Další válka v Evropě je za dveřmi. Rusko zaútočí na Pobaltí možná už letos, varuje Polsko

Premiér Tusk ve svém projevu v parlamentu uvedl, že cílem je mít do konce roku připravený model, který umožní každému dospělému muži v Polsku projít základním vojenským výcvikem. Zdůraznil, že program je dobrovolný, a uvedl, že se do něj mohou zapojit i ženy.

Tento plán má zajistit, aby byla polská společnost připravena na případnou krizi, a také zvýšit počet rezervistů. Podle generála Wiesława Kukuły, náčelníka generálního štábu polské armády, je klíčové mít dostatek dobře vycvičených záložníků, kteří budou schopni spolupracovat s profesionálními vojáky.

Polsko v současnosti vydává na obranu 4,7 % svého HDP, což je nejvyšší podíl mezi členskými státy NATO. Země také disponuje největší armádou v Evropské unii a investuje miliardy eur do modernizace vojenské techniky, včetně stíhaček, raket, tanků a dělostřelectva. Kukuła zdůraznil, že Polsko nemá mezi sebou a Ruskem nebo jeho spojencem Běloruskem žádnou nárazníkovou zónu, což zemi nutí k rychlé přípravě na případnou agresi.

Podle plánů by se počet příslušníků polské armády měl více než zdvojnásobit na 500 000 vojáků. První fáze programu má za cíl vycvičit 100 000 lidí do konce roku 2026. Výcvik bude probíhat v různých formách – od krátkých kurzů zaměřených na základní vojenské dovednosti, první pomoc a civilní obranu, až po měsíční intenzivní programy, které budou dostupné jak prezenčně, tak i online.

Navzdory dobrovolné povaze programu panují mezi odborníky obavy, zda je tempo příprav dostatečné. Bývalý zástupce náčelníka generálního štábu polské armády generál Leon Komornicki varoval, že Rusko buduje masivní armádu a pokud nedojde k dosažení míru a budou pokračovat spory v rámci NATO, může Rusko zaútočit na pobaltské státy již koncem tohoto roku nebo začátkem příštího.

Další experti, jako například bývalý velitel polských raketových a dělostřeleckých sil Jarosław Kraszewski, dokonce vyzývají k obnovení povinné vojenské služby, která byla v Polsku zrušena v roce 2008.

Názory polské veřejnosti na tyto plány jsou rozdělené. Podle průzkumů více než polovina Poláků podporuje zavedení dobrovolného výcviku a přibližně 39 % je ochotno se programu zúčastnit. Nicméně asi třetina obyvatel by se v případě války pokusila uprchnout ze země. Někteří kritici tvrdí, že polský stát nenabízí mladým lidem dostatečné životní podmínky, aby cítili povinnost bránit svou zemi.

Polská vláda zvažuje různé pobídky, aby motivovala občany k účasti na výcviku. Patří sem finanční kompenzace, daňové úlevy pro účastníky a jejich zaměstnavatele, a nabídka dovedností, které jsou využitelné i v civilním životě, jako je kybernetická bezpečnost, řízení dronů nebo krizové řízení.

Ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz zdůraznil, že výcvik nebude určen jen budoucím vojákům, ale také civilistům, kteří se mohou zapojit do oblasti krizového řízení a civilní obrany.

Kromě vojenského výcviku dospělých rozšiřuje polská vláda i vzdělávací programy zaměřené na obranu. Od září by měly být do hodin tělesné výchovy zařazeny prvky civilní obrany v rámci iniciativy "vzdělávání s armádou". Generál Kukuła věří, že pokud bude Polsko připraveno, může to odradit Rusko od jakékoliv agrese. 

Polský prezident Andrzej Duda už dříve uvedl, že Rusko by mohlo být vojensky schopno napadnout členské státy NATO již v roce 2026 nebo 2027, přičemž se odkazoval na zprávu německých expertů.

"Přicházejí nové zprávy a nedávno jsem viděl jednu od německých expertů, v níž se říká, že možná už v roce 2026 nebo 2027 bude (ruský prezident Vladimir) Putin, když postaví svou ekonomiku na válečný základ, disponovat takovou vojenskou silou, že bude schopen zaútočit na NATO," uvedl Duda pro americkou televizi CNBC.

Evropské země mají dva, tři roky, během kterých mohou dělat potřebné přípravy včetně hromadění zásob munice a výroby zbraní, "aby se co nejvíce zvýšila bezpečnost Evropy..., aby k invazi nedošlo".

Zbrojit je podle něj třeba proto, aby NATO nakonec nemuselo bojovat. "Jde o to, abychom vytvořili takový odstrašující prostředek, který zajistí, že nebudeme napadeni. O to jde, protože nikdo z nás nechce válku," dodal polský prezident.

Spojené státy vyzval, aby nadále pokračovaly v podpoře Ukrajiny. Duda varoval, že v případě, že se ruské síly nepodaří zastavit na Ukrajině, do války by se museli zapojit i vojáci USA.

"Tuto ruskou agresi je třeba zastavit za každou cenu. Pokud se nezastaví, tak se to převalí a pak se obávám, že americké peníze nebudou stačit k zastavení Ruska, budou muset zasáhnout američtí vojáci a to nikdo nechce," řekl.

Původně přitom Duda tvrdil, že si nemyslí, že Rusko vojensky napadne Polsko. Důvodem je podle něj to, že Polsko bude na případnou agresi dostatečně připraveno, řekl v rozhovoru pro polský deník Fakt.

"Tohle všechno platí v případě, že budeme silní. Nenapadáte silné - napadáte slabé," vysvětlil svůj postoj Duda. Dodal, že "díky laskavosti amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Polsku" má nyní Varšava stíhačky páté generace F-35, stálou přítomnost amerických vojáků na území Polska a velitelství V Corps americké armády v Poznani.

Estonská zahraniční zpravodajská služba se ale domnívá, že se Rusko se připravuje na možnou vojenskou konfrontaci se státy NATO, ke které by mohlo dojít v příštích deseti letech.

"Rusko se vydalo cestou dlouhodobé konfrontace... a Kreml se pravděpodobně připravuje na možný konflikt s NATO, ke kterému by mohlo dojít v příštích deseti letech," konstatoval šéf estonské zpravodajské služby Kaupo Rosin.

Tento závěr odvodili na základě plánů Ruska zdvojnásobit počet sil rozmístěných na hranici s Finskem a pobaltskými státy.

Rosin dále uvedl, že ruský vojenský útok je v krátkodobém horizontu velmi nepravděpodobný, zejména proto, že nyní Rusko potřebuje své jednotky na Ukrajině. Podle něj zůstane útok nepravděpodobným, pokud i Evropa posílí své ozbrojené síly, aby se vyrovnaly těm ruským.

"Pokud se nepřipravíme, pravděpodobnost (ruského vojenského konfliktu) bude mnohem vyšší," dodal Rosin, přičemž zdůraznil, že podle něj postupuje NATO a jeho spojenci správným směrem.

Pobaltské státy zvýšily své vojenské výdaje na více než dvě procenta HDP poté, co Rusko v roce 2014 anektovalo ukrajinský Krymský poloostrov. Spojaři z NATO tam také zvýšili přítomnost svých vojáků. Německo plánuje do roku 2027 vyslat do tohoto regionu 4800 vojáků v plné pohotovosti v rámci svého prvního trvalého zahraničního nasazení od druhé světové války.

NATO musí být připravené na dlouhotrvající konfrontaci s Ruskem, která by mohla trvat i několik dekád, řekl už dříve bývalý generální tajemník aliance Jens Stoltenberg v rozhovoru pro nedělník Welt am Sonntag. Je podle něj třeba, aby spojenci rychle rozšiřovali obranné kapacity. 

Stoltenberg zdůraznil, že NATO nestojí o válku s Ruskem. "Musíme se však připravit na konfrontaci, která by mohla trvat desetiletí," vysvětlil. Podle jeho názoru neexistuje záruka, že se ruská agrese v případě triumfu na Ukrajině nerozšíří i dál na západ.

Současný generální tajemník NATO Mark Rutte ve středu důrazně varoval, že jakýkoliv útok na Polsko nebo jiné členské státy aliance bude čelit okamžité a masivní vojenské reakci. Prohlášení zaznělo během jeho návštěvy ve Varšavě na společné tiskové konferenci s polským premiérem Tuskem.

„Pokud by si někdo myslel, že může zaútočit na Polsko nebo jakoukoliv jinou zemi NATO a uniknout bez následků, odpovíme plnou silou této neochvějné aliance,“ uvedl Rutte s tím, že Moskva by neměla pochybovat o odhodlání NATO bránit své členy. „Naše reakce bude devastující. To musí být zcela jasné Vladimiru Vladimiroviči Putinovi a komukoliv jinému, kdo by se rozhodl nás napadnout,“ dodal.

Rutte rovněž ocenil Polsko za jeho investice do obrany. Země vynakládá 4,7 % svého hrubého domácího produktu na obranné výdaje, což je nejvyšší podíl mezi všemi členskými státy NATO.

Generální tajemník NATO zároveň varoval před rostoucím vojenským potenciálem Ruska a jeho přechodem na válečnou ekonomiku. „Rusko je a zůstává nejvýznamnější a nejtemnější hrozbou pro naši alianci,“ prohlásil Rutte.

Polský premiér Donald Tusk zdůraznil, že členství v NATO je pro bezpečnost jeho země klíčové. „Je pro nás nesmírně důležité slyšet jasný závazek, že NATO bude Polsko bránit v jakékoliv kritické situaci,“ uvedl Tusk s odkazem na článek 5 Severoatlantické smlouvy, který zaručuje kolektivní obranu v případě napadení.

Tusk také upozornil na obavy spojené s mírovými jednáními mezi Ukrajinou a Ruskem, která vedou Spojené státy. Polsko má podle něj jen omezený vliv na průběh těchto jednání. „Musíme být připraveni na scénáře, které si sami nepíšeme,“ dodal s odkazem na nejistotu ohledně budoucího vývoje situace na východě Evropy.

Rutte se v rámci svého projevu snažil rozptýlit obavy z oslabování transatlantických vazeb, které vyvolávají výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten v minulosti vyjádřil kritiku vůči evropským spojencům a zpochybnil americkou ochotu zasahovat v případě útoku na některého člena aliance.

„Transatlantické vztahy mezi Spojenými státy a Evropou jsou pilířem naší aliance a to se nemění,“ ujistil Rutte s tím, že NATO zůstává jednotné a připravené čelit jakékoliv hrozbě.

Polsko si přitom dlouhodobě zakládá na blízkých vztazích s USA a vyhýbá se krokům, které by mohly zhoršit vztahy s Trumpovou administrativou.

Vzhledem k rostoucím obavám z možného ruského útoku Polsko významně investuje do obrany svého území. Aktuálně vynakládá 2,3 miliardy eur na projekt „Východní štít“, což je série opevnění na hranicích s Ruskem a Běloruskem. Tuto iniciativu podporuje i Evropská unie.

„Polsko přebírá plnou odpovědnost za ochranu své východní hranice, která je zároveň vnější hranicí Evropské unie,“ prohlásil Tusk.