Za pouhých pár měsíců před dosažením čtvrtstoletí ve funkci, ruský vůdce, na kterého byl vydán mezinárodní zatykač, Vladimir Putin v úterý složí přísahu na kopii ústavy a zahájí další šestileté funkční období prezidenta, které bude opět provázáno s mimořádnou mocí.
Od doby, kdy se Vladimir Putin stal prezidentem na konci roku 1999, se Rusko proměnilo v monolit, kde utlačuje politickou opozici, potlačuje nezávislé novináře a prosazuje prudérní "tradiční hodnoty". Jeho dominující vliv zahrnuje i vojenské konflikty, jako je válka na Ukrajině, která přináší Rusku zisky na bojišti a současně vyvolává mezinárodní odpor a ekonomické sankce. Putinovo příští funkční období přináší otázky ohledně jeho dalšího směřování. V nedávném projevu slíbil bránit ruskou suverenitu a bezpečnost občanů a zdůraznil sílu ruské armády a její schopnost vést ofenzívy. Také tvrdil, že ruská armáda „získala obrovské bojové zkušenosti“ a „pevně drží iniciativu a vede ofenzívy v řadě sektorů“.
„Válka na Ukrajině je ústředním bodem jeho současného politického projektu a nevidím nic, co by naznačovalo, že se to změní. A to má vliv na všechno ostatní,“ řekl Brian Taylor, profesor Syrakuské univerzity a autor knihy „Kodex putinismu“, v rozhovoru pro The Associated Press.
"Ovlivňuje to, kdo je na jakých pozicích, ovlivňuje to, jaké zdroje jsou k dispozici a ovlivňuje ekonomiku, či úroveň vnitřní represe," dodal.
To povede k obrovským nákladům, které mohou vyčerpat peníze určené na domácí projekty a reformy ve vzdělávání, sociální péči a boji s chudobou, o nichž Putin podrobně hovořil ve svém dlouhém projevu.
Putin podle Taylora zavádí Ukrajinu do velkolepých historických souvislostí ruských zemí a přisuzuje jí i takový význam. Tyto myšlenky podle něj předčí jakékoli sociálně ekonomické programy.
Pokud by válka neskončila úplnou porážkou jedné strany a Rusko by si ponechalo část dobytého území, evropské země se obávají, že by to mohlo Putinovi dát odvahu k dalšímu vojenskému dobrodružství v Pobaltí nebo Polsku.
„Je možné, že Putin má velké ambice a bude se pokoušet opakovat úspěch na Ukrajině s novým útokem jinde,“ napsal profesor mezinárodních vztahů Stephen Walt v časopise Foreign Policy. „Ale je také možné, že jeho ambice jsou omezeny tím, co Rusko dosáhlo - za obrovskou cenu - a že nemá potřebu ani touhu po další expanzi.“
Nicméně, Walt dodal: „Rusko nebude schopno zahájit novou agresivní válku, dokud válka na Ukrajině definitivně neskončí.“
Někteří tvrdí, že tato racionální obava není na místě. Maksim Samorukov z Carnegie Russia Eurasia Center uvedl, že „Moskva pravděpodobně dělá sebezničující chyby, motivována Putinovými náladami a iluzemi“.
Samorukov v komentáři pro Foreign Affairs naznačil, že věk Putina může ovlivnit jeho rozhodování. Tvrdí, že 71letý Putin pravděpodobně vnímá svou omezenou časovou perspektivu, což mohlo hrát roli při jeho rozhodnutí napadnout Ukrajinu.
Vstup do nového funkčního období může Putinovi přinést slabší kontrolu nad mocí, než by se mohlo zdát.
Ruská politická elita se stává stále více poddajnou vůči Putinovým rozkazům a přijímá jeho paranoidní pohled na svět. Existuje obava, že se režim může rozpadnout, stejně jako sovětský předchůdce před třemi desetiletími.
Putin dále demonstruje odpor vůči Západu, což se projevuje nejen ve zlosti nad podporou Ukrajiny, ale také v boji proti tomu, co považuje za podkopávání morálních hodnot Ruska.
Navzdory Putinově represi opozice a nezávislých médií stále existuje potenciál pro další kontrolu informačního prostoru, včetně vytvoření „suverénního internetu“.
Inaugurace Putina přichází dva dny před Dnem vítězství, ruským svátkem připomínajícím dobytí Berlína v druhé světové válce. Putinova rétorika ukazuje snahu o ospravedlnění války na Ukrajině jako srovnatelného boje s nacistickým Německem.
Související

Trump: Putin chce dál zabíjet, USA možná pošlou Patrioty na Ukrajinu

Summit BRICS bez Putina a Si Ťin-pchinga. Slábne vliv skupiny, která chtěla konkurovat Západu?
Aktuálně se děje
před 9 minutami

Netanjahu chce Nobelovu cenu pro šéfa Bílého domu. Zastavuji války, reagoval dojatý Trump
před 33 minutami

Nové informace o smrti ministra, jehož odvolal Putin. Tělo se nenašlo v domě
před 1 hodinou

S požáry v Německu bojovaly stovky hasičů. Ohrožovaly je výbuchy munice
před 1 hodinou

Trump obrátil. Ukrajina se dočká navýšení americké vojenské podpory
před 1 hodinou

Na Slovensku začíná ostře sledovaný soud s atentátníkem na Fica
před 2 hodinami

Počasí na měsíc. Nejtepleji má být na přelomu července a srpna
včera

Panika v letadle na Mallorce. Cestující skákali z křídla, šest lidí skončilo v nemocnici
včera

Šimkovičová se nezavděčí. Úřad dal na festival miliony, ministryni vypískali
včera

Britové si připomněli teror v Londýně. Král ocenil, jak se národ vzpamatoval
včera

Trump udělal z USA obchodního vyvrhele. Řešením je vyloučení z WTO
včera

Metrem se na Staroměstskou nedostanete. Stanice je do odvolání uzavřena
včera

Brankář Kovář je blízko odchodu do PSV Eindhoven. Schick bude v Leverkusenu pokračovat
včera

Agresivní včely napadly lidi ve Francii. Důchodci se zastavilo srdce
Aktualizováno včera

Duda je naposledy jako prezident v Praze. Na Hradě ho přijal Pavel
včera

Další podezřelá smrt v Rusku. Starovojt zemřel v den, kdy ho Putin odvolal
včera

Francouzi možná půjdou opět volit. Rozhodne frustrovaný a podrážděný Macron
včera

Policie odvolala pátrání po synovci herce Rychlého. Přihlásil se sám
včera

Až 200 milimetrů. Deštivé počasí udeří v Česku naplno, hrozí velká voda
včera

20 let od útoků v Londýně stále nejsme v bezpečí. DIY útoky jsou hůře zachytitelné, radikalizace probíhá přes internet
včera
Netanjahu míří do Bílého domu. Dohoda o příměří v Gaze je blízko, zásluhy chce převzít Trump
Americký prezident Donald Trump se ve Washingtonu sejde s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, aby jednali o příměří v Pásmu Gazy, normalizaci vztahů s arabskými státy a řešení napětí s Íránem. Schůzka přichází krátce po izraelských útocích na Írán a očekává se, že Trump se ujme role hlavního garanta případné dohody.
Zdroj: Jakub Jurek