ANALÝZA | Trumpův boj s imigrací. Případy, které otřásají důvěrou v princip americké „svobody“

Bezdůvodná deportace

Ukázkovým příkladem bezprecedentního pošlapání lidských práv v rámci americké imigrační politiky je případ Kilmara Armanda Abregy Garcíi. Tento muž byl Trumpovou administrativou bez přesvědčivých důkazů označen za člena nechvalně proslulého gangu MS-13 a následně deportován do Salvadoru – země zmítané násilím, kde mu hrozilo nelidské zacházení. O kauze obsáhle informovala americká média, zejména deník The New York Times.

V době, kdy administrativa Donalda Trumpa prosazuje tvrdou linii proti migraci, zašel prezident ještě dál. Na oficiální návštěvu Bílého domu pozval autoritářského salvadorského prezidenta Nayiba Bukeleho, který s chladným odstupem odmítl Garcíu propustit. Trump na to reagoval slovy, která mnohé zaskočila: přiznal, že i z pozice prezidenta je ve věci jeho osudu „bezmocný“. Tím jen podtrhl hloubku morální rezignace své politiky.

Pokud byl Garcia skutečně deportován pouze na základě domněnek či neprokázaných obvinění, mohlo dojít k přímému porušení jeho ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces – tedy práva být vyslechnut, mít právního zástupce a být obeznámen s důkazy, které proti němu byly vzneseny. V takovém případě se nejedná jen o selhání systému, ale o akt arbitrární moci, který je právně i eticky hluboce problematický.

Situace došla tak daleko, že federální soudkyně Paula Xinisová přímo obvinila Trumpovu administrativu z vědomých průtahů při plnění rozhodnutí Nejvyššího soudu, jenž již dříve nařídil Bílému domu podniknout kroky k propuštění Garcíi. „Do dnešního dne nebylo učiněno nic. Nic,“ zdůraznila soudkyně. 

Jako z dystopického seriálu

Kdo viděl seriálový biják HBO Příběh služebnice, může v Trumpově Americe vnímat znepokojivé paralely. Série, která zobrazuje dystopický režim Gileádu, v němž stát ovládá těla, pohyb i identitu lidí pod záminkou „bezpečnosti“ a „řádu“, se v některých momentech až znepokojivě blíží reálným událostem z USA.

Agenti Imigrační a celní správy (ICE) pod vedením Trumpovy administrativy zadržují lidi zamaskovaní přímo na ulici – mnohdy bez identifikace. V několika případech byli zahraniční studenti zadrženi federálními agenty v civilu na akademické půdě nebo v okolí svých domovů. Informovala o tom například stanice CNN.

Tyto praktiky působí jako scéna vytržená ze seriálové dystopie – kde stát rozhoduje, kdo má právo zůstat, a kdo bude „odklizen“ bez procesu a bez hlasu. Zbývá pak jen otázka: když se dystopická fikce tak bolestivě přibližuje realitě, kde je hranice mezi ochranou národní bezpečnosti a demontáží základních lidských práv?

Tuto strategii anonymizace státní síly vysvětlil bývalý zvláštní agent Jerry Robinett. „Praxe se zřejmě změnila kvůli obavám, že se agenti stanou terčem útoků jako vedlejší produkt politiky Trumpovy administrativy, a to v situaci, kdy běžný člověk může pomocí technologií odhalit osobní údaje policisty,“ řekl pro CNN.

Jenže v takové změně praxe se skrývá větší problém. Analytik CNN John Miller připomněl, že agenti ICE a ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS) často vystupují v civilu, i když jsou údajně oprávněni k zákroku. „Vyvolává to otázku, zda jsou to legitimní agenti orgánů činných v trestním řízení, kteří provádějí řádné zatýkání podle zákona, proč skrývají svou totožnost?“ pochybuje Miller.

Znepokojující kontrast v Trumpově imigrační politice odhaluje další vrstvu pokrytectví. Zatímco jeho administrativa nařídila zákaz nošení masek na univerzitních kampusech – často s odkazem na „veřejnou bezpečnost“ – stejná vláda současně umožňuje federálním agentům, aby operovali zamaskovaní, v civilu a bez jasného označení. 

Právě v tomto paradoxu se podle kritiků láme morální legitimita státu. „Bylo by to zábavné, kdyby to nebylo tak nebezpečné a pokrytecké. Studenti, se kterými mluvím, se dívají z okna a přemýšlejí, jestli je každé auto se zatemněnými skly plné agentů ICE, kteří je přijedou unést a odstranit,“ vylíčil Eric Lee, člen Americké asociace imigračních právníků.

Bez respektu k rozsudkům

Traumatickým střetem s realitou americké imigrační politiky prošla studentka Tuftsovy univerzity ve státě Massachusetts, Rumeysa Ozturková. Její případ vzbudil mezinárodní pozornost nejen kvůli samotnému zásahu, ale i kvůli způsobu, jakým byl mediálně a politicky rámován. „Všichni bychom měli být zděšeni způsobem, jakým DHS odvedlo Rumeysu za bílého dne,“ zdůraznila právnička studentky Mahsa Khanbabaiová podle listu Washington Post.

Podle mluvčí amerického ministerstva vnitřní bezpečnosti Tricie McLaughlinové se Ozturková „zapojila do aktivit na podporu Hamásu, zahraniční teroristické organizace, která si libuje v zabíjení Američanů“. Přestože šlo o studentku legálně pobývající v USA, úřady jí zrušily vízum – a McLaughlinová k tomu připojila výmluvné varování: „Vízum je výsada, nikoliv právo.“

Podle informací stanice BBC se Ozturková účastnila propalestinských protestů – činnost, která spadá pod svobodu projevu garantovanou první dodatkem americké ústavy. Po jejím zatčení imigračními úřady 25. března v Somerville, Massachusetts, byla převezena do detenčního centra v Louisianě, přestože soudní příkaz nařizoval její setrvání v Massachusetts.

Její právníci tvrdí, že její zadržení porušuje ústavní práva, včetně svobody projevu a práva na spravedlivý proces. Federální soudce ve Vermontu nyní zvažuje, zda má pravomoc rozhodovat o jejím případu, a zatím nerozhodl o jejím propuštění na kauci. Mezitím se proti jejímu zadržení postavily desítky židovských organizací, univerzitní představitelé a lidskoprávní skupiny, které upozorňují na nedostatek důkazů a možné porušení základních práv. Informovala o tom agentura Axios.