Ruský prezident Vladimir Putin pohrozil zasažením „rozhodovacích center v Kyjevě“ novou ruskou raketou středního doletu Orešnik (IRBM). Během summitu Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO) v Astaně zdůraznil, že tato raketa nemá ve světě obdoby a její síla je srovnatelná s jadernou zbraní. Tento krok podle něj představuje reakci na používání zbraní vyrobených v USA a Velké Británii na ruském území.
Putin podle serveru The Guardian uvedl, že Rusko vyrábí desetkrát více raket než všechny státy NATO dohromady, a naznačil, že nové ruské raketové systémy, včetně Orešniku, budou i nadále podrobovány bojovým testům.
Podle ruského prezidenta by potenciální masivní použití Orešniku mohlo mít ničivý dopad. Zdůraznil také, že na seznamu možných cílů se nachází právě ukrajinská rozhodovací centra, přičemž jako odvetu připomněl dřívější útoky Ukrajiny na Moskvu a Petrohrad.
USA a Spojené království již dříve uvedly, že raketa Orešnik použitá při útoku na Dnipro by mohla být experimentálním modelem jaderně schopné střely středního doletu s teoretickým dosahem pod 5 500 km. To by umožnilo zasáhnout Evropu z jižního Ruska, ale ne Spojené státy.
Situace na Ukrajině zůstává mimořádně napjatá. Prezident Volodymyr Zelenskyj tvrdí, že Rusko při nočních útocích na energetickou infrastrukturu použilo kazetovou munici, což označil za „zvrhlou eskalaci ruských teroristických taktik“. Ukrajinské energetické společnosti mezitím hlásí rozsáhlé výpadky proudu, přičemž nejméně jeden milion lidí zůstal bez elektřiny.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že během noci zničilo 25 ukrajinských dronů ve čtyřech regionech a zachytilo řízenou střelu Neptune. V Kurské oblasti byly zahájeny trestní řízení proti ukrajinskému vojenskému personálu poté, co byli při útoku dronem zraněni dva civilisté.
Putinovy výroky naznačují pokračující eskalaci konfliktu, přičemž Rusko hrozí využitím svých nejnovějších technologií proti Ukrajině i Evropě. Současně zůstává otázkou, do jaké míry jde o skutečné vojenské plány nebo o snahu zastrašit Západ a upevnit vlastní pozici.
Související
Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je
NATO odradí Putina od celoevropské války. K ústupkům ho ale nedonutí ani Trump, míní expert
válka na Ukrajině , Vladimír Putin
Aktuálně se děje
před 31 minutami
Svatá Barbora a tradice adventního času
před 59 minutami
Policie našla u rodičky obviněné z vraždy další mrtvé dítě
Aktualizováno před 1 hodinou
Na univerzitě v Plzni se měly ozvat výstřely. Policie prověřuje oznámení
před 1 hodinou
EU není připravená na obchodní válku s USA. Macron varoval před bolestivou prohrou
před 3 hodinami
Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde
před 3 hodinami
Jižní Korea se zmítá v politické krizi. Jun Sok-jol otevřel stanným právem bolestivé rány
před 4 hodinami
V Česku se poprvé objevil domácí případ onemocnění difylobotriózou
před 5 hodinami
Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je
před 6 hodinami
NATO odradí Putina od celoevropské války. K ústupkům ho ale nedonutí ani Trump, míní expert
před 7 hodinami
Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby
před 7 hodinami
Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije
před 9 hodinami
Patová situace prolomena. Ukrajina čelí nejhorším ztrátám za poslední dva roky
před 10 hodinami
Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR
před 11 hodinami
Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?
před 11 hodinami
Jižní Korea na nohou. Politici i veřejnost chtějí prezidentovu hlavu, Sok-jol čelí impeachmentu
před 13 hodinami
Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak
včera
Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo
včera
Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana
včera
Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?
včera
EU sleduje s obavami dění ve Francii. Barnierova vláda se rozpadá
Rozpad vlády Michela Barniera, který je na postu francouzského premiéra jen velmi krátce, se zdá nevyhnutelný. Jeho kabinet se blíží k hlasování o vyslovení nedůvěry, které pravděpodobně prohraje již tento týden. Tento vývoj by mohl vést k finanční krizi v druhé největší ekonomice eurozóny a vyvolat obavy v celé Evropské unii, uvedl server Politico.
Zdroj: Libor Novák