Putina Prigožinova vzpoura ochromila, i když o ní věděl dopředu, ukazují tajné dokumenty

Server napsal, že měl možnost vidět oficiální dokumenty, podle kterých ruské bezpečnostní služby varovaly Putina, že šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin zřejmě plánuje vzpouru, a to dva či tři dny před jejím začátkem.

Evropský bezpečnostní představitel, který si přál zůstat v anonymitě, pro Washington Post řekl, že "Putin měl čas učinit rozhodnutí, že (vzpouru) překazí a zatkne organizátory. Když se pak začala dít, nastalo ochromení na všech úrovních. Zavládlo úplné zděšení a zmatek. Dlouho nevěděli, jak mají zareagovat."

Špionážní dokumenty uváděly, že Putinova nerozhodnost ukazuje na jeho strach jít proti vojenskému veliteli, jakým je Prigožin. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov však popřel tvrzení o "ochromení" a listu řekl, že jej vymysleli "lidé, kteří mají nula informací".

Wagnerova soukromá vojenská společnost se v posledních měsících aktivně zapojila do bojů o Bachmut, o kterém oznámila v květnu, že ho úplně ovládla. Propagandistická média blízká Kremlu pak tuto událost zdůrazňovala jako významný historický úspěch, i když podle zahraničních analytiků nemá město velký strategický význam.

Wagnerova skupina se účastnila ruské invaze na Ukrajinu, v jejím průběhu se ale objevily konflikty mezi jejím vedením a ruským ministrem obrany Sergejem Šojgu, který se snažil žoldnéřské jednotky dostat pod kontrolu úřadů. Prigožin celé měsíce otevřeně kritizoval nejvyšší ruské vojenské představitele a používal různá hrubá slova, což šokovalo nejvyšší ruské představitele, ale Putin na jeho stížnosti veřejně nereagoval.

Krátce před vzpourou Prigožin obvinil ruské ministerstvo obrany a Ozbrojené síly Ruské federace z raketového útoku na tábor jeho žoldáků a uvedl, že Ukrajina se nechystala zaútočit na Rusko a obvinil ruské ministerstvo obrany z toho, že lže veřejnosti i prezidentovi. Podle něj začala z úplně jiných důvodů, než které byly veřejnosti prezentovány.

Následně vyzval Rusy, aby se připojili k jeho bojovníkům, kteří se hodlají vypořádat s bezprávím v zemi, a během dalšího dne Wagnerovy jednotky dorazily do Rostova na Donu a obsadily štábní budovu Jižního vojenského okruhu. Posléze obsadily také klíčové vojenské objekty ve Voroněži.

V Moskvě, Moskevské oblasti a Voroněžské oblasti byla zavedena protiteroristická opatření a ruský prezident Vladimir Putin v mimořádném projevu označil jednání Wagnerovy skupiny za vzpouru. Kolona o síle 5000 mužů pod velením Dmitrije Utkina, pokračovala směrem k Moskvě, poté ale došlo za zprostředkování běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka k uzavření dohody o smírném urovnání konfliktu a Wagnerova skupina se stáhla. Prigožin byl následně převezen do Běloruka a jeho mužům byl nabídnut vstup do armády či možnost odejít ze země s ním.