Moskva usilovně pracuje na novodobém Holodomoru. Human Rights Watch se obává zimy na Ukrajině

Situace na Ukrajině je s příchozí zimou nebezpečná. Vojáci obou stran kromě nepřítele čelí třeskutému mrazu. V Kyjevě podle meteorologického serveru Weather.com sice v dalších dnech teploty překročí až 9 stupňů, následovat má ale propad na -4 stupně. K tomu se připojí sněžení.

Například ruská armáda nyní nemůže ani využívat íránské drony. Podle ukrajinského důstojníka Jevgenije Silkina jsou vyrobené z plastů a jiných materiálů, které nemohou čelit mrazu, jak vysvětlil armádní funkcionář pro zpravodajský server Insider.

HRW: Život bude pro civilisty neudržitelný

Velení amerických vzdušných sil připojilo upozornění, co zima znamená pro jídlo. Podle něj je klíčové držet si ruce v čistotě a jídlo připravovat teplé. Také doporučuje nevyužívat stále stejné kuchyňské náčiní.

Na frontě se to zdá být nereálné. Vojáci nemívají přístup k teplé vodě a jejich životní podmínky nejsou komfortní, což je z hlediska probíhající války logické. Nicméně ruské útoky na energetickou infrastrukturu dostávají do takovýchto situací i obyčejné Ukrajince. Sdělila to humanitární organizace Human Rights Watch (HRW) ve své nejnovější zprávě

HRW připomnělo situaci několika milionů ukrajinských civilistů, kteří nemají přístup k elektřině, vodě ani teplu. „Opakovanými útoky na kritickou energetickou infrastrukturu Rusové vědomě šíří nespravedlivý teror napříč obyvateli a jejich život se stává neudržitelným.“

Podle organizace přicházející zima ohrozí mnoho životů. Člen ruské Státní dumy Boris Černyšov dokonce uvedl, že by strůjci ukrajinského režimu měli „mrznout a hnít“. Ve svém plamenném projevu v ruské televizi pobídl Ukrajince, aby vyšli do ulic a svrhli nacistický režim prezidenta Zelenského. „Váleční zločinci střílejí naše vojáky,“ konstatoval poslanec.

Po 80 letech hrozí opakování tragédie

Není to poprvé, co kvůli činům Kremlu trpí prakticky celý ukrajinský národ. Před nedávnem si nejen Ukrajinci připomněli počátek Holodomoru z roku 1932. Během let 1932–1933 zemřelo několik milionů lidí hladem. 

Dodnes není jasné, jestli šlo o genocidu řízenou z Moskvy nebo zkrátka neschopnost nejvyššího sovětského vedení, které nezvládalo správu tak obrovské země. Indicie nahrávají oběma možnostem. Například vědci z Minnesotské univerzity ji popsali jako metodicky naplánovanou za účelem zbavení si lidí konzumujících jídlo.

Bez klíčových dodávek energií bylo podle zpravodajského serveru CNN 18. listopadu až 10 milionů lidí. Nejvíce lidem chyběla elektřina v Kyjevské, Oděské, Sumské a Vinnytské oblasti. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že se technici snaží vše dát do pořádku. „Ale přes plánované opravy poškozené infrastruktury stále dochází k jejímu poškozování,“ upozornil.

OSN investuje obrovské prostředky

Na základě informací OSN je bez elektrické energie v tuto chvíli 40 procent Kyjevského regionu. „V Oděse jsou omezené dodávky vody kvůli nedostatku elektřiny, která udržuje pumpy v chodu. Tepelný systém v Dnipru a Oděse je také zasažen,“ varovala mluvčí OSN Stéphanie Tremblayová.

Dodala, že OSN na Ukrajinu distribuovala přes 400 generátorů. „Dodáváme také teplé oblečení, topná zařízení a domácí opravy pro více než 630 tisíc lidí.“ Do Chersonské oblasti zase dorazilo deset nákladních vozidel naplněných kritickými zásobami. Konkrétně jde o lékárničky pro 20 tisíc pacientů na tři měsíce a hygienické soupravy pro 6 tisíc lidí.

Dalších 1 500 rodin dostane kriticky potřebné věci do domácnosti. Mezi nimi nechybí například deky nebo matrace. „Světový potravinový program (WFP) již také pomohl více než 2,8 milionu lidem s jídlem a finanční podporou. Operace WFP v zemi dodaly až 137 tisíc metrů krychlových jídla,“ vypočítala Tremblayová.  

Mluvčí OSN navíc vysvětlila, že v největším ohrožení jsou právě civilisté poblíž frontové linie. „Nemají přístup k teplu, vodě a základním službám,“ vysvětlila.

Související

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ukrajina v noci čelila dalšímu masivnímu ruskému útoku

V noci na čtvrtek hlásilo ukrajinské letectvo přelety dronů typu Šáhid, které útočily na civilní infrastrukturu na Ukrajině. Kvůli této hrozbě byl v mnoha oblastech, včetně Kyjeva a Kyjevské oblasti, vyhlášen poplach. I ve čtvrtek ráno trvala mimořádná situace v Sumské, Poltavské a Charkovské oblasti.

Více souvisejících

Ukrajina válka na Ukrajině Rusko Human Rights Watch OSN hladomor Energetika

Aktuálně se děje

před 23 minutami

před 51 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Varování meteorologů

Počasí: Meteorologové rozšířili výstrahu o nové varování

Ve čtvrtek meteorologové rozšířili výstrahu před extrémními dešti a rizikem povodní o nové varování před silným větrem. Ten se očekává od pátečního večera do nedělního poledne na celém území kromě Plzeňského kraje. Dále se rozšířila územní platnost stávajících výstrah.

před 3 hodinami

Dagmar Honsová

Prudké změny počasí? Klimatická změna už hraje svou roli, varuje Honsová

Po tropických vedrech přišly prudké změny počasí s hrozbou povodní, teploty klesají k deseti stupňům. Meteoroložka Dagmar Honsová pro EuroZprávy.cz vysvětlila, že za tím stojí změny tlakových útvarů a chladný vzduch ze severozápadu. Klimatické změny zvyšují energii v atmosféře, což vede k častějším extrémním jevům.

před 3 hodinami

České Dráhy

Hrozící povodně v Česku: České dráhy aktivují pohotovostní službu

V reakci na varování českých meteorologů o extrémních srážkách, které by mohly zasáhnout v následujících čtyřech dnech, může dojít k problémům i v železniční dopravě. České dráhy (ČD) na základě této výstrahy aktivují pohotovostní službu, aby zmírnily dopady komplikací. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Rusko, Kreml

Když budeme v ohrožení, spojíme se s Čínou, varuje Rusko

Rusko a Čína podle mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Mariji Zacharovové nemají své partnerství zaměřené proti jiným zemím. Uvedla však, že obě mocnosti jsou připraveny „spojit svůj potenciál“, pokud budou čelit hrozbě ze strany Spojených států.

před 5 hodinami

Sídlo BIS

BIS ve výroční zprávě poukázala na největší hrozby pro Česko

Podle výroční zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) bylo Rusko v roce 2023, stejně jako v předchozích letech, největší hrozbou pro bezpečnost České republiky. BIS se zaměřovala především na aktivity Ruska, kybernetické hrozby a rizika spojená s novými technologiemi. Zpráva rovněž upozornila na nedostatky ve státní připravenosti a hrozby ze strany Číny.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ukrajina v noci čelila dalšímu masivnímu ruskému útoku

V noci na čtvrtek hlásilo ukrajinské letectvo přelety dronů typu Šáhid, které útočily na civilní infrastrukturu na Ukrajině. Kvůli této hrozbě byl v mnoha oblastech, včetně Kyjeva a Kyjevské oblasti, vyhlášen poplach. I ve čtvrtek ráno trvala mimořádná situace v Sumské, Poltavské a Charkovské oblasti.

před 8 hodinami

Ilustrační fotografie.

Výhled počasí do začátku října: Situace se má po víkendu uklidnit

Počasí v Česku je v první polovině září opravdu nevyzpytatelné. Devátý kalendářní měsíc začal vlnou veder, nyní nás ale meteorologové připravují na období velmi vydatných dešťů. Spadnout mají vyšší desítky či dokonce stovky milimetrů srážek. V dlouhodobém výhledu pak naznačili, jak bude až do začátku října. 

před 8 hodinami

včera

Vlastimil Válek (TOP 09)

Vláda rozhodla o budoucnosti lékařských pohotovostí. Změní se zřizovatel

Povinnost zajistit občanům základní síť lékařských pohotovostních služeb má přejít z krajských úřadů na zdravotní pojišťovny. Návrh příslušné novely zákona o zdravotních službách ve středu schválila vláda. Schválila rovněž návrh novely zákona o sociálních službách, kterým se má přesunout agenda související s vyplácením nepojistných sociálních dávek podmíněných dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a s vydáváním průkazů osoby se zdravotním postižením z pracovišť Úřadu práce ČR pod Českou správu sociálních zabezpečení.

včera

včera

Francii se hackeři mstí za zatčení šéfa Telegramu. Stopy míří k Rusům či islamistům

Hackerské skupiny v souvislosti se zatčením majitele sociální sítě Telegram Pavla Durova zaútočily na více než padesát cílů ve Francii. Podle kyberbezpečnostní společnosti Check Point Software Technologies hackerské skupiny útočí v rámci kampaní, které jsou na sociálních sítích šířený pomocí hashtagů #FreeDurov a #OpDurov. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy