Moskva usilovně pracuje na novodobém Holodomoru. Human Rights Watch se obává zimy na Ukrajině

Situace na Ukrajině je s příchozí zimou nebezpečná. Vojáci obou stran kromě nepřítele čelí třeskutému mrazu. V Kyjevě podle meteorologického serveru Weather.com sice v dalších dnech teploty překročí až 9 stupňů, následovat má ale propad na -4 stupně. K tomu se připojí sněžení.

Například ruská armáda nyní nemůže ani využívat íránské drony. Podle ukrajinského důstojníka Jevgenije Silkina jsou vyrobené z plastů a jiných materiálů, které nemohou čelit mrazu, jak vysvětlil armádní funkcionář pro zpravodajský server Insider.

HRW: Život bude pro civilisty neudržitelný

Velení amerických vzdušných sil připojilo upozornění, co zima znamená pro jídlo. Podle něj je klíčové držet si ruce v čistotě a jídlo připravovat teplé. Také doporučuje nevyužívat stále stejné kuchyňské náčiní.

Na frontě se to zdá být nereálné. Vojáci nemívají přístup k teplé vodě a jejich životní podmínky nejsou komfortní, což je z hlediska probíhající války logické. Nicméně ruské útoky na energetickou infrastrukturu dostávají do takovýchto situací i obyčejné Ukrajince. Sdělila to humanitární organizace Human Rights Watch (HRW) ve své nejnovější zprávě

HRW připomnělo situaci několika milionů ukrajinských civilistů, kteří nemají přístup k elektřině, vodě ani teplu. „Opakovanými útoky na kritickou energetickou infrastrukturu Rusové vědomě šíří nespravedlivý teror napříč obyvateli a jejich život se stává neudržitelným.“

Podle organizace přicházející zima ohrozí mnoho životů. Člen ruské Státní dumy Boris Černyšov dokonce uvedl, že by strůjci ukrajinského režimu měli „mrznout a hnít“. Ve svém plamenném projevu v ruské televizi pobídl Ukrajince, aby vyšli do ulic a svrhli nacistický režim prezidenta Zelenského. „Váleční zločinci střílejí naše vojáky,“ konstatoval poslanec.

Po 80 letech hrozí opakování tragédie

Není to poprvé, co kvůli činům Kremlu trpí prakticky celý ukrajinský národ. Před nedávnem si nejen Ukrajinci připomněli počátek Holodomoru z roku 1932. Během let 1932–1933 zemřelo několik milionů lidí hladem. 

Dodnes není jasné, jestli šlo o genocidu řízenou z Moskvy nebo zkrátka neschopnost nejvyššího sovětského vedení, které nezvládalo správu tak obrovské země. Indicie nahrávají oběma možnostem. Například vědci z Minnesotské univerzity ji popsali jako metodicky naplánovanou za účelem zbavení si lidí konzumujících jídlo.

Bez klíčových dodávek energií bylo podle zpravodajského serveru CNN 18. listopadu až 10 milionů lidí. Nejvíce lidem chyběla elektřina v Kyjevské, Oděské, Sumské a Vinnytské oblasti. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že se technici snaží vše dát do pořádku. „Ale přes plánované opravy poškozené infrastruktury stále dochází k jejímu poškozování,“ upozornil.

OSN investuje obrovské prostředky

Na základě informací OSN je bez elektrické energie v tuto chvíli 40 procent Kyjevského regionu. „V Oděse jsou omezené dodávky vody kvůli nedostatku elektřiny, která udržuje pumpy v chodu. Tepelný systém v Dnipru a Oděse je také zasažen,“ varovala mluvčí OSN Stéphanie Tremblayová.

Dodala, že OSN na Ukrajinu distribuovala přes 400 generátorů. „Dodáváme také teplé oblečení, topná zařízení a domácí opravy pro více než 630 tisíc lidí.“ Do Chersonské oblasti zase dorazilo deset nákladních vozidel naplněných kritickými zásobami. Konkrétně jde o lékárničky pro 20 tisíc pacientů na tři měsíce a hygienické soupravy pro 6 tisíc lidí.

Dalších 1 500 rodin dostane kriticky potřebné věci do domácnosti. Mezi nimi nechybí například deky nebo matrace. „Světový potravinový program (WFP) již také pomohl více než 2,8 milionu lidem s jídlem a finanční podporou. Operace WFP v zemi dodaly až 137 tisíc metrů krychlových jídla,“ vypočítala Tremblayová.  

Mluvčí OSN navíc vysvětlila, že v největším ohrožení jsou právě civilisté poblíž frontové linie. „Nemají přístup k teplu, vodě a základním službám,“ vysvětlila.

Související

Více souvisejících

Ukrajina válka na Ukrajině Rusko Human Rights Watch OSN hladomor Energetika

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

včera

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

včera

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

včera

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

včera

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

včera

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

včera

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

včera

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

včera

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

včera

Andrej Babiš

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

včera

Počasí: Jarní teploty budou pokračovat i příští víkend

Českou republiku čeká příští víkend převážně jasná až polojasná obloha.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy