Harrisová se obává návratu Trumpa k moci. Televize ruší předvolební debaty

Viceprezidentka USA Kamala Harrisová vyjádřila hluboké obavy z možného návratu republikána Donalda Trumpa k moci a vyzvala občany, aby se proti této perspektivě "postavili". Uvedla to v televizi ABC, která spolu s televizí CNN zrušila předvolební debaty republikánských kandidátů naplánované na příští týden před primárkami ve státě New Hampshire. 

Deník Shopaholičky

"Skutečně se obávám a právě proto cestuji po zemi... Všichni bychom se měli obávat," prohlásila Harrisová. Zároveň zdůraznila, že "nesmíme utíkat před tím, co nás děsí. Musíme se proti tomu postavit."

Tato prohlášení 59leté demokratky Harrisové rezonují s výpovědí bývalé první dámy USA Michelle Obamové, která nedávno přiznala, že ji znepokojuje myšlenka druhého prezidentského období Trumpa.

Harrisová, která se opět chystá kandidovat do Bílého domu společně s prezidentem Joem Bidenem, zintenzivňuje své cesty po USA po listopadových prezidentských volbách, aby mobilizovala mladé lidi, Afroameričany a ženy, zejména v otázce práva na potrat.

V současné době je Harrisová pro demokraty klíčová při shánění finančních prostředků pro stranu, avšak čelí kritice a opakovaně je terčem útoků republikánů, kteří tvrdí, že není kvalifikována na převzetí prezidentského úřadu, pokud by se něco stalo s 81letým Joeem Bidenem.

Příští týden plánuje Harrisová návštěvu státu Wisconsin, kde zahájí celostátní turné na podporu reprodukčních svobod. Demokraté se snaží udělat právo na potrat klíčovým tématem ve volebním souboji o Bílý dům.

Trump nedávno prohlásil, že je hrdý na svou roli při rušení ústavního práva na potrat, které bylo v USA zaručeno od 70. let 20. století. Zrušení tohoto rozhodnutí vedlo k zákazům potratů v některých konzervativních amerických státech.

Harrisová obdržela pochvalu za svou práci v oblasti ochrany reprodukčních práv od neobvyklé strany - od bývalé tiskové tajemnice Trumpa Kayleigh McEnanyové, která uvedla, že to, co Harrisová dělá, má mezi mladými ženami velký ohlas.

Televize ruší předvolební debaty

Předvolební debaty republikánských kandidátů před nadcházejícími primárkami ve státě New Hampshire byly americkými televizemi ABC a CNN zrušeny. Rozhodnutí bylo učiněno poté, co bývalá guvernérka Jižní Karolíny Nikki Haleyová odmítla účast, pokud se debat nezúčastní i exprezident Donald Trump.

S ohledem na jasnou deklaraci Trumpa, že do žádné debaty nepřijde, by na pódiu pravděpodobně zůstal pouze guvernér FLoridy Ron DeSantis. Ten prohlásil, že se Haleyová bojí vstoupit do debaty, protože nechce odpovídat na obtížné otázky. Trumpův mluvčí označil Haleyovou za "zoufalou globalistku."

Debata republikánských kandidátů měla být vysílána na CNN v neděli, zatímco ABC připravovala debatu na čtvrtek 18. ledna. Volby v New Hampshire jsou plánovány na 23. ledna.

Volby prezidenta USA se budou konat letos v listopadu, před nimiž proběhnou republikánské primárky, kde bude vybrán zástupce strany, který se postaví proti hlavnímu demokratickému kandidátovi, předpokládaně prezidentu Joeu Bidenovi.

Trump je podle průzkumů favoritem republikánských primárek, avšak stále odmítá účast v debatách a přímý střet s protikandidáty, jak upozornila agentura AP.

Haleyová vidí primárky v New Hampshire jako příležitost porazit Trumpa, zejména vzhledem k tomu, že v tomto státě žije mnoho umírněných a nezávisle smýšlejících voličů. Trump plánuje oslovit voliče v New Hampshire, i přes to, že se očekává, že si udělá přestávku v kampani kvůli účasti na pohřbu své tchýně ve čtvrtek na Floridě.

DeSantis přesunul většinu svého týmu do Jižní Karolíny a v tomto týdnu aktivně kampaňuje v této oblasti. Průzkumy naznačují, že Trump nemusí mít v New Hampshire tak jednoznačné vítězství jako v Iowě, ale přesto je považován za silného favorita. 

Deník Shopaholičky

Související

Ruská armáda, ilustrační fotografie. Analýza

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Donald Trump Kamala Harrisová

Aktuálně se děje

před 40 minutami

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 2 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 5 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy