Fico pomáhá Kremlu a oslabuje demokracii, míní Jourová

Místopředsedkyně Evropské komise (EK) Věra Jourová ostře kritizovala slovenského premiéra Roberta Fica za jeho výroky ohledně války na Ukrajině a změn v trestním právu. Jourová tvrdí, že Fico svými výroky nepřímo pomáhá Kremlu a oslabuje demokratické pojistky ve Slovensku.

Jourová k Ficově tvrzení pro aktuality.sk uvedla, že válka na Ukrajině byla zahájena již v roce 2014 "řáděním ukrajinských neonacistů". Podle ní šíření takových názorů přispívá k šíření ruské propagandy a zraňuje vztahy se spojenci v Evropské unii.

Ficovy výroky vyvolaly negativní reakce nejen uvnitř Slovenska, ale i v evropských politických kruzích. Například polský premiér Donald Tusk projevil nespokojenost a nedůvěru k Ficovým výrokům, což Jourová očekávala i od dalších politických lídrů v Evropě.

Kromě toho Jourová kritizovala změny v trestním právu, které prosadila Ficova vládní koalice. Tyto změny mimo jiné předpokládají snížení trestů za korupci a ekonomickou kriminalitu a zkrácení promlčecích dob trestných činů. Podle Jourové taková opatření oslabují právní rámec a boj proti korupci.

Jourová vyzvala politické vůdce v Evropě k většímu vyjádření nespokojenosti s Ficovými postoji a k důraznému hájení demokratických hodnot a zájmů Evropské unie. 

I britský velvyslanec na Slovensku Nigel Baker zaujal kritický postoj vůči pozici Bratislavy k ruské invazi na Ukrajinu, zejména v reakci na prohlášení premiéra Roberta Fica. Vyjádřil překvapení nad Ficovými slovy, která naznačovala, že Západ nepodporuje mír na Ukrajině.

Slovensko odmítá poskytovat Ukrajině vojenskou pomoc, což premiér Fico zdůvodnil jako reakci na "militantní" summit v Paříži o pomoci Ukrajině. Velvyslanec Baker ve videu zveřejněném na sociální síti X uvedl, že ho překvapila ta část Ficova prohlášení, která naznačovala nedostatek zájmu Západu o mír na Ukrajině.

Baker také připomněl, že Slovensko je součástí Západu, včetně NATO a EU, a tvrdil, že tvrzení o nedostatku zájmu o mír jsou nepravdivá. Dále zdůraznil, že klíčem k míru je stažení ruských vojsk za mezinárodně uznávané hranice Ukrajiny, což by měla být podle něj nekontroverzní podmínka. Baker také připomněl Ficova slova, že Slovensko uznává tyto hranice.

Fico následně na facebooku uvedl, že ho šokovalo, jak se o politice jeho vlády vyjadřuje britský velvyslanec.

"Šokovalo mě i to, jak se na adresu politiky slovenské vlády vyjadřuje velvyslanec Británie na Slovensku N. Baker. Představte si, že by v Londýně vystoupil náš velvyslanec a bral by si do úst britskou vládní politiku a britského premiéra," napsal Fico na svém facebookovém profilu.

"Snad by bylo lepší, kdyby občanům Slovenska vysvětlil, jakou roli hraje bývalý britský premiér, když krátce po zahájení války na Ukrajině vyzval ukrajinské politické vedení, aby nepodepisovalo mírovou smlouvu s Ruskem, která zaručila Ukrajině perspektivu EU a vojenskou neutralitu," dodal.

Související

Robert Fico

Slovensko vyhrožuje, že zablokuje sankce EU proti Rusku

Slovenský premiér Robert Fico v neděli prohlásil, že jeho vláda zablokuje jakékoli nové sankce Evropské unie proti Rusku, pokud by poškodily zájmy Slovenské republiky. Fico tak opět naznačil, že pod jeho vedením se Bratislava nebude bezpodmínečně řídit společnou unijní linií vůči Moskvě.

Více souvisejících

Robert Fico Věra Jourová

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Tankery plné ropy se obrací zpět. Svět se po útoku USA obává ekonomických dopadů

Napětí na Blízkém východě eskaluje a mezinárodní společenství se obává ekonomických důsledků. Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová varovala, že americké útoky na Írán a následná íránská hrozba uzavření strategického průlivu Hormuz by mohly vážně poškodit globální hospodářský růst.

včera

včera

včera

včera

Rubl, ilustrační foto

Opravu hrozí Rusku ekonomický kolaps? Nezhroutí se, zažilo i horší časy, varuje ekonom

Od zahájení nelegální invaze na Ukrajinu v roce 2022 je Rusko nejvíce sankcionovanou zemí světa, přesto jeho ekonomika vykazuje nečekanou odolnost. Podle oficiálních údajů ruské vlády dokonce v roce 2024 ekonomika země rostla rychleji než všechny státy G7 – tedy Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a Spojených států. Růst ruského HDP činil 4,3 %, zatímco například v Británii to bylo 1,1 % a v USA 2,8 %.

včera

Ilustrační foto

Jak Írán zareaguje na americký útok? Může to být podobná, ale daleko rozsáhlejší reakce než po zabití Sulejmáního, míní Salem

Napětí mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy se dále vyostřuje. Podle experta Paula Salema z Middle East Institute může Teherán odpovědět na útoky „ve zřetelně větším měřítku“, i když se bude snažit vyhnout přímé konfrontaci. Cílem Íránu je ukončení izraelských úderů a omezení americké eskalace. Opatrná deeskalace je podle něj možná, ale dohoda s USA zůstává nepravděpodobná.

včera

Summit NATO

NATO se dohodlo na cíli 5 % HDP na obranu, Španělsko dostalo výjimku

Spojenci Severoatlantické aliance dosáhli dohody o novém obranném výdajovém cíli ve výši 5 % hrubého domácího produktu. S výjimkou pro Španělsko, které si v poslední chvíli vyjednalo volnější podmínky, se na něm podle informací serveru Politico dohodli představitelé NATO během příprav nadcházejícího summitu v Haagu. Impuls k navýšení obranného rozpočtu vzešel přímo od amerického prezidenta Donalda Trumpa, který dlouhodobě kritizuje evropské spojence za nízké výdaje na obranu.

včera

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud zrušil osvobození Babiše. Kauzu Čapí hnízdo vrátil na začátek

Případ známý jako kauza Čapí hnízdo se opět vrací do soudní síně. Vrchní soud v Praze v pondělí zrušil osvobozující rozsudek Městského soudu a nařídil nové projednání případu. Hlavními aktéry jsou předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš a jeho někdejší poradkyně, dnes europoslankyně Jana Nagyová. Oba dosud jakoukoliv vinu odmítají.

včera

Bouřka, ilustrační fotografie.

Pondělní počasí si žádá novou výstrahu. Bouřky hrozí až do noci

Bouřky se v Česku vyskytly už ráno a dopoledne, ale varování jsou v platnosti i nadále. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) po poledni časově upřesnil výstrahu před velmi silnými bouřkami a snížil stupeň nebezpečí pro západní a severní části Čech. Meteorologové také rozšířili území platnost varování před vysokými teplotami.

včera

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud dnes rozhodne v kauze Čapí hnízdo. Bez účasti Babiše a Nagyové

Pražský vrchní soud dnes rozhoduje o osudu Andreje Babiše a Jany Nagyové v kauze spojené s farmou Čapí hnízdo. Oba obžalovaní se však závěrečného vyhlášení rozsudku nezúčastní – omluvili se z jednání. Babiš u soudu opakovaně prohlašuje, že je nevinný, že případ považuje za politicky motivovaný a že se stal terčem kvůli svému vstupu do politiky.

včera

Teherán pod útokem

Masivní nálety na Írán: Izrael útočí na vládní i vojenské budovy, zasáhl i komplex Fordo

Izrael podniká masivní sérii leteckých úderů proti strategickým cílům v Íránu, přičemž terčem se stal i podzemní jaderný komplex Fordo. Jak informují zahraniční média, útok směřoval přímo na zařízení nacházející se v provincii Qom, jižně od Teheránu. Mluvčí místního krizového štábu potvrdil, že „agresor opět zaútočil na jaderné zařízení Fordo“.

včera

Íránské jaderné zařízení Fordo

Konec íránských snah o jadernou bombu? Americký útok mohl naopak vše zhoršit, odhalila analýza

Americký útok na íránská jaderná zařízení, který prezident Donald Trump označil za „spektakulární vojenský úspěch“, sice způsobil rozsáhlé škody, ale zároveň může paradoxně urychlit ambice Teheránu získat jadernou zbraň. Analýza CNN poukazuje na to, že i když byly klíčové íránské jaderné komplexy silně zasaženy, neznamená to konec hrozby. Naopak – mohlo dojít k jejímu prohloubení.

včera

Ilustrační fotografie.

V hlubinách Francie tiká časovaná bomba. Může zasáhnout miliony lidí ve střední Evropě

Pod poklidným povrchem bývalého dolu Stocamine v alsaském městečku Wittelsheim leží ekologická časovaná bomba. V podzemí se nachází přibližně 42 000 tun nebezpečného odpadu – chemikálií, těžkých kovů i toxických látek, které by v případě úniku mohly kontaminovat jednu z největších podzemních vodních nádrží Evropy. Ta zásobuje pitnou vodou obyvatele Francie, Německa i Švýcarska.

včera

Íránská zbraň proti USA: Co by nastalo, kdyby Teherán uzavřel Hormuzský průliv?

Aktuální eskalace konfliktu mezi Izraelem a Íránem, vyvolaná izraelským úderem na íránská jaderná zařízení a později i na ropnou infrastrukturu, opět vnesla do světové debaty otázku uzavření Hormuzského průlivu. Toto úzké mořské hrdlo, oddělující Perský záliv od Arabského moře, je považováno za nejdůležitější světový bod pro tranzit ropy. Přes tento koridor denně proudí přibližně pětina celosvětové spotřeby ropných produktů, což z něj činí klíčový strategický cíl, jehož ohrožení by mělo okamžité dopady pro globální ekonomiku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy