EU čelí vnitřním rozporům, mohou podkopat schopnost čelit tvrdému tlaku Trumpa

Šéf Evropské rady António Costa o víkendu ujistil, že „nikdo v Evropě nechce konflikt“. Tento smířlivý tón má v americké metropoli zopakovat i eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič, který se má ve čtvrtek setkat s hlavním americkým vyjednavačem Jamiesonem Greerem. Jednání je považováno za klíčové – Trump totiž stanovil do 8. července ultimátum: buď dohoda, nebo 50% „reciproční“ cla.

Brusel se dosud snaží dosáhnout snížení základní 10% celní sazby, kterou prezident Trump uvalil v dubnu na většinu obchodních partnerů Spojených států. EU naznačila ochotu tuto hranici akceptovat, pokud by dohoda zahrnovala i úlevy pro konkrétní průmyslová odvětví. Různé pohledy jednotlivých zemí však mohou Šefčovičovu pozici značně oslabit.

Zatímco Komise tvrdí, že úroveň konzultací mezi členskými státy je neobvykle vysoká a svědčí o jednotném přístupu, zákulisní informace odhalují rozpory. Poslanec Evropského parlamentu Brando Benifei varoval, že ochota některých států přijmout 10% clo je nebezpečný precedens. „Jde o přístup, který podrývá naše zásady a dlouhodobě naši strategickou autonomii,“ uvedl.

Hlasitými zastánci rychlé dohody jsou především Německo a Itálie. Kancléř Friedrich Merz upozornil, že průmyslové obory jako chemie, farmacie nebo automobilový sektor jsou pod tlakem extrémně vysokých amerických cel. Podle něj je nutné jednat rychle, i za cenu větších ústupků. Premiérka Giorgia Meloniová, blízká Trumpova spojenkyně, označila 10% clo za „nijak zvlášť závažné“ a vyjádřila ochotu přijmout kompromis ve prospěch hladkých vztahů s Washingtonem.

Na opačné straně stojí Francie a Španělsko, které se snaží vzdorovat tvrdému americkému postupu. Prezident Emmanuel Macron se dlouhodobě snaží dosáhnout úplného zrušení cel. Ačkoliv v posledních dnech naznačil jistou pružnost, stále trvá na principu vzájemnosti. „Pokud Američané zavedou 10%, musíme odpovědět stejnou sazbou na jejich zboží,“ řekl po summitu EU.

Premiér Pedro Sánchez se stal terčem hněvu Donalda Trumpa poté, co odmítl navýšit obranné výdaje Španělska v rámci NATO. Prezident USA mu vzápětí pohrozil novými cly. Podle diplomatických zdrojů jsou podobné výpady známkou rostoucí frustrace v Bílém domě nad evropskou nejednotou.

V rámci probíhajících jednání prosazují své zájmy i menší státy, které se snaží ochránit citlivá odvětví. Některé z nich navíc nechtějí nést náklady na vyrovnání obchodní bilance EU s USA, jejíž přebytek je způsoben zejména německým exportem.

Tato roztříštěnost komplikuje i přípravu odvetných opatření. Evropská komise má již připravené cla v hodnotě 21 miliard eur jako odpověď na dřívější americká opatření proti evropské oceli a hliníku. Další balík ve výši 95 miliard eur má být aktivován v případě, že Trump uvalí nová cla na automobily a další zboží. Problémem však je, že některé členské státy požadují výjimky, čímž by celkový dopad klesl až na 25 miliard eur.

Vše bude záležet na výsledku čtvrtečního jednání ve Washingtonu a na následné reakci velvyslanců EU, kteří budou v pátek o výsledcích informováni. V případě neúspěchu může být rozhodující schůzka unijních ministrů obchodu plánovaná na 14. července.

Jak poznamenal europoslanec Benifei, „i když některé státy naznačují, že s deseti procenty by dokázaly žít, stále si myslím, že to není dobrý nápad“. Dodal, že bez protiopatření by Unie působila slabě a ustupovala by ze svých zásad bez jakékoliv záruky budoucího partnerství na rovnocenné úrovni.

Rozdělená Evropa tak v klíčové chvíli čelí těžkému rozhodnutí: buď ustoupit Trumpovu tlaku ve jménu krátkodobé stability, nebo riskovat obchodní válku s největším spojencem v obraně a hospodářství.