Moskva usilovně pracuje na novodobém Holodomoru. Human Rights Watch se obává zimy na Ukrajině

Situace na Ukrajině je s příchozí zimou nebezpečná. Vojáci obou stran kromě nepřítele čelí třeskutému mrazu. V Kyjevě podle meteorologického serveru Weather.com sice v dalších dnech teploty překročí až 9 stupňů, následovat má ale propad na -4 stupně. K tomu se připojí sněžení.

Například ruská armáda nyní nemůže ani využívat íránské drony. Podle ukrajinského důstojníka Jevgenije Silkina jsou vyrobené z plastů a jiných materiálů, které nemohou čelit mrazu, jak vysvětlil armádní funkcionář pro zpravodajský server Insider.

HRW: Život bude pro civilisty neudržitelný

Velení amerických vzdušných sil připojilo upozornění, co zima znamená pro jídlo. Podle něj je klíčové držet si ruce v čistotě a jídlo připravovat teplé. Také doporučuje nevyužívat stále stejné kuchyňské náčiní.

Na frontě se to zdá být nereálné. Vojáci nemívají přístup k teplé vodě a jejich životní podmínky nejsou komfortní, což je z hlediska probíhající války logické. Nicméně ruské útoky na energetickou infrastrukturu dostávají do takovýchto situací i obyčejné Ukrajince. Sdělila to humanitární organizace Human Rights Watch (HRW) ve své nejnovější zprávě

HRW připomnělo situaci několika milionů ukrajinských civilistů, kteří nemají přístup k elektřině, vodě ani teplu. „Opakovanými útoky na kritickou energetickou infrastrukturu Rusové vědomě šíří nespravedlivý teror napříč obyvateli a jejich život se stává neudržitelným.“

Podle organizace přicházející zima ohrozí mnoho životů. Člen ruské Státní dumy Boris Černyšov dokonce uvedl, že by strůjci ukrajinského režimu měli „mrznout a hnít“. Ve svém plamenném projevu v ruské televizi pobídl Ukrajince, aby vyšli do ulic a svrhli nacistický režim prezidenta Zelenského. „Váleční zločinci střílejí naše vojáky,“ konstatoval poslanec.

Po 80 letech hrozí opakování tragédie

Není to poprvé, co kvůli činům Kremlu trpí prakticky celý ukrajinský národ. Před nedávnem si nejen Ukrajinci připomněli počátek Holodomoru z roku 1932. Během let 1932–1933 zemřelo několik milionů lidí hladem. 

Dodnes není jasné, jestli šlo o genocidu řízenou z Moskvy nebo zkrátka neschopnost nejvyššího sovětského vedení, které nezvládalo správu tak obrovské země. Indicie nahrávají oběma možnostem. Například vědci z Minnesotské univerzity ji popsali jako metodicky naplánovanou za účelem zbavení si lidí konzumujících jídlo.

Bez klíčových dodávek energií bylo podle zpravodajského serveru CNN 18. listopadu až 10 milionů lidí. Nejvíce lidem chyběla elektřina v Kyjevské, Oděské, Sumské a Vinnytské oblasti. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že se technici snaží vše dát do pořádku. „Ale přes plánované opravy poškozené infrastruktury stále dochází k jejímu poškozování,“ upozornil.

OSN investuje obrovské prostředky

Na základě informací OSN je bez elektrické energie v tuto chvíli 40 procent Kyjevského regionu. „V Oděse jsou omezené dodávky vody kvůli nedostatku elektřiny, která udržuje pumpy v chodu. Tepelný systém v Dnipru a Oděse je také zasažen,“ varovala mluvčí OSN Stéphanie Tremblayová.

Dodala, že OSN na Ukrajinu distribuovala přes 400 generátorů. „Dodáváme také teplé oblečení, topná zařízení a domácí opravy pro více než 630 tisíc lidí.“ Do Chersonské oblasti zase dorazilo deset nákladních vozidel naplněných kritickými zásobami. Konkrétně jde o lékárničky pro 20 tisíc pacientů na tři měsíce a hygienické soupravy pro 6 tisíc lidí.

Dalších 1 500 rodin dostane kriticky potřebné věci do domácnosti. Mezi nimi nechybí například deky nebo matrace. „Světový potravinový program (WFP) již také pomohl více než 2,8 milionu lidem s jídlem a finanční podporou. Operace WFP v zemi dodaly až 137 tisíc metrů krychlových jídla,“ vypočítala Tremblayová.  

Mluvčí OSN navíc vysvětlila, že v největším ohrožení jsou právě civilisté poblíž frontové linie. „Nemají přístup k teplu, vodě a základním službám,“ vysvětlila.

Související

Evropský parlament

Ukrajině dochází čas. O 90miliardové půjčce Kyjevu bude EU hlasovat výrazně dříve

Evropský parlament bude již tuto středu hlasovat o poskytnutí úvěru ve výši 90 miliard eur, který má Ukrajině pomoci s financováním jejího válečného úsilí. Předsedkyně parlamentu Roberta Metsolaová v pondělí oznámila, že zákonodárci rozhodli o posunutí termínu hlasování na dřívější datum. Původně se mělo o finanční pomoci rozhodovat až koncem tohoto měsíce.

Více souvisejících

Ukrajina válka na Ukrajině Rusko Human Rights Watch OSN hladomor Energetika

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA

Dá se říct, že české hokejistky zakončily základní skupinu tak, jak ji začaly, tedy prohrou 1:5 se zámořským soupeřem. Zatímco v úvodu olympijského turnaje v Miláně svěřenkyně trenérky Carly MacLoedové prohrály s Američankami, na závěr skupiny jasně podlehly i Kanaďankám. Nadále se tak tedy ukazuje, že hokejistky USA i Kanady jsou pro Češky zatím jen těžko dosažitelným cílem.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek

Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

včera

Michal Krčmář

Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig

Ani v pořadí druhý biatlonový, byť první individuální závod v rámci olympijských her se nevyvedl z českého pohledu podle představ. Nejlepší z kvarteta reprezentantů byl totiž ve dvacetikilometrovém vytrvalostním závodu Vítězslav Hornig, který během celého jeho průběhu dvakrát chyboval na střelnici a nejen proto se tak umístil na konečném 26. místě. To velezkušenému Michalu Krčmářovi se střelba nepovedla ještě více, neboť v ní chyboval celkem čtyřikrát a obsadil až 38. pozici. Dalšími Čechy, kteří se závodu zúčastnili, byli Mikuláš Karlík (konečné 68. místo) a debutant Petr Hák (81. místo). Zlato z tohoto závodu poněkud nečekaně dosud málo známý Nor Johan-Olav Botn.

včera

včera

Jeffrey Epstein

Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy ​​spisy, aby zakryli jména významných osob

Členové amerického Kongresu, kteří v pondělí získali přístup k nezkráceným spisům ministerstva spravedlnosti týkajícím se Jeffreyho Epsteina, oznámili znepokojivá zjištění. Podle zákonodárců dokumenty obsahují důkazy o tom, že identita nejméně šesti mužů byla před veřejností utajena bez jasného právního opodstatnění. Tato zjištění obnovila obvinění, že Trumpova administrativa záměrně chrání vlivné osobnosti před veřejnou kontrolou.

včera

Donald Trump

MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“

Svět vstoupil do éry „politiky demoliční koule“, kterou vede americký prezident Donald Trump, a dlouhodobý mezinárodní řád postavený po roce 1945 se pod tímto tlakem začíná rozpadat. Vyplývá to z výroční zprávy Munich Security Report 2026, zveřejněné před nadcházející Mnichovskou bezpečnostní konferencí (MSC). Dokument označuje Trumpa za nejmocnější postavu, která vědomě útočí na stávající pravidla a instituce, čímž riskuje zánik desítky let budovaných spojenectví a norem.

včera

Ilustrační foto

Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti

Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.

včera

Emmanuel Macron

Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby začala na světové scéně vystupovat jako skutečná velmoc. V rozhovoru pro skupinu evropských deníků uvedl, že kontinent čelí naléhavému varování v podobě rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států. Podle Macrona nastal čas, aby Evropa v oblasti ekonomiky, obrany i bezpečnosti konečně „dospěla“.

včera

Fakultní nemocnice Olomouc

Policie vyšetřuje možné ublížení na zdraví u stovek pacientů s defibrilátory

Kriminalisté z odboru hospodářské kriminality v Olomouci začali prověřovat mimořádně závažný případ, který se týká Fakultní nemocnice Olomouc. Existuje totiž důvodné podezření, že tamní lékaři z kardiologické kliniky implantovali stovkám pacientů srdeční defibrilátory (ICD), i když k tomu z odborného hlediska nebyl důvod. Podle policie nešlo o ojedinělé případy, ale o dlouhodobý a systematický postup, který trval celou dekádu – od roku 2015 až do února loňského roku.

včera

Evropská unie

Evropská komise chystá bezpečnostní opatření, kterým sníží vliv Číny v Evropě

Evropská komise plánuje v březnu představit nová bezpečnostní opatření, která mají omezit přístup čínských firem k lukrativním veřejným zakázkám v Evropské unii. Podle informací od unijních představitelů hodlá Brusel upravit rozpočtová pravidla tak, aby v budoucnu zvýhodňovala evropské podniky před zahraničními konkurenty. Tato strategie se má týkat nejen současného rozpočtu, ale především dlouhodobého finančního rámce pro období po roce 2028.

včera

Vladimír Putin

Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat

Probíhající mírový proces pod vedením Spojených států, který má ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, se potýká s vážným nedostatkem důvěryhodnosti. Skeptici pochybují o skutečném zájmu Vladimira Putina na trvalém urovnání a kritizují logiku současných jednání. Varují, že pokud západní partneři přiznají Rusku právo veta nad bezpečnostními zárukami pro Kyjev, riskují tím nekonečné prodlužování válečného konfliktu.

včera

Chicago

Jak Trump změnil Ameriku? Většině lidí se do USA nechce, zvažují i zrušení dovolené

V uplynulých dvanácti měsících prošly Spojené státy pod Trumpovou administrativou proměnou, která z nich v očích mnoha cestovatelů učinila nehostinné a nebezpečné místo. Průzkum deníku Independent ukazuje, že 80 % respondentů se hodlá cestám do USA vyhýbat, zatímco pouze 11 % by zemi stále navštívilo. Mezi těmi, kteří již mají dovolenou zarezervovanou, zvažuje každý sedmý její zrušení.

včera

Starmer utnul výzvy k rezignaci. Odstoupit nehodlá

Britský premiér Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého úřadu poté, co lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval k jeho rezignaci. Starmer na pondělním zasedání parlamentní frakce prohlásil, že není připraven odejít a uvrhnout zemi do chaosu, jeho pozice je však po sérii rezignací klíčových spolupracovníků vážně oslabena.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy