Putin a další 6leté funkční období. Disponuje mimořádnou mocí v Rusku

Za pouhých pár měsíců před dosažením čtvrtstoletí ve funkci, ruský vůdce, na kterého byl vydán mezinárodní zatykač, Vladimir Putin v úterý složí přísahu na kopii ústavy a zahájí další šestileté funkční období prezidenta, které bude opět provázáno s mimořádnou mocí.

Od doby, kdy se Vladimir Putin stal prezidentem na konci roku 1999, se Rusko proměnilo v monolit, kde utlačuje politickou opozici, potlačuje nezávislé novináře a prosazuje prudérní "tradiční hodnoty". Jeho dominující vliv zahrnuje i vojenské konflikty, jako je válka na Ukrajině, která přináší Rusku zisky na bojišti a současně vyvolává mezinárodní odpor a ekonomické sankce. Putinovo příští funkční období přináší otázky ohledně jeho dalšího směřování. V nedávném projevu slíbil bránit ruskou suverenitu a bezpečnost občanů a zdůraznil sílu ruské armády a její schopnost vést ofenzívy. Také tvrdil, že ruská armáda „získala obrovské bojové zkušenosti“ a „pevně drží iniciativu a vede ofenzívy v řadě sektorů“.

„Válka na Ukrajině je ústředním bodem jeho současného politického projektu a nevidím nic, co by naznačovalo, že se to změní. A to má vliv na všechno ostatní,“ řekl Brian Taylor, profesor Syrakuské univerzity a autor knihy „Kodex putinismu“, v rozhovoru pro The Associated Press.

"Ovlivňuje to, kdo je na jakých pozicích, ovlivňuje to, jaké zdroje jsou k dispozici a ovlivňuje ekonomiku, či úroveň vnitřní represe," dodal.

To povede k obrovským nákladům, které mohou vyčerpat peníze určené na domácí projekty a reformy ve vzdělávání, sociální péči a boji s chudobou, o nichž Putin podrobně hovořil ve svém dlouhém projevu.

Putin podle Taylora zavádí Ukrajinu do velkolepých historických souvislostí ruských zemí a přisuzuje jí i takový význam. Tyto myšlenky podle něj předčí jakékoli sociálně ekonomické programy.

Pokud by válka neskončila úplnou porážkou jedné strany a Rusko by si ponechalo část dobytého území, evropské země se obávají, že by to mohlo Putinovi dát odvahu k dalšímu vojenskému dobrodružství v Pobaltí nebo Polsku.

„Je možné, že Putin má velké ambice a bude se pokoušet opakovat úspěch na Ukrajině s novým útokem jinde,“ napsal profesor mezinárodních vztahů Stephen Walt v časopise Foreign Policy. „Ale je také možné, že jeho ambice jsou omezeny tím, co Rusko dosáhlo - za obrovskou cenu - a že nemá potřebu ani touhu po další expanzi.“

Nicméně, Walt dodal: „Rusko nebude schopno zahájit novou agresivní válku, dokud válka na Ukrajině definitivně neskončí.“

Někteří tvrdí, že tato racionální obava není na místě. Maksim Samorukov z Carnegie Russia Eurasia Center uvedl, že „Moskva pravděpodobně dělá sebezničující chyby, motivována Putinovými náladami a iluzemi“.

Samorukov v komentáři pro Foreign Affairs naznačil, že věk Putina může ovlivnit jeho rozhodování. Tvrdí, že 71letý Putin pravděpodobně vnímá svou omezenou časovou perspektivu, což mohlo hrát roli při jeho rozhodnutí napadnout Ukrajinu.

Vstup do nového funkčního období může Putinovi přinést slabší kontrolu nad mocí, než by se mohlo zdát.

Ruská politická elita se stává stále více poddajnou vůči Putinovým rozkazům a přijímá jeho paranoidní pohled na svět. Existuje obava, že se režim může rozpadnout, stejně jako sovětský předchůdce před třemi desetiletími.

Putin dále demonstruje odpor vůči Západu, což se projevuje nejen ve zlosti nad podporou Ukrajiny, ale také v boji proti tomu, co považuje za podkopávání morálních hodnot Ruska.

Navzdory Putinově represi opozice a nezávislých médií stále existuje potenciál pro další kontrolu informačního prostoru, včetně vytvoření „suverénního internetu“.

Inaugurace Putina přichází dva dny před Dnem vítězství, ruským svátkem připomínajícím dobytí Berlína v druhé světové válce. Putinova rétorika ukazuje snahu o ospravedlnění války na Ukrajině jako srovnatelného boje s nacistickým Německem.

Související

Donald Trump

Trump: Putin chce dál zabíjet, USA možná pošlou Patrioty na Ukrajinu

Americký prezident Donald Trump se vyjádřil k aktuálnímu vývoji války na Ukrajině a prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin podle všeho „nechce válku ukončit“. Řekl to během cesty prezidentským letounem Air Force One, kde také přiznal svou nespokojenost s nedávným telefonátem s Putinem.

Více souvisejících

Vladimír Putin Rusko

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 33 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Juraj Cintula

Na Slovensku začíná ostře sledovaný soud s atentátníkem na Fica

Muž, který vloni spáchal neúspěšný atentát na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD), se dnes poprvé postaví před soud. Důchodce Juraj C. je obžalován ze zvlášť závažného zločinu teroristického útoku. Hrozí mu až doživotí. Případ řeší Specializovaný trestní soud. 

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Král Charles III. (Karel III.)

Britové si připomněli teror v Londýně. Král ocenil, jak se národ vzpamatoval

Je to 20 let, co se datum 7. července smutně a nesmazatelně zapsalo do britských dějin. Král Karel III. u příležitosti výročí teroristických útoků v Londýně odsoudil tyto nesmyslné akty zla a vyzval lidi, aby se společně postavili těm, kteří se je snaží rozdělovat. Informovala o tom BBC. V hlavním městě království se dnes uskuteční řada vzpomínkových akcí. 

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump udělal z USA obchodního vyvrhele. Řešením je vyloučení z WTO

Americký prezident Donald Trump vkročil do mezinárodní politiky, zejména v oblasti obchodu, velmi agresivním způsobem a zásadně narušil dosavadní fungování globálního systému. Profesorka Kristen Hopewellová z Univerzity Britské Kolumbie nastínila možné řešení, jak Spojené státy přimět k dodržování mezinárodních pravidel – jejich vyloučení ze Světové obchodní organizace (WTO).

včera

včera

Patrik Schick

Brankář Kovář je blízko odchodu do PSV Eindhoven. Schick bude v Leverkusenu pokračovat

Vypadá to, že až odstartuje nadcházející sezóna německé Bundesligy, z českých legionářů zbyde v Leverkusenu už jen útočník Patrik Schick. Jak totiž informuje německý časopis Kicker, o služby dalšího českého reprezentanta, brankáře Matěje Kováře, projevil zájem nizozemský PSV Eindhoven. Přestože oficiálně ještě není nic potvrzené, v zákulisí se už mluví o tom, že se na přestupu již obě strany dohodly. Nyní pětadvacetiletý gólman absolvuje zdravotní prohlídku, aby pak mohl podepsat smlouvu.

včera

Aktualizováno včera

Do Prahy přijel končící polský prezident Andrzej Duda. (7.7.2025) Prohlédněte si galerii

Duda je naposledy jako prezident v Praze. Na Hradě ho přijal Pavel

Končící polský prezident Andrzej Duda přijel v pondělí na návštěvu Prahy. Na Pražském hradě ho přijal český protějšek Petr Pavel. Duda za několik týdnů skončí ve funkci, nahradí ho vítěz nedávných prezidentských voleb Karol Nawrocki. 

včera

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Francouzi možná půjdou opět volit. Rozhodne frustrovaný a podrážděný Macron

Rok po předčasných volbách, které zásadně posílily krajní pravici a oslabily jeho vlastní tábor, čelí francouzský prezident Emmanuel Macron opět hrozbě politického patu. Navzdory veřejným prohlášením, že nové volby nechystá, roste tlak na to, aby rozhodnutí o předčasných volbách zopakoval. Macron podle spolupracovníků zvažuje další krok, který by mu umožnil obnovit kontrolu nad chaotickou scénou, ale hrozí, že by krizi ještě prohloubil.

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

20 let od útoků v Londýně stále nejsme v bezpečí. DIY útoky jsou hůře zachytitelné, radikalizace probíhá přes internet

Přesně před dvaceti lety zasáhla Londýn série teroristických útoků, které si vyžádaly 52 mrtvých a stovky zraněných. Islamisté odpálili nálože v metru i autobusu a způsobili nejhorší útok v Británii od války. Tragédie vedla k zásadní reformě bezpečnostních opatření i posílení pravomocí rozvědky. Navzdory pokroku však podle expertů riziko DIY útoků osamělých útočníků přetrvává a nulové nebezpečí terorismu je i nadále nedosažitelné.

včera

Netanjahu míří do Bílého domu. Dohoda o příměří v Gaze je blízko, zásluhy chce převzít Trump

Americký prezident Donald Trump se ve Washingtonu sejde s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, aby jednali o příměří v Pásmu Gazy, normalizaci vztahů s arabskými státy a řešení napětí s Íránem. Schůzka přichází krátce po izraelských útocích na Írán a očekává se, že Trump se ujme role hlavního garanta případné dohody.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy