Řecké volby drtivě vyhrál Mitsotakis, měl by pokračovat jako premiér

Konzervativní strana Nová demokracie (ND) expremiéra Kyriakose Mitsotakise drtivě vyhrála dnešní parlamentní volby v Řecku a zajistila si většinu v parlamentu, ukazují téměř kompletní oficiální výsledky. Její zisk se i po započítání výsledků z 90 procent volebních okrsků držel těsně nad 40 procenty, což by vzhledem k ziskům ostatních stran stačilo na 158 křesel ve 300členném legislativním sboru. 

Mitsotakis v povolebním projevu slíbil ekonomický růst a reformy, například ve zdravotnictví, napsala agentura Reuters.

Někdejší bankéř a člen vlivné politické rodiny ve věku 55 let míří ke druhému funkčnímu období. Řecko vedl od roku 2019 do letošního května, kdy se v zemi konaly první letošní parlamentní volby. Po těch se nepodařilo sestavit vládu, když ND těsně na většinu nedosáhla, nyní jí ovšem pomáhá uplatnění nového volebního zákona, který posiluje pozici vítěze voleb.

Konzervativní partaj vítězí s náskokem více než 20 procentních bodů na krajně levicovou stranu SYRIZA. Ta podle téměř kompletních výsledků získala necelých 18 procent hlasů, což by bylo o více než dva procentní body méně než v květnu. Její lídr Alexis Tsipras v roce 2015 po volebním vítězství stanul v čele vlády, před čtyřmi lety ale už SYRIZA skončila druhá se 31,5 procenta hlasů. Mitsotakis by naopak výsledkem okolo 40 procent hlasů prakticky zopakoval své zisky z květnových voleb i z hlasování v roce 2019.

Ve vítězném projevu dnes večer Mitsotakis uvedl, že bude premiérem všech Řeků. Slíbil ekonomický růst, který by přinesl zvyšování mezd, jakož i reformu zdravotnictví. Před jásajícím davem uvedl, že mu výsledek voleb dává silný mandát k zavádění potřebných reforem, jakkoli předběžné údaje svědčily o volební účasti jen těsně nad 50 procenty.

"Naše cíle jsou vysoké a musí být vysoké před druhým funkčním obdobím, které transformuje Řecko," řekl Mitsotakis. Krátce nato mu k volebnímu vítězství poblahopřál český premiér Petr Fiala. "Přeji úspěšné a rychlé sestavení nové vlády a těším se na naši další spolupráci!" napsal na twitteru.

Mitsotakis během předchozích čtyř let u moci provedl svou zemi pandemií covidu-19 a připsal si jisté ekonomické úspěchy, které přispěly k obratu řeckého hospodářství po dluhové krizi z konce první dekády tohoto století. Zároveň ale čelí kritice kvůli skandálu s odposlechy politiků, novinářů a vysokých státních úředníků a v souvislosti s tvrdou imigrační politikou. Jeho vládou otřásla také únorová železniční nehoda na severu Řecka, při které zahynulo 57 lidí.

Nové volby se konaly necelé dva týdny poté, co se v moři u jihozápadní části Řecka potopila loď se stovkami migrantů, z nichž se většina pravděpodobně utopila. Incident uvrhl nové podezření na řeckou pobřežní stráž a její přístup k lidem připlouvajícím po moři do Evropy, volby ovšem neovlivnil, soudí agentura AP. Voliči se podle ní rozhodovali především na základě domácích ekonomických úvah.

V kampani Mitsotakis sliboval transformovat řecké zdravotnictví a soudnictví, která patří k nejpomalejším v Evropě, napsal list Financial Times. "Nebude to jednoduché," komentoval politolog Dimitris Papadimitriu působící na Manchesterské univerzitě s odkazem na silné lobbistické skupiny a "ultraodolnou byrokracii". Výsledek voleb nicméně podle něj dává ND příležitost "dominovat v dohledné budoucnosti politické krajině".

Tsipras naopak po dnešku bojuje o politické přežití, píše AP. V projevu po sečtení většiny hlasů řekl, že SYRIZA utrpěla porážku, odchod z čela strany ale neoznámil a hovořil o potřebě silné opozice. "Tuto roli může plnit jedině SYRIZA," prohlásil.

Do parlamentu dnes Řekové poslali celkem osm politických stran. Za ND a SYRIZA skončila sociálnědemokratická strana PASOK s přibližně 12 procenty, následují řečtí komunisté. Pátým nejsilnějším uskupením bude zřejmě se 13 mandáty nová strana Sparťané, kterou média označují za nástupce neonacistického uskupení Zlatý úsvit.

Související

Uprchlíci v Evropě

Plány na deportaci migrantů dostávají jasné obrysy. Evropské státy pracují na zřízení prvních center

Řecko spolupracuje se čtyřmi dalšími evropskými státy na plánu zřízení deportačních center ve třetích zemích, nejspíše v Africe. Tato střediska mají sloužit pro migranty, jejichž žádosti o azyl byly v Evropské unii zamítnuty. Řecký ministr pro migraci Thanos Plevris ve středu uvedl, že na vzniku takzvaných „návratových center“ Atény pracují společně s Německem, Nizozemskem, Rakouskem a Dánskem.

Více souvisejících

Řecko Volby v Řecku Kyriakos Mitsotakis

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

včera

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

včera

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

včera

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

včera

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

včera

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

včera

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

včera

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

včera

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

včera

Andrej Babiš

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

včera

Počasí: Jarní teploty budou pokračovat i příští víkend

Českou republiku čeká příští víkend převážně jasná až polojasná obloha.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy