Vztahy mezi Ruskem a USA se podle serveru Moscow Times v současnosti neobnoví, protože Moskva považuje Washington za hlavního nepřítele. Kyjev mezitím tlačí na USA, aby zrušily omezení pro použití zbraní dlouhého doletu na ruském území. Sám prezident Joe Biden ale změny politiky odmítá.
Server Moscow Times tvrdí, že v současné době není možné obnovit vztahy mezi Moskvou a Washingtonem. Odkazuje se přitom na ukrajinské úřady a článek serveru Politico.
Podle Politica Kyjev využívá svých vojenských úspěchů v Kurské oblasti k zahájení nové tlakové kampaně na USA, aby zrušily poslední omezení týkající se použití zbraní dlouhého doletu na ruském území.
Obnovení vztahů mezi Ruskem a USA není jen otázkou posledních deseti či dvou let. Toto téma se probírá již od roku 2010, kdy Rusko začalo posilovat svou pozici a stále neslo dědictví Sovětského svazu.
Podle Moscow Times se však obě země nemohou dohodnout, protože Moskva vnímá Washington jako svého hlavního nepřítele, zatímco Spojené státy označují Rusko za jednu z největších bezpečnostních hrozeb.
Kyjev se snaží tlačit na Washington zejména prostřednictvím obav z možného eskalování konfliktu. „Celá naivní a iluzorní koncepce takzvaných červených linií vůči Rusku, která dominovala hodnocení války některými našimi partnery, se nedávno zhroutila někde u Sudže,“ řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Existují určité náznaky, že Biden by mohl chtít udělat významný krok ve vztahu k Ukrajině – možná zrušit některá omezení – ještě před volbami, jelikož už nekandiduje. Nicméně to není jisté, pouze jsme slyšeli, že o tom uvažuje,“ uvedl nejmenovaný ukrajinský představitel.
Vysoce postavení představitelé Bílého domu však nadále popírají, že by prezident Joe Biden zvažoval změnu politiky týkající se zbraní dlouhého doletu na ruském území.
Prezident Biden se takovým změnám brání už více než dva roky. USA zatím Ukrajině povolily používat tyto zbraně pouze pro obranné účely, například pro protiletadlovou obranu nebo zasažení raketových odpalovacích zařízení. „Naše politika umožňuje Ukrajině vést obranné údery proti ruským útokům přicházejícím přes pohraniční oblasti, včetně Kursku,“ vysvětlila mluvčí Pentagonu Sabrina Singhová.
Na podporu větší flexibility ukrajinské armády při používání amerických zbraní se staví celá řada politiků Demokratické strany, na opačné straně ale stojí republikáni. „Riziko, že Ukrajina prohraje, je katastrofální pro světový pořádek, takže USA musí pracovat na tom, aby jednak zvládly riziko eskalace, ale také se přiklonily k tomu, co bychom možná v prvním roce tohoto konfliktu neudělali,“ vysvětlil demokratický poslanec Jason Crow.
Ministr obrany Lloyd Austin ale minulý pátek na základně v německém Ramsteinu řekl, že pokud Ukrajina obdrží povolení k používání západních zbraní k útokům v hloubi Ruska, o které žádá ukrajinský prezident Zelenskyj, situaci na bojišti to stejně nezmění.
Zelenskyj v Ramsteinu znovu vyzval spojence, aby povolili ukrajinské armádě útočit dodanými zbraněmi dlouhého dosahu na cíle na území Ruska, například na letecké základny. Vyslovil se také pro dodání dalších zbraní, včetně raket dlouhého doletu a systémů protivzdušné obrany.
Šéf Pentagonu jej ujistil, že USA a další spojenci budou pokračovat v podpoře Ukrajiny. Při té příležitosti oznámil novou vojenskou pomoc Kyjevu v hodnotě 250 milionů dolarů, která kromě jiného zahrnuje i munici pro systémy protivzdušné obrany a raketomety HIMARS, protitankové střely Javelin, obrněná vozidla či náhradní díly a součástky.
K žádosti Ukrajiny ohledně používání poskytnutých zbraní v hloubi ruského území Austin řekl, že Moskva již přesunula letadla, která vypouští klouzavé bomby, mimo dosah amerických raket ATACMS. Zmínil také, že Ukrajina má vlastní zbraně schopné zasahovat cíle v Rusku.
Zelenskyj opakovaně tvrdí, že schopnost zasahovat vzdálené cíle by se neměla vztahovat jen na okupovaná území, ale i na území v Rusku, aby byla Moskva motivována usilovat o mír. Část západních spojenců se ale obává, že povolení by mohlo vyvolat přímý konflikt mezi Západem a Ruskem.
Související
Britové berou ruské výhrůžky vážně. Čelíme hrozbě přímého ruského útoku, zní z vlády
Macinka si v reakci na výhrůžky předvolal ruského velvyslance
Rusko , USA (Spojené státy americké) , Vladimír Putin , Ukrajina
Aktuálně se děje
před 39 minutami
USA se nenechají vydírat, vzkázal Trump do Teheránu
před 1 hodinou
Írán hodlá kontrolovat průliv až do konce války. Ozval se i Chameneí
před 2 hodinami
Je neprávem pozapomenuta. Před 120 lety převzala Nobelovu cenu první Češka
před 2 hodinami
Nové napětí v Hormuzském průlivu. Lodě hlásí, že se dostávají pod palbu
před 3 hodinami
Pohřeb Jana Potměšila bude veřejný. Proběhne ve známém pražském kostele
před 4 hodinami
Maďarské volby ještě nejsou uzavřené. Magyarova Tisza získala další křesla
před 5 hodinami
Feriho propuštění se bude řešit znovu u okresního soudu
před 6 hodinami
Policie si převzala dalšího podezřelého v pardubické kauze
před 7 hodinami
Írán to myslel vážně. Hormuzský průliv je opět uzavřený
před 7 hodinami
Chorý zná trest za plivnutí na soupeře. Nezahraje si jen jeden zápas
před 8 hodinami
Bude to historické. Trump se zasnil při představě jednání s čínským prezidentem
před 9 hodinami
Praha otevřela nový most přes řeku. Od víkendu slouží běžnému provozu
před 9 hodinami
Hormuzský průliv můžeme znovu uzavřít, varoval Írán
před 11 hodinami
Počasí: Teploty o víkendu překonají hranici 20 stupňů, překazit je mohou bouřky
včera
Nebudeme riskovat. Do otevřeného Hormuzského průlivu se lodě nehrnou, mají strach
včera
Žádná krize nehrozí. EU popřela tvrzení IEA o nedostatku leteckého paliva
včera
Vance vyjádřil hrdost nad tím, že USA přestaly darovat zbraně Ukrajině
včera
Delegace EU dorazila do Budapešti. Začalo jednání o restartu napjatých vztahů
včera
Írán už Hormuzský průliv nikdy nezavře, Izrael má zákaz bombardovat Libanon, řekl Trump. NATO vzkázal, ať se do toho neplete
včera
Otevření Hormuzského průlivu zahýbalo trhy. Cena ropy prudce klesá
Oznámení íránského ministra zahraničí o úplném otevření Hormuzského průlivu pro komerční dopravu vyvolalo okamžitou reakci na globálních finančních trzích. Ceny ropy zaznamenaly prudký propad, kdy cena za barel severomořské ropy Brent klesla pod hranici 90 dolarů.
Zdroj: Libor Novák