Přijde po brexitu huxit? Kvůli Orbánovi můžeme být další, kdo EU opustí, obává se téměř polovina Maďarů

Podle nedávného průzkumu institutu IDEA, zveřejněného na serveru telex.hu, se 44 procent Maďarů domnívá, že politika premiéra Viktora Orbána by v budoucnosti mohla vést k tomu, že Maďarsko opustí Evropskou unii. 

Zjištění kontrastují s výsledky loňského prosincového průzkumu, kde 39 procent respondentů nepovažovalo možnost odchodu země z EU za reálnou.  

Průzkum byl proveden před událostmi, jako bylo odmítnutí rozpočtu EU premiérem VIktorem Orbánem a jeho neúčast v hlasování o zahájení přístupových jednání Unie s Ukrajinou na prosincovém bruselském summitu.

17 procent dotázaných nebylo schopno vyjádřit svůj názor na otázku perspektivy členství Maďarska v EU.

Mezi respondenty ve věkové kategorii do 30 let označilo vystoupení Maďarska z EU za reálný scénář až 54 procent.

Sám Orbán přitom na XXX. sjezdu Fideszu naznačil, že Maďarsko se EU opustit nechystá. Uvedl ale, že Maďarsko musí odmítnout bruselský model Evropy. "Evropský model v Bruselu vede k chaosu," řekl Orbán s poznámkou, že pokud vše půjde dál tímto směrem, tak hrozí "rozklad" Evropské unie.

Unie, ale ani členské státy dnes podle maďarského premiéra nerealizují svá vlastní rozhodnutí a jednají nad rámec pravidel. "Evropský model v Bruselu se stal zastaralým," míní Orbán.

"Tento model vede k chaosu, protože stále více lidí chce žít bez práce. Veřejný řád mizí, zatímco zadlužení pouze roste," konstatoval Orbán, podle něhož je třeba Unii změnit, a ne ji opustit.

Doporučené články

"Maďarsko se brání ze všech sil a odolává. Odoláváme invazi migrantů, fatamorgánám války, genderovému terorismu i Sorosovu impériu," dodal předseda Fideszu. V souvislosti s evropskými a komunálními volbami uvedl, že vládní blok stran Fidesz-KDNP musí vyhrát obojí.

Maďarsko přitom v prosinci zablokovalo opětovné projednání rozpočtu Unie. Orbán kritizoval návrhy Evropské komise na změny v dlouhodobém rozpočtu EU již před začátkem prosincového summitu EU.

Další lídři však doufali, že ho přesvědčí o souhlasu kompromisními nabídkami. Předseda Evropské rady Charles Michel v noci na pátek oznámil, že se to nepodařilo. Veto potvrdil i samotný Orbán.

"Shrnutí noční změny: veto pro dodatečné peníze Ukrajině, veto pro revizi víceletého finančního rámce (rozpočtu). K této otázce se v Evropské radě vrátíme příští rok po náležité přípravě," uvedl Orbán.

Michel mluvil o snaze dosáhnout konsensu začátkem příštího roku. Mnozí diplomaté pro DPA potvrdili, že se lídři chtějí touto otázkou zabývat znovu v lednu.

Jednání o podpoře Ukrajiny se týkala 50 miliard eur pro příští rok, z nichž 17 miliard měly tvořit nevratné granty a 33 miliard půjčky. Vůči návrhům eurokomise měly kromě Maďarska výhrady takzvané "šetrné" členské státy, které jsou čistými plátci do rozpočtu EU.

Maďarský premiér už před summitem potvrdil, že odmítá novou finanční pomoc 50 miliard eur pro Ukrajinu - z toho 33 miliard ve formě půjček a 17 miliard v podobě grantů na období 2024-2027.

"Chcete-li peníze z dlouhodobého hlediska, větší množství peněz, musí se to uskutečnit mimo společný rozpočet," řekl Orbán. Dodal, že nevnímá žádný časový tlak z hlediska finanční pomoci Ukrajině, neboť určité přemostění pomoci zajišťuje rozpočet EU. Také upřesnil, že Maďarsko nepodmiňuje poskytnutí finanční pomoci Ukrajině žádnými "maďarskými záležitostmi".

Na otázku jak vnímá rozhodnutí EK uvolnit deset z celkem 30 miliard eur ze zmrazených eurofondů, Orbán řekl, že je lepší se k těmto penězům dostat později než nikdy. "Nejsme tady ale kvůli byznysu a obchodním dohodám, jsme tady, abychom zastupovali postoje a principy," vzkázal maďarský premiér.

Doporučené články

Představitelé členských zemí Evropské unie spolu s diplomaty vedly s Orbánem intenzivní jednání ohledně dohody, která by měla umožnit uvolnění zmrazených eurofondů pro Maďarsko výměnou za ukončení maďarského blokování finanční pomoci Ukrajině. Tato situace byla označena politickými skupinami v Evropském parlamentu za formu vydírání, které by EU neměla tolerovat.

Předseda Evropské lidové strany (EPP) Manfred Weber navrhuje, aby vůdci EU schválili pomoc Ukrajině "i bez Maďarska, pokud to bude nutné". Weber varuje před Orbánovými pokusy o mobilizaci politických sil v Evropě a Spojených státech proti větší finanční podpoře Ukrajině a také zdůrazňuje jeho blízké vazby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Weber konstatuje, že Orbán se postavil na stranu Ruska, nikoli Evropy.

Šéfka frakce socialistů a demokratů (S&D) Iratxe Garcíová Perézová dodává, že "pokud ustoupíme Orbánovi nyní, bude nás i nadále vydírat". Podle TASR vyzývá premiéry a prezidenty, aby zůstali jednotní a odolali Orbánově taktice vydírání, i přesto, že hrozí blokováním finanční pomoci EU Ukrajině a zahájením přístupových jednání s Kyjevem.

Podobné stanovisko zaujímá i frakce Zelených a liberální skupina Obnovme Evropu (RE), které rovněž odmítají uvolnit eurofondy pro Orbána.

Související

Ilustrační foto

Maďarsko a Slovensko se naléhavě obrací na EK. Chtějí výjimku z nákupu ruské ropy

Válka na Ukrajině začíná citelně ovlivňovat energetickou stabilitu sousedních zemí, přičemž nejvíce zasaženy jsou v tuto chvíli Maďarsko a Slovensko. Obě země se proto obrátily na Evropskou komisi s naléhavou žádostí o prosazení pravidla, které by jim umožnilo nakupovat ruskou ropu námořní cestou. Tento krok považují za nezbytný v situaci, kdy jsou dodávky skrze potrubní trasy znemožněny.
Slovensko, ilustrační foto

Maďarsko a Slovensko čím dál častěji hledají ochranu u Ruska, varuje světový tisk

Evropský editor deníku The Guardian Jon Henley v živé diskusi se čtenáři rozebral aktuální výzvy, kterým starý kontinent čelí v době hluboké krize transatlantických vztahů. Podle Henleyho se Evropa nachází v momentu zúčtování, kdy musí reagovat na čínskou hospodářskou „vlnu tsunami“ a otevřeně protievropský postoj současných Spojených států. Tento tlak vede k přehodnocování základních principů fungování Evropské unie, včetně její jednoty a rychlosti rozhodování.

Více souvisejících

Maďarsko EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 5 minutami

Dovoz a vývoz zboží

Trump plánuje nově zavedená cla ještě navýšit

Nová celosvětová cla amerického prezidenta Donalda Trumpa jsou v současné době nastavena na úrovni 10 %, avšak četné zprávy naznačují, že představitelé Bílého domu již plánují cestu k jejich zvýšení na 15 %. Takový nárůst by zasáhl zejména Velkou Británii, která si teprve loni v létě vyjednala desetiprocentní sazbu na mnoho druhů zboží. Podle analýzy nezávislého orgánu pro monitorování obchodu by scénář s patnáctiprocentním clem paradoxně přinesl největší snížení průměrných celních sazeb Brazílii a následně Číně.

před 54 minutami

Volodymyr Zelenskyj

Ve válce padlo 55 tisíc ukrajinských vojáků, prohlásil Zelenskyj. Na ruské straně jsou ztráty vyšší, spočítala BBC

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj u příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze v plném rozsahu prohlásil, že Ukrajina udělá vše pro to, aby dosáhla míru. Podle jeho slov Vladimir Putin nedosáhl svých cílů, kterých chtěl v sousední zemi docílit. Zelenskyj během vzpomínkových akcí v Kyjevě zdůraznil, že od 24. února 2022 padlo nejméně 55 000 ukrajinských vojáků, ačkoliv odhady stanice BBC naznačují, že počet obětí může být až 200 000.

před 1 hodinou

Donald Trump

Od trpělivé diplomacie až po svržení íránského režimu. Jaké možnosti má Trump na stole?

Prezident USA Donald Trump stojí před zásadním rozhodnutím ohledně dalšího postupu vůči Íránu poté, co nařídil největší posílení amerických vojenských sil na Blízkém východě od začátku války v Iráku. Aktuálně má na stole tři hlavní scénáře, které sahají od trpělivé diplomacie až po snahu o svržení tamního režimu. Každá z těchto cest s sebou nese značná rizika a prezident dostává od svých poradců i spojenců často protichůdná doporučení.

před 2 hodinami

Zničená Ukrajina.

CNN: Ruská bezohlednost Evropu nevede k masivní akci. Čeká, že se agresor jednou zastaví sám

Čtyři roky války na Ukrajině přinesly seismické změny, které zásadně proměnily povahu moderního válčení, rovnováhu globálních mocností i samotnou evropskou bezpečnost. Pro Ukrajinu je tento konflikt prokletím, v němž musí bojovat o přežití a adaptovat se dostatečně rychle na to, aby ušetřila hranice Evropy před ruskými silami. Kyjev platí za tento rozvrat neúprosnou cenu v podobě neustálých ztrát, přičemž mnozí Ukrajinci přiznávají, že zůstávají pozitivní jen proto, že jinou možnost prostě nemají.

před 3 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Začala platit nová Trumpova plošná cla. Evropa nevylučuje odvetu

Nová plošná cla amerického prezidenta Donalda Trumpa ve výši 10 % oficiálně vstoupila v platnost. Stalo se tak poté, co Nejvyšší soud v pátek zablokoval řadu jeho rozsáhlých dovozních daní. Pouhých několik hodin po tomto soudním rozhodnutí podepsal prezident výkonné nařízení, které zavedlo tento nový poplatek s platností od 24. února.

před 4 hodinami

včera

Peter Mandelson

Británií otřásá další zatčení. Policie kvůli Epsteinovým spisům zadržela exministra Mandelsona

Bývalý britský ministr a někdejší velvyslanec v USA Peter Mandelson byl zatčen pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby. K zadržení došlo krátce před půl pátou odpoledne v jeho londýnském domě ve čtvrti Camden, odkud ho policisté odvedli do neoznačeného civilního vozu. Dvaasedmdesátiletý šlechtic byl následně převezen na policejní stanici k výslechu.

včera

Donald Trump

Státy, které USA zneužívaly, budou čelit mnohem vyšším clům, prohlásil Trump. EU zastavuje ratifikaci dohody

Americký prezident Donald Trump i přes nedávné soudní komplikace dál stupňuje svou obchodní válku a ohlásil zavedení nových patnáctiprocentních globálních cel. Tento krok přichází bezprostředně poté, co Nejvyšší soud označil jeho předchozí nouzová cla za nezákonná. Federální úřad celní a hraniční ochrany potvrdil, že sběr těchto zneplatněných poplatků bude ukončen dnes po půlnoci východoamerického času.

včera

Andrij Sybiha

Kde se zaseklo jednání o míru? Z dvacetibodového plánu zbývá dořešit poslední tři body, řekl Sybiha

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha přinesl nové zprávy o vyjednávání s Ruskou federací, které by mohlo vést k ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Rozhovory, které byly zahájeny v Abú Zabí, se podle něj vyvíjejí slibným směrem a obě strany se shodují na konání dalšího důležitého kola příští týden v Ženevě. Z předloženého dvacetibodového mírového plánu zbývá dořešit již jen poslední tři body, přičemž Sybiha doufá v konstruktivní debatu o konkrétních krocích namísto prázdného řečnění.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Extrémní počasí dostalo zelenou. Trump udělal nejhorší krok za celou dobu svého prezidentství

Americká politika v oblasti ochrany životního prostředí prošla radikálním obratem, který mnozí odborníci považují za nejzávažnější rozhodnutí současného prezidenta. Administrativa Donalda Trumpa oficiálně zrušila klíčový vědecký dokument z roku 2009, který definoval emise skleníkových plynů jako hrozbu pro veřejné zdraví. Tímto krokem vláda prakticky ztratila právní nástroje k omezování vypouštění oxidu uhličitého či metanu, tedy látek, které vědecká komunita jednoznačně spojuje s extrémními projevy počasí, jako jsou sucha a ničivé vlny veder.

včera

Nepokoje v Mexiku

Mexiko v plamenech. Nevycházejte z domu, nabádají USA Američany. Varování kvůli nepokojům vydalo i Česko

Vlna násilí, která v Mexiku vypukla po zabití obávaného drogového bosse Nemesia „El Mencha“ Oseguery Cervantese, přiměla americké úřady k vydání naléhavého varování. Velvyslanectví USA v Mexiku vyzvalo své občany, aby se uchýlili do bezpečí, minimalizovali pohyb a v nejvíce zasažených oblastech zůstali ve svých rezidencích nebo hotelech. Zaměstnanci americké vlády v mnoha částech země dostali pokyn pracovat z domova, přičemž stejné doporučení platí i pro běžné americké občany.

včera

Velitel ozbrojených sil Ukrajiny generál Valerij Zalužnyj

Zalužnyj: Válka se změnila na robotickou zónu zabíjení. Bojiště představují robotické systémy, sítě senzorů a AI

V předvečer čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu vystoupil v Londýně s očekávaným projevem Valerij Zalužnyj, bývalý vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii. Na půdě institutu Chatham House nabídl hluboký vhled do současného stavu bojiště i budoucnosti válečných konfliktů. Hned v úvodu zdůraznil, že jeho slova nejsou určena jen expertům, ale i lidem v ukrajinských krytech, kterým chce vysvětlit, jak se povaha války proměnila.

včera

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Pavel potvrdil, že zákon o státním rozpočtu vetovat nebude

Prezident Petr Pavel v nejnovější debatě Deníku otevřeně komentoval aktuální vnitropolitické i zahraniční otázky. Jedním z hlavních témat byl zákon o státním rozpočtu na rok 2026, který připravila vláda Andreje Babiše. Přestože prezident vnímá navržené snížení armádních výdajů o 21 miliard korun jako nezodpovědné a varuje před rizikem, že Česko bude v rámci NATO vnímáno jako černý pasažér, zákon se neystá vrátit. Svůj postoj zdůvodnil snahou o zachování stability a rozpočtové kontinuity, byť má k prioritám kabinetu značné výhrady.

včera

Dovoz a vývoz zboží

Hrozba obchodní války je zpět. EU netuší, jaká cla budou zítra platit

V Británii i v celé Evropské unii vládne značná nejistota ohledně toho, zda se na tyto regiony budou od zítřka vztahovat nově ohlášená patnáctiprocentní cla Donalda Trumpa. Ačkoliv americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer ujistil, že dříve uzavřené dohody se zhruba dvacítkou zemí zůstávají v platnosti, evropští představitelé a analytici varují před „nepopsatelným zmatkem“.

včera

Mexiko, ilustrační foto

Hořící barikády, přestřelky, blokády dálnic. Mexiko zachvátila vlna extrémního násilí

Mexiko zachvátila vlna extrémního násilí poté, co tamní bezpečnostní složky v neděli potvrdily zabití Nemesia Oseguery Cervantese, známého pod přezdívkou „El Mencho“. Tento devětapadesátiletý boss stál v čele kartelu Jalisco nová generace (CJNG), který je v současnosti považován za nejmocnější a nejbrutálnější kriminální organizaci v zemi. Operace, která proběhla ve státě Jalisco, okamžitě vyvolala chaos v podobě hořících barikád, přestřelek a blokád dálnic v nejméně osmi mexických státech.

včera

Donald Trump

Napětí mezi Washingtonem a Teheránem dosahuje kritického bodu. Obavy z války strmě rostou

Napětí mezi Washingtonem a Teheránem dosahuje kritického bodu. Zatímco Írán připravuje protinávrh v rámci jednání o svém jaderném programu, americký prezident Donald Trump otevřeně zvažuje možnost omezených vojenských úderů. Tato prohlášení doprovází masivní posilování amerických námořních sil na Blízkém východě, což podle The Guardian vyvolává obavy z bezprostředně hrozícího válečného konfliktu.

včera

Igor Červený byl jmenován ministrem životního prostředí. (23.2.2026) Prohlédněte si galerii

Igor Červený byl jmenován novým ministrem životního prostředí

Prezident Petr Pavel na Pražském hradě jmenoval Igora Červeného, kandidáta strany Motoristé sobě, novým ministrem životního prostředí. Tímto krokem se po přibližně dvou měsících od vzniku vlády definitivně zkompletoval kabinet Andreje Babiše. Červený v čele resortu střídá šéfa diplomacie Petra Macinku, který byl dočasně pověřen jeho řízením.

včera

Oto Klempíř (ministr kultury)

Ministr kultury Klempíř ráno v Praze havaroval

Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) v pondělí ráno boural v Praze. Při nehodě se vůz se členem vlády srazil s jiným vozidlem. Klempíř, který jel do budovy ministerstva, se podle stranických kolegů po havárii necítil nejlépe. Nakonec se rozhodl podrobit se vyšetřením v nemocnici. 

včera

Rusko, ilustrační foto

„Drtí nás ceny potravin i účty za energie.“ Rusové stále více pociťují dopady války proti Ukrajině

Město Jelec, ležící asi 350 kilometrů jižně od Moskvy, vypadá v zimě na první pohled jako z ruské pohádky. Nad zamrzlou řekou se tyčí zlaté kopce pravoslavných chrámů a na ledu posedávají rybáři. Tento idylický obraz však rychle mizí při pohledu na všudypřítomné náborové billboardy. Ty slibují každému, kdo se upíše k boji na Ukrajině, jednorázovou částku v přepočtu kolem 450 tisíc korun. Vedle plakátu s vojákem mířícím samopalem stojí heslo: „Jsme tam, kde musíme být.“

včera

Rusko poslalo na Ukrajinu dva dny před výročím stovky raket a dronů

Ruská armáda podnikla masivní úder na ukrajinské území, při kterém vyslala stovky raket a dronů. K útoku došlo pouhé dva dny před čtvrtým výročím zahájení plnohodnotné invaze. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského vypustil Kreml během neděle celkem 297 bezpilotních letounů a téměř 50 střel. Ačkoliv se podařilo značnou část z nich zneškodnit, Zelenskyj opětovně apeloval na spojence, aby posílili ukrajinskou protivzdušnou obranu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy