Moskva usilovně pracuje na novodobém Holodomoru. Human Rights Watch se obává zimy na Ukrajině

Situace na Ukrajině je s příchozí zimou nebezpečná. Vojáci obou stran kromě nepřítele čelí třeskutému mrazu. V Kyjevě podle meteorologického serveru Weather.com sice v dalších dnech teploty překročí až 9 stupňů, následovat má ale propad na -4 stupně. K tomu se připojí sněžení.

Například ruská armáda nyní nemůže ani využívat íránské drony. Podle ukrajinského důstojníka Jevgenije Silkina jsou vyrobené z plastů a jiných materiálů, které nemohou čelit mrazu, jak vysvětlil armádní funkcionář pro zpravodajský server Insider.

HRW: Život bude pro civilisty neudržitelný

Velení amerických vzdušných sil připojilo upozornění, co zima znamená pro jídlo. Podle něj je klíčové držet si ruce v čistotě a jídlo připravovat teplé. Také doporučuje nevyužívat stále stejné kuchyňské náčiní.

Na frontě se to zdá být nereálné. Vojáci nemívají přístup k teplé vodě a jejich životní podmínky nejsou komfortní, což je z hlediska probíhající války logické. Nicméně ruské útoky na energetickou infrastrukturu dostávají do takovýchto situací i obyčejné Ukrajince. Sdělila to humanitární organizace Human Rights Watch (HRW) ve své nejnovější zprávě

HRW připomnělo situaci několika milionů ukrajinských civilistů, kteří nemají přístup k elektřině, vodě ani teplu. „Opakovanými útoky na kritickou energetickou infrastrukturu Rusové vědomě šíří nespravedlivý teror napříč obyvateli a jejich život se stává neudržitelným.“

Podle organizace přicházející zima ohrozí mnoho životů. Člen ruské Státní dumy Boris Černyšov dokonce uvedl, že by strůjci ukrajinského režimu měli „mrznout a hnít“. Ve svém plamenném projevu v ruské televizi pobídl Ukrajince, aby vyšli do ulic a svrhli nacistický režim prezidenta Zelenského. „Váleční zločinci střílejí naše vojáky,“ konstatoval poslanec.

Po 80 letech hrozí opakování tragédie

Není to poprvé, co kvůli činům Kremlu trpí prakticky celý ukrajinský národ. Před nedávnem si nejen Ukrajinci připomněli počátek Holodomoru z roku 1932. Během let 1932–1933 zemřelo několik milionů lidí hladem. 

Dodnes není jasné, jestli šlo o genocidu řízenou z Moskvy nebo zkrátka neschopnost nejvyššího sovětského vedení, které nezvládalo správu tak obrovské země. Indicie nahrávají oběma možnostem. Například vědci z Minnesotské univerzity ji popsali jako metodicky naplánovanou za účelem zbavení si lidí konzumujících jídlo.

Bez klíčových dodávek energií bylo podle zpravodajského serveru CNN 18. listopadu až 10 milionů lidí. Nejvíce lidem chyběla elektřina v Kyjevské, Oděské, Sumské a Vinnytské oblasti. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že se technici snaží vše dát do pořádku. „Ale přes plánované opravy poškozené infrastruktury stále dochází k jejímu poškozování,“ upozornil.

OSN investuje obrovské prostředky

Na základě informací OSN je bez elektrické energie v tuto chvíli 40 procent Kyjevského regionu. „V Oděse jsou omezené dodávky vody kvůli nedostatku elektřiny, která udržuje pumpy v chodu. Tepelný systém v Dnipru a Oděse je také zasažen,“ varovala mluvčí OSN Stéphanie Tremblayová.

Dodala, že OSN na Ukrajinu distribuovala přes 400 generátorů. „Dodáváme také teplé oblečení, topná zařízení a domácí opravy pro více než 630 tisíc lidí.“ Do Chersonské oblasti zase dorazilo deset nákladních vozidel naplněných kritickými zásobami. Konkrétně jde o lékárničky pro 20 tisíc pacientů na tři měsíce a hygienické soupravy pro 6 tisíc lidí.

Dalších 1 500 rodin dostane kriticky potřebné věci do domácnosti. Mezi nimi nechybí například deky nebo matrace. „Světový potravinový program (WFP) již také pomohl více než 2,8 milionu lidem s jídlem a finanční podporou. Operace WFP v zemi dodaly až 137 tisíc metrů krychlových jídla,“ vypočítala Tremblayová.  

Mluvčí OSN navíc vysvětlila, že v největším ohrožení jsou právě civilisté poblíž frontové linie. „Nemají přístup k teplu, vodě a základním službám,“ vysvětlila.

Související

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Proč čelí Ukrajina nejtvrdším útokům od začátku války. Není to jen odplata, Rusko posílá vzkaz

Ukrajina se v posledních týdnech stala terčem jedné z nejintenzivnějších vln ruských vzdušných útoků od vypuknutí války. Série úderů, při nichž Moskva opakovaně využívá bezpilotní letouny, není jen odplatou za ukrajinský útok na ruské bombardéry. Podle analytiků má zastrašit civilní obyvatelstvo a na pozadí jednání o míru vytvořit dojem, že Kreml drží vývoj konfliktu pevně v rukou.
Polská armáda, ilustrační fotografie

Největší noční útok války: Rusko zasáhlo západní Ukrajinu, Polsko vyslalo do vzduchu stíhačky

Ruská armáda v noci na dnešek provedla rozsáhlý vzdušný útok na Ukrajinu, který podle ukrajinského letectva představuje dosud největší noční bombardování od začátku války v únoru 2022. Terčem útoků se staly především centrální a západní části Ukrajiny, tedy regiony, které byly dosud relativně ušetřeny pravidelných útoků. Tato eskalace vyvolala vážné obavy i v sousedních zemích — Polsko a další spojenci NATO v reakci na situaci okamžitě aktivovali své vzdušné síly.

Více souvisejících

Ukrajina válka na Ukrajině Rusko Human Rights Watch OSN hladomor Energetika

Aktuálně se děje

před 20 minutami

před 47 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Jordánsko uzavřelo vzdušný prostor, letadla se vyhýbají i Íránu

Nedělejte si z nás bojiště, vzkazuje Jordánsko po sestřelení raket a dronů. Uzavřelo vzdušný prostor

Napětí na Blízkém východě prudce eskaluje poté, co Izrael v pátek ráno provedl bezprecedentní vojenské útoky na íránské území, zaměřené především na jaderné a vojenské cíle. Následná reakce Íránu přišla téměř okamžitě — vypuštěním raket a dronů, z nichž některé přeletěly přes sousední Jordánsko. Právě tato  země se tak ocitla v přímém ohrožení a rozhodla se okamžitě jednat.

před 5 hodinami

OSN

Útok na Írán se okamžitě promítl do cen ropy. Teherán chce svolat RB OSN

Teherán oficiálně požádal o svolání krizového jednání Rady bezpečnosti OSN. Íránská mise při Organizaci spojených národů v noci na pátek potvrdila, že cílem je projednat bezprecedentní izraelské letecké údery, které v posledních dnech zasáhly desítky cílů po celé zemi. Zatímco Izrael avizuje, že operace bude pokračovat i v příštích dnech, Teherán opakuje, že na útok odpoví „vhodnou a tvrdou“ odvetou. 

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Fereydoun Abbasi

Náčelník generálního štábu, šéf Revolučních gard i elitní vědci. Kdo jsou Íránci zabití při útoku Izraele?

Bezprecedentní izraelský útok na Írán v noci na pátek má nejen vojenský, ale i zásadní vědecký dopad. Podle íránské státem spojené tiskové agentury Tasním při náletech zahynulo šest předních íránských jaderných vědců. Mezi oběťmi jsou Fereydoun Abbasi, bývalý šéf Íránské organizace pro atomovou energii, a Mohammad Mehdi Tehranchi, renomovaný fyzik a rektor Islámské Azad univerzity.

před 7 hodinami

Izrael v noci zaútočil na Írán

Mimořádná zpráva Izrael zaútočil na Írán, zabil vysoké armádní představitele

V noci na pátek došlo k bezprecedentnímu vývoji v napjaté situaci na Blízkém východě. Izrael podnikl rozsáhlý vojenský útok na Írán, který podle izraelských představitelů zasáhl desítky cílů napříč celou zemí. Hlavním terčem se staly klíčové části íránského jaderného programu, dlouhodosahové raketové kapacity a elitní velení ozbrojených sil. Jde o největší izraelskou vojenskou operaci vůči Íránu v historii.

před 9 hodinami

Aktualizováno před 14 hodinami

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

Zázrak. Indové informují o přeživším cestujícím z letounu Air India

Čtvrteční nehodu letadla Air India na lince do Londýna podle dřívějších informací nepřežil nikdo z cestujících. V posledních desítkách minut se však objevila informace o údajném přeživším. Brit se nachází v nemocnici, ale je při vědomí. Dokonce poskytl krátké vyjádření. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy