Vztahy mezi Ruskem a USA se podle serveru Moscow Times v současnosti neobnoví, protože Moskva považuje Washington za hlavního nepřítele. Kyjev mezitím tlačí na USA, aby zrušily omezení pro použití zbraní dlouhého doletu na ruském území. Sám prezident Joe Biden ale změny politiky odmítá.
Server Moscow Times tvrdí, že v současné době není možné obnovit vztahy mezi Moskvou a Washingtonem. Odkazuje se přitom na ukrajinské úřady a článek serveru Politico.
Podle Politica Kyjev využívá svých vojenských úspěchů v Kurské oblasti k zahájení nové tlakové kampaně na USA, aby zrušily poslední omezení týkající se použití zbraní dlouhého doletu na ruském území.
Obnovení vztahů mezi Ruskem a USA není jen otázkou posledních deseti či dvou let. Toto téma se probírá již od roku 2010, kdy Rusko začalo posilovat svou pozici a stále neslo dědictví Sovětského svazu.
Podle Moscow Times se však obě země nemohou dohodnout, protože Moskva vnímá Washington jako svého hlavního nepřítele, zatímco Spojené státy označují Rusko za jednu z největších bezpečnostních hrozeb.
Kyjev se snaží tlačit na Washington zejména prostřednictvím obav z možného eskalování konfliktu. „Celá naivní a iluzorní koncepce takzvaných červených linií vůči Rusku, která dominovala hodnocení války některými našimi partnery, se nedávno zhroutila někde u Sudže,“ řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Existují určité náznaky, že Biden by mohl chtít udělat významný krok ve vztahu k Ukrajině – možná zrušit některá omezení – ještě před volbami, jelikož už nekandiduje. Nicméně to není jisté, pouze jsme slyšeli, že o tom uvažuje,“ uvedl nejmenovaný ukrajinský představitel.
Vysoce postavení představitelé Bílého domu však nadále popírají, že by prezident Joe Biden zvažoval změnu politiky týkající se zbraní dlouhého doletu na ruském území.
Prezident Biden se takovým změnám brání už více než dva roky. USA zatím Ukrajině povolily používat tyto zbraně pouze pro obranné účely, například pro protiletadlovou obranu nebo zasažení raketových odpalovacích zařízení. „Naše politika umožňuje Ukrajině vést obranné údery proti ruským útokům přicházejícím přes pohraniční oblasti, včetně Kursku,“ vysvětlila mluvčí Pentagonu Sabrina Singhová.
Na podporu větší flexibility ukrajinské armády při používání amerických zbraní se staví celá řada politiků Demokratické strany, na opačné straně ale stojí republikáni. „Riziko, že Ukrajina prohraje, je katastrofální pro světový pořádek, takže USA musí pracovat na tom, aby jednak zvládly riziko eskalace, ale také se přiklonily k tomu, co bychom možná v prvním roce tohoto konfliktu neudělali,“ vysvětlil demokratický poslanec Jason Crow.
Ministr obrany Lloyd Austin ale minulý pátek na základně v německém Ramsteinu řekl, že pokud Ukrajina obdrží povolení k používání západních zbraní k útokům v hloubi Ruska, o které žádá ukrajinský prezident Zelenskyj, situaci na bojišti to stejně nezmění.
Zelenskyj v Ramsteinu znovu vyzval spojence, aby povolili ukrajinské armádě útočit dodanými zbraněmi dlouhého dosahu na cíle na území Ruska, například na letecké základny. Vyslovil se také pro dodání dalších zbraní, včetně raket dlouhého doletu a systémů protivzdušné obrany.
Šéf Pentagonu jej ujistil, že USA a další spojenci budou pokračovat v podpoře Ukrajiny. Při té příležitosti oznámil novou vojenskou pomoc Kyjevu v hodnotě 250 milionů dolarů, která kromě jiného zahrnuje i munici pro systémy protivzdušné obrany a raketomety HIMARS, protitankové střely Javelin, obrněná vozidla či náhradní díly a součástky.
K žádosti Ukrajiny ohledně používání poskytnutých zbraní v hloubi ruského území Austin řekl, že Moskva již přesunula letadla, která vypouští klouzavé bomby, mimo dosah amerických raket ATACMS. Zmínil také, že Ukrajina má vlastní zbraně schopné zasahovat cíle v Rusku.
Zelenskyj opakovaně tvrdí, že schopnost zasahovat vzdálené cíle by se neměla vztahovat jen na okupovaná území, ale i na území v Rusku, aby byla Moskva motivována usilovat o mír. Část západních spojenců se ale obává, že povolení by mohlo vyvolat přímý konflikt mezi Západem a Ruskem.
Související
Rusku se nelíbí zabavování stínové flotily. Pohrozilo Evropě nasazením válečného námořnictva
Demonstrace, jak hluboce Rusko pohrdá mírovým úsilím. Sybiha v době začínajících rozhovorů nešetří kritikou
Rusko , USA (Spojené státy americké) , Vladimír Putin , Ukrajina
Aktuálně se děje
včera
Další dohra Epsteinových spisů: Firmy bývalé členky britské královské rodiny míří do likvidace
včera
Znepokojivý průzkum: Pětina Evropanů by uvítala diktaturu
včera
Poslední zápasy základních skupin hokejového turnaje určily dvojice pro předkolo
včera
Nejlepší český biatlonový výsledek na Hrách. Mužská štafeta vybojovala šesté místo
včera
Byla to zase fuška. Postup do čtvrtfinále je sice v kapse, ale Češi musí před Kanadou leccos zlepšit
včera
Pavel jmenuje Červeného v pondělí. Podpořil zákaz sociálních sítí pro děti
včera
Rusku se nelíbí zabavování stínové flotily. Pohrozilo Evropě nasazením válečného námořnictva
včera
Amerika truchlí. Na Jesseho Jacksona vzpomíná Trump, Biden i Harrisová
včera
Začalo další klíčové jednání mezi Spojenými státy, Ukrajinou a Ruskem. Průlom se neočekává
včera
Zemřel bojovník za občanská práva Jesse Jackson. Jeden z nejvýznamnějších politiků a přítel Luthera Kinga
včera
Online fakturace jako cesta k úspěšnému podnikání: Jak na papírování bez stresu
včera
Druhé kolo jaderných rozhovorů mezi Íránem a Spojenými státy trvalo pouze čtyři hodiny
včera
Výbor Sněmovně nedoporučil vydat Babiše a Okamuru k trestnímu stíhání
včera
Trump ostře zkritizoval vystoupení politiků na MSC. Podal si Clintonovou i Newsoma
včera
Extrémní počasí změní život v celé Evropě. Připravte se na katastrofální nárůst teplot, vzkazují vědečtí poradci EU
včera
Zabetonování Elysejského paláce: Macron chce rok před volbami ochránit Francii před výhrou Le Penové
včera
Demonstrace, jak hluboce Rusko pohrdá mírovým úsilím. Sybiha v době začínajících rozhovorů nešetří kritikou
včera
EU vzkazuje úřadům a neziskovkám: Nenechte se zastrašit rostoucím tlakem ze strany USA
včera
Strop odchodu do důchodu, vyšší penze. Juchelka chce za stovky miliard splnit Babišův předvolební slib
včera
CNN: Pokud jednání o jaderném programu selžou, USA se chystají na útok na Írán
Před zahájením zásadních diplomatických rozhovorů v Ženevě posilují Spojené státy svou vojenskou přítomnost na Blízkém východě. Přesuny leteckých a námořních sil mají podle zdrojů CNN blízkých situaci za cíl nejen zastrašit Teherán, ale také připravit půdu pro případné údery uvnitř země, pokud by jednání o íránském jaderném programu selhala. Do regionu se přesouvají stíhačky i tankery z britských základen a desítky nákladních letadel přepravily vybavení do Jordánska, Bahrajnu a Saúdské Arábie.
Zdroj: Libor Novák