Pokud nebude na Ukrajině mír, nastane třetí světová. Rozhodne se do sta dní, tvrdí Vučić

Vučić na společné tiskové konferenci s ministerským předsedou německé spolkové země Bavorsko Markusem Söderem v Bělehradě řekl, že to bylo jedno z témat jejich setkání, uvedl server Ukrajinska pravda.

"Jedním scénářem je, že Západ bude směřovat k totálnímu konfliktu s Ruskem, protože zastavit ruskou armádu na zemi není zcela jednoduchá záležitost, a druhým scénářem je, že se s pomocí USA a Číny uzavře nějaké dlouhodobé příměří, ne-li trvalý mír, co by bylo pro svět obrovskou úlevou," odpověděl Vučić novinářům na otázku, zda si myslí, že svět je na pokraji třetí světové války.

Směrování ke konfliktu by nikomu neprospělo, řekl Vučić a poznamenal, že nový globální konflikt by se určitě dotkl i Srbska.

"V každém případě by nás to ovlivnilo z bezpečnostního, hospodářského i politického hlediska. Musíme být připraveni na jedno nebo druhé řešení, přičemž zrychleným tempem se blížíme k jednomu nebo druhému. Do sta dní budeme vědět, které z nich to bude," soudí srbský prezident.

Jednání o míru přitom probíhalo už v prvních týdnech konfliktu. Návrh dohody zveřejnil americký deník The Wall Street Journal. Kyjev by se podle ní vzdal aspirací na vstup do NATO a zůstal neutrální. Sami Ukrajinci nakonec jednání s Ruskem ukončili. 

Dokument je datován do 15. dubna 2022, tedy doby po návštěvě tehdejšího britského premiéra Borise Johnsona v Kyjevě, jehož Moskva viní z toho, že Ukrajince přesvědčoval, aby dohodu nepřijímali. Návrh obsahoval závazek Ukrajiny vzdát se snah o vstup do NATO a zachovat si neutrální status. Případný vstup do Evropské unie se neřešil. 

Rusové požadovali také výraznou redukci ukrajinské armády na 85 tisíc vojáků, 342 tanků a 519 děl. Ukrajinské představy se rozcházely, podle nich mělo vojsko mít 250 tisíc příslušníků a k dispozici 800 tanků a 1900 děl. Kyjev by také nemohl umožnit rozmístění cizího vojenského personálu a zbraní na svém území. 

Podle dohody by okupovaný poloostrov Krym zůstal pod ruskou kontrolou, aniž by se Ukrajina formálně vzdala nároku na tuto oblast. Budoucnost částí Doněcké a Luhanské oblasti měli řešit prezidenti v rámci dalších jednání. 

Kyjev nesouhlasil s řadou dalších ruských požadavků. Moskva požadovala například rozšíření oficiálního užívání ruského jazyka na Ukrajině, upuštění od vyšetřování válečných zločinů nebo zrušení všech sankcí. 

Wall Street Journal napsal, že mírová jednání pokračovala až do června 2022, ačkoliv ruská diplomacie tvrdí, že se tak stalo již v dubnu. Podle deníku je zastavila Ukrajina, jejíž činitelé odmítli komentovat zveřejněný dokument. 

Svět se nyní obává, že se Rusko připravuje na možnou vojenskou konfrontaci se státy Severoatlantické aliance (NATO), ke které by mohlo dojít v příštích deseti letech. Nedávno to uvedla například estonská zahraniční zpravodajská služba.

"Rusko se vydalo cestou dlouhodobé konfrontace... a Kreml se pravděpodobně připravuje na možný konflikt s NATO, ke kterému by mohlo dojít v příštích deseti letech," konstatoval šéf estonské zpravodajské služby Kaupo Rosin.

Tento závěr odvodili na základě plánů Ruska zdvojnásobit počet sil rozmístěných na hranici s Finskem a pobaltskými státy.

Rosin dále uvedl, že ruský vojenský útok je v krátkodobém horizontu velmi nepravděpodobný, zejména proto, že nyní Rusko potřebuje své jednotky na Ukrajině. Podle něj zůstane útok nepravděpodobným, pokud i Evropa posílí své ozbrojené síly, aby se vyrovnaly těm ruským.

"Pokud se nepřipravíme, pravděpodobnost (ruského vojenského konfliktu) bude mnohem vyšší," dodal Rosin, přičemž zdůraznil, že podle něj postupuje NATO a jeho spojenci správným směrem.

To, že NATO musí být připravené na dlouhotrvající konfrontaci s Ruskem, která by mohla trvat i několik dekád, řekl už dříve generální tajemník aliance Jens Stoltenberg v rozhovoru pro nedělník Welt am Sonntag. Je podle něj třeba, aby spojenci rychle rozšiřovali obranné kapacity. 

Stoltenberg zdůraznil, že NATO nestojí o válku s Ruskem. "Musíme se však připravit na konfrontaci, která by mohla trvat desetiletí," vysvětlil. Podle jeho názoru neexistuje záruka, že se ruská agrese v případě triumfu na Ukrajině nerozšíří i dál na západ.

Generální tajemník považuje za současně nejlepší obranu podporu Ukrajiny a investice do vlastních vojenských kapacit. "Odstrašování funguje pouze tehdy, pokud je věrohodné," konstatoval.

Stoltenberg apeluje na členské státy aliance, aby co nejrychleji rozšířily kapacity zbrojního průmyslu ve snaze zvýšit dodávky na Ukrajiny a doplnit vlastní zásoby. "To znamená přejít od pomalé výroby v době míru k rychlé výrobě, která je nezbytná v době konfliktu," dodal. 

Že by NATO mělo být připraveno na možnost ruských raketových útoků v Evropě v případě, že dojde k totální válce s Ruskem, uvedl před nedávnem v rozhovoru pro The Times i generálporučík Alexander Sollfrank, velitel vojenského logistického centra NATO v Německu. Podle vysokých představitelů aliance by k takovému střetu mohlo dojít už za tři roky, přičemž stěžejní roli by měla střední Evropa.

Armády NATO se od začátku ruské invaze na Ukrajinu sice připravují na variantu války s Ruskem, vyhlídka na eskalaci války, která by vyústila v totální střet mezi NATO a Ruskem ale byla prozatím odvrácena. Sollfrank se proto obává, že Západ zatím nepřijal možnost, že by k masivnímu vojenskému střetu mohlo skutečně dojít.

Několik velitelů NATO a dalších vůdců aliance přitom v posledních měsících stále důrazněji varuje před nebezpečím takové války a jejím dopadem na celou Evropu. Poručík admirál Rob Bauer, předseda Vojenského výboru NATO, pro britský portál The Telegraph uvedl, že země NATO by měly být připraveny na možnost totální války s Ruskem, k níž může dojít během příštích 20 let.

Takový konflikt by podle něj vyžadoval rozsáhlou mobilizaci civilistů a průmyslové základny napříč aliančními zeměmi, řekl Bauer s tím, že civilisté by se na takovou možnost měli připravit. "Musíme si uvědomit, že mír není samozřejmý. A proto se my (NATO) připravujeme na konflikt s Ruskem," dodal.

Rusko přitom stále více staví svou ekonomiku na zbrojním průmyslu, Evropa naopak nesplnila ani své sliby dodat Ukrajině zbraně, natož připravit vlastní armády na válku. Evropské dodávky vojenského vybavení Ukrajině jsou zatěžkávací zkouškou pro její kapacity zásoby a objevují se obavy, že jejich doplnění může trvat roky.

"Musíme být připraveni napříč celým spektrem," podotkl Bauer. "Musíme mít zavedený systém, abychom měli k dispozici více lidí, ať už na válku dojde, nebo ne. Mluvíme o mobilizaci, záložácích nebo odvodech," dodal.

Sollfrank a další generálové NATO ale vidí vyhlídky na nadcházející roky pesimističtěji. Obávají se, že k přímé vojenské konfrontaci s Ruskem by mohlo dojít už během příštích tří let. Polský národní bezpečnostní úřad odhaduje, že Rusko by mohlo zaútočit na země NATO za méně než 36 měsíců, řekl šéf tamního Národního bezpečnostního úřadu v rozhovoru pro polské médium Nasz Dziennik.

Od začátku rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu Rusko pravidelně vyhrožuje Polsku a pobaltským státům vojenskou silou, přičemž při mnoha příležitostech chrastí zbraněmi a hrozí i použitím jaderných zbraní.

"Pokud se chceme vyhnout válce, měly by země NATO na východním křídle počítat s tříletým obdobím na přípravu na konfrontaci," míní Jacek Siewiera, který vede Národní bezpečnostní úřad. Podle jeho názoru by se Rusko mohlo zaměřit na členy NATO ve východní Evropě, tedy na země jako Polsko, Estonsko, Rumunsko a Litva. 

Pokud by ke konfliktu mezi NATO a Ruskem došlo, stěžejní roli by pravděpodobně sehrálo Německo, které by se zřejmě stalo centrální logistickou základnou NATO ve střední Evropě. Německo ale tvrdí, že bezprostřední vojenský útok Ruska momentálně nehrozí. Tamní ministr obrany Boris Pistorius to uvedl v nedávném rozhovoru s deníkem Der Tagesspiegel.

Pistorius považuje za reálnou možnost ruského vojenského útoku na některou ze zemí NATO v příštích pěti až osmi letech. Zdůraznil ale potřebu probuzení společnosti a dodal, že německá armáda musí být schopna čelit válečnému střetu. Jako preventivní opatření navrhl úpravu branné povinnosti, posílení obranných kapacit, větší efektivitu zbrojního průmyslu a případné otevření armády i pro ty, kteří dosud nemají německý pas.

Zároveň varoval, že v případě, že by Rusko vyhrálo konflikt a obsadilo Ukrajinu, vzroste hrozba pro území Severoatlantické aliance. Němečtí odborníci se ale také obávají, že válka by na území NATO mohla dorazit mnohem dříve.