Krizový manažer a bývalý guvernér centrální banky. Kdo je nový kanadský lídr Mark Carney?

Mark Carney, budoucí kanadský premiér, je v politice nováčkem, avšak přichází s desítkami let zkušeností z oblasti financí a krizového řízení. Jako bývalý guvernér centrálních bank Kanady a Velké Británie hrál klíčovou roli při zvládání globálních ekonomických krizí – zkušenost, kterou nyní hodlá využít v čele vlády a při řešení eskalujícího obchodního konfliktu se Spojenými státy.

V neděli byl Carney zvolen lídrem Liberální strany a povede ji do nadcházejících federálních voleb. Ačkoliv dosud nikdy nekandidoval do volené funkce, o jeho vstupu do politiky se spekulovalo již léta, píše CNN.

Liberálové se jej snažili získat více než deset let, přičemž radil Justinovi Trudeauovi při ekonomickém zotavení Kanady po pandemii covidu-19. Přesto vstoupil do politického života až letos, kdy Trudeau oznámil svou rezignaci. Carney je v neobvyklé situaci – stane se premiérem, aniž by měl poslanecký mandát.

Mark Carney se narodil v Fort Smith v Severozápadních teritoriích a vyrůstal v Edmontonu v provincii Alberta. Jeho rodiče byli učitelé a on sám hrál hokej na pozici brankáře – což později s oblibou zmiňuje jako symbol kanadské houževnatosti.

Vystudoval ekonomii na Harvardově univerzitě a následně získal magisterský a doktorský titul na Oxfordu.

Po studiích nastoupil do investiční banky Goldman Sachs, kde pracoval 13 let v Londýně, Tokiu, New Yorku a Torontu. V roce 2003 přešel do Bank of Canada a v roce 2008 se stal jejím guvernérem – právě v době, kdy svět zasáhla velká hospodářská krize. Carney se zasloužil o stabilizaci kanadské ekonomiky a ochranu pracovních míst.

Jeho úspěchy ho následně vynesly až na post guvernéra Bank of England, kde působil jako první cizinec v historii instituce. Během svého působení v Británii musel čelit dalším ekonomickým otřesům, zejména v souvislosti s brexitem, proti němuž otevřeně varoval.

Po odchodu z Bank of England v roce 2020 se Carney stal zvláštním vyslancem OSN pro klimatické finance a začal prosazovat investice do nízkouhlíkových technologií.

„Jako guvernér centrální banky jsem sledoval, jak se počet extrémních klimatických jevů za čtvrt století ztrojnásobil a jejich náklady vzrostly pětinásobně,“ uvedl v rozhovoru pro OSN.

Téma udržitelné ekonomiky a investic do čisté energie se stalo pilířem jeho politické kampaně. Navrhuje přesunout zátěž uhlíkové daně z občanů na velké korporace a nahradit spotřební daň na paliva systémem pobídek pro snižování emisí.

Carney čelí velké výzvě v podobě napjatých vztahů s USA a obchodní války vyvolané prezidentem Donaldem Trumpem. Od chvíle, kdy Trumpova administrativa minulý měsíc oznámila 25% cla na kanadské zboží, Carney prosazuje politiku „dolar za dolar“, tedy odvetná cla namířená proti USA.

V nedělním vítězném projevu ostře kritizoval Trumpovu obchodní politiku:

„Trump útočí na kanadské rodiny, pracovníky a firmy. Nemůžeme mu to dovolit a nedovolíme,“ prohlásil. „V obchodě stejně jako v hokeji – Kanada zvítězí.“

Ekonomická erudice a zkušenosti s krizovým řízením dělají z Carneyho jednoho z nejlépe připravených lídrů na složitou ekonomickou situaci, v níž se Kanada ocitá. Nyní ho čeká tvrdý politický boj s konzervativci vedenými Pierrem Poilievrem, který se snaží distancovat od Trumpova stylu politiky.

Zda se Carneyho strategie osvědčí, rozhodnou už nadcházející volby.

Související

Alexandr Lukašenko

Trump vyměnil Kanadu za Bělorusko. Lukašenko přiznal, že jeho požadavky naplnit nedokáže

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko podle webu Politico přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Mark Carney, Liberální strana Kanady

Carney: Kanada prověřuje, zda na ni mohou USA zaútočit

Kanadský ministerský předseda Mark Carney potvrdil, že jeho vláda prověřovala teoretickou možnost amerického vojenského zásahu proti Kanadě. V rozhovoru pro deník The New York Times označil tento scénář za extrémní riziko s nízkou pravděpodobností, avšak s potenciálně devastujícími dopady. Podle jeho slov je povinností každého lídra provádět důkladné řízení rizik a připravit se i na ty nejméně pravděpodobné události. Dodal, že by bylo neodpovědné podobnou možnost zcela ignorovat.

Více souvisejících

Kanada ,  Mark Carney (Liberální strana Kanady)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 5 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

včera

včera

Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

včera

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

včera

včera

Elektromobil, ilustrační fotografie.

Pouze 350 tisíc. EU stanovila limit na dovoz hybridních vozidel z Číny, zbytek zavře ve skladech

Evropská unie se v rámci významné obchodní dohody uzavřené v Pekingu dohodla na zavedení přísných ročních kvót na dovoz hybridních a plug-in hybridních vozidel z Číny, čímž reaguje na prudký nárůst asijských dovozů a sílící obavy z deindustrializace evropského kontinentu. Podle nového opatření, které má vstoupit v platnost v prosinci letošního roku, bude roční limit pro dovoz těchto vozidel stanoven na 350 tisíc kusů, což by mělo snížit současný podíl čínských automobilů na evropském trhu přibližně na polovinu.

včera

Francouzské letectvo se stroji Mirage 2000

Francie se učí z války na Ukrajině, cvičí jaderný útok proti Rusku

Francouzské letectvo intenzivně využívá poznatky z ozbrojených konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě k úpravě svého výcviku jaderných úderů, přičemž se v rámci odstrašování Ruska stále otevřeněji hlásí ke své jaderné síle. Pravidelná cvičení označovaná jako Operace Poker přivádějí čtyřikrát do roka do vzduchu přibližně padesát letounů, které nacvičují simulovaný útok na nepřátelské území s cílem udržet maximální kredibilitu francouzského jaderného arzenálu.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml podpořil Trumpovu myšlenku na výměnu Zelenského. 60 dní Ukrajině nedá a příměří nekomentoval

Moskevský Kreml v pondělí oficiálně odmítl návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na zavedení šedesátidenního příměří, které mělo v napadené zemi vytvořit nezbytné podmínky pro uspořádání řádných prezidentských voleb. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov novinářům sdělil, že Moskva nemá zájem o žádná dočasná zastavení palby, nýbrž usiluje o dosažení dlouhodobého a komplexního mírového urovnání konfliktu.

včera

Grynkewich představil obrannou strategii "teorie vítězství". Má odstrašit Rusko od útoku na NATO

Vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě, americký generál Alexus Grynkewich, vystoupil na bezpečnostní konferenci ve Varšavě s důrazným varováním na adresu Moskvy a představil novou obrannou strategii označovanou jako teorie vítězství. Tento krok má za cíl jasně demonstrovat odhodlání a připravenost severoatlantické aliance čelit jakémukoliv ozbrojenému napadení a současně uklidnit spojence na východním křídle organizace.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy