Poslanci Evropského parlamentu se chystají k frontálnímu útoku proti předsedovi maďarské vlády Viktoru Orbánovi, protože Maďarsko stále brání reformě rozpočtu Evropské unie, včetně pomoci ve výši 50 miliard eur pro Ukrajinu. Už tento týden se rozhodne, jak daleko chce Evropský parlament zajít, a i když nemůže žádnou zemi vyhodit, může jí odebrat hlasovací práva, aby se vyhnul dalším škodám, a to prostřednictvím článku 7 Smlouvy o Evropské unii.
Podle informací týdeníku Politico se o dalším postupu bude diskutovat ještě ve středu během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Charlesem Michelem. Ve čtvrtek pak budou poslanci hlasovat o usnesení o Maďarsku. Text usnesení je stále v jednání, ale mohl by obsahovat výzvu pro země EU, aby přistoupily k dalšímu kroku, tedy ke zmíněnému článku 7.
Finský poslanec EP Petri Sarvamaa zahájil už před nedávnem petiční kampaň s cílem pozastavit hlasovací právo Maďarska v Radě Evropské unie. Podle Politica již petici podepsalo 120 poslanců europarlamentu.
Odebrání hlasovacího práva Maďarsku je však nepravděpodobné, protože by to vyžadovalo jednomyslný souhlas všech 26 členských států, kteří by museli shodně konstatovat "vážné a trvalé" porušení základních hodnot EU ze strany Maďarska.
Sarvamaa svou iniciativu zdůvodnil nečinností členských států. V dopise adresovaném předsedkyni Evropského parlamentu Robertě Metsolové Sarvamaa žádal podporu od dalších poslanců EP s cílem odebrat Maďarsku právo hlasovat v Radě EU.
Jeho návrh obsahuje doporučení, aby legislativní orgán vydal usnesení, v němž by vyzval Evropskou komisi nebo Radu EU složenou z členských států k potvrzení, že v Maďarsku dochází k vážnému a trvalému porušování hodnot EU.
Sarvamaa tvrdí, že rozhodovací proces v EU čelí problémům kvůli postoji maďarského premiéra Viktora Orbána, a navrhuje, aby odebrání hlasovacího práva Orbánovi bylo krokem k odblokování situace a zároveň prohlášením, že v rámci EU nelze přijmout vydírání.
Politico ale uvádí, že mnoho vůdců EU nechce úplně izolovat Orbána v Evropské radě, i když si myslí, že jeho politika "neliberální demokracie" je v rozporu s principy EU a mohla by podkopat unii zevnitř.
Maďarsko by přitom mohlo své veto ohledně pomoci EU Ukrajině ve výši 50 miliard eur zrušit za podmínky, že toto financování bude každoročně přezkoumáváno. Uvedl to server Politico.
Evropská komise v červnu loňského roku navrhla navýšení rozpočtu EU pro období 2021-2027 dodatečnými platbami ve výši 66 miliard eur a pokračování podpory Ukrajiny částkou 17 miliard eur a 33 miliard eur ve formě úvěrů. Zbytek měl být částečně použit k pokrytí zvýšených úrokových nákladů EU v důsledku nejistoty v důsledku ruské invaze a částečně na nové účely.
Maďarská vláda začala tento návrh napadat z různých důvodů. Předseda maďarské vlády Viktor Orbán nakonec na prosincovém summitu EU vetoval balík pomoci ve výši 50 miliard eur, který měl být použit k podpoře ukrajinského rozpočtu během následujících čtyř let.
Politico informuje, že maďarská vláda by mohla odvolat své veto, pokud by Rada Evropské unie každoročně přezkoumávala tuto pomoc a schvalovala ji jednomyslně. To by znamenalo, že Ukrajina by obdržela podporu ve formě ročních splátek ve výši 12,5 miliardy eur, a maďarská vláda by měla možnost každý rok vydírat EU prostřednictvím svého veta.
Politico zdůrazňuje, že to není první takový nápad v případě Maďarska, ale považuje to za významný krok zpět v rétorice Viktora Orbána v posledních týdnech, kdy ostře protestoval proti jakékoli podpoře Ukrajiny z rozpočtu EU.
Maďarský expert na Rusko András Rácz uvedl, že v rámci EU je Orbánovo veto slabé, protože lze najít obejít. Dodal, že by se mohlo uplatnit mezivládní dohoda, což by bylo komplikovanější a dražší, ale realizovatelné. Rácz proto nepovažuje za ohroženou finanční podporu od EU.
V otázce finanční pomoci ve výši 50 miliard eur, které má Kyjevu poskytnout EU ze svého revidovaného rozpočtu ve formě půjček a grantů, Orbán využil svého práva veta a balíček zablokoval.
Lídři EU by tak v této věci měli jednat na mimořádném zasedání v Bruselu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona ale existuje šance, že se Orbána podaří přesvědčit, aby přistoupil na balíček finanční pomoci pro Ukrajinu.
V opačném případě by to podle něj znamenalo i zablokování nových finančních prostředků pro Maďarsko a s ním sousedící země, jakož i peněz určených na ochranu hranic před nelegální migrací - vzhledem k tomu, že jsou také součástí rozpočtu EU na příští čtyři roky.
Orbán kritizoval návrhy Evropské komise na změny v dlouhodobém rozpočtu EU již před začátkem loňského summitu. Další lídři však doufali, že ho přesvědčí o souhlasu kompromisními nabídkami.
Jednání o podpoře Ukrajiny se týkala 50 miliard eur, z nichž 17 miliard měly tvořit nevratné granty a 33 miliard půjčky. Vůči návrhům eurokomise měly kromě Maďarska výhrady takzvané "šetrné" členské státy, které jsou čistými plátci do rozpočtu EU.
Související
Hrozba obchodní války je zpět. EU netuší, jaká cla budou zítra platit
Jakému clu teď bude podléhat Česko? U vývozu z EU může klesnout i vzrůst, rozhodne Trump
EU (Evropská unie) , Viktor Orbán
Aktuálně se děje
před 53 minutami
Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného
před 1 hodinou
Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi
před 1 hodinou
Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?
před 2 hodinami
Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15
před 3 hodinami
Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán
před 4 hodinami
Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou
před 4 hodinami
Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu
před 5 hodinami
Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země
před 6 hodinami
Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky
před 7 hodinami
Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla
před 8 hodinami
Počasí: Jarní teploty budou pokračovat i příští víkend
včera
Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán
včera
Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje
včera
Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2
včera
Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu
včera
Při jediném úderu zemřelo 48 íránských lídrů, prohlásil Trump. Co bude dál ale nikdo neví, varuje exšéf CIA
včera
Írán chce vybrat nového vůdce do dvou dní. Svrhněte islámskou republiku, dokud můžete, vyzval Íránce Pahlaví
včera
Írán zaútočil na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Rakety k ní ale nedoletěly
včera
Írán bude po zabití Chameneího řídit tříčlenná rada, povede ji ajatolláh Alíréza Aráfí
včera
Konflikt v Íránu má tři scénáře vývoje, tvrdí Macinka. Kvůli Čechům v zahraničí svolal krizový štáb
Bezpečnost českých občanů na Blízkém východě je v tuto chvíli absolutní prioritou české diplomacie. Ministr zahraničí Petr Macinka v nedělním diskusním pořadu Otázky Václava Moravce zdůraznil, že otázka pomoci lidem v regionu stojí vysoko nad analýzami vojenského vývoje. Podle jeho slov je nejdůležitější zajistit bezpečný návrat všech Čechů, kteří v oblasti uvízli kvůli eskalaci konfliktu mezi Íránem, Izraelem a USA.
Zdroj: Libor Novák