Řecké volby drtivě vyhrál Mitsotakis, měl by pokračovat jako premiér

Konzervativní strana Nová demokracie (ND) expremiéra Kyriakose Mitsotakise drtivě vyhrála dnešní parlamentní volby v Řecku a zajistila si většinu v parlamentu, ukazují téměř kompletní oficiální výsledky. Její zisk se i po započítání výsledků z 90 procent volebních okrsků držel těsně nad 40 procenty, což by vzhledem k ziskům ostatních stran stačilo na 158 křesel ve 300členném legislativním sboru. 

Mitsotakis v povolebním projevu slíbil ekonomický růst a reformy, například ve zdravotnictví, napsala agentura Reuters.

Někdejší bankéř a člen vlivné politické rodiny ve věku 55 let míří ke druhému funkčnímu období. Řecko vedl od roku 2019 do letošního května, kdy se v zemi konaly první letošní parlamentní volby. Po těch se nepodařilo sestavit vládu, když ND těsně na většinu nedosáhla, nyní jí ovšem pomáhá uplatnění nového volebního zákona, který posiluje pozici vítěze voleb.

Konzervativní partaj vítězí s náskokem více než 20 procentních bodů na krajně levicovou stranu SYRIZA. Ta podle téměř kompletních výsledků získala necelých 18 procent hlasů, což by bylo o více než dva procentní body méně než v květnu. Její lídr Alexis Tsipras v roce 2015 po volebním vítězství stanul v čele vlády, před čtyřmi lety ale už SYRIZA skončila druhá se 31,5 procenta hlasů. Mitsotakis by naopak výsledkem okolo 40 procent hlasů prakticky zopakoval své zisky z květnových voleb i z hlasování v roce 2019.

Ve vítězném projevu dnes večer Mitsotakis uvedl, že bude premiérem všech Řeků. Slíbil ekonomický růst, který by přinesl zvyšování mezd, jakož i reformu zdravotnictví. Před jásajícím davem uvedl, že mu výsledek voleb dává silný mandát k zavádění potřebných reforem, jakkoli předběžné údaje svědčily o volební účasti jen těsně nad 50 procenty.

"Naše cíle jsou vysoké a musí být vysoké před druhým funkčním obdobím, které transformuje Řecko," řekl Mitsotakis. Krátce nato mu k volebnímu vítězství poblahopřál český premiér Petr Fiala. "Přeji úspěšné a rychlé sestavení nové vlády a těším se na naši další spolupráci!" napsal na twitteru.

Mitsotakis během předchozích čtyř let u moci provedl svou zemi pandemií covidu-19 a připsal si jisté ekonomické úspěchy, které přispěly k obratu řeckého hospodářství po dluhové krizi z konce první dekády tohoto století. Zároveň ale čelí kritice kvůli skandálu s odposlechy politiků, novinářů a vysokých státních úředníků a v souvislosti s tvrdou imigrační politikou. Jeho vládou otřásla také únorová železniční nehoda na severu Řecka, při které zahynulo 57 lidí.

Nové volby se konaly necelé dva týdny poté, co se v moři u jihozápadní části Řecka potopila loď se stovkami migrantů, z nichž se většina pravděpodobně utopila. Incident uvrhl nové podezření na řeckou pobřežní stráž a její přístup k lidem připlouvajícím po moři do Evropy, volby ovšem neovlivnil, soudí agentura AP. Voliči se podle ní rozhodovali především na základě domácích ekonomických úvah.

V kampani Mitsotakis sliboval transformovat řecké zdravotnictví a soudnictví, která patří k nejpomalejším v Evropě, napsal list Financial Times. "Nebude to jednoduché," komentoval politolog Dimitris Papadimitriu působící na Manchesterské univerzitě s odkazem na silné lobbistické skupiny a "ultraodolnou byrokracii". Výsledek voleb nicméně podle něj dává ND příležitost "dominovat v dohledné budoucnosti politické krajině".

Tsipras naopak po dnešku bojuje o politické přežití, píše AP. V projevu po sečtení většiny hlasů řekl, že SYRIZA utrpěla porážku, odchod z čela strany ale neoznámil a hovořil o potřebě silné opozice. "Tuto roli může plnit jedině SYRIZA," prohlásil.

Do parlamentu dnes Řekové poslali celkem osm politických stran. Za ND a SYRIZA skončila sociálnědemokratická strana PASOK s přibližně 12 procenty, následují řečtí komunisté. Pátým nejsilnějším uskupením bude zřejmě se 13 mandáty nová strana Sparťané, kterou média označují za nástupce neonacistického uskupení Zlatý úsvit.

Související

Více souvisejících

Řecko Volby v Řecku Kyriakos Mitsotakis

Aktuálně se děje

před 13 minutami

před 56 minutami

Ilustrační fotografie.

Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek

Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

před 2 hodinami

Michal Krčmář

Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig

Ani v pořadí druhý biatlonový, byť první individuální závod v rámci olympijských her se nevyvedl z českého pohledu podle představ. Nejlepší z kvarteta reprezentantů byl totiž ve dvacetikilometrovém vytrvalostním závodu Vítězslav Hornig, který během celého jeho průběhu dvakrát chyboval na střelnici a nejen proto se tak umístil na konečném 26. místě. To velezkušenému Michalu Krčmářovi se střelba nepovedla ještě více, neboť v ní chyboval celkem čtyřikrát a obsadil až 38. pozici. Dalšími Čechy, kteří se závodu zúčastnili, byli Mikuláš Karlík (konečné 68. místo) a debutant Petr Hák (81. místo). Zlato z tohoto závodu poněkud nečekaně dosud málo známý Nor Johan-Olav Botn.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Jeffrey Epstein

Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy ​​spisy, aby zakryli jména významných osob

Členové amerického Kongresu, kteří v pondělí získali přístup k nezkráceným spisům ministerstva spravedlnosti týkajícím se Jeffreyho Epsteina, oznámili znepokojivá zjištění. Podle zákonodárců dokumenty obsahují důkazy o tom, že identita nejméně šesti mužů byla před veřejností utajena bez jasného právního opodstatnění. Tato zjištění obnovila obvinění, že Trumpova administrativa záměrně chrání vlivné osobnosti před veřejnou kontrolou.

před 4 hodinami

Donald Trump

MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“

Svět vstoupil do éry „politiky demoliční koule“, kterou vede americký prezident Donald Trump, a dlouhodobý mezinárodní řád postavený po roce 1945 se pod tímto tlakem začíná rozpadat. Vyplývá to z výroční zprávy Munich Security Report 2026, zveřejněné před nadcházející Mnichovskou bezpečnostní konferencí (MSC). Dokument označuje Trumpa za nejmocnější postavu, která vědomě útočí na stávající pravidla a instituce, čímž riskuje zánik desítky let budovaných spojenectví a norem.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti

Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.

před 6 hodinami

Emmanuel Macron

Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby začala na světové scéně vystupovat jako skutečná velmoc. V rozhovoru pro skupinu evropských deníků uvedl, že kontinent čelí naléhavému varování v podobě rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států. Podle Macrona nastal čas, aby Evropa v oblasti ekonomiky, obrany i bezpečnosti konečně „dospěla“.

před 7 hodinami

Fakultní nemocnice Olomouc

Policie vyšetřuje možné ublížení na zdraví u stovek pacientů s defibrilátory

Kriminalisté z odboru hospodářské kriminality v Olomouci začali prověřovat mimořádně závažný případ, který se týká Fakultní nemocnice Olomouc. Existuje totiž důvodné podezření, že tamní lékaři z kardiologické kliniky implantovali stovkám pacientů srdeční defibrilátory (ICD), i když k tomu z odborného hlediska nebyl důvod. Podle policie nešlo o ojedinělé případy, ale o dlouhodobý a systematický postup, který trval celou dekádu – od roku 2015 až do února loňského roku.

před 7 hodinami

Evropská unie

Evropská komise chystá bezpečnostní opatření, kterým sníží vliv Číny v Evropě

Evropská komise plánuje v březnu představit nová bezpečnostní opatření, která mají omezit přístup čínských firem k lukrativním veřejným zakázkám v Evropské unii. Podle informací od unijních představitelů hodlá Brusel upravit rozpočtová pravidla tak, aby v budoucnu zvýhodňovala evropské podniky před zahraničními konkurenty. Tato strategie se má týkat nejen současného rozpočtu, ale především dlouhodobého finančního rámce pro období po roce 2028.

před 8 hodinami

Vladimír Putin

Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat

Probíhající mírový proces pod vedením Spojených států, který má ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, se potýká s vážným nedostatkem důvěryhodnosti. Skeptici pochybují o skutečném zájmu Vladimira Putina na trvalém urovnání a kritizují logiku současných jednání. Varují, že pokud západní partneři přiznají Rusku právo veta nad bezpečnostními zárukami pro Kyjev, riskují tím nekonečné prodlužování válečného konfliktu.

před 9 hodinami

Chicago

Jak Trump změnil Ameriku? Většině lidí se do USA nechce, zvažují i zrušení dovolené

V uplynulých dvanácti měsících prošly Spojené státy pod Trumpovou administrativou proměnou, která z nich v očích mnoha cestovatelů učinila nehostinné a nebezpečné místo. Průzkum deníku Independent ukazuje, že 80 % respondentů se hodlá cestám do USA vyhýbat, zatímco pouze 11 % by zemi stále navštívilo. Mezi těmi, kteří již mají dovolenou zarezervovanou, zvažuje každý sedmý její zrušení.

před 10 hodinami

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Starmer utnul výzvy k rezignaci. Odstoupit nehodlá

Britský premiér Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého úřadu poté, co lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval k jeho rezignaci. Starmer na pondělním zasedání parlamentní frakce prohlásil, že není připraven odejít a uvrhnout zemi do chaosu, jeho pozice je však po sérii rezignací klíčových spolupracovníků vážně oslabena.

před 10 hodinami

Ilustrační foto

Skoky ze středního můstku nabídly překvapivé medailisty, big air vyhrála Muraseová

Po ženách se na skokanském můstku v Predazzu představili na letošních Zimních olympijských hrách v rámci pondělního programu i muži, kteří svůj první závod na těchto Hrách absolvovali na středním můstku. Tedy na můstku, na kterém se už v rámci Světového poháru příliš neskáče, i proto se dalo očekávat, že o medaile nakonec nebudou bojovat jinak zavedená jména. Už před tímto závodem se příliš nepočítalo s tím, že by mohl o nejvyšší příčky bojovat veterán Roman Koudelka, jemuž se skok v prvním kole nepovedl a do druhého kola se tak nedostal. Závod nakonec ovládl Němec Philipp Raimund. V big airu se pak po mužském finále konalo i to ženské a stejně jako mezi muži i v ženách byla vidět na nejvyšší příčce japonská vlajka. Konkrétně zásluhou Kokomi Muraseové.

před 10 hodinami

před 12 hodinami

včera

Ukrajině dochází čas. O 90miliardové půjčce Kyjevu bude EU hlasovat výrazně dříve

Evropský parlament bude již tuto středu hlasovat o poskytnutí úvěru ve výši 90 miliard eur, který má Ukrajině pomoci s financováním jejího válečného úsilí. Předsedkyně parlamentu Roberta Metsolaová v pondělí oznámila, že zákonodárci rozhodli o posunutí termínu hlasování na dřívější datum. Původně se mělo o finanční pomoci rozhodovat až koncem tohoto měsíce.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy