Obnovit vztahy mezi Ruskem a USA je nemožné. Kyjev je pomyslným klínem mezi velmocemi

Vztahy mezi Ruskem a USA se podle serveru Moscow Times v současnosti neobnoví, protože Moskva považuje Washington za hlavního nepřítele. Kyjev mezitím tlačí na USA, aby zrušily omezení pro použití zbraní dlouhého doletu na ruském území. Sám prezident Joe Biden ale změny politiky odmítá.

Server Moscow Times tvrdí, že v současné době není možné obnovit vztahy mezi Moskvou a Washingtonem. Odkazuje se přitom na ukrajinské úřady a článek serveru Politico.

Podle Politica Kyjev využívá svých vojenských úspěchů v Kurské oblasti k zahájení nové tlakové kampaně na USA, aby zrušily poslední omezení týkající se použití zbraní dlouhého doletu na ruském území.

Obnovení vztahů mezi Ruskem a USA není jen otázkou posledních deseti či dvou let. Toto téma se probírá již od roku 2010, kdy Rusko začalo posilovat svou pozici a stále neslo dědictví Sovětského svazu.

Podle Moscow Times se však obě země nemohou dohodnout, protože Moskva vnímá Washington jako svého hlavního nepřítele, zatímco Spojené státy označují Rusko za jednu z největších bezpečnostních hrozeb.

Kyjev se snaží tlačit na Washington zejména prostřednictvím obav z možného eskalování konfliktu. „Celá naivní a iluzorní koncepce takzvaných červených linií vůči Rusku, která dominovala hodnocení války některými našimi partnery, se nedávno zhroutila někde u Sudže,“ řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Existují určité náznaky, že Biden by mohl chtít udělat významný krok ve vztahu k Ukrajině – možná zrušit některá omezení – ještě před volbami, jelikož už nekandiduje. Nicméně to není jisté, pouze jsme slyšeli, že o tom uvažuje,“ uvedl nejmenovaný ukrajinský představitel.

Vysoce postavení představitelé Bílého domu však nadále popírají, že by prezident Joe Biden zvažoval změnu politiky týkající se zbraní dlouhého doletu na ruském území.

Prezident Biden se takovým změnám brání už více než dva roky. USA zatím Ukrajině povolily používat tyto zbraně pouze pro obranné účely, například pro protiletadlovou obranu nebo zasažení raketových odpalovacích zařízení. „Naše politika umožňuje Ukrajině vést obranné údery proti ruským útokům přicházejícím přes pohraniční oblasti, včetně Kursku,“ vysvětlila mluvčí Pentagonu Sabrina Singhová. 

Na podporu větší flexibility ukrajinské armády při používání amerických zbraní se staví celá řada politiků Demokratické strany, na opačné straně ale stojí republikáni. „Riziko, že Ukrajina prohraje, je katastrofální pro světový pořádek, takže USA musí pracovat na tom, aby jednak zvládly riziko eskalace, ale také se přiklonily k tomu, co bychom možná v prvním roce tohoto konfliktu neudělali,“ vysvětlil demokratický poslanec Jason Crow. 

Ministr obrany Lloyd Austin ale minulý pátek na základně v německém Ramsteinu řekl, že pokud Ukrajina obdrží povolení k používání západních zbraní k útokům v hloubi Ruska, o které žádá ukrajinský prezident Zelenskyj, situaci na bojišti to stejně nezmění. 

Zelenskyj v Ramsteinu znovu vyzval spojence, aby povolili ukrajinské armádě útočit dodanými zbraněmi dlouhého dosahu na cíle na území Ruska, například na letecké základny. Vyslovil se také pro dodání dalších zbraní, včetně raket dlouhého doletu a systémů protivzdušné obrany. 

Šéf Pentagonu jej ujistil, že USA a další spojenci budou pokračovat v podpoře Ukrajiny. Při té příležitosti oznámil novou vojenskou pomoc Kyjevu v hodnotě 250 milionů dolarů, která kromě jiného zahrnuje i munici pro systémy protivzdušné obrany a raketomety HIMARS, protitankové střely Javelin, obrněná vozidla či náhradní díly a součástky. 

K žádosti Ukrajiny ohledně používání poskytnutých zbraní v hloubi ruského území Austin řekl, že Moskva již přesunula letadla, která vypouští klouzavé bomby, mimo dosah amerických raket ATACMS. Zmínil také, že Ukrajina má vlastní zbraně schopné zasahovat cíle v Rusku. 

Zelenskyj opakovaně tvrdí, že schopnost zasahovat vzdálené cíle by se neměla vztahovat jen na okupovaná území, ale i na území v Rusku, aby byla Moskva motivována usilovat o mír. Část západních spojenců se ale obává, že povolení by mohlo vyvolat přímý konflikt mezi Západem a Ruskem. 

Související

Více souvisejících

Rusko USA (Spojené státy americké) Vladimír Putin Ukrajina

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 34 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Robert Fico

Fico zvedá Slovákům daně. Lidem ale tvrdí, že potraviny zlevní

Slovenská vládní koalice se dohodla na konsolidačním balíčku, který má zajisti pokles deficitu v příštím roce na 4,7 % HDP. Vláda premiéra Roberta Fica (Smer-SD) ale zvedne občanům daně, konkrétně se zvýší základní sazba daně z přidané hodnoty na 23 procent. Její snížená sazba poklesne na pět procent. Informovala o tom agentura TASR. 

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

Demokracie ve světě upadá. Napadané jsou samotné volební procesy, zní ze zprávy

Globální pokles volební účasti a narůstající zpochybňování volebních výsledků ohrožují důvěryhodnost demokracie. Podle nového reportu volební účast klesla za posledních 15 let o deset procent a téměř polovina světových demokracií čelí zhoršování klíčových ukazatelů. Nejvíce napadané jsou přitom samotné volební procesy, včetně sčítání hlasů. Dále rostou rizika, jako je polarizace či autoritářství, která zasahují demokracie na celém světě.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Dezinformace, fake news, ilustrační foto

Za hranicí absurdity. Dezinformátoři už zneužili i povodně

Antisystémový a dezinformační obsah během povodní škodí práci záchranářů a hasičů. Šiřitelé konspiračních teorií, nepravdivých a zavádějících informací využili strachu napříč českými občany, aby opět zaseli nenávist vůči vládě a státním institucím.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Michal Šimečka, předseda strany Progresívne Slovensko

Michal Šimečka byl odvolán z postu místopředsedy slovenského parlamentu

Předseda nejsilnějšího opozičního hnutí Progresívne Slovensko (PS) Michal Šimečka byl na mimořádné schůzi parlamentu odvolán z postu místopředsedy Národní rady SR. Hlasování koaličních poslanců, z nichž 76 podpořilo jeho odvolání, proběhlo tajně. Opozice se odmítla hlasování zúčastnit. 

před 7 hodinami

Rozbouřené Labe v Nymburce. (14.9.2024)

Česko má to nejhorší za sebou. Povodně ale ještě neskončily

Česko má z hlediska srážek již to nejhorší za sebou, přesto povodňová situace potrvá ještě několik dní. Po zasedání Ústřední povodňové komise to oznámil ministr životního prostředí Petr Hladík. Podle něj Morava na hranici s Českou republikou doteče během úterý.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Síkela má v nové Evropské komisi zastávat post komisaře pro mezinárodní partnerství

Český ministr průmyslu Jozef Síkela má v nové Evropské komisi zastávat post komisaře pro mezinárodní partnerství. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová to oznámila dnes na tiskové konferenci ve Štrasburku. Síkela bude zodpovědný za evropskou mezinárodní spolupráci a rozvojovou politiku, podporu koordinace mezi EU a jejími členskými státy v oblasti rozvojové spolupráce a za spolupráci s partnery při prosazování hodnot EU, včetně demokracie, právního státu a lidských práv.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy