Von der Leyenová čelí kvůli plánované reformě masivní kritice. Bouří se i Česko

Prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyen čelí stále větší kritice kvůli plánované reformě téměř 400 miliard eur z regionálních fondů EU. S blížícím se představením nového sedmiletého rozpočtu se čtrnáct členských států – včetně Polska, Itálie a Španělska – důrazně postavilo proti navrhovanému sloučení zemědělských a regionálních fondů do jednotného národního balíčku.

Tento návrh, který Komise hájí jako krok ke zjednodušení a efektivnějšímu využití unijních prostředků, podle kritiků ohrožuje regionální samosprávy a může vést ke skrytému snižování výdajů. Dopis adresovaný von der Leyenové varuje, že „pouze výrazný a stabilní rozpočet a metoda alokace založená na regionech“ zajistí soudržnost, konkurenceschopnost a konvergenci napříč evropskými regiony.

Znění dopisu získal server Politico, který upozorňuje, že se jedná o zásadní odpor ze strany velké části členské základny EU. Podle jeho informací podepsaly výzvu Bulharsko, Česká republika, Řecko, Španělsko, Chorvatsko, Maďarsko, Itálie, Litva, Lotyšsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko a Slovensko.

Obavy neskrývá ani předsedkyně Výboru regionů Kata Tüttő, která plán označila za „velký, ošklivý účet“. Ve svém komentáři upozornila, že za rétorikou o „zjednodušení a efektivitě“ se může skrývat snaha o faktické oslabení rozpočtu po roce 2027.

Von der Leyenová se přitom nachází v citlivé politické situaci – právě zahájila kampaň za své znovuzvolení do čela Evropské komise. Kritika z tolika členských států, navíc v tak zásadní agendě, by mohla ohrozit její podporu v Evropském parlamentu i mezi státy.

Zejména postkomunistické země střední a východní Evropy se obávají, že sloučení fondů by vedlo k centralizaci moci u národních vlád na úkor regionálních samospráv, které doposud měly klíčovou roli při rozdělování prostředků EU. Regionální rozvoj, často spolufinancovaný z fondů soudržnosti, patří k hlavním motorům ekonomického sbližování v rámci Unie.

Kritici rovněž upozorňují, že plánovaný systém by mohl vést k netransparentnímu přerozdělování peněz a omezit přímý vliv Bruselu na to, jak budou evropské fondy využity. Současný systém, kdy prostředky z fondů soudržnosti spravuje přímo Evropská komise ve spolupráci s regiony, má podle nich zásadní význam pro vyvážený růst.

V řadách eurokomisařů se rovněž ozývá nesouhlas. Komisař pro rozpočet Piotr Serafin i komisař pro soudržnost Raffaele Fitto veřejně podpořili zachování silné role regionů v rámci rozpočtu EU. Oba varují před tím, že nový návrh může podkopat jeden ze základních pilířů evropské integrace – solidaritu mezi vyspělejšími a méně rozvinutými oblastmi.

Návrh Komise však nadále počítá s tím, že by se téměř dvě třetiny unijního rozpočtu – tedy fondy určené na zemědělství a regionální rozvoj – spojily do jednoho rozpočtového rámce, který by byl rozdělen mezi členské státy. Ty by si pak samy určovaly priority, jak peníze použít.

Přestože záměrem může být zjednodušení administrativy, oponenti tvrdí, že jde o zásadní změnu filozofie evropského rozpočtu, která by mohla vést k prohloubení rozdílů mezi regiony a oslabení důvěry v evropské instituce.

Očekává se, že Komise svůj návrh zveřejní 16. července. Do té doby se bude zřejmě stupňovat tlak z regionálních orgánů, parlamentních frakcí i vládních kabinetů. Pro von der Leyenovou se tak blíží rozhodující chvíle, kdy bude muset vybalancovat zájmy národních vlád, regionů a vlastní politické přežití v čele Evropské komise. 

Související

Dovoz a vývoz zboží

Hrozba obchodní války je zpět. EU netuší, jaká cla budou zítra platit

V Británii i v celé Evropské unii vládne značná nejistota ohledně toho, zda se na tyto regiony budou od zítřka vztahovat nově ohlášená patnáctiprocentní cla Donalda Trumpa. Ačkoliv americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer ujistil, že dříve uzavřené dohody se zhruba dvacítkou zemí zůstávají v platnosti, evropští představitelé a analytici varují před „nepopsatelným zmatkem“.
Donald Trump Komentář

Jakému clu teď bude podléhat Česko? U vývozu z EU může klesnout i vzrůst, rozhodne Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa včera během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívá v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Ursula von der Leyenová

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Experti: Rusko bude schopno pokračovat v invazi po celý rok 2026. Hrozba pro Evropu narůstá

Rusko bude schopno pokračovat v invazi na Ukrajinu po celý rok 2026, a to i přes narůstající ekonomické potíže a tlaky na trhu práce. Podle analýzy předního vojenského institutu IISS (International Institute for Strategic Studies) existuje jen málo náznaků, že by se schopnost Moskvy vést válku i v jejím pátém roce nějak výrazně snižovala. Zároveň se zvyšuje hrozba, kterou pro Evropu představují ruské rakety a drony.

včera

Petr Macinka

Nemáte odvahu přiznat, že jste selhali. Žádná velmoc nemůže vyhrát válku proti realitě, vzkázal Macinka Lavrovovi

Český ministr zahraničí Petr Macinka vystoupil v úterý na půdě Valného shromáždění OSN v New Yorku s neobvykle přímočarým projevem. U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu odmítl opakovat diplomatické fráze a svůj apel adresoval přímo ruskému šéfovi diplomacie Sergeji Lavrovovi, i když ten v sále osobně přítomen nebyl.

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Jak nám sportovci zase jednou dali důvod tomu, proč má olympiáda i v dnešním světě smysl

Pro sportovní nadšence, fanoušky a novináře během posledních šestnácti dní prakticky neexistovalo nic jiného, než Zimní olympijské hry v Miláně a Crotině d´Ampezzo. Vedle toho, že takový velký sportovní svátek kromě radosti přináší pro sportovce i novináře stres ve snaze předvést co nejlepší a bezchybné výkony, tak přináší také jednu z mála jistot v dnešním stále se měnícím světě. Pokaždé když při zahajovacím i zakončovacím ceremoniálu zazní emotivní tóny olympijské hymny, alespoň pro mně se ten překotný svět, který už pomalu nestíháme ani sledovat, zastaví s vědomím, že zkrátka vidím něco, co musí přežít i pro další generace.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj pozval Trumpa na návštěvu Ukrajiny

U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze vystoupil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s emotivním videoprojevem, v němž vyzval Donalda Trumpa k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj zdůraznil, že Vladimir Putin nedosáhl svých původních válečných cílů a nepodařilo se mu zlomit ukrajinský lid. Ukrajina podle něj v žádných budoucích jednáních nezradí své občany a udělá vše pro dosažení spravedlivého a důstojného míru.

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Čtyři roky války na Ukrajině otřásly celým světem. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že zůstali sami

Válka na Ukrajině trvá již čtyři roky a za tu dobu stihla od základů proměnit povahu moderního válčení, otřást globální rovnováhou sil a rozbít dosavadní evropskou bezpečnostní architekturu. Pro Ukrajinu je tento konflikt krutým prokletím – země musí neustále adaptovat své síly, aby ušetřila zbytek Evropy před ruskou agresí, zatímco sama platí daň v podobě nekončících ztrát. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že jsou v boji osamoceni, zatímco Západ sice mluví o míru, ale svou váhavostí v materiální podpoře odsuzuje zemi k nekonečnému boji.

včera

Volodymyr Zelenskyj v krytu

VIDEO: Zelenskyj světu na výročí války poprvé ukázal svůj bunkr

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si připomněl čtvrté výročí zahájení ruské invaze emotivním videoprojevem, který natočil přímo v prostorách svého bunkru na Bankovově ulici v Kyjevě. V úvodu připomněl známý výrok o tom, že Vladimir Putin plánoval dobýt Kyjev za pouhé tři dny. Skutečnost, že ukrajinský odpor trvá již čtyři roky, podle něj vypovídá o nesmírné odvaze a vytrvalosti celého národa, který od 24. února 2022 urazil náročnou cestu.

včera

Belgie, Brusel

Belgie se po ostré hádce snaží narovnat vztahy s USA

Belgické ministerstvo zahraničí v úterý oznámilo, že nastal čas „otočit list“ v diplomatické roztržce se Spojenými státy. Napětí vyvolaly výroky amerického vyslance Billa Whitea, které vyústily v ostrou výměnu názorů s místními politiky. Po uklidňujícím setkání mezi ministrem zahraničí Maximem Prévotem a velvyslancem Whitem belgická strana zdůraznila, že obě země jsou dlouholetými spojenci s hlubokými historickými vazbami a měly by se soustředit na pozitivní agendu.

včera

Řehka označil Rusko za největší hrozbu: Politika Kremlu směřuje k rozvratu světového řádu

Přední představitelé české armády a vlády upozorňují na kritické zhoršení bezpečnostního prostředí v Evropě, které označují za nejvážnější od dob studené války. Náčelník generálního štábu Karel Řehka během pravidelného velitelského shromáždění označil za největší hrozbu současné Rusko. Podle jeho slov se bezpečnostní situace v nejbližší době nezlepší a varoval, že agresivní politika Kremlu směřuje k rozvratu stávajícího světového řádu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy