Německo od ruské invaze na Ukrajinu šetří energií, chystá odebrání nadměrných zisků

Dotované ceny elektřiny hodlá vláda financovat mimo jiné odebráním nadměrných zisků energetických společností. Podobně chce peníze do rozpočtu získat i Rakousko, které by mohlo příslušnou daň prosadit do konce roku.

"Každá uspořená kilowatthodina energie znamená posílení energetické bezpečnosti Německa," opakovaně prohlašuje spolkový ministr hospodářství Robert Habeck, který je odpovědný za energetické zásobování země. Habeck, který je velký propagátorem úspor, ještě před létem nechal vypnout noční osvětlení budovy svého ministerstva a nařídil méně pouštět klimatizaci.

Od září pak vládní nařízení zavedlo povinné úspory. Až na výjimky, které se týkají zařízení sociálních služeb, škol a školek či nemocnic, se snížila ve veřejných budovách teplota vytápění a vypnulo se noční osvětlení fasád veřejných budov a památek. V neobydlených veřejných budovách nařízení přikázalo odpojit průtokové ohřívače a bojlery, pokud nejsou z hygienických důvodů nezbytné. Opatření rovněž nařizuje vypínat osvětlení reklam a světelné reklamní plochy od 22:00 do 16:00 následujícího dne, což snižuje spotřebu i během špiček. Obchodníci také musí zavírat dveře obchodů, pokud je vytápí.

Ceny elektřiny chce Německo podobně jako ceny plynu regulovat takzvanou brzdou, která bude zavedena od ledna. Cenový strop vláda schválila v pátek. Domácnosti spolu s menšími a středními podniky budou u elektřiny platit 40 centů za kilowatthodinu, a to až do výše 80 procent jejich předchozího ročního průměru spotřeby. Pro průmyslové zákazníky bude stanovena cena 13 centů za kilowatthodinu do 70 procent loňské spotřeby.

Cenovou brzdu bude Německo financovat z odebraných neočekávaných zisků výrobců elektřiny. To se bude týkat zejména producentů elektřiny z obnovitelných zdrojů, kterým výrobní náklady kvůli energetické krizi nevzrostly. Z vysokých cen elektřiny ale těží i provozovatelé uhelných či jaderných elektráren.

Příslušný návrh kabinet připravuje, parlamentu ještě předložen nebyl. Poslanecká frakce vládních liberálních svobodných demokratů (FDP) chce plánované odebírání náhodných zisků v oblasti obnovitelné energie omezit na stávající zdroje elektřiny a nevztahovat jej na ty nové. Podle místopředsedy frakce FDP Lukase Köhlera by taková výjimka byla pobídkou k plnění německých cílů pro budování obnovitelných zdrojů energie.

Chystané odebrání náhodných zisků energetické společnosti kritizují a argumentují právě obavami možného zpomalení tempa výstavby obnovitelných zdrojů. Německý svaz energetického a vodohospodářského průmyslu (BDEW) chce, aby podniky měly zaručené možnosti dalších investic do čistých zdrojů. Podobné obavy vyslovil i finanční šéf koncernu RWE Michael Müller. RWE za první tři čtvrtletí letošního roku ohlásila zisk 2,1 miliardy eur, což je více než dvojnásobek ve srovnání se stejným obdobím loňského roku.

Prozatím není jasná konečná podoba toho, jak bude Německo nadměrné zisky odebírat. O návrhu nyní v mezirezortním posuzování jednají spolková ministerstva. Spolkové ministerstvo hospodářství navrhlo odebrat až 90 procent takových zisků. Původní informace udávaly, že vláda počítá se zpětnou účinností až k letošnímu březnu. Aktuálně posuzovaný návrh období vymezuje od letošního září do června 2023. Právě zpětná účinnost vyvolává v energetické branži značnou kritiku.

Podobně jako Německo chce postupovat také Rakousko. Vláda lidoveckého kancléře Karla Nehammera chce ve shodě s postojem Evropské unie odebrání nadměrných zisků energetických společností prosadit podle deníku Kurier do konce roku. Maximální cena pro výrobce elektřiny bude 180 eur za megawatthodinu. Pokud ale producenti nebudou moci prokázat žádné investice do obnovitelných zdrojů, klesne částka na 140 eur za megawatthodinu. Odebrat pak Rakousko hodlá 90 procent nadměrných zisků. Opatření bude platit od letošního prosince do konce nadcházejícího roku.

Kolik takto Rakousko do rozpočtu získá, vláda přesně neví. Očekává ale, že to bude mezi dvěma až čtyřmi miliardami eur (97,5 miliardy Kč).

Rakouští poslanci připravují zákon, který by ve shodě s EU snížil spotřebu elektřiny ve špičkách o pět procent. Úsporu ve špičkách návrh vysvětluje jako snížení hrubé spotřeby energie, nebo přesunutí spotřeby do jiných částí dne.