Startuje summit EU. Hlavním tématem bude vstup a podpora Ukrajiny

Michel předem informoval účastníky summitu, že se hned na začátku budou věnovat diskusím o tématu, na kterém se diplomaté nedokázali shodnout - Ukrajině. Tyto diskuze zahrnují otázky přístupového procesu, s čímž nesouhlasí Maďarsko, schválení finančního balíčku na období 2024-2027 ve výši 50 miliard eur, což Maďarsko také odmítá, a využití úroků ze zmrazených aktiv ruské centrální banky v EU na obnovu Ukrajiny. 

Pokud se účastníkům summitu podaří najít řešení ohledně Ukrajiny a dlouhodobého rozpočtu, čekají je další témata, jako jsou bezpečnost a obrana, migrace a strategická agenda pro následující období fungování euroinstitucí po nadcházejících volbách do Evropského parlamentu. Otázkou zůstává konflikt mezi Izraelem a hnutím Hamás.

Rozsáhlá pomoc pro Ukrajinu zahrnuje i využití výnosů ze zmrazených ruských aktiv. Ruská centrální banka má v EU zmraženo 210 miliard eur, a Unie plánuje využít jejich ročních úroků ve prospěch rekonstrukce Ukrajiny.

V tomto tématu mohou vzniknout spory ohledně zbývajících 13 miliard eur, které eurokomise navrhla přidat k eurorozpočtu. Některé šetrnější země žádají, aby peníze určené na migraci, vojenskou mobilitu a úroky na splácení půjček pro Plán obnovy EU příští generace byly hledány v jiných rozpočtových oblastech a nejednalo se tak o nové zdroje.

V rámci debat o rozšíření zdrojů dlouhodobého rozpočtu EU do roku 2027 prosadila eurokomise Nástroj pro Ukrajinu, kde je částka 50 miliard rozdělena na 33 miliard ve formě půjček a 17 miliard na granty.

Kyjev musí předložit jasný plán reforem a rekonstrukce s konkrétními milníky, které EU bude moci ověřovat. V případě neúspěchu přesvědčení Maďarska má Unie připravený "plán B" - členské země by se nejprve dohodly na dvoustranných dohodách s Ukrajinou, a eurokomise by následně jednala jménem těchto dohod s Kyjevem.

Přístupový proces je sice politickým gestem, které EU nestojí mnoho, ale má značný význam pro Ukrajinu. Není vyloučeno, že některé členské země mohou využít summit k tomu, aby podobný příslib získala i Bosna a Hercegovina, i když to Evropská komise v listopadu nedoporučila.

Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová v listopadu doporučila lídrům EU otevření přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem. V případě Gruzie komise doporučila udělení kandidátského statutu.  Uvedl to server CNN.

Vzhledem k výsledkům dosaženým Ukrajinou a Moldavskem v pokračujícím reformním úsilí EK doporučila, aby Rada EU zahájila přístupová jednání s oběma zeměmi. V případě Gruzie Komise vzhledem k dosaženým výsledkům doporučuje, aby členské země EU udělily Gruzii statut kandidátské země za předpokladu, že podnikne několik doporučených kroků.

Pokud jde o Bosnu a Hercegovinu, eurokomise doporučuje zahájit přístupová jednání s touto zemí, až bude dosaženo potřebného stupně souladu s kritérii členství. Von der Leenová upřesnila, že Sarajevo musí vyvinout další úsilí ke splnění klíčových priorit uvedených ve stanovisku EK.

Zpráva EK poskytuje podrobné hodnocení současného stavu a pokroku v eurointegračním úsilí, kterého dosáhly Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Kosovo, Severní Makedonie , Srbsko, Turecko a poprvé také Ukrajina, Moldavsko a Gruzie.

Komise se zaměřila zejména na pokrok v provádění základních reforem a na poskytnutí jasných pokynů k budoucím reformním prioritám. Zároveň zdůraznila, že přistoupení je a zůstane procesem založeným na zásluhách, který závisí na pokroku dosaženém každou zemí.

"Rozšíření je životně důležitou politikou Evropské unie. Dokončení rozšiřování je výzvou dějin, přirozený horizont naší Unie. Dobudování Unie má také silnou ekonomickou a geopolitickou logiku. Dosavadní vlny rozšíření ukázaly obrovské výhody pro přistupující země i pro EU. Bude to vítězství pro všechny nás, uvedla šéfka eurokomise.

Zelenskyj po návštěvě von der Leyenové v Kyjevě uvedl, že očekává, že přístupová jednání Ukrajiny s Evropskou unií začnou ještě letos. "Od předsedkyně Evropské komise jsem slyšel pozitivní signály ohledně našeho pokroku pro začátek jednání," řekl Zelenskyj ve večerním videovzkazu. Von der Leyenová dříve pochválila Ukrajinu za pokrok v oblasti reforem, kterého Kyjev dosáhl i v době války.

"Musím říct, že jste udělali velký pokrok. Je působivé to vidět," uvedla šéfka EK po setkání se Zelenským v Kyjevě. "Vedete existenční válku a zároveň hluboce reformujete svou zemi," ocenila Ukrajinu.

"Dosáhli jste mnoha milníků při reformě vašeho soudního systému, omezení vlivu oligarchů, boji proti praní špinavých peněz a mnoho dalšího," řekla s tím, že jde o výsledek tvrdé práce. Ocenila také významný pokrok Kyjeva v modernizování ukrajinského hospodářství.

Ukrajina je podle ní velmi blízko ke splnění požadavků potřebných ke vstupu do Evropské unie. O začátku přístupových rozhovorů by měli rozhodovat lídři členských států EU v prosinci. Zelenskyj v proslovu uvedl, že Ukrajinci by si měli zvyknout na integraci do EU. Čas, kdy bude ukrajinská vlajka vlát v Bruselu spolu s vlajkami dalších členských států Unie, se podle něj blíží.

Ukrajina požádala o členství v EU krátce po začátku ruské invaze v únoru loňského roku, a v červnu ji byl udělen statut kandidátské země. Šéfka Evropské komise zdůraznila, že Kyjev udělal značný pokrok v procesu směrem k členství v EU. Rozšíření EU bude jedním z klíčových témat summitu, a Evropská komise do té doby předloží zprávy týkající se žádostí o členství od Ukrajiny a Moldavska.