KOMENTÁŘ | Západ potřebuje změnit rétoriku ohledně Ukrajiny. Jde o Donbas a Krym

Západní představitelé nutně potřebují změnit rétoriku. Ukrajinské území brzy bude terčem plnohodnotné ruské agrese tři roky a situace od podzimu 2022 nedoznala výraznějších změn. Je potřeba se zaměřit na to, jakou formu rusko-ukrajinského vyrovnání podpořit, abychom nemuseli sledovat válku ještě další dekádu – a aby tito lídři neztratili poslední zbytky veřejné podpory. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přicestoval na newyorské Valné shromáždění OSN s jasným vzkazem: „Tuto válku nelze uklidnit rozhovory. Je třeba jednat. Putin porušil tolik mezinárodních norem a pravidel, že sám od sebe nepřestane.“

Moskva ale prakticky bezprostředně oponovala. Ruský lídr Vladimir Putin ve středu pohrozil jaderným útokem zemím, které Ukrajinu podporují. O těchto změnách hovořil v kontextu varování Spojeným státům a spojencům NATO, že pokud Ukrajině umožní používat západní zbraně při útocích na ruské území, vystaví se riziku, že vstoupí do války s Ruskem.

V současné době ruská jaderná doktrína umožňuje použití jaderných zbraní v reakci na použití jaderných nebo jiných zbraní hromadného ničení proti Rusku či jeho spojencům, nebo při konvenčním útoku, pokud by byla ohrožena existence ruského státu. 

Brzy to budou tři roky od chvíle, kdy ruská armáda v rozporu s mezinárodním právem překročila ukrajinské hranice. Od té doby neustále slýcháme o rozličných „červených liniích“, jejichž překročení Rusko potrestá způsobem, jaký „jsme nikdy nepoznali“, což řekl ve chvíli, kdy ohlašoval svou „speciální vojenskou operaci“.

Západní společnost se takovou dobu potýká s ruskými výhrůžkami a neustálými apely na to, že bychom měli Ukrajinu podporovat a pomoct jí k vítězství. 

Ještě nikdo nedokázal vysvětlit, jak takové vítězství bude vypadat. Bude to ukrajinské území v podobě, jako po rozpadu SSSR, nebo Ukrajina v EU a NATO? Co je ten proslulý koncept „ukrajinského vítězství“?

Mnoho západních politiků si ho představuje jasně – Ukrajina získá zpět všechna území dobytá Ruskem od začátku jeho neoprávněné invaze; v ideálním případě jí také Moskva předá zpět anektovaný poloostrov Krym. Jenže taková možnost není pro Kreml v žádném případě schůdná.

A občané na Západě vidí, že Rusové ani Ukrajinci nehodlají ustoupit, zatímco se fronta už skoro dva roky téměř nepohybuje. Ukrajinské armádě mezitím stále přibývají zbraně západní výroby, frekventovaně do Kyjeva proudí také finanční pomoc. 

Pro běžného smrtelníka jsou to nevysvětlitelné kroky, protože ten vidí, že státu měsíčně odvádí vysoké procento ze svého příjmu a ten nadále podporuje úplně cizí zemi. 

V České republice je situace ještě horší, protože vláda Petra Fialy s odchodem Pirátů postupně ztrácí stabilitu a více než dvouletá pomoc Ukrajině je dnes v politické kampani spíše přítěží než vítaným plusovým bodem. Volby vyhrávají populisté a strany z kraje politického spektra – které do podpory Ukrajiny zřejmě hodí vidle.

Ať už je tato pomoc myšlena jakkoli dobře, je tlumočena běžným lidem velice špatným způsobem. Proč my, Češi, máme podporovat je, Ukrajince? Vysvětlení „abychom zabránili Rusku pokračovat dál“ je absolutně nedostačující. 

Nepomáhají tomu ani v Moskvě. Západ mohl překročit už tolik červených linií, že je jen málokdo bere vážně. Kdy tedy Západ překročí tu skutečnou linii a bude s Ruskem ve válce?

Veřejný prostor je plný výhrůžek, odsuzování a výzev k pomoci. Trvá to roky a nic se nezměnilo, fronta se místy posunula o pár kilometrů a z války se stává zákopový mlýnek na maso. 

Ruští a ukrajinští vojáci umírají ve jménu nulového zisku jen proto, aby válka mohla pokračovat. A pokračuje z nejasných důvodů, které Putin označil za „denacifikaci a demilitarizaci“. Denacifikovat nemá co, demilitarizovat suverénní zemi nemůže.

Takto se poslední roky nesou ve jméně hádání, o co Kremlu ve skutečnosti jde. Odpověď přitom může být daleko jednodušší a nemusí vyžadovat hloubkovou analýzu myšlenek ruských představitelů. 

Ještě před 35 lety za našimi humny existoval Sovětský svaz, který nás navíc více než dvacet let okupoval. Roku 1991 existovat prostě přestal, vzniklo (tehdy) velmi chabé Rusko a dalších více než deset následnických států. Většina z nich zůstala v ruské sféře vlivu, u Ukrajiny a pobaltských států se ale Moskvě jakýsi status quo udržet nepodařilo.

To je vše, o co jde. Rusko potřebuje mít sféru vlivu, aby nemuselo jako pomyslný nárazník používat své vlastní území. A to je – zdá se – poměrně dostačující vysvětlení. Necháme padnout Ukrajinu, brzy budou Rusové na česko-slovenské hranici. 

Dostatečně děsivá představa na to, abychom měli dobrý důvod Ukrajinu podpořit – už jednou se ruské tanky po naší pražské metropoli prohnaly. Chtít to znova je lehce masochistické. 

Nepotřebujeme prohlášení o nutnosti „zachování územní celistvosti Ukrajiny“, protože takovou ji běžný Čech pro svou bezpečnost nepotřebuje. Pro toho není důležité, jestli bude Ukrajina bez Donbasu a Krymu nebo s nimi. Naopak je nutné, aby Ukrajina prostě existovala a odřízla Rusům cestu do Evropy. 

Rétorika by proto měla být úplně jiná. Měli bychom přestat usilovat o Ukrajinu s Donbasem a Krymem, pokud vůbec chceme, aby nám nějaký prostor pro mírová jednání zůstal. 

Je více než na místě podpořit ukrajinskou suverenitu, zároveň je ale potřeba vnímat realitu – Rusko už velkou část Ukrajiny okupuje. 

Stažení ruských sil z Ukrajiny by patrně vyžadovalo zapojení minimálně amerického letectva, což ale automaticky vyvolá ozbrojený konflikt s Ruskem, protože Moskva vnímá okupované oblasti jako „své“ – a tím pádem by západní spojenci útočili na (pro Kreml) ruské území, což v Moskvě budou vnímat jako neoprávněnou agresi.

Související

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.
Černobyl, ilustrační fotografie. Komentář

40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR

Před 40 lety, 26. dubna 1986, došlo k zatím nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Série pochybení operátorů čtvrtého bloku elektrárny Černobyl na tehdy sovětské Ukrajině, ignorování bezpečnostních předpisů i nedostatky v designu tamního reaktoru vedly k jeho explozi. Masivní únik radiace následně zasáhl velkou část Evropy. Následky události byly tak dalekosáhlé, že podle některých tvrzení vedly ke kolapsu Sovětského svazu. Obstojí taková interpretace ve světle stávajících historických poznatků?

Více souvisejících

komentář válka na Ukrajině Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Ukrajina Rusko Vladimír Putin Krym

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta se ke Slavii v Lize mistrů nepřidá. V předkole nestačila na Lyon

Sparťané v úvodním zápase po velice slibném výkonu porazili francouzský Lyon 2:1. Přestože ale kouč Brian Priske vyrukoval do odvety v Lyonu se stejnou základní sestavou, stejně nadějný výkon se tentokrát bohužel pro český fotbal nezopakoval. I kvůli chybě gólmana Jakuba Surovčíka a osudnému faulu Adama Ševínského, jenž byl vyloučen, lyonští přeci jenom dokázali přesilovku beze zbytku využít. Ke gólu Nuamaha z 20. minuty se přidaly ve druhé půli ještě trefy Maitlanda-Nilese a Nortona a díky výhře 3:0 tak Lyon Spartu odsoudil pouze k účasti v ligové fázi Evropské ligy.

včera

včera

včera

Letiště Václava Havla Praha

Pražské letiště obnovilo provoz na hlavní ranveji. Prošla modernizací

Letiště Praha dokončilo druhou závěrečnou etapu modernizace okolí hlavní vzletové a přistávací dráhy 06/24, na kterou bude dnes během odpoledne opět převeden veškerý letecký provoz. Během čtyř a půl měsíce se podařilo realizovat 14 stavebních a technologických projektů Letiště Praha společně se 3 významnými investičními akcemi externích partnerů, informovala společnost v tiskové zprávě. 

včera

MotoGP, ilustrační fotografie.

Motocyklista Salač senzačně zvítězil na okruhu Silverstone. Vyhrál ve třídě Moto2

Český motocyklový sport si po letech připsal zase jednou velké vítězství na mezinárodní scéně. V rámci třídy Moto2 se v sobotu na legendárním okruhu v anglickém Silverstonu dočkal český jezdec prvního vítězství v závodě mistrovství světa po dlouhých 16 letech. Zatímco tehdy v roce 2010 se z triumfu na jednom ze závodů radoval Karel Abraham, až letos na jeho triumf dokázal navázat Filip Salač. Vylepšil tak tím také své dvě dosud pódiové umístění v této sezóně, které zaznamenal jednak v Maďarsku a jednak doma v Brně.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj má další problém. Nikomu se k Trumpovi nechce

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj čelí vážným komplikacím při hledání nového velvyslance ve Spojených státech. Klíčový diplomatický post ve Washingtonu zůstává neobsazen poté, co byla začátkem srpna z funkce odvolána dosavadní velvyslankyně Olha Stefanišynová v souvislosti s chystaným obviněním ze zpronevěry. Podle bývalých vysokých ukrajinských představitelů a zákonodárců je však pro Kyjev mimořádně obtížné najít vlivnou osobnost, která by byla ochotna tuto náročnou roli v administraci Donalda Trumpa převzít.

včera

včera

včera

Boris Nadeždin

Protiválečný politik Naděždin, kterému Moskva nepovolila kandidovat proti Putinovi, uprchl z Ruska

Ruský opoziční a protiválečný politik Boris Naděždin opustil Rusko a odcestoval do Paříže poté, co čelil stupňujícímu se tlaku ze strany ruských úřadů. Do Francie odjel narychlo po obdržení předvolání od Vyšetřovacího výboru Ruské federace, přičemž se obával bezprostředně hrozícího zatčení a uvěznění v moskevské věznici Lefortovo. Kvůli spěšnému odjezdu musel v zemi zanechat svou rodinu a zmeškal i svatbu vlastní dcery.

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Evropská ekonomika dostala pomyslnou ránu do obličeje. A hned dvakrát za sebou

Evropská ekonomika čelí souběhu vážných komplikací způsobených extrémním počasím a dopady války v Íránu, které doplňují tlak amerických cel a čínské konkurence. Vlny veder nutí evropské státy k drastickým opatřením v energetice i zemědělství. Rumunský státní výrobce elektřiny Nuclearelectrica musel odpojit svůj jediný funkční reaktor kvůli rekordně nízké hladině Dunaje, který je klíčový pro chlazení zařízení. Země vyhlásila stav energetické nouze a vyzvala firmy i domácnosti k dobrovolnému omezení spotřeby.

včera

Prezident Trump

Nové detaily Trumpova odjezdu z Turecka: Na stole byl původně jiný plán, v kontejneru na jídlo nejel sám

Během nedávného summitu Severoatlantické aliance v turecké Ankaře musely americké bezpečnostní složky narychlo řešit závažnou hrozbu namířenou proti prezidentu Donaldu Trumpovi. Američtí představitelé obdrželi varování, že íránské složky disponují detailními informacemi o prezidentově ubytování v luxusním hotelovém řetězci i o trasách jeho kolony. Podle zdrojů CNN z prostředí amerických služeb navíc existovalo riziko, že by se útočníci mohl pokusit sestřelit prezidentský speciál Air Force One pomocí ramenního protiletadlového kompletu v blízkosti letiště.

včera

Pete Hegseth

Pokusy o sebevraždu na letadlové lodi? Zkreslujete informace, naštval se Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth odmítl zprávy o zhoršujících se podmínkách a psychických problémech posádky na letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Prohlásil, že informace týkající se situace na plavidle nasazeném v rámci podpory operací v Íránu byly zcela zkresleny. Hegseth reagoval na sílící tlak ze strany amerického Kongresu ohledně rekordně dlouhého nasazení lodi na moři.

včera

Tchaj-Wan

Tchaj-wan vypnul internet. Blackoutem simuloval čínskou invazi

Tchaj-wan poprvé ve své historii uspořádal cvičení, při kterém simuloval rozsáhlý výpadek internetu. Úřady tímto krokem reagují na rostoucí obavy o bezpečnost podmořských kabelů, jež představují klíčové digitální spojení ostrova se světem. Manévry měly za cíl prověřit připravenost obyvatelstva i záložních komunikačních systémů na případný konflikt či blokádu ze strany Číny.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Stíhačky NATO sestřelily nad Lotyšskem bezpilotní letoun. Finsko omezilo provoz

Stíhací letouny Severoatlantické aliance zasahovaly v pátek v brzkých ranních hodinách nad Lotyšskem, kde sestřelily cizí bezpilotní letoun. Incident potvrdily lotyšské ozbrojené síly na sociální síti X s tím, že neznámý dron narušil vzdušný prostor země. Armáda po úspěšném Zásahu aliančních stíhaček zrušila varování před vzdušnou hrozbou, které předtím vyhlásila pro oblasti v blízkosti ruských hranic.

včera

Počasí o víkendu přinese do Česka další tropy

Víkend přinese na území České republiky pokračování tropického počasí s vysokými teplotami a silnou zátěží teplem. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy