Prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyen čelí stále větší kritice kvůli plánované reformě téměř 400 miliard eur z regionálních fondů EU. S blížícím se představením nového sedmiletého rozpočtu se čtrnáct členských států – včetně Polska, Itálie a Španělska – důrazně postavilo proti navrhovanému sloučení zemědělských a regionálních fondů do jednotného národního balíčku.
Tento návrh, který Komise hájí jako krok ke zjednodušení a efektivnějšímu využití unijních prostředků, podle kritiků ohrožuje regionální samosprávy a může vést ke skrytému snižování výdajů. Dopis adresovaný von der Leyenové varuje, že „pouze výrazný a stabilní rozpočet a metoda alokace založená na regionech“ zajistí soudržnost, konkurenceschopnost a konvergenci napříč evropskými regiony.
Znění dopisu získal server Politico, který upozorňuje, že se jedná o zásadní odpor ze strany velké části členské základny EU. Podle jeho informací podepsaly výzvu Bulharsko, Česká republika, Řecko, Španělsko, Chorvatsko, Maďarsko, Itálie, Litva, Lotyšsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko a Slovensko.
Obavy neskrývá ani předsedkyně Výboru regionů Kata Tüttő, která plán označila za „velký, ošklivý účet“. Ve svém komentáři upozornila, že za rétorikou o „zjednodušení a efektivitě“ se může skrývat snaha o faktické oslabení rozpočtu po roce 2027.
Von der Leyenová se přitom nachází v citlivé politické situaci – právě zahájila kampaň za své znovuzvolení do čela Evropské komise. Kritika z tolika členských států, navíc v tak zásadní agendě, by mohla ohrozit její podporu v Evropském parlamentu i mezi státy.
Zejména postkomunistické země střední a východní Evropy se obávají, že sloučení fondů by vedlo k centralizaci moci u národních vlád na úkor regionálních samospráv, které doposud měly klíčovou roli při rozdělování prostředků EU. Regionální rozvoj, často spolufinancovaný z fondů soudržnosti, patří k hlavním motorům ekonomického sbližování v rámci Unie.
Kritici rovněž upozorňují, že plánovaný systém by mohl vést k netransparentnímu přerozdělování peněz a omezit přímý vliv Bruselu na to, jak budou evropské fondy využity. Současný systém, kdy prostředky z fondů soudržnosti spravuje přímo Evropská komise ve spolupráci s regiony, má podle nich zásadní význam pro vyvážený růst.
V řadách eurokomisařů se rovněž ozývá nesouhlas. Komisař pro rozpočet Piotr Serafin i komisař pro soudržnost Raffaele Fitto veřejně podpořili zachování silné role regionů v rámci rozpočtu EU. Oba varují před tím, že nový návrh může podkopat jeden ze základních pilířů evropské integrace – solidaritu mezi vyspělejšími a méně rozvinutými oblastmi.
Návrh Komise však nadále počítá s tím, že by se téměř dvě třetiny unijního rozpočtu – tedy fondy určené na zemědělství a regionální rozvoj – spojily do jednoho rozpočtového rámce, který by byl rozdělen mezi členské státy. Ty by si pak samy určovaly priority, jak peníze použít.
Přestože záměrem může být zjednodušení administrativy, oponenti tvrdí, že jde o zásadní změnu filozofie evropského rozpočtu, která by mohla vést k prohloubení rozdílů mezi regiony a oslabení důvěry v evropské instituce.
Očekává se, že Komise svůj návrh zveřejní 16. července. Do té doby se bude zřejmě stupňovat tlak z regionálních orgánů, parlamentních frakcí i vládních kabinetů. Pro von der Leyenovou se tak blíží rozhodující chvíle, kdy bude muset vybalancovat zájmy národních vlád, regionů a vlastní politické přežití v čele Evropské komise.
Související
Evropská komise představila plán, jak čelit expanzivní politice Číny
Trump bude po Evropě požadovat vrácení peněz, které USA za Bidena poskytly Ukrajině
Aktuálně se děje
před 25 minutami
Počasí bude během příštího víkendu bez deště, ale typicky podzimní
včera
Nové bizarní prohlášení Trumpa: Za nedostatek ropy podle něj nemůže válka s Íránem, ale Ukrajina
včera
Proč Rusko zaútočilo u Polska? Místem krátce před útokem projeli západní představitelé
včera
Kampaň placená z Číny, vysmívá se Trumpova administrativa varováním před koncem světa kvůli AI
včera
Diskuze o vývoji AI nabírá na obrátkách. Ke zpomalení vyzval Altman i Musk, Karel III. plánuje se šéfy schůzku
včera
Motoristé by se do Sněmovny nedostali. ANO volí lidé bez maturity a důchodci, ukázal průzkum
včera
"Furt melete, jste zhulenej?" Macinka se v televizi tvrdě pustil do Hřiba, pak sáhl k vulgaritám
včera
Při ruském útoku na nákupní centrum zemřelo pět lidí, téměř 70 zraněných
včera
Vláda je připravena zastropovat ceny elektřiny, prohlásil Havlíček
včera
Rusové zaútočili na čerpací stanici a osobní vlak jen pár stovek metrů od polských hranic
včera
Ve Švédsku začaly klíčové parlamentní volby. Mohou kopírovat německý scénář
včera
Jestli nezpomalíme, AI nás všechny zabije, varují pracovníci Anthropicu. Musk a další konkurenti souhlasí
včera
Schválení nové mapy světa nebylo jednohlasné. Proti se překvapivě obrátil jediný stát
včera
Počasí: Příští týden bude deštivý, teploty ale porostou
12. září 2026 21:03
Trump: Za útokem na klíčový saúdskoarabský ropovod stojí s největší pravděpodobností Írán
12. září 2026 19:47
Trump v Evropě opět budí vášně. Vyzval ke sjednocení Irska
12. září 2026 18:33
150 tisíc přeživších a záchranářů čelí 25 let po 11. září vážným zdravotním problémům
12. září 2026 17:16
Při výstupu na Mont Blanc zemřel český horolezec, spadl na něj kámen
12. září 2026 15:57
Medveděv: Litva by mohla zmizet z mapy. NATO mu nepomůže, článek 5 by neaktivovalo
12. září 2026 14:45
Putin svalil vinu za rozpoutání války na Ukrajině na NATO a západní vlády
Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.
Zdroj: Libor Novák