Zelenskyj: Nehledě na válečné zločiny v Buči musí pokračovat jednání s Ruskem

V Buči ukrajinské úřady, novináři a další pozorovatelé po ústupu Rusů nacházejí zabité civilisty. Podle Zelenského přišlo v tomto městě na okraji Kyjeva o život nejméně 300 civilních obyvatel. Ruský ministr Sergej Lavrov obvinil Ukrajinu, že se po zveřejnění informací o "incidentu" v Buči snaží zmařit rozhovory s Moskvou a Západ "hysterii rozdmýchává".

"Považujeme to za genocidu a jsme toho názoru, že (Rusové) musejí být za to všechno potrestáni. Ale i když máme tento postoj, musíme hledat možnosti setkání," řekl podle RBK-Ukrajina Zelenskyj. Zdůraznil, že hlavní otázka podle něj je, nakolik tvrdě budou ukrajinští zástupci hájit svoji pozici u jednacího stolu, a podotkl, že mluvit právě o Buči s ruskou stranou bude složité. Moskva odmítla, že by za zabíjením civilistů v obcích v okolí Kyjeva stáli ruští vojáci.

Lavrov řekl, že ruští a ukrajinští vyjednavači minulý týden na schůzce v Istanbulu dosáhli pokroku. Pak ale byla podle něj v Buči "zorganizována provokace, o které dnes mluvíme". Informace o dění v tomto městě byly zveřejněny podle Lavrova s cílem odvrátit pozornost od jednání, od toho, že "se ukrajinská strana snažila přijít s novými podmínkami". Západní média přišla s "falešnými tvrzeními o Buči" a ukrajinští vyjednávači se pokusili rozhovory přerušit, tvrdí Lavrov podle agentury Interfax.

Zelenskyj také prohlásil, že Kyjev nemá důvěru v bezpečnostní záruky, které by Moskva mohla slíbit v budoucí mírové dohodě. "Chápeme, že pokud s Moskvou podepíšeme i tu nejrobustnější mírovou dohodu, tak se za dva roky může Rusko vrátit," řekl Zelenskyj a vyzval Západ k větší podpoře Ukrajiny.

Se skepsí se ukrajinský prezident vyjádřil k možnosti, že by Severoatlantická aliance nabídla Ukrajině členství. "Pokud nám zítra nabídnou vstup do NATO, ne aby si zahrávali s naším životem, ale vážně, tak vstoupíme. Ale to se bohužel nestane," citovala ho agentura Unian.

Maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, jehož strana Fidesz zvítězila v nedělních parlamentních volbách, vzkázal, že si bude muset vybrat mezi Moskvou a "zbytkem světa". Orbán chce navzdory ruské agresi udržovat co nejlepší vztahy s Moskvou a hlasitě se staví proti přijetí důraznějších protiruských sankcí, jako by bylo například embargo na ruský plyn. Zelenskyj a Orbán si v minulých týdnech vyměnili několik osobně laděných výpadů.

V rozhovoru pro internetové vydání listu Ukrajinska pravda Zelenskyj řekl, že za vítězství by považoval, pokud by Ukrajina byla schopna bránit své území v rozloze ze 24. února, tedy ze začátku ruské invaze. Myslí si, že pokud by se ukrajinská armáda pokusila získat zpět ty části v Donbasu, které už dříve ovládali proruští separatisté, mohlo by ji to stát 40.000 až 50.000 i více těch nejlépe vycvičených lidí. "A pak by se vetřelci mohli vrátit na Ukrajinu ne za několik let, ale hned další měsíc," dodal.

Diplomatická jednání vedou ruští a ukrajinští zástupci již několik týdnů. Delegace obou zemí se několikrát setkaly osobně, rozhovory se konají také on-line. Šéf ruské delegace Vladimir Medinskij v neděli odmítl sobotní tvrzení Kyjeva, že by příprava dohody mezi Ruskem a Ukrajinou pokročila natolik, aby o dokumentu mohli jednat přímo prezidenti obou zemí. Zelenskyj dnes zopakoval, že je připraven se se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem setkat, nevyloučil ale, že k této schůzce nedojde. Náměstek ruského ministra zahraničních věcí Andrej Ruděnko dnes podle agentury Interfax potvrdil, že jednání pokračují prostřednictvím videokonferencí.

Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.

Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.

Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela.

"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.