KOMENTÁŘ | Kreml ví, že je Západ daleko silnější. NATO a EU musí jednat z pozice síly

Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden pohrozil útokem zemím, které podporují Ukrajinu. Nejde o jeho první – a zřejmě ani poslední – výhrůžku. Využívá slepoty západních spojenců. Ti totiž nevidí, že jsou daleko silnější než Rusko a odmítají jednat z pozice síly.

Putin si v Ruské federaci během více než dvaceti let zajistil prakticky neomezenou moc, která mu dovolila rozpoutat invazi proti suverénní a samostatné Ukrajině na bázi absolutně nepravdivé záminky o bujícím nacismu. Během své dlouhé vlády systematicky likvidoval a nadále likviduje odpůrce režimu (a války). Pokud jsou moc známí nebo blízcí jeho nejbližšímu kruhu, odsune je do ústraní na nějakou nedůležitou pozici.

Spolupráce současného vedení Kremlu s ruskými bezpečnostními silami a oligarchy je vskutku impozantní. Tento mocenský aparát dokázal z Ruska udělat kolos, který umí fungovat nikoliv navzdory, nýbrž díky korupci a kriminalitě těch nejvýše postavených lidí. Úplně stejně fungují ruské ozbrojené síly, které na Ukrajině zaznamenávají určité úspěchy i díky násilníkům propuštěným z vězení za účelem účasti na „speciální vojenské operaci“.

Chování ruských ozbrojených sil na Ukrajině přesně kopíruje charakter Putina a jeho nejbližšího okolí. Existují důkazy o tom, že ruští vojáci pálí domy ukrajinských civilistů, dopouštějí se na nich násilí a popravují zajatce. Tyto rozkazy nevycházejí z hlav vojenských velitelů, nýbrž samotného vedení Kremlu. Aby Rusko mohlo v rámci „speciální vojenské operace“ uspět, potřebuje Ukrajince co nejvíce vyděsit a tím pádem demoralizovat.

Nejvíce ale o ruském přístupu k celému mezinárodními společenství řekl minulý týden. Tehdy Spojené státy a Velká Británie udělily Kyjevu povolení používat rakety dlouhého doletu ATACMS a Storm Shadow proti hloubi ruského území, což propaganda Moskvy označila za překročení červených linií a „otestovala“ balistickou raketu středního doletu (IRBM) Orešnik.

Tento „test“, jak ho ruští propagandisté několikrát označili, proběhl na civilistech města Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny. Šlo o historicky první využití takovéto zbraně proti cizí zemi. Rusko IRBM vypálilo sice bez jaderné hlavice, ale bez jakéhokoli ostychu. Ránu schytala země, která tento druh raket ani nevlastní, neboť nedisponuje zbraněmi hromadného ničení.

Ruská propaganda obvinila Západ a Ukrajinu z další eskalace války, přičemž využila neadekvátní typ útoku proti rozhodně slabšímu soupeři. Ukrajinská armáda je totiž, dá se říct, běžných – tedy spoléhá se na konvenční síly a není jadernou mocností. Je tedy nasnadě předpokládat, že se proti balistickým zbraním nemá jak bránit a vystřelení takovéto zbraně na civilní oblast je odsouzeníhodné.

Rusové totiž museli IRBM přesně zaměřit a věděli, kam poletí – a bezpochyby rozkaz k tomuto aktu dal sám ruský prezident. Letěla nad hustě osídlenou oblast s cílem zabíjet nevinné civilisty. Jde o nepopiratelný fakt, který by z Moskvy měl v rámci mezinárodního společenství udělat ještě většího „vyhnance“.

Jenže bezmála týden po odpálení IRBM se zdá, že se vůbec nic neděje. Napříč západními spojenci vznikly debaty o tom, jak se Rusku postavit ještě silněji – kupříkladu Spojené státy ohlásily nové sankce, které by měly vést k citelnému poškození ruské ekonomiky. V Radě bezpečnosti OSN o této situaci ani nemá smysl jednat, neboť Moskva jakoukoli rezoluci vetuje.

Jakkoli tedy byla situace z minulého týdne bezprecedentní, není možné ji vyřešit jinak než dalším nátlakem na Moskvu. Jenže Rusko si na takový nátlak už zvyklo a nehodlá mu podlehnout. Navíc má věrné spojence jako Írán, Čínu nebo Severní Koreu, kteří ho nenechají na holičkách a hodlají podpořit jeho neúnavný boj proti Západu.

Kam ale tento nátlak povede? Děje se přesně to, co Putin musel očekávat ve chvíli, kdy dal rozkaz k odpálení IRBM na Dnipro. Ruský lídr velmi dobře ví, že v očích Západu už nemůže klesnout a je k tomu lhostejný.

S Ruskem je životně důležité jednat z pozice síly. NATO ani Evropská unie to dosud neudělaly. Další a další sankce jsou pro kremelský režim něco jako uznání faktu, že svou práci dělá dobře – Západ se vzteká – a to je jediný cíl Moskvy. Teď může Rusko čekat pouze na chybu, která pomůže buď k rozšíření jeho vlivu nebo globálnímu konfliktu.

Evropské země by si měly zvyknout na to, že jsou relativně silné – a především, že Evropská unie je ve většině ohledů před Ruskem napřed. Sdružuje tři ze sedmi členů G7 (Německo, Francii, Itálii), má obrovský politický a diplomatický potenciál, vlastní jaderné zbraně. Její součástí je 27 různých národních armád, z nichž některé dokonce mají kapacity pro samostatný boj s ruskou armádou.

Rusko pouze využívá faktu, že si západní spojenci dost dobře neuvědomují svou moc. Porazit ruskou armádu na bojišti by pro NATO měla být formalita, pokud vezmeme v potaz, že ani jedna ze stran nemá v úmyslu použít jadernou zbraň. Kreml si naopak jistě uvědomuje, že proti NATO nemá v konvenční rovině mnoho šancí a využívá pouze mohutného jaderného arsenálu, aby Západ od tohoto uvědomění odstrašil.

Související

Severokorejší vojáci v ruském výcvikovém táboře. Komentář

Válka na Ukrajině se může změnit. Severokorejci mohou bojiště přiblížit dobám druhé světové

Nasazení severokorejských elitních jednotek do války na Ukrajině vyvolává vážné obavy. Speciální síly Storm Corps, známé svou brutalitou a extrémním výcvikem, mohou konflikt přetavit v krvavou přetahovanou, připomínající hrůzy z druhé světové války. Jejich přítomnost bude eskalovat násilí na frontě a přinese další utrpení, které v moderním civilizovaném světě nemá místo. 

Více souvisejících

komentář válka na Ukrajině Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 4 minutami

Robert Fico jedná s Vladimirem Putinem v Kremlu. (22.12.2024)

Robert Fico je u Putina v Kremlu

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) je v Kremlu a jedná s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jde o jejich první společné jednání od roku 2016 a tedy i od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Fico chce s Putinem jednat o dodávkách ruského plynu. 

před 45 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

před 2 hodinami

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

před 10 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno před 17 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

včera

včera

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Vymyslel si muže se zbraní a zaměstnal policii. Hrozí mu tři roky vězení

Policie v pátek obvinila muže, jehož oznámení vedlo ke zvýšené přítomnosti policistů v centru Prahy během čtvrtečního dne. Strážcům zákona totiž sdělil, že do města má namířeno muž se zbraní. Podezření se naštěstí nepotvrdilo. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy