Většině úmrtí způsobených ničivými záplavami v Libyi se dalo zabránit, pokud by tamní systémy včasného varování a krizového řízení fungovaly správně. Uvedla to Světová meteorologická organizace (WMO). Počet obětí povodní vzrostl na 11 300, tisíce lidí se ale stále pohřešují a podle úřadů mohlo přijít o život až 20 tisíc lidí.
S lépe fungující koordinací "mohly (úřady) vydat výstrahy a orgány krizového řízení by byly schopny provést evakuaci lidí," uvedl generální tajemník WMO Petteri Taalas novinářům v Ženevě. Pokud by došlo ke zmíněné evakuaci, počet obětí by byl podle něj mnohem nižší.
Chybějící předpovědi počasí, šíření informací a systém včasného varování podle Taalase značně přispěly k rozsahu katastrofy. V důsledku léta trvajícího konfliktu a krize v této severoafrické zemi byla podle něj státní meteorologická pozorovací síť "velmi poničena".
V Libyi bojují o moc dvě znepřátelené vlády. Jedna z vlád má sídlo na východě země a druhá v hlavním městě Tripolis, které je v západní části. Diplomatické úsilí zaměřené na řešení libyjské politické krize zatím nebylo úspěšné.
Libyí zmítají nepokoje a nestabilita od svržení diktátora Muammara Kaddáfího v roce 2011. O moc a vliv v této na ropu bohaté zemi bojují různé ozbrojené milice, přičemž konflikt rozdmýchává i několik zahraničních mocností, konstatuje AFP.
Bouře Daniel zasáhla východní část Libye v neděli. V jejím důsledku se protrhly dvě přehrady a zničily čtvrtinu města Darná. Podle starosty tohoto města mohlo přijít o život až 18 000 až 20 000 lidí. Libyjská pobočka Červeného půlměsíce zatím informovala o 11 300 mrtvých. Dalších 10 000 lidí je podle ní stále pohřešováno, uvedl server France24.
Podle OSN jsou na místě povodní obrovské škody a humanitární pracovníci se na většinu míst nedokážou dostat. Pomoc v hodnotě přibližně půl milionu eur oznámila ve středu i Evropská unie. Země jako Německo, Rumunsko a Finsko nabídly stany, lůžka, deky, generátory, potraviny, nemocniční stany a vodní cisterny.
OSN začala pro obyvatele Libye mobilizovat pomoc. Spolupracuje s libyjskými i mezinárodními partnery s cílem "získat naléhavě potřebnou humanitární pomoc pro lidi v postižených oblastech," uvedl v úterý Stéphane Dujarric, mluvčí generálního tajemníka OSN Antonia Guterrese.
OSN uznaná libyjská vláda v Tripolisu přislíbila masivní pomoc pro oblasti zdevastované bouří navzdory tomu, že regiony na východě země nejsou pod její kontrolou.
Déšť, který se přehnal přes několik měst na severovýchodě Libye, je důsledkem velmi silného systému nízkého tlaku vzduchu, který minulý týden přinesl do Řecka katastrofální záplavy a přesunul se do Středozemního moře, než se vyvinul do tropické cyklóny.
Smrtící bouře zasáhla zemi v roce plném klimatických katastrof a rekordních extrémů počasí, od ničivých lesních požárů až po úmorná vedra. Stoupají teploty oceánů po celém světě a i teplota ve Středomoří je výrazně nadprůměrná, což podle vědců podnítilo vydatné srážky a bouře.
"Teplá voda tyto bouře nejen podporuje z hlediska intenzity srážek, ale také je činí zuřivějšími," prohlásil Karsten Haustein, klimatolog a meteorolog z Lipské univerzity v Německu.
Průměrná denní teplota na hladině světových oceánů v srpnu překonala dosavadní maximum z roku 2016. Odborníci zaznamenali teplotu 20,96 stupně Celsia, což je o jednu setinu stupně více než před sedmi lety.
Vyplývá to z dat monitorovací služby Copernicus, která se zaměřuje na sledování atmosféry a klimatických změn v Evropské unii. Experti předpokládají, že teplota oceánů bude nadále stoupat, neboť březen bývá obvykle obdobím nejvyšších teplot vodních hladin, na rozdíl od srpna.
Zvýšení teploty je částečně přičítáno klimatickému jevu El Niño, který se projevil i v roce 2016. Nicméně za tímto nárůstem stojí také dlouhodobé změny klimatu a postupné oteplování atmosféry, jak uvádí zpráva The Guardian.
Ohromující horko ohrožující životy a lesní požáry v jižní Evropě a Severní Americe by byly "prakticky nemožné" bez umělého globálního oteplování, uvedli podle serveru Politico vědci, kteří posuzují roli změny klimatu v extrémních povětrnostních jevech, poté, co zanalyzovali nebezpečné vlny veder, které se v červenci přehnaly severní polokoulí, ničily úrodu, vyvolávaly lesní požáry a zabíjely lidi na třech kontinentech.
Související
V Turecku se zřítilo letadlo s libyjským náčelníkem generálního štábu. Nehodu nepřežil
Evropa čelí sílící krizi. Situace v libyjských detenčních zařízeních je kritická, říká Zwiefelhofer Čáslavová
Aktuálně se děje
včera
Epsteinova oběť ve výpovědi zmínila Andrewa. Dostal ji do královského paláce
včera
Prodejny Penny ve čtvrtek zavřou dříve. Má to zajímavý důvod
včera
Norská princezna se zřejmě nevyhne transplantaci, naznačil to manžel
včera
ODS uspořádala ideovou konferenci. Bouřlivě se řešila otázka přijetí eura
včera
Mírová dohoda mezi USA a Íránem nikdy nebyla tak blízko, tvrdí Šaríf
včera
Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší
včera
Moravec trvá na neplatnosti doložky. ČT tvrdí, že uplatňuje sankce
včera
Britové při Trooping the Colour oslavili narozeniny krále. Letos mu bude 78 let
včera
Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou
včera
Policie obvinila strojvedoucího, který řídil opilý. Nadýchal přes dvě promile
včera
Čech už má výhru v Eurojackpotu na svém kontě. Daň putuje do státní kasy
včera
Trumpa k odvolání útoků na Írán přesvědčili lídři zemí Perského zálivu
včera
Předpověď počasí pro vodáky. Medard pomohl, brzy se však oteplí
včera
Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný
včera
Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci
včera
Dohoda by otevřela Hormuzský průliv, přiznal Teherán. Rozhodnutí ale nepadlo
včera
Vražda v Praze. Případ se stal na Chodově, policisté zadrželi muže
včera
Počasí: Do Česka se příští týden vrátí tropické teploty
12. června 2026 21:08
Německo musí být do roku 2029 v bojové pohotovosti, hrozí válka s Ruskem, varoval tamní generál
12. června 2026 19:52
Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Zdroj: Libor Novák