Většině úmrtí způsobených ničivými záplavami v Libyi se dalo zabránit, pokud by tamní systémy včasného varování a krizového řízení fungovaly správně. Uvedla to Světová meteorologická organizace (WMO). Počet obětí povodní vzrostl na 11 300, tisíce lidí se ale stále pohřešují a podle úřadů mohlo přijít o život až 20 tisíc lidí.
S lépe fungující koordinací "mohly (úřady) vydat výstrahy a orgány krizového řízení by byly schopny provést evakuaci lidí," uvedl generální tajemník WMO Petteri Taalas novinářům v Ženevě. Pokud by došlo ke zmíněné evakuaci, počet obětí by byl podle něj mnohem nižší.
Chybějící předpovědi počasí, šíření informací a systém včasného varování podle Taalase značně přispěly k rozsahu katastrofy. V důsledku léta trvajícího konfliktu a krize v této severoafrické zemi byla podle něj státní meteorologická pozorovací síť "velmi poničena".
V Libyi bojují o moc dvě znepřátelené vlády. Jedna z vlád má sídlo na východě země a druhá v hlavním městě Tripolis, které je v západní části. Diplomatické úsilí zaměřené na řešení libyjské politické krize zatím nebylo úspěšné.
Libyí zmítají nepokoje a nestabilita od svržení diktátora Muammara Kaddáfího v roce 2011. O moc a vliv v této na ropu bohaté zemi bojují různé ozbrojené milice, přičemž konflikt rozdmýchává i několik zahraničních mocností, konstatuje AFP.
Bouře Daniel zasáhla východní část Libye v neděli. V jejím důsledku se protrhly dvě přehrady a zničily čtvrtinu města Darná. Podle starosty tohoto města mohlo přijít o život až 18 000 až 20 000 lidí. Libyjská pobočka Červeného půlměsíce zatím informovala o 11 300 mrtvých. Dalších 10 000 lidí je podle ní stále pohřešováno, uvedl server France24.
Podle OSN jsou na místě povodní obrovské škody a humanitární pracovníci se na většinu míst nedokážou dostat. Pomoc v hodnotě přibližně půl milionu eur oznámila ve středu i Evropská unie. Země jako Německo, Rumunsko a Finsko nabídly stany, lůžka, deky, generátory, potraviny, nemocniční stany a vodní cisterny.
OSN začala pro obyvatele Libye mobilizovat pomoc. Spolupracuje s libyjskými i mezinárodními partnery s cílem "získat naléhavě potřebnou humanitární pomoc pro lidi v postižených oblastech," uvedl v úterý Stéphane Dujarric, mluvčí generálního tajemníka OSN Antonia Guterrese.
OSN uznaná libyjská vláda v Tripolisu přislíbila masivní pomoc pro oblasti zdevastované bouří navzdory tomu, že regiony na východě země nejsou pod její kontrolou.
Déšť, který se přehnal přes několik měst na severovýchodě Libye, je důsledkem velmi silného systému nízkého tlaku vzduchu, který minulý týden přinesl do Řecka katastrofální záplavy a přesunul se do Středozemního moře, než se vyvinul do tropické cyklóny.
Smrtící bouře zasáhla zemi v roce plném klimatických katastrof a rekordních extrémů počasí, od ničivých lesních požárů až po úmorná vedra. Stoupají teploty oceánů po celém světě a i teplota ve Středomoří je výrazně nadprůměrná, což podle vědců podnítilo vydatné srážky a bouře.
"Teplá voda tyto bouře nejen podporuje z hlediska intenzity srážek, ale také je činí zuřivějšími," prohlásil Karsten Haustein, klimatolog a meteorolog z Lipské univerzity v Německu.
Průměrná denní teplota na hladině světových oceánů v srpnu překonala dosavadní maximum z roku 2016. Odborníci zaznamenali teplotu 20,96 stupně Celsia, což je o jednu setinu stupně více než před sedmi lety.
Vyplývá to z dat monitorovací služby Copernicus, která se zaměřuje na sledování atmosféry a klimatických změn v Evropské unii. Experti předpokládají, že teplota oceánů bude nadále stoupat, neboť březen bývá obvykle obdobím nejvyšších teplot vodních hladin, na rozdíl od srpna.
Zvýšení teploty je částečně přičítáno klimatickému jevu El Niño, který se projevil i v roce 2016. Nicméně za tímto nárůstem stojí také dlouhodobé změny klimatu a postupné oteplování atmosféry, jak uvádí zpráva The Guardian.
Ohromující horko ohrožující životy a lesní požáry v jižní Evropě a Severní Americe by byly "prakticky nemožné" bez umělého globálního oteplování, uvedli podle serveru Politico vědci, kteří posuzují roli změny klimatu v extrémních povětrnostních jevech, poté, co zanalyzovali nebezpečné vlny veder, které se v červenci přehnaly severní polokoulí, ničily úrodu, vyvolávaly lesní požáry a zabíjely lidi na třech kontinentech.
Související
V Turecku se zřítilo letadlo s libyjským náčelníkem generálního štábu. Nehodu nepřežil
Evropa čelí sílící krizi. Situace v libyjských detenčních zařízeních je kritická, říká Zwiefelhofer Čáslavová
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Víkendové počasí bude lákat na hory, míní meteorologové
včera
Klempíř odevzdal cenu udělenou posmrtně režiséru Herzovi
včera
Česká reakce na tragickou smrt fotbalisty. Ligový trenér hrával za stejný klub
včera
Babiš v Polsku jednal s Tuskem. Plánují společné vládní jednání
včera
Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi
včera
Konečná dává sbohem komunistům, potvrdila strana
včera
Zelenskyj avizuje trojstranné jednání, na kterém budou i Rusové
včera
Národní banka zvyšuje úrokové sazby. Bude to mít vliv na hypotéky
Aktualizováno včera
Policejní manévry v Ruzyni. Anonym nahlásil bombu v několika letadlech
včera
Je tady sezóna akutních respiračních infekcí. Nejvíce stonají předškolní děti
včera
Na Slovensku zemřel ukrajinský voják. Případ vraždy řeší kriminalisté
včera
Babiš hodlá znovu obsadit pozici poradce pro národní bezpečnost
včera
Zimní podmínky mohou nastat již v listopadu. Řidičům se radí přezout
včera
Bylo to nepřehlédnutelné. ČT reagovala na úterní společenské dění
včera
Já za nic nemůžu. Fico poprvé komentoval vládní krizi na Slovensku
včera
Trumpovo první povolební téma překvapuje. Máme větší priority, přiznal on sám
včera
Polsko očekává ruské sabotáže. U hranic už posiluje bezpečnost
včera
Počasí přinese o víkendu do Česka mrazivá rána
4. listopadu 2026 21:43
Vance vyjmenoval důvody, kvůli kterým Republikánská strana prohrála ve volbách
4. listopadu 2026 20:22
Politico: Za kyberútoky na chladničky v obchodech může stát Rusko
Rozsáhlé kybernetické útoky na chladicí zařízení v evropských supermarketech během několika posledních týdnů odhalily zranitelnost klíčové infrastruktury Evropské unie. Incidenty, které zasáhly obchody v nejméně devíti členských státech včetně Belgie, Německa, Švédska či Lucemburska, vyvolaly obavy bezpečnostních expertů z nové vlny hybridní aktivity směřující proti Evropě.
Zdroj: Libor Novák