Nárůst krajní pravice podle experta nezmění směřování Evropské unie. Leyenová post zřejmě obhájí

Podle něj jde na úrovni národních států vidět již střednědobý odklon od tradičních stran směrem k novým projektům. „Je sice pravda, že voliči mají tendenci ve volbách do EP experimentovat, nicméně strany, které uspěly o víkendu, už mají nějakou minulost a stopu také na národní úrovni,“ doplnil Kaniok.

Ten si také myslí, že současná předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová svůj post obhájí. „EPP vyšla z voleb posílena, von der Leyenová byla vedoucí kandidátkou a neumím si moc představit, že by lidovci vytáhli někoho jiného,“ upřesnil.

Nemyslí si, že nárůst krajní pravice změní směřování EU. „Ty strany jsou velmi rozmanité a bude velkou otázkou, jak moc budou schopny v Evropském parlamentu postupovat kompaktně. Minulost ukazuje, že spíše ne – různost je příliš velká a schopnost jít za rámec protestu malá. Zásadnější by bylo, kdyby tyto strany získaly ještě větší roli v národních státech, protože to by se pak propisovalo do Rady a Evropské rady,“ shrnul Kaniok.

Dodal také, že obsazení top pozic v evropských institucích je věcí velkého vyvažování. Například pozice Vysokého představitele pro Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku bude záviset na tom, kdo bude v čele Komise, Evropské rady, a kdo bude zvolen jako předseda parlamentu. „Jak ukázalo minulé povolební období, tato ‚hra o trůny‘ může být velmi turbulentní, čili v tuto chvíli nemá moc smysl komentovat jednotlivé kandidátky či kandidáty,“ přiblížil. 

Velmi žhavým kandidátem na post šéfa evropské diplomacie je podle dostupných informací estonská premiérka Kaja Kallasová. „Nepřekvapilo by mě, kdyby speciálně u Vysokého představiele byl vybrán nakonec někdo úplně jiný než estonská premiérka. Kdyby přeci jen zvolena byla, v Estonsku by se postupovalo podle ústavních zvyklostí – demise vlády a sestavení nové, velmi reálně na dnešním půdorysu,“ upřesnil Kaniok.