskem od začátku jeho neoprávněné invaze; v ideálním případě jí také Moskva předá zpět anektovaný poloostrov Krym. Jenže taková možnost není pro Kreml v žádném případě schůdná.

A občané na Západě vidí, že Rusové ani Ukrajinci nehodlají ustoupit, zatímco se fronta už skoro dva roky téměř nepohybuje. Ukrajinské armádě mezitím stále přibývají zbraně západní výroby, frekventovaně do Kyjeva proudí také finanční pomoc. 

Pro běžného smrtelníka jsou to nevysvětlitelné kroky, protože ten vidí, že státu měsíčně odvádí vysoké procento ze svého příjmu a ten nadále podporuje úplně cizí zemi. 

V České republice je situace ještě horší, protože vláda Petra Fialy s odchodem Pirátů postupně ztrácí stabilitu a více než dvouletá pomoc Ukrajině je dnes v politické kampani spíše přítěží než vítaným plusovým bodem. Volby vyhrávají populisté a strany z kraje politického spektra – které do podpory Ukrajiny zřejmě hodí vidle.

Ať už je tato pomoc myšlena jakkoli dobře, je tlumočena běžným lidem velice špatným způsobem. Proč my, Češi, máme podporovat je, Ukrajince? Vysvětlení „abychom zabránili Rusku pokračovat dál“ je absolutně nedostačující. 

Nepomáhají tomu ani v Moskvě. Západ mohl překročit už tolik červených linií, že je jen málokdo bere vážně. Kdy tedy Západ překročí tu skutečnou linii a bude s Ruskem ve válce?

Veřejný prostor je plný výhrůžek, odsuzování a výzev k pomoci. Trvá to roky a nic se nezměnilo, fronta se místy posunula o pár kilometrů a z války se stává zákopový mlýnek na maso. 

Ruští a ukrajinští vojáci umírají ve jménu nulového zisku jen proto, aby válka mohla pokračovat. A pokračuje z nejasných důvodů, které Putin označil za „denacifikaci a demilitarizaci“. Denacifikovat nemá co, demilitarizovat suverénní zemi nemůže.

Takto se poslední roky nesou ve jméně hádání, o co Kremlu ve skutečnosti jde. Odpověď přitom může být daleko jednodušší a nemusí vyžadovat hloubkovou analýzu myšlenek ruských představitelů. 

Ještě před 35 lety za našimi humny existoval Sovětský svaz, který nás navíc více než dvacet let okupoval. Roku 1991 existovat prostě přestal, vzniklo (tehdy) velmi chabé Rusko a dalších více než deset následnických států. Většina z nich zůstala v ruské sféře vlivu, u Ukrajiny a pobaltských států se ale Moskvě jakýsi status quo udržet nepodařilo.

To je vše, o co jde. Rusko potřebuje mít sféru vlivu, aby nemuselo jako pomyslný nárazník používat své vlastní území. A to je – zdá se – poměrně dostačující vysvětlení. Necháme padnout Ukrajinu, brzy budou Rusové na česko-slovenské hranici. 

Dostatečně děsivá představa na to, abychom měli dobrý důvod Ukrajinu podpořit – už jednou se ruské tanky po naší pražské metropoli prohnaly. Chtít to znova je lehce masochistické. 

Nepotřebujeme prohlášení o nutnosti „zachování územní celistvosti Ukrajiny“, protože takovou ji běžný Čech pro svou bezpečnost nepotřebuje. Pro toho není důležité, jestli bude Ukrajina bez Donbasu a Krymu nebo s nimi. Naopak je nutné, aby Ukrajina prostě existovala a odřízla Rusům cestu do Evropy. 

Rétorika by proto měla být úplně jiná. Měli bychom přestat usilovat o Ukrajinu s Donbasem a Krymem, pokud vůbec chceme, aby nám nějaký prostor pro mírová jednání zůstal. 

Je více než na místě podpořit ukrajinskou suverenitu, zároveň je ale potřeba vnímat realitu – Rusko už velkou část Ukrajiny okupuje. 

Stažení ruských sil z Ukrajiny by patrně vyžadovalo zapojení minimálně amerického letectva, což ale automaticky vyvolá ozbrojený konflikt s Ruskem, protože Moskva vnímá okupované oblasti jako „své“ – a tím pádem by západní spojenci útočili na (pro Kreml) ruské území, což v Moskvě budou vnímat jako neoprávněnou agresi.

Související

Ilustrační foto Komentář

Jak efektivně bojovat proti ruským špionům?

Úspěšný boj proti ruským zpravodajským službám působícím na území Evropské unie zahrnuje mimo jiné vzájemnou spolupráci členských států, boj proti dezinformacím a silná a nezávislá média. Bez těchto věcí se snaha o vykořenění ruské zpravodajské komunity nikdy nepodaří – právě naopak, stát bude infikovaný čím dál víc a jeho bezpečnost se dostane do bezprostředního ohrožení.
Válka v Izraeli Komentář

Rok války na Blízkém východě: Ve jménu bezohlednosti a dezinformací

Přesně před rokem začal brutální konflikt mezi teroristickým hnutím Hamás a Izraelem. Blízký východ od té doby viděl již dlouho neviděné krveprolití, které stálo životy až desítky tisíc lidí. A co je nejhorší, konflikt se ani zdaleka neblíží ke konci. Naopak, týden po týdnu je intenzivnější.

Více souvisejících

komentář válka na Ukrajině Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Ukrajina Rusko Vladimír Putin Krym

Aktuálně se děje

včera

Trest smrti

Desátý říjen je Světový den proti trestu smrti. Jak se u nás vykonával a kdy byl zrušen?

Desátý říjen je Světovým dnem proti trestu smrti, který se snaží upozornit na problémy spojené s touto formou trestu. Jedná se například o možné popravy nevinných lidí či nezletilých. Dle mnohých názorů nemá trest smrti v moderním světě své místo. Jaká je historie trestu smrti v našich zemích? Poslední poprava u nás byla vykonána před 35 lety, trest smrti byl zrušen teprve roku 1990. 

včera

Petr Nedvěd

Hokejový svaz vybral nástupce Petra Nedvěda. Generálním manažerem národního týmu je Šlégr

Měsíc před vstupem do nové sezóny se může český hokejový národní tým zase pyšnit úplným realizačním týmem. Ten byl neúplný od září, kdy nečekaně oznámil svůj konec z osobních důvodů ve funkci generálního manažera Petr Nedvěd. Nyní Český svaz ledního hokeje oznámil, že jeho nástupcem bude držitel zlaté olympijské medaile, zlata z mistrovství světa a Stanley Cupu Jiří Šlégr. Je tak po čtvrtečním dni také jasné, že nebude u národního týmu pokračovat Nedvědův asistent Martin Havlát. 

včera

včera

včera

včera

Vít Rakušan

Rakušan řekl, co Česko čeká od nové Evropské komise

Česko čeká, že nově složená Evropská komise urychleně podnikne kroky, které zajistí účinnější vrácení neúspěšných žadatelů o azyl. Po jednání ministrů vnitra členských zemí o současném stavu schengenského prostoru to řekl ministr Vít Rakušan (STAN). Kontroly na vnitřních hranicích Unie musí podle něj být jen dočasným řešením. Informovala o tom agentura TASR.

včera

včera

Pražský primátor Zdeněk Hřib

Hřib oznámil kandidaturu na předsedu Pirátů a představil svou vizi

Piráty čeká po odchodu z vlády hledání nového předsedy strany, protože bývalý vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš oznámil svou rezignaci. Do boje se dnes přihlásil druhý vážný kandidát. Je jím náměstek pražského primátora a někdejší primátor hlavního města Zdeněk Hřib.

včera

Princ Harry v upoutávce k dokumentu Harry 2 Meghan.

Princ Harry a spor, který se táhne. Britové se neváhali ozvat

Na eskapády prince Harryho se před mnoha lety zaměřoval britský tisk, s nímž se mladší syn krále Karla III. nyní soudí. Tvrdí totiž, že novináři získávali informace o něm neoprávněně. Soudce se ale zatím zabývá tím, že proces je až příliš náročný pro něj a jeho spolupracovníky.

včera

včera

Huawei, ilustrační foto

Telefony Huawei stále představují riziko, varuje šéf BIS

Podle Michala Koudelky, ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS), se Čína snaží prezentovat jako přítel a atraktivní partner západních zemí, avšak ve skutečnosti usiluje o oslabení demokracií a prosazení úspěchu totalitních států. 

včera

Ilustrační foto

Jak efektivně bojovat proti ruským špionům?

Úspěšný boj proti ruským zpravodajským službám působícím na území Evropské unie zahrnuje mimo jiné vzájemnou spolupráci členských států, boj proti dezinformacím a silná a nezávislá média. Bez těchto věcí se snaha o vykořenění ruské zpravodajské komunity nikdy nepodaří – právě naopak, stát bude infikovaný čím dál víc a jeho bezpečnost se dostane do bezprostředního ohrožení.

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Podmínky v Libanonu se zhoršují alarmujícím tempem. Španělsko mluví o invazi, EU otevírá vzdušný most

Libanon se nachází v hluboké humanitární krizi, kterou zhoršuje konflikt mezi Izraelem a Hizballáhem. Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) varuje, že podmínky se rychle zhoršují, zatímco stovky tisíc lidí jsou nuceny opustit své domovy. V Bejrútu bylo za jediný den provedeno více než 30 leteckých útoků, což vedlo k dalšímu masivnímu vysídlování obyvatelstva.

včera

včera

Viktor Orbán

Vystoupení Orbána v EU vyvolalo silnou kritiku. Padala slova o Československu i nefunkčním Maďarsku

Maďarský premiér Viktor Orbán v Evropském parlamentu prohlásil, že Evropská unie potřebuje zásadní reformy. Předseda maďarské vlády vystoupil na plenárním zasedání ve Štrasburku a uvedl, že cílem Maďarska, které nyní předsedá Radě EU, je stát se katalyzátorem těchto změn. Orbán se odvolal na své první předsednictví v roce 2011, kdy byla Unie postižena finanční krizí, Arabským jarem a havárií ve Fukušimě. Nyní však podle jeho slov čelí ještě komplikovanější situaci.

včera

Aktualizováno včera

včera

Jak porazit Rusko? Svět se Zelenského plán nedozví

Sobotní summit kontaktní skupiny na podporu Ukrajiny na americké letecké základně Ramstein v Německu byl odložen. Důvodem je podle médií skutečnost, že americký prezident Joe Biden zrušil svou cestu do Německa kvůli situaci kolem hurikánu Milton.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy