Situace na Ukrajině je s příchozí zimou nebezpečná. Vojáci obou stran kromě nepřítele čelí třeskutému mrazu. V Kyjevě podle meteorologického serveru Weather.com sice v dalších dnech teploty překročí až 9 stupňů, následovat má ale propad na -4 stupně. K tomu se připojí sněžení.
Například ruská armáda nyní nemůže ani využívat íránské drony. Podle ukrajinského důstojníka Jevgenije Silkina jsou vyrobené z plastů a jiných materiálů, které nemohou čelit mrazu, jak vysvětlil armádní funkcionář pro zpravodajský server Insider.
HRW: Život bude pro civilisty neudržitelný
Velení amerických vzdušných sil připojilo upozornění, co zima znamená pro jídlo. Podle něj je klíčové držet si ruce v čistotě a jídlo připravovat teplé. Také doporučuje nevyužívat stále stejné kuchyňské náčiní.
Na frontě se to zdá být nereálné. Vojáci nemívají přístup k teplé vodě a jejich životní podmínky nejsou komfortní, což je z hlediska probíhající války logické. Nicméně ruské útoky na energetickou infrastrukturu dostávají do takovýchto situací i obyčejné Ukrajince. Sdělila to humanitární organizace Human Rights Watch (HRW) ve své nejnovější zprávě.
HRW připomnělo situaci několika milionů ukrajinských civilistů, kteří nemají přístup k elektřině, vodě ani teplu. „Opakovanými útoky na kritickou energetickou infrastrukturu Rusové vědomě šíří nespravedlivý teror napříč obyvateli a jejich život se stává neudržitelným.“
Podle organizace přicházející zima ohrozí mnoho životů. Člen ruské Státní dumy Boris Černyšov dokonce uvedl, že by strůjci ukrajinského režimu měli „mrznout a hnít“. Ve svém plamenném projevu v ruské televizi pobídl Ukrajince, aby vyšli do ulic a svrhli nacistický režim prezidenta Zelenského. „Váleční zločinci střílejí naše vojáky,“ konstatoval poslanec.
Po 80 letech hrozí opakování tragédie
Není to poprvé, co kvůli činům Kremlu trpí prakticky celý ukrajinský národ. Před nedávnem si nejen Ukrajinci připomněli počátek Holodomoru z roku 1932. Během let 1932–1933 zemřelo několik milionů lidí hladem.
Dodnes není jasné, jestli šlo o genocidu řízenou z Moskvy nebo zkrátka neschopnost nejvyššího sovětského vedení, které nezvládalo správu tak obrovské země. Indicie nahrávají oběma možnostem. Například vědci z Minnesotské univerzity ji popsali jako metodicky naplánovanou za účelem zbavení si lidí konzumujících jídlo.
Bez klíčových dodávek energií bylo podle zpravodajského serveru CNN 18. listopadu až 10 milionů lidí. Nejvíce lidem chyběla elektřina v Kyjevské, Oděské, Sumské a Vinnytské oblasti. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že se technici snaží vše dát do pořádku. „Ale přes plánované opravy poškozené infrastruktury stále dochází k jejímu poškozování,“ upozornil.
OSN investuje obrovské prostředky
Na základě informací OSN je bez elektrické energie v tuto chvíli 40 procent Kyjevského regionu. „V Oděse jsou omezené dodávky vody kvůli nedostatku elektřiny, která udržuje pumpy v chodu. Tepelný systém v Dnipru a Oděse je také zasažen,“ varovala mluvčí OSN Stéphanie Tremblayová.
Dodala, že OSN na Ukrajinu distribuovala přes 400 generátorů. „Dodáváme také teplé oblečení, topná zařízení a domácí opravy pro více než 630 tisíc lidí.“ Do Chersonské oblasti zase dorazilo deset nákladních vozidel naplněných kritickými zásobami. Konkrétně jde o lékárničky pro 20 tisíc pacientů na tři měsíce a hygienické soupravy pro 6 tisíc lidí.
Dalších 1 500 rodin dostane kriticky potřebné věci do domácnosti. Mezi nimi nechybí například deky nebo matrace. „Světový potravinový program (WFP) již také pomohl více než 2,8 milionu lidem s jídlem a finanční podporou. Operace WFP v zemi dodaly až 137 tisíc metrů krychlových jídla,“ vypočítala Tremblayová.
Mluvčí OSN navíc vysvětlila, že v největším ohrožení jsou právě civilisté poblíž frontové linie. „Nemají přístup k teplu, vodě a základním službám,“ vysvětlila.
Související
Zelenskyj pod tíhou protestů odvolal Syrského. Fedorov se do funkce nevrátí
Nespokojenost na Ukrajině narůstá. Lidé hrozí neomezenými protesty, žádají výměnu Syrského za Fedorova
Ukrajina , válka na Ukrajině , Rusko , Human Rights Watch , OSN , hladomor , Energetika
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí o víkendu: Sobota vyzývá k výletům, v neděli se obloha pokazí
včera
Rusko přitvrzuje. Kreml zpřísnil své územní požadavky, Putin je ochoten jednat až po ovládnutí Doněcké oblasti
včera
Lavrov se po téměř roce sejde s Rubiem. Chce, aby mu vysvětlil Trumpovy výroky o míru
včera
Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami
včera
Pavel poprvé vetoval Babišově vládě zákon. Sněmovně vrátil spornou novelu rozpočtových zákonů
včera
Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu
včera
Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory
včera
Po zásahu na pražském magistrátu policie obvinila šest lidí a dvě firmy
včera
Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou
včera
„Nikdo nás nezachrání před bombami ani režimem.“ Jak se žije lidem v Íránu pod každodenními nálety?
včera
Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let
včera
Zelenskyj pod tíhou protestů odvolal Syrského. Fedorov se do funkce nevrátí
včera
Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší
21. července 2026 22:02
WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí
21. července 2026 20:49
Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce
21. července 2026 19:37
Nový žebříček: Nejsilnější pas světa má asijský stát. USA se rapidně propadly, lépe je na tom i Česko
21. července 2026 18:24
Nespokojenost na Ukrajině narůstá. Lidé hrozí neomezenými protesty, žádají výměnu Syrského za Fedorova
21. července 2026 17:01
Kanada hasí požáry i nový skandál. Domorodé kmeny údajně nikdo nevaroval, evakuovat se musely samy
21. července 2026 15:52
Na pražském magistrátu zasahuje policie, údajně měla několik osob zadržet
21. července 2026 14:40
Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování
Jmenování Eda Milibanda novým britským ministrem zahraničí vyvolalo ostrou reakci ve Bílém domě. Nově nastoupený ministerský předseda Andy Burnham provedl při svém příchodu do úřadu změny ve vládě, v rámci nichž nahradil spojence svého předchůdce Keira Starmera a do jedné z nejvýznamnějších funkcí posadil právě bývalého lídra Labouristické strany a zastánce ochrany klimatu a čistých nulových emisí.
Zdroj: Libor Novák