Prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyen čelí stále větší kritice kvůli plánované reformě téměř 400 miliard eur z regionálních fondů EU. S blížícím se představením nového sedmiletého rozpočtu se čtrnáct členských států – včetně Polska, Itálie a Španělska – důrazně postavilo proti navrhovanému sloučení zemědělských a regionálních fondů do jednotného národního balíčku.
Tento návrh, který Komise hájí jako krok ke zjednodušení a efektivnějšímu využití unijních prostředků, podle kritiků ohrožuje regionální samosprávy a může vést ke skrytému snižování výdajů. Dopis adresovaný von der Leyenové varuje, že „pouze výrazný a stabilní rozpočet a metoda alokace založená na regionech“ zajistí soudržnost, konkurenceschopnost a konvergenci napříč evropskými regiony.
Znění dopisu získal server Politico, který upozorňuje, že se jedná o zásadní odpor ze strany velké části členské základny EU. Podle jeho informací podepsaly výzvu Bulharsko, Česká republika, Řecko, Španělsko, Chorvatsko, Maďarsko, Itálie, Litva, Lotyšsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko a Slovensko.
Obavy neskrývá ani předsedkyně Výboru regionů Kata Tüttő, která plán označila za „velký, ošklivý účet“. Ve svém komentáři upozornila, že za rétorikou o „zjednodušení a efektivitě“ se může skrývat snaha o faktické oslabení rozpočtu po roce 2027.
Von der Leyenová se přitom nachází v citlivé politické situaci – právě zahájila kampaň za své znovuzvolení do čela Evropské komise. Kritika z tolika členských států, navíc v tak zásadní agendě, by mohla ohrozit její podporu v Evropském parlamentu i mezi státy.
Zejména postkomunistické země střední a východní Evropy se obávají, že sloučení fondů by vedlo k centralizaci moci u národních vlád na úkor regionálních samospráv, které doposud měly klíčovou roli při rozdělování prostředků EU. Regionální rozvoj, často spolufinancovaný z fondů soudržnosti, patří k hlavním motorům ekonomického sbližování v rámci Unie.
Kritici rovněž upozorňují, že plánovaný systém by mohl vést k netransparentnímu přerozdělování peněz a omezit přímý vliv Bruselu na to, jak budou evropské fondy využity. Současný systém, kdy prostředky z fondů soudržnosti spravuje přímo Evropská komise ve spolupráci s regiony, má podle nich zásadní význam pro vyvážený růst.
V řadách eurokomisařů se rovněž ozývá nesouhlas. Komisař pro rozpočet Piotr Serafin i komisař pro soudržnost Raffaele Fitto veřejně podpořili zachování silné role regionů v rámci rozpočtu EU. Oba varují před tím, že nový návrh může podkopat jeden ze základních pilířů evropské integrace – solidaritu mezi vyspělejšími a méně rozvinutými oblastmi.
Návrh Komise však nadále počítá s tím, že by se téměř dvě třetiny unijního rozpočtu – tedy fondy určené na zemědělství a regionální rozvoj – spojily do jednoho rozpočtového rámce, který by byl rozdělen mezi členské státy. Ty by si pak samy určovaly priority, jak peníze použít.
Přestože záměrem může být zjednodušení administrativy, oponenti tvrdí, že jde o zásadní změnu filozofie evropského rozpočtu, která by mohla vést k prohloubení rozdílů mezi regiony a oslabení důvěry v evropské instituce.
Očekává se, že Komise svůj návrh zveřejní 16. července. Do té doby se bude zřejmě stupňovat tlak z regionálních orgánů, parlamentních frakcí i vládních kabinetů. Pro von der Leyenovou se tak blíží rozhodující chvíle, kdy bude muset vybalancovat zájmy národních vlád, regionů a vlastní politické přežití v čele Evropské komise.
Související
EU má jasno: Trump mění vztah k Putinovi kvůli volbám, Evropa protiruské sankce naopak zpřísní
Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Bývalý syrský generál zodpovědný za program chemických zbraní žije v Libanonu pod ochranou USA, zjistila BBC
před 2 hodinami
Okamura: Koalice se dohodla, že nelegální překročení státních hranic bude opět trestným činem
před 3 hodinami
Maďarský parlament pod vedením Magyara začal rušit kontroverzní Orbánovy zákony
před 5 hodinami
MI5: Spojené království čelí největším hrozbám od konce studené války, hlavním agresorem je Rusko
před 5 hodinami
EU má jasno: Trump mění vztah k Putinovi kvůli volbám, Evropa protiruské sankce naopak zpřísní
před 6 hodinami
Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla
před 6 hodinami
Už dva dny neútočíme, stejně jsme od Západu nedostali informace o ruských náletech, prohlásil Zelenskyj
před 7 hodinami
Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic
před 8 hodinami
Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů
před 9 hodinami
Na ruské straně zemřelo ve válce 11x víc vojáků než na Ukrajině, tvrdí Syrskyj
před 10 hodinami
Guardian: Stejnopohlavní pár zažaloval slovenské úřady, neuznají mu manželství z ciziny
před 10 hodinami
Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA
před 11 hodinami
Zemřel americký herec RJ Mitte, proslavila ho role v Perníkovém tátovi
před 11 hodinami
Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí
před 13 hodinami
Víkendové počasí může nabídnout i sněžení, zmínili meteorologové
včera
Policie dopadla útočníka od Boleveckého rybníka. Bodl ženu a ujel na kole
včera
Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat
včera
Na Sněžce se poprvé udržel sníh, upozornili meteorologové
včera
Starostové po úspěchu neskrývají velké ambice. Kupka ale zbraně neskládá
včera
Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety
Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.
Zdroj: Lucie Žáková