Počet palestinských obětí války v Pásmu Gazy od 7. října překročil 30.000. Oznámilo to v pátek ministerstvo zdravotnictví v Gaze, které ovládá palestinské militantní hnutí Hamás.
Město Gaza a sever palestinské enklávy byly prvními cíli útoků izraelské armády v odvetě za útok Hamásu na Izrael 7. října, při kterém zahynulo téměř 1200 lidí, z toho kolem 700 civilistů. Hamás navíc zavlekl do pásma Gazy více než 240 rukojmích.
Izrael, odhodlaný vojensky porazit Hamás, vyzval civilisty žijící na severu Pásma Gazy, aby se evakuovali na jih. Sever byl následně do značné míry zničen a zůstává téměř izolován od zbytku enklávy, proudí do něj jen málo humanitární pomoci.
Představitelé agentur Organizace spojených národů tento týden varovali, že tisíce civilistů v Pásmu Gazy mohou zemřít hlady. Jejich varování zaznělo na půdě Rady bezpečnosti OSN.
"Nejméně 576.000 lidí v Gaze, čtvrtina její populace, je jen na krok od hladomoru," prohlásil ředitel Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) Ramesh Rajasingham.
Jak dodal, jedno ze šesti dětí ve věku do dvou let trpí na severu Gazy "akutní podvýživou", zatímco přežití téměř celé populace tohoto území je závislé na "žalostně nedostatečné humanitární potravinové pomoci".
OSN opakovaně hlásí velké problémy s dodávkami pomoci do pásma Gazy, kde aktuálně až 1,7 z 2,2 milionu obyvatel, kteří utekli před boji, žijí v nouzových přístřešcích.
"Gaza čelí nejhorší úrovni podvýživy dětí na světě," upozornil náměstek ředitele Světového potravinového programu (WPF) Carl Skau. "Pokud se nic nezmění, hladomor na severu Gazy je neodvratný," dodal.
Světový potravinový program (WFP) minulý týden oznámil, že přerušuje dodávky potravin a další pomoci na sever Pásma Gazy poté, co na jeho kamion stříleli zoufalí obyvatelé této palestinské enklávy.
WFP ve svém prohlášení uvedl, že konvoje s pomocí "čelily absolutnímu chaosu a násilí v důsledku kolapsu občanského řádu". Stalo se tak při pokusu o obnovu dodávek pomoci po třítýdenní přestávce, kterou organizace ohlásila poté, co palba izraelského vojenského námořnictva zasáhla v Pásmu Gazy konvoj s potravinami.
Tiskový úřad palestinského militantního hnutí Hamás označil rozhodnutí WFP za "rozsudek smrti" pro statisíce obyvatel severní části Pásma Gazy. Úřad zároveň vyzval WFP, aby své rozhodnutí stáhl, a také naléhal na ostatní agentury OSN, aby obnovily pomoc na sever této palestinské enklávy a zabránily tam "katastrofálním následkům hladomoru".
I když většina obyvatel Gazy po spuštění izraelské vojenské kampaně utekla na jih, Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že na severu stále žije 300.000 až 400.000 lidí.
Ve více než čtyřměsíční válce mezi Hamásem a Izraelem zemřelo v pásmu Gazy již více než 29.000 lidí, převážně civilistů. Válka vypukla po teroristickém útoku Hamásu na Izrael 7. října, který si vyžádal zhruba 1140 mrtvých, většinou civilistů.
Obyvatelstvo palestinského Pásma Gazy přitom čelí podmínkám rovnajícím se téměř hladomoru. Prohlásila to Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO).
Katastrofální míru potravinové nejistoty tam nyní zažívá přibližně 550.000 lidí, přičemž celé obyvatelstvo je v krizovém režimu, uvedla FAO.
"V Pásmu Gazy je nevídaná míra akutní potravinové nejistoty, hladu a stavu rovnajícímu se téměř hladomoru," uvedla zástupkyně generálního ředitele FAO Beth Bechdolová.
"Vidíme, že každý den je stále více lidí v podstatě na pokraji hladomoru a posouvá se do stavu podobnému hladomoru," dodala.
V Pásmu Gazy žije zhruba 2,2 milionu lidí, kteří čelí třem nejvyšším kategorie hladu – od třetího stupně, což je nouze o potraviny až po pátý stupeň, což je katastrofa, upřesnila Bechdolová. Integrovaná klasifikace fází potravinové bezpečnosti (IPC) stanovuje stupně hladu od jeden do pěti.
"V tomto stadiu je pravděpodobně přibližně 25 procent z 2,2 milionu lidí v páté, nejvyšší kategorii stupnice IPC," sdělila Bechdolová.
To, že jsou obyvatelé v severní části Pásma Gazy na pokraji hladomoru a jejich život závisí na dodávkách humanitární pomoci, uvedla už dříve Agentura OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA).
"Polovina našich žádostí o dodání pomoci na sever Pásma Gazy byla od začátku roku zamítnuta. OSN identifikovala na severu místa, kde hrozí podvýživa a hlad, podle všeho jsou tam lidé na pokraji hladomoru... Záchrana nejméně 300.000 lidí, kteří žijí v této oblasti, závisí na naší pomoci," uvedl šéf UNRWA Philippe Lazzarini na sociální síti X s tím, že naposledy jim dovolili dodat do této oblasti zásoby před více než dvěma týdny.
Další humanitární agentury, které poskytují pomoc do Pásma Gazy, také hlásily zamítnutí přístupu. Izrael bombarduje tuto palestinskou enklávu od brutálního teroristického útoku palestinského militantního hnutí Hamás na jih Izraele loni v říjnu.
Současně Izrael nařídil obyvatelům severní a střední části Pásma Gazy, aby se přesunuli na jih. Více než polovina z přibližně 2,4 milionu obyvatel tohoto palestinského území nyní žije ve městě Rafah na jihu. Mnozí však zůstali i v lokalitě Wádí Gaza na severu enklávy, ale také v její střední části.
Georgios Petropoulos, šéf Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) v Gaze, uvedl, že tato oblast se mění na "pustinu hladu a zoufalství". Dodal, že zoufalí obyvatelé si náklad z kamionů berou ihned po příjezdu.
"Někdy se až tisíce lidí shromáždí u kamionů a jiných vozů s nákladem, a během několika minut ho vyloží," dodal.
Nezisková organizace World Central Kitchen, která poskytuje potravinovou pomoc, informovala, že na sever Pásma Gazy může dovézt pomoc jen několikrát za týden. Dodala, že v současnosti dováží potraviny ve dvou kamionech. V jednom jsou potraviny pro nemocnice a ve druhém pro davy lidí čekajících po cestě.
Na problém s potravinami dlouhodobě upozorňují i další organizace. Obyvatelé Pásma Gazy umírají hlady kvůli omezování humanitární pomoci, prohlásil před nedávnem ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) pro krizové situace Michael Ryan.
"Tito lidé umírají hlady a tlačí je až na pokraj. Nejsou zapojeni do konfliktu… a měli by požívat ochrany, stejně tak i jejich zdravotnická zařízení," prohlásil Ryan během tiskové konference.
Související
Počet obětí válku v Pásmu Gazy byl výrazně vyšší, než se uvádělo, odhalila studie
Izrael otevřel stěžejní přechod Rafáh mezi Pásmem Gazy a Egyptem. Pustí do něj 50 Palestinců
Pásmo Gazy , Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza)
Aktuálně se děje
před 5 hodinami
Zelenskyj pogratuloval Magyarovi k vítězství. Chce posilovat a rozvíjet spolupráci s Maďarskem
Aktualizováno před 6 hodinami
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
včera
Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?
včera
První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody
včera
Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO
včera
„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána
včera
Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána
včera
Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině
včera
Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?
včera
Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice
Aktualizováno včera
Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza
včera
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
včera
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
včera
Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu
včera
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
včera
Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi
včera
Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů
včera
Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla
včera
Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar
včera
Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev
Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.
Zdroj: Libor Novák