Vztahy mezi Ruskem a USA se podle serveru Moscow Times v současnosti neobnoví, protože Moskva považuje Washington za hlavního nepřítele. Kyjev mezitím tlačí na USA, aby zrušily omezení pro použití zbraní dlouhého doletu na ruském území. Sám prezident Joe Biden ale změny politiky odmítá.
Server Moscow Times tvrdí, že v současné době není možné obnovit vztahy mezi Moskvou a Washingtonem. Odkazuje se přitom na ukrajinské úřady a článek serveru Politico.
Podle Politica Kyjev využívá svých vojenských úspěchů v Kurské oblasti k zahájení nové tlakové kampaně na USA, aby zrušily poslední omezení týkající se použití zbraní dlouhého doletu na ruském území.
Obnovení vztahů mezi Ruskem a USA není jen otázkou posledních deseti či dvou let. Toto téma se probírá již od roku 2010, kdy Rusko začalo posilovat svou pozici a stále neslo dědictví Sovětského svazu.
Podle Moscow Times se však obě země nemohou dohodnout, protože Moskva vnímá Washington jako svého hlavního nepřítele, zatímco Spojené státy označují Rusko za jednu z největších bezpečnostních hrozeb.
Kyjev se snaží tlačit na Washington zejména prostřednictvím obav z možného eskalování konfliktu. „Celá naivní a iluzorní koncepce takzvaných červených linií vůči Rusku, která dominovala hodnocení války některými našimi partnery, se nedávno zhroutila někde u Sudže,“ řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Existují určité náznaky, že Biden by mohl chtít udělat významný krok ve vztahu k Ukrajině – možná zrušit některá omezení – ještě před volbami, jelikož už nekandiduje. Nicméně to není jisté, pouze jsme slyšeli, že o tom uvažuje,“ uvedl nejmenovaný ukrajinský představitel.
Vysoce postavení představitelé Bílého domu však nadále popírají, že by prezident Joe Biden zvažoval změnu politiky týkající se zbraní dlouhého doletu na ruském území.
Prezident Biden se takovým změnám brání už více než dva roky. USA zatím Ukrajině povolily používat tyto zbraně pouze pro obranné účely, například pro protiletadlovou obranu nebo zasažení raketových odpalovacích zařízení. „Naše politika umožňuje Ukrajině vést obranné údery proti ruským útokům přicházejícím přes pohraniční oblasti, včetně Kursku,“ vysvětlila mluvčí Pentagonu Sabrina Singhová.
Na podporu větší flexibility ukrajinské armády při používání amerických zbraní se staví celá řada politiků Demokratické strany, na opačné straně ale stojí republikáni. „Riziko, že Ukrajina prohraje, je katastrofální pro světový pořádek, takže USA musí pracovat na tom, aby jednak zvládly riziko eskalace, ale také se přiklonily k tomu, co bychom možná v prvním roce tohoto konfliktu neudělali,“ vysvětlil demokratický poslanec Jason Crow.
Ministr obrany Lloyd Austin ale minulý pátek na základně v německém Ramsteinu řekl, že pokud Ukrajina obdrží povolení k používání západních zbraní k útokům v hloubi Ruska, o které žádá ukrajinský prezident Zelenskyj, situaci na bojišti to stejně nezmění.
Zelenskyj v Ramsteinu znovu vyzval spojence, aby povolili ukrajinské armádě útočit dodanými zbraněmi dlouhého dosahu na cíle na území Ruska, například na letecké základny. Vyslovil se také pro dodání dalších zbraní, včetně raket dlouhého doletu a systémů protivzdušné obrany.
Šéf Pentagonu jej ujistil, že USA a další spojenci budou pokračovat v podpoře Ukrajiny. Při té příležitosti oznámil novou vojenskou pomoc Kyjevu v hodnotě 250 milionů dolarů, která kromě jiného zahrnuje i munici pro systémy protivzdušné obrany a raketomety HIMARS, protitankové střely Javelin, obrněná vozidla či náhradní díly a součástky.
K žádosti Ukrajiny ohledně používání poskytnutých zbraní v hloubi ruského území Austin řekl, že Moskva již přesunula letadla, která vypouští klouzavé bomby, mimo dosah amerických raket ATACMS. Zmínil také, že Ukrajina má vlastní zbraně schopné zasahovat cíle v Rusku.
Zelenskyj opakovaně tvrdí, že schopnost zasahovat vzdálené cíle by se neměla vztahovat jen na okupovaná území, ale i na území v Rusku, aby byla Moskva motivována usilovat o mír. Část západních spojenců se ale obává, že povolení by mohlo vyvolat přímý konflikt mezi Západem a Ruskem.
Související
Trump prohlásil, že se blíží konec války na Ukrajině
Mrazivé detaily odhaleny. Vyšetřování zjistilo, co převážela potopená ruská nákladní loď
Rusko , USA (Spojené státy americké) , Vladimír Putin , Ukrajina
Aktuálně se děje
včera
Británii halí atmosféra nejistoty. Starmer každý den bojuje o přežití
včera
EU se postavila proti zákazu potlačení identity LGBTQ+
včera
Otřes v Británii: Ministr zdravotnictví chystá rezignaci, chce vyměnit Starmera ve vedení strany
včera
Už to není politický nováček. Trump a Ťin-pching se setkávají za jiných okolností, na stole je řada citlivých témat
včera
Slovensko uzavřelo všechny hraniční přechody s Ukrajinou
včera
Trump přistál v Číně. Uvítali ho červeným kobercem, Zelenskyj mu poslal vzkaz
včera
Na další výletní lodi se šíří norovirus. V karanténě je 1700 pasažérů
včera
Trump se ostře pustil do Obamy. Sdílel lži, konspirační teorie a falešné citáty
včera
Česko kvůli hantaviru žádná speciální opatření nechystá
včera
Může vás postihnout kletba, vzkázal zlodějům lebky svaté Zdislavy pražský arcibiskup
včera
Polsko jako hlavní terč hybridní války. Počet cizích špionů v zemi raketově roste
včera
Trump odletěl na ostře sledovanou návštěvu Číny
včera
Pentagon zveřejnil, na kolik už USA vyšla válka v Íránu
včera
Trump prohlásil, že se blíží konec války na Ukrajině
včera
Muž v černém ukradl lebku svaté Zdislavy. Policie se obrátila na veřejnost
včera
Počasí do konce týdne: Celý víkend proprší
12. května 2026 21:28
Francie požaduje okamžitou celoevropskou reakci na šíření hantaviru
12. května 2026 20:17
Evropští ministři budou řešit, co s odmítnutými žadateli o azyl
12. května 2026 19:01
Sobotní exces v Edenu bude mít dohru. Šťastný chce zakázat zahalování obličeje na sportovních akcích
12. května 2026 17:51
Nové detaily o útoku Hamásu na Izrael: Ozbrojenci používali extrémní formu znásilňování a mučení
Nová rozsáhlá zpráva o událostech ze 7. října 2023 přináší dosud nejucelenější důkazy o tom, že ozbrojenci z hnutí Hamás a jejich spojenci používali znásilňování a intimní násilí jako promyšlenou strategii. Dokument, který jako první získala stanice CNN, dochází k závěru, že mučení obětí mělo za cíl maximalizovat bolest a utrpení izraelského obyvatelstva. Podle autorky zprávy a expertky na lidská práva Cochav Elkayam-Levyové nešlo o náhodné incidenty, ale o systémovou součást útoku.
Zdroj: Libor Novák