Německá armáda vytváří poprvé od studené války tajný plán obrany země

Policisté, civilní obrana, vědci a představitelé energetického a logistického sektoru budou mít příležitost diskutovat o plánu příští středu v Berlíně, a očekává se, že dokument bude kompletní v březnu.

Generál Bodemann zdůraznil, že německá armáda se připravuje na čtyři typy hrozeb, včetně dezinformačních kampaní, kybernetických útoků na energetická a telekomunikační zařízení, špionáže a sabotáže. Posledním hrozbám by mohly být balistické rakety zaměřené na kritickou infrastrukturu. V reakci na tyto výzvy Německo také zlepšuje svou protivzdušnou obranu.

Plán na obranu bude pravděpodobně výrazně odlišný od dřívějších plánů z doby studené války, kdy byla hranice mezi Německou spolkovou republikou a Německou demokratickou republikou považována za možnou frontovou linii.

Nyní se Německo, podle informací NATO, nachází "v zadní oblasti" potenciálního konfliktu, s úkolem starat se o dopravní trasy pro spojenecké jednotky a zásobovací konvoje. Bundeswehr již zahájil intenzivní cvičení v této oblasti.

Němečtí odborníci považují v příštích pěti až osmi letech za reálnou možnost ruského vojenského útoku na některou ze zemí Severoatlantické aliance. Tuto obavu vyjádřil německý ministr obrany Boris Pistorius v rozhovoru s deníkem Der Tagesspiegel. Podle něj sice bezprostřední vojenský útok Ruska momentálně nehrozí, ale Německo by mělo být připravené.

Pistorius zdůraznil potřebu probuzení společnosti. Dodal, že německá armáda, Bundeswehr, musí být schopna čelit válečnému střetu. Jako preventivní opatření navrhl úpravu branné povinnosti, posílení obranných kapacit, větší efektivitu zbrojního průmyslu a případné otevření armády i pro ty, kteří dosud nemají německý pas.

Pistorius uvedl, že možné zapojení občanů cizí státní příslušnosti do armády není v Evropě neobvyklé a Německo by nebylo první zemí, která by takový krok učinila. V této souvislosti zmínil, že v Německu žijí lidé třeba i ve třetí generaci, kteří však stále nejsou občany země.

Ministr obrany také diskutoval s Der Tagesspiegel o vojenské pomoci Ukrajině, kterou vidí jako nezbytnou, ale s určitými limity. Upozornil na to, že Německo je největším podporovatelem Ukrajiny v rámci evropských států, a naléhal na další evropské země, aby přijaly větší odpovědnost.

Zároveň varoval, že v případě, že by Rusko vyhrálo konflikt a obsadilo Ukrajinu, vzroste hrozba pro území Severoatlantické aliance. Tyto výroky Pistoria přichází po zveřejnění německého rizikového scénáře, který naznačuje možný nárůst napětí mezi NATO a Ruskem do roku 2025.

Podle dokumentu, k němuž získal přístup deník Bild, by ruská mobilizace mohla začít v únoru a scénář končí bezprostřední hrozbou války v létě 2025. Německé ministerstvo obrany odmítlo komentovat tento scénář, ale uvedlo, že zkoumá různé možnosti, včetně těch, které mohou být málo pravděpodobné.

Podle tohoto scénáře by Rusko mohlo začít novou mobilizaci v únoru, což by vedlo k odvedení 200 000 mužů do armády. Následně by, díky váznoucí západní podpoře pro Ukrajinu, dosáhlo významného úspěchu v jarní ofenzivě proti ukrajinským silám.

Moskva by poté pokračovala rozsáhlými kybernetickými útoky v Pobaltí a provokacemi využívajícími ruskou menšinu v pobaltských republikách.

Rusko by v září využilo společné manévry s Běloruskem k rozmístění 50 000 ruských vojáků na západě Ruska a v Bělorusku. Scénář počítá s další eskalací v říjnu, kdy by Rusko přemístilo rakety středního doletu do Kaliningradu mezi Polskem a Litvou. Zároveň by začalo masivní propagandu tvrdící, že země NATO se připravují na invazi.

Německý scénář přikládá zvláštní pozornost suwalskému průsmyku, strategickému úseku země podél polsko-litevské hranice oddělujícímu Bělorusko od ruské enklávy Kaliningradu. Uměle vyvolaný pohraniční konflikt by v prosinci vedl ke sporu s řadou obětí.

Následovala by mimořádná zasedání Rady bezpečnosti OSN a rozmístění vojáků NATO v Polsku a Pobaltí, což by Rusko reagovalo dalším posílením své vojenské přítomnosti v regionu.

V reakci na Den X, což je v dokumentu označení pro odstrašující opatření, by aliance povolala 300 000 vojáků, včetně 30 000 Němců, do Polska a Pobaltí. Scénář končí 30 dní po Dni X, kdy by se proti sobě postavilo přes půl milionu ruských a aliančních vojáků, přičemž není jasné, zda by Rusko ustoupilo nebo by došlo k válečnému střetu.

Tato příprava na možný konflikt není výjimkou, protože i další státy NATO a Švédsko zkoumají různé scénáře. Německý dokument poukázal na potřebu diskutovat o obraně a zdůraznil, že sice válka s Ruskem není pravděpodobná, ale ani nepředstavitelná.