Vztahy mezi Ruskem a USA se podle serveru Moscow Times v současnosti neobnoví, protože Moskva považuje Washington za hlavního nepřítele. Kyjev mezitím tlačí na USA, aby zrušily omezení pro použití zbraní dlouhého doletu na ruském území. Sám prezident Joe Biden ale změny politiky odmítá.
Server Moscow Times tvrdí, že v současné době není možné obnovit vztahy mezi Moskvou a Washingtonem. Odkazuje se přitom na ukrajinské úřady a článek serveru Politico.
Podle Politica Kyjev využívá svých vojenských úspěchů v Kurské oblasti k zahájení nové tlakové kampaně na USA, aby zrušily poslední omezení týkající se použití zbraní dlouhého doletu na ruském území.
Obnovení vztahů mezi Ruskem a USA není jen otázkou posledních deseti či dvou let. Toto téma se probírá již od roku 2010, kdy Rusko začalo posilovat svou pozici a stále neslo dědictví Sovětského svazu.
Podle Moscow Times se však obě země nemohou dohodnout, protože Moskva vnímá Washington jako svého hlavního nepřítele, zatímco Spojené státy označují Rusko za jednu z největších bezpečnostních hrozeb.
Kyjev se snaží tlačit na Washington zejména prostřednictvím obav z možného eskalování konfliktu. „Celá naivní a iluzorní koncepce takzvaných červených linií vůči Rusku, která dominovala hodnocení války některými našimi partnery, se nedávno zhroutila někde u Sudže,“ řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Existují určité náznaky, že Biden by mohl chtít udělat významný krok ve vztahu k Ukrajině – možná zrušit některá omezení – ještě před volbami, jelikož už nekandiduje. Nicméně to není jisté, pouze jsme slyšeli, že o tom uvažuje,“ uvedl nejmenovaný ukrajinský představitel.
Vysoce postavení představitelé Bílého domu však nadále popírají, že by prezident Joe Biden zvažoval změnu politiky týkající se zbraní dlouhého doletu na ruském území.
Prezident Biden se takovým změnám brání už více než dva roky. USA zatím Ukrajině povolily používat tyto zbraně pouze pro obranné účely, například pro protiletadlovou obranu nebo zasažení raketových odpalovacích zařízení. „Naše politika umožňuje Ukrajině vést obranné údery proti ruským útokům přicházejícím přes pohraniční oblasti, včetně Kursku,“ vysvětlila mluvčí Pentagonu Sabrina Singhová.
Na podporu větší flexibility ukrajinské armády při používání amerických zbraní se staví celá řada politiků Demokratické strany, na opačné straně ale stojí republikáni. „Riziko, že Ukrajina prohraje, je katastrofální pro světový pořádek, takže USA musí pracovat na tom, aby jednak zvládly riziko eskalace, ale také se přiklonily k tomu, co bychom možná v prvním roce tohoto konfliktu neudělali,“ vysvětlil demokratický poslanec Jason Crow.
Ministr obrany Lloyd Austin ale minulý pátek na základně v německém Ramsteinu řekl, že pokud Ukrajina obdrží povolení k používání západních zbraní k útokům v hloubi Ruska, o které žádá ukrajinský prezident Zelenskyj, situaci na bojišti to stejně nezmění.
Zelenskyj v Ramsteinu znovu vyzval spojence, aby povolili ukrajinské armádě útočit dodanými zbraněmi dlouhého dosahu na cíle na území Ruska, například na letecké základny. Vyslovil se také pro dodání dalších zbraní, včetně raket dlouhého doletu a systémů protivzdušné obrany.
Šéf Pentagonu jej ujistil, že USA a další spojenci budou pokračovat v podpoře Ukrajiny. Při té příležitosti oznámil novou vojenskou pomoc Kyjevu v hodnotě 250 milionů dolarů, která kromě jiného zahrnuje i munici pro systémy protivzdušné obrany a raketomety HIMARS, protitankové střely Javelin, obrněná vozidla či náhradní díly a součástky.
K žádosti Ukrajiny ohledně používání poskytnutých zbraní v hloubi ruského území Austin řekl, že Moskva již přesunula letadla, která vypouští klouzavé bomby, mimo dosah amerických raket ATACMS. Zmínil také, že Ukrajina má vlastní zbraně schopné zasahovat cíle v Rusku.
Zelenskyj opakovaně tvrdí, že schopnost zasahovat vzdálené cíle by se neměla vztahovat jen na okupovaná území, ale i na území v Rusku, aby byla Moskva motivována usilovat o mír. Část západních spojenců se ale obává, že povolení by mohlo vyvolat přímý konflikt mezi Západem a Ruskem.
Související
Slábnoucí evropští lídři jsou vodou na mlýn v Moskvě. Může ale být ještě hůř
Analýza, kterou na Západě nebudou číst rádi. Financování ruské války pokračuje
Rusko , USA (Spojené státy americké) , Vladimír Putin , Ukrajina
Aktuálně se děje
před 9 minutami
Zaděláno na bizarní podívanou. Za Přísahu přijde do debaty ČT Jaromír Soukup
před 34 minutami
Důchody v lednu opět stoupnou. Zítra má být jasno, o kolik vyšší budou
před 1 hodinou
EU chystá přísnější zákaz kouření. Chybí přitom řešení e-cigaret
před 1 hodinou
Fico zvedá Slovákům daně. Lidem ale tvrdí, že potraviny zlevní
před 2 hodinami
Královna odpadků před soudem. Ve Švédsku ho nelegálně uložila až 200 tisíc tun
Aktualizováno před 2 hodinami
Mrtví i zranění v Libanonu. Členům hnutí Hizballáh vybouchly pagery
před 2 hodinami
Demokracie ve světě upadá. Napadané jsou samotné volební procesy, zní ze zprávy
před 4 hodinami
Fiala viděl scény jak z apokalyptických filmů. Škody jsou obrovské, podotkl
před 4 hodinami
Medveděv: Pokud Ukrajina použije západní zbraně, zničíme Kyjev
před 5 hodinami
Počasí se uklidňuje. Meteorologové aktualizovali výstrahu před povodněmi
před 5 hodinami
Počasí se mírní. Povodňová komise varuje občany, aby při odklízení dodržovali hygienická opatření
před 5 hodinami
Hamás a Hútijové mají nové politické kanceláře v Bagdádu. Vliv Íránu sílí
před 6 hodinami
Stoltenberg přiznal, že NATO možná mohlo válce na Ukrajině zabránit
před 6 hodinami
Za hranicí absurdity. Dezinformátoři už zneužili i povodně
před 7 hodinami
Ve válce na Ukrajině podle odhadů zemřelo přes milion lidí
před 7 hodinami
Slábnoucí evropští lídři jsou vodou na mlýn v Moskvě. Může ale být ještě hůř
před 7 hodinami
Michal Šimečka byl odvolán z postu místopředsedy slovenského parlamentu
před 7 hodinami
Česko má to nejhorší za sebou. Povodně ale ještě neskončily
před 8 hodinami
PŘEHLED: Ursula von der Leyenová představila návrh složení nové Evropské komise
před 9 hodinami
Síkela má v nové Evropské komisi zastávat post komisaře pro mezinárodní partnerství
Český ministr průmyslu Jozef Síkela má v nové Evropské komisi zastávat post komisaře pro mezinárodní partnerství. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová to oznámila dnes na tiskové konferenci ve Štrasburku. Síkela bude zodpovědný za evropskou mezinárodní spolupráci a rozvojovou politiku, podporu koordinace mezi EU a jejími členskými státy v oblasti rozvojové spolupráce a za spolupráci s partnery při prosazování hodnot EU, včetně demokracie, právního státu a lidských práv.
Zdroj: Libor Novák