Přijde po brexitu huxit? Kvůli Orbánovi můžeme být další, kdo EU opustí, obává se téměř polovina Maďarů

Podle nedávného průzkumu institutu IDEA, zveřejněného na serveru telex.hu, se 44 procent Maďarů domnívá, že politika premiéra Viktora Orbána by v budoucnosti mohla vést k tomu, že Maďarsko opustí Evropskou unii. 

Zjištění kontrastují s výsledky loňského prosincového průzkumu, kde 39 procent respondentů nepovažovalo možnost odchodu země z EU za reálnou.  

Průzkum byl proveden před událostmi, jako bylo odmítnutí rozpočtu EU premiérem VIktorem Orbánem a jeho neúčast v hlasování o zahájení přístupových jednání Unie s Ukrajinou na prosincovém bruselském summitu.

17 procent dotázaných nebylo schopno vyjádřit svůj názor na otázku perspektivy členství Maďarska v EU.

Mezi respondenty ve věkové kategorii do 30 let označilo vystoupení Maďarska z EU za reálný scénář až 54 procent.

Sám Orbán přitom na XXX. sjezdu Fideszu naznačil, že Maďarsko se EU opustit nechystá. Uvedl ale, že Maďarsko musí odmítnout bruselský model Evropy. "Evropský model v Bruselu vede k chaosu," řekl Orbán s poznámkou, že pokud vše půjde dál tímto směrem, tak hrozí "rozklad" Evropské unie.

Unie, ale ani členské státy dnes podle maďarského premiéra nerealizují svá vlastní rozhodnutí a jednají nad rámec pravidel. "Evropský model v Bruselu se stal zastaralým," míní Orbán.

"Tento model vede k chaosu, protože stále více lidí chce žít bez práce. Veřejný řád mizí, zatímco zadlužení pouze roste," konstatoval Orbán, podle něhož je třeba Unii změnit, a ne ji opustit.

Doporučené články

"Maďarsko se brání ze všech sil a odolává. Odoláváme invazi migrantů, fatamorgánám války, genderovému terorismu i Sorosovu impériu," dodal předseda Fideszu. V souvislosti s evropskými a komunálními volbami uvedl, že vládní blok stran Fidesz-KDNP musí vyhrát obojí.

Maďarsko přitom v prosinci zablokovalo opětovné projednání rozpočtu Unie. Orbán kritizoval návrhy Evropské komise na změny v dlouhodobém rozpočtu EU již před začátkem prosincového summitu EU.

Další lídři však doufali, že ho přesvědčí o souhlasu kompromisními nabídkami. Předseda Evropské rady Charles Michel v noci na pátek oznámil, že se to nepodařilo. Veto potvrdil i samotný Orbán.

"Shrnutí noční změny: veto pro dodatečné peníze Ukrajině, veto pro revizi víceletého finančního rámce (rozpočtu). K této otázce se v Evropské radě vrátíme příští rok po náležité přípravě," uvedl Orbán.

Michel mluvil o snaze dosáhnout konsensu začátkem příštího roku. Mnozí diplomaté pro DPA potvrdili, že se lídři chtějí touto otázkou zabývat znovu v lednu.

Jednání o podpoře Ukrajiny se týkala 50 miliard eur pro příští rok, z nichž 17 miliard měly tvořit nevratné granty a 33 miliard půjčky. Vůči návrhům eurokomise měly kromě Maďarska výhrady takzvané "šetrné" členské státy, které jsou čistými plátci do rozpočtu EU.

Maďarský premiér už před summitem potvrdil, že odmítá novou finanční pomoc 50 miliard eur pro Ukrajinu - z toho 33 miliard ve formě půjček a 17 miliard v podobě grantů na období 2024-2027.

"Chcete-li peníze z dlouhodobého hlediska, větší množství peněz, musí se to uskutečnit mimo společný rozpočet," řekl Orbán. Dodal, že nevnímá žádný časový tlak z hlediska finanční pomoci Ukrajině, neboť určité přemostění pomoci zajišťuje rozpočet EU. Také upřesnil, že Maďarsko nepodmiňuje poskytnutí finanční pomoci Ukrajině žádnými "maďarskými záležitostmi".

Na otázku jak vnímá rozhodnutí EK uvolnit deset z celkem 30 miliard eur ze zmrazených eurofondů, Orbán řekl, že je lepší se k těmto penězům dostat později než nikdy. "Nejsme tady ale kvůli byznysu a obchodním dohodám, jsme tady, abychom zastupovali postoje a principy," vzkázal maďarský premiér.

Doporučené články

Představitelé členských zemí Evropské unie spolu s diplomaty vedly s Orbánem intenzivní jednání ohledně dohody, která by měla umožnit uvolnění zmrazených eurofondů pro Maďarsko výměnou za ukončení maďarského blokování finanční pomoci Ukrajině. Tato situace byla označena politickými skupinami v Evropském parlamentu za formu vydírání, které by EU neměla tolerovat.

Předseda Evropské lidové strany (EPP) Manfred Weber navrhuje, aby vůdci EU schválili pomoc Ukrajině "i bez Maďarska, pokud to bude nutné". Weber varuje před Orbánovými pokusy o mobilizaci politických sil v Evropě a Spojených státech proti větší finanční podpoře Ukrajině a také zdůrazňuje jeho blízké vazby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Weber konstatuje, že Orbán se postavil na stranu Ruska, nikoli Evropy.

Šéfka frakce socialistů a demokratů (S&D) Iratxe Garcíová Perézová dodává, že "pokud ustoupíme Orbánovi nyní, bude nás i nadále vydírat". Podle TASR vyzývá premiéry a prezidenty, aby zůstali jednotní a odolali Orbánově taktice vydírání, i přesto, že hrozí blokováním finanční pomoci EU Ukrajině a zahájením přístupových jednání s Kyjevem.

Podobné stanovisko zaujímá i frakce Zelených a liberální skupina Obnovme Evropu (RE), které rovněž odmítají uvolnit eurofondy pro Orbána.

Související

Tamás Sulyok

Sulyok ustoupil. Maďarský prezident schválil své vlastní odvolání z funkce

Maďarská hlava státu Tamás Sulyok vyjádřila souhlas se svým odchodem z funkce. Učinil tak poté, co stvrdil svým podpisem ústavní dodatek, který prosadila vládní strana Tisza současného premiéra Pétera Magyara. Tato legislativní úprava okamžitě ukončuje Sulyokův mandát, přičemž jako důvod uvádí zásadní ztrátu důvěry veřejnosti v tohoto lídra. Sulyok byl přitom do úřadu zvolen teprve na počátku roku 2024 zákonodárci z tehdy vládnoucí nacionalistické strany Fidesz expremiéra Viktora Orbána.
Tamás Sulyok

Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka

Maďarský parlament v pondělí schválil rozsáhlý ústavní dodatek, který povede k odvolání stávajícího prezidenta Tamáse Sulyoka a předsedy Ústavního soudu Pétera Polta. Sedmnáctá změna maďarské ústavy hladce prošla poměrem hlasů 139 ku 6 poté, co poslanci opoziční strany Fidesz a jejího spojence KDNP hlasování bojkotovali.

Více souvisejících

Maďarsko EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Milka, ilustrační fotografie.

Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami

Světoví výrobci ultrazpracovaných potravin (UPF) využívají podle zjištění britského serveru The Guardian soudní žaloby k blokování a odkládání vládních opatření zaměřených na boj proti nezdravému stravování. Mezinárodní vyšetřování odhalilo, že mezi lety 2010 a 2025 bylo v pěti zemích podáno celkem 235 žalob proti regulacím, které měly chránit zdraví obyvatelstva. Přestože potravinářské korporace veřejně deklarují podporu veřejnému zdraví, v zákulisí napadají zákony o označování obalů, omezení marketingu i daně z nezdravých potravin.

před 5 hodinami

před 7 hodinami

Báb al-Mandab

Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu

Oznámená blokáda průlivu Báb al-Mandab ze strany jemenských Hútíů přichází v pro trh s ropou nejsložitější možnou chvíli. Tito íránští spojenci hrozí uzavřením klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu, v němž se provoz ropných tankerů v posledním období výrazně zpomalil. Přestože povstalci vyhlášenou blokádu zatím fakticky nevymáhají, už samotná hrozba přiměla některá plavidla k opuštění plánů na plavbu směrem na jih z Rudého moře.

před 8 hodinami

Donald Trump

Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií, která by království mohla umožnit obohacovat vlastní palivo pro civilní reaktory. Podle vysoce postaveného amerického činitele má pakt trvat třicet let a k jeho oficiálnímu oznámení by molo dojít velmi brzy. Na základě této dohody by měly americké společnosti poskytovat technologii i potřebné expertízy pro rozvoj saúdského jaderného programu.

před 9 hodinami

před 11 hodinami

Pete Hegseth

Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou

Americký ministr obrany Pete Hegseth při vystoupení před výborem pro rozpočtové příděly amerického Senátu prohlásil, že Írán se v současnosti nachází v defenzívě. Podle jeho slov jsou vojenské kapacity Teheránu po téměř dvou týdnech nových amerických leteckých úderů na dosud nejnižší úrovni. Šéf Pentagonu však zároveň odmítl poskytnout jakýkoli časový odhad, kdy by mohl ozbrojený konflikt skončit, a uznal, že Írán i nadále představuje v regionu vážnou hrozbu.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 

před 14 hodinami

před 16 hodinami

Letní počasí

Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší

Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.

včera

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

včera

Alexandr Lukašenko

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

včera

včera

včera

Požár

Kanada hasí požáry i nový skandál. Domorodé kmeny údajně nikdo nevaroval, evakuovat se musely samy

Rychle se šířící lesní požáry v Kanadě zcela zničily dvě komunity Prvních národů v provincii Ontario. Členové těchto komunit uvádějí, že byli nuceni evakuovat se vlastními silami bez jakékoli pomoci ze strany vlády a bez oficiálních krizových výstrah. Celkově už úřady nařídily evakuaci pro třináct osad v Ontariu, přičemž většinu z nich tvoří právě domorodé komunity.

včera

včera

Ed Miliband

Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování

Jmenování Eda Milibanda novým britským ministrem zahraničí vyvolalo ostrou reakci ve Bílém domě. Nově nastoupený ministerský předseda Andy Burnham provedl při svém příchodu do úřadu změny ve vládě, v rámci nichž nahradil spojence svého předchůdce Keira Starmera a do jedné z nejvýznamnějších funkcí posadil právě bývalého lídra Labouristické strany a zastánce ochrany klimatu a čistých nulových emisí.

včera

Češka nesla na pláži v Chorvatsku slunečník. Zasáhl ji blesk, v nemocnici bojuje o život

Na pláži v chorvatské Bašce na ostrově Krk došlo v ranních hodinách k vážnému zranění ženy, kterou během silné bouřky zasáhl blesk v momentě, kdy nesla slunečník.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy