Většině úmrtí způsobených ničivými záplavami v Libyi se dalo zabránit, pokud by tamní systémy včasného varování a krizového řízení fungovaly správně. Uvedla to Světová meteorologická organizace (WMO). Počet obětí povodní vzrostl na 11 300, tisíce lidí se ale stále pohřešují a podle úřadů mohlo přijít o život až 20 tisíc lidí.
S lépe fungující koordinací "mohly (úřady) vydat výstrahy a orgány krizového řízení by byly schopny provést evakuaci lidí," uvedl generální tajemník WMO Petteri Taalas novinářům v Ženevě. Pokud by došlo ke zmíněné evakuaci, počet obětí by byl podle něj mnohem nižší.
Chybějící předpovědi počasí, šíření informací a systém včasného varování podle Taalase značně přispěly k rozsahu katastrofy. V důsledku léta trvajícího konfliktu a krize v této severoafrické zemi byla podle něj státní meteorologická pozorovací síť "velmi poničena".
V Libyi bojují o moc dvě znepřátelené vlády. Jedna z vlád má sídlo na východě země a druhá v hlavním městě Tripolis, které je v západní části. Diplomatické úsilí zaměřené na řešení libyjské politické krize zatím nebylo úspěšné.
Libyí zmítají nepokoje a nestabilita od svržení diktátora Muammara Kaddáfího v roce 2011. O moc a vliv v této na ropu bohaté zemi bojují různé ozbrojené milice, přičemž konflikt rozdmýchává i několik zahraničních mocností, konstatuje AFP.
Bouře Daniel zasáhla východní část Libye v neděli. V jejím důsledku se protrhly dvě přehrady a zničily čtvrtinu města Darná. Podle starosty tohoto města mohlo přijít o život až 18 000 až 20 000 lidí. Libyjská pobočka Červeného půlměsíce zatím informovala o 11 300 mrtvých. Dalších 10 000 lidí je podle ní stále pohřešováno, uvedl server France24.
Podle OSN jsou na místě povodní obrovské škody a humanitární pracovníci se na většinu míst nedokážou dostat. Pomoc v hodnotě přibližně půl milionu eur oznámila ve středu i Evropská unie. Země jako Německo, Rumunsko a Finsko nabídly stany, lůžka, deky, generátory, potraviny, nemocniční stany a vodní cisterny.
OSN začala pro obyvatele Libye mobilizovat pomoc. Spolupracuje s libyjskými i mezinárodními partnery s cílem "získat naléhavě potřebnou humanitární pomoc pro lidi v postižených oblastech," uvedl v úterý Stéphane Dujarric, mluvčí generálního tajemníka OSN Antonia Guterrese.
OSN uznaná libyjská vláda v Tripolisu přislíbila masivní pomoc pro oblasti zdevastované bouří navzdory tomu, že regiony na východě země nejsou pod její kontrolou.
Déšť, který se přehnal přes několik měst na severovýchodě Libye, je důsledkem velmi silného systému nízkého tlaku vzduchu, který minulý týden přinesl do Řecka katastrofální záplavy a přesunul se do Středozemního moře, než se vyvinul do tropické cyklóny.
Smrtící bouře zasáhla zemi v roce plném klimatických katastrof a rekordních extrémů počasí, od ničivých lesních požárů až po úmorná vedra. Stoupají teploty oceánů po celém světě a i teplota ve Středomoří je výrazně nadprůměrná, což podle vědců podnítilo vydatné srážky a bouře.
"Teplá voda tyto bouře nejen podporuje z hlediska intenzity srážek, ale také je činí zuřivějšími," prohlásil Karsten Haustein, klimatolog a meteorolog z Lipské univerzity v Německu.
Průměrná denní teplota na hladině světových oceánů v srpnu překonala dosavadní maximum z roku 2016. Odborníci zaznamenali teplotu 20,96 stupně Celsia, což je o jednu setinu stupně více než před sedmi lety.
Vyplývá to z dat monitorovací služby Copernicus, která se zaměřuje na sledování atmosféry a klimatických změn v Evropské unii. Experti předpokládají, že teplota oceánů bude nadále stoupat, neboť březen bývá obvykle obdobím nejvyšších teplot vodních hladin, na rozdíl od srpna.
Zvýšení teploty je částečně přičítáno klimatickému jevu El Niño, který se projevil i v roce 2016. Nicméně za tímto nárůstem stojí také dlouhodobé změny klimatu a postupné oteplování atmosféry, jak uvádí zpráva The Guardian.
Ohromující horko ohrožující životy a lesní požáry v jižní Evropě a Severní Americe by byly "prakticky nemožné" bez umělého globálního oteplování, uvedli podle serveru Politico vědci, kteří posuzují roli změny klimatu v extrémních povětrnostních jevech, poté, co zanalyzovali nebezpečné vlny veder, které se v červenci přehnaly severní polokoulí, ničily úrodu, vyvolávaly lesní požáry a zabíjely lidi na třech kontinentech.
22. srpna 2026 14:03
Ebola už zasáhla území větší než Francie. WHO se rozhodla pro experiment s vakcínou
Související
V Turecku se zřítilo letadlo s libyjským náčelníkem generálního štábu. Nehodu nepřežil
Evropa čelí sílící krizi. Situace v libyjských detenčních zařízeních je kritická, říká Zwiefelhofer Čáslavová
Aktuálně se děje
včera
Sarah následuje Harryho a Meghan. Exmanželka Andrewa se má vrátit domů
včera
Návrat ztraceného syna. Českou ligu si opět zahraje bývalý reprezentant Čvančara
včera
Česko se připravuje na povodňová rizika. Pracuje se na novém plánu
včera
Důchody se v lednu zvýší. Okamura chce zatlačit na Schillerovou ohledně valorizace
včera
Statisíce Čechů si stále musí do konce roku vyměnit řidičák
včera
Blanár si předvolává ruského velvyslance. Důvody jsou jiné než v Česku
včera
Tramvaje se v Praze vrátily za Národní muzeum. Kvůli chodcům se zavedla novinka
včera
Američané raketou zasáhli tanker, tvrdí Teherán
včera
Putin nařídil přerušení ruských útoků na ukrajinský Kyjev
včera
Policie objasnila výbuch bankomatu v Praze. Pachatele zadrželi v zahraničí
včera
Rusové zaútočili na letiště v Kyjevě. Zelenskyj má jasno, proč k tomu došlo
včera
Čechům představili novou generaci EZKarty. Upozorní na preventivní vyšetření
včera
Trump se opřel do amerických kritiků války s Íránem
včera
Evropa zažívá další vlnu veder. Ve Španělsku padl letošní teplotní rekord
včera
Zemřela herečka Hana Pastejříková. Lidé si ji mohou pamatovat z Léta s kovbojem
včera
Na Vizovicku se možná toulají medvědi. Lidé mají být obezřetní
včera
Trump posílá Witkoffa s Kushnerem jednat o míru na Ukrajinu a do Ruska
včera
Počasí: Do Česka dorazí příští týden studená fronta, tropy vystřídá déšť a ochlazení
4. září 2026 21:41
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko
Aktualizováno 4. září 2026 20:35
Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa
Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci, která vyzývala k postupnému nahrazení tradiční Mercatorovy mapy světa novým zobrazením lépe odpovídajícím skutečné rozloze afrického kontinentu. Návrh předložilo Togo a oficiálně jej podporuje všech padesát čtyři členských států Africké unie. Togoský ministr zahraničních věcí Robert Dussey zdůraznil, že iniciativa nepředstavuje politickou debatu, ale odbornou vědeckou diskusi opřenou o fakta. Podle jeho slov je na čase, aby mezinárodní společenství přijalo geografickou realitu v celém jejím rozsahu.
Zdroj: Libor Novák