Von der Leyenová čelí kvůli plánované reformě masivní kritice. Bouří se i Česko

Prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyen čelí stále větší kritice kvůli plánované reformě téměř 400 miliard eur z regionálních fondů EU. S blížícím se představením nového sedmiletého rozpočtu se čtrnáct členských států – včetně Polska, Itálie a Španělska – důrazně postavilo proti navrhovanému sloučení zemědělských a regionálních fondů do jednotného národního balíčku.

Deník Shopaholičky

Tento návrh, který Komise hájí jako krok ke zjednodušení a efektivnějšímu využití unijních prostředků, podle kritiků ohrožuje regionální samosprávy a může vést ke skrytému snižování výdajů. Dopis adresovaný von der Leyenové varuje, že „pouze výrazný a stabilní rozpočet a metoda alokace založená na regionech“ zajistí soudržnost, konkurenceschopnost a konvergenci napříč evropskými regiony.

Znění dopisu získal server Politico, který upozorňuje, že se jedná o zásadní odpor ze strany velké části členské základny EU. Podle jeho informací podepsaly výzvu Bulharsko, Česká republika, Řecko, Španělsko, Chorvatsko, Maďarsko, Itálie, Litva, Lotyšsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko a Slovensko.

Obavy neskrývá ani předsedkyně Výboru regionů Kata Tüttő, která plán označila za „velký, ošklivý účet“. Ve svém komentáři upozornila, že za rétorikou o „zjednodušení a efektivitě“ se může skrývat snaha o faktické oslabení rozpočtu po roce 2027.

Von der Leyenová se přitom nachází v citlivé politické situaci – právě zahájila kampaň za své znovuzvolení do čela Evropské komise. Kritika z tolika členských států, navíc v tak zásadní agendě, by mohla ohrozit její podporu v Evropském parlamentu i mezi státy.

Zejména postkomunistické země střední a východní Evropy se obávají, že sloučení fondů by vedlo k centralizaci moci u národních vlád na úkor regionálních samospráv, které doposud měly klíčovou roli při rozdělování prostředků EU. Regionální rozvoj, často spolufinancovaný z fondů soudržnosti, patří k hlavním motorům ekonomického sbližování v rámci Unie.

Kritici rovněž upozorňují, že plánovaný systém by mohl vést k netransparentnímu přerozdělování peněz a omezit přímý vliv Bruselu na to, jak budou evropské fondy využity. Současný systém, kdy prostředky z fondů soudržnosti spravuje přímo Evropská komise ve spolupráci s regiony, má podle nich zásadní význam pro vyvážený růst.

V řadách eurokomisařů se rovněž ozývá nesouhlas. Komisař pro rozpočet Piotr Serafin i komisař pro soudržnost Raffaele Fitto veřejně podpořili zachování silné role regionů v rámci rozpočtu EU. Oba varují před tím, že nový návrh může podkopat jeden ze základních pilířů evropské integrace – solidaritu mezi vyspělejšími a méně rozvinutými oblastmi.

Návrh Komise však nadále počítá s tím, že by se téměř dvě třetiny unijního rozpočtu – tedy fondy určené na zemědělství a regionální rozvoj – spojily do jednoho rozpočtového rámce, který by byl rozdělen mezi členské státy. Ty by si pak samy určovaly priority, jak peníze použít.

Přestože záměrem může být zjednodušení administrativy, oponenti tvrdí, že jde o zásadní změnu filozofie evropského rozpočtu, která by mohla vést k prohloubení rozdílů mezi regiony a oslabení důvěry v evropské instituce.

Očekává se, že Komise svůj návrh zveřejní 16. července. Do té doby se bude zřejmě stupňovat tlak z regionálních orgánů, parlamentních frakcí i vládních kabinetů. Pro von der Leyenovou se tak blíží rozhodující chvíle, kdy bude muset vybalancovat zájmy národních vlád, regionů a vlastní politické přežití v čele Evropské komise. 

Deník Shopaholičky

Související

Ilustrační foto

Je rozhodnuto. Evropa Rusku utáhne kohoutky, dovoz zemního plynu utne do konce roku 2027

Evropská unie se ve středu dohodla na postupném ukončení dovozu ruského zemního plynu do konce roku 2027. Tento krok je součástí snahy bloku ukončit závislost na ruských energiích, která trvala celé desetiletí. Zástupci vlád EU a Evropského parlamentu dosáhli dohody v časných ranních hodinách o návrzích, které Evropská komise předložila již v červnu. Cílem je ukončit dodávky od bývalého hlavního dodavatele plynu do EU, což je reakce na invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022.
Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

EU vzkazuje Trumpovi: Putina za válečné zločiny na Ukrajině omilostnit nelze

Snaha Donalda Trumpa o dosažení míru na Ukrajině nesmí v žádném případě umožnit Vladimiru Putinovi vyhnout se odpovědnosti za válečné zločiny spáchané ruskými silami. Před touto hrozbou varoval vysoký představitel Evropské unie, který tak fakticky stanovil novou červenou linii pro jakoukoli mírovou dohodu.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Ursula von der Leyenová

Aktuálně se děje

před 11 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska

Summit ruského prezidenta Vladimira Putina a indického premiéra Narendry Modiho v Novém Dillí přinesl další posílení bilaterálních vztahů v oblastech obrany, energetiky a technologií. Putin po jednáních, která se konala v pátek, potvrdil, že Rusko je připraveno pokračovat v nepřerušovaných dodávkách paliv pro Indii, což Moskvě zajišťuje důležitý trh v době západních sankcí.

před 2 hodinami

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 4 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 5 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 7 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

Král Karel III. pronesl vzácné prohlášení k Ukrajině. Odsoudil Rusko

Král Karel III. výslovně odsoudil "ruskou agresi" během státní návštěvy německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera. Panovník slíbil, že obě země jsou připraveny "posílit Evropu" proti hrozbě další ruské agrese a že obě národy "stojí" při Ukrajině.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy