Rusko schválilo odstoupení od ratifikace Smlouvy o úplném zákazu jaderných zkoušek

Ruský parlament ve středu definitivně schválil odstoupení od ratifikace mezinárodní Smlouvy o úplném zákazu jaderných zkoušek (CTBT). Informovala o tom agentura Reuters.

Rada federace, horní komora ruského parlamentu, dokončila schvalování návrhu zákona, kterým Moskva se stahuje z mezinárodní dohody zakazující jaderné zkoušky. Tato legislativa byla jednomyslně schválena poměrem hlasů 156 k nule, stejně tak dolní komora Duma. Nyní jde tento zákon ke schválení ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.

Prezident Putin tento měsíc vyzval zákonodárce, aby odsouhlasili tuto změnu, kterou podle něj přijímá jako "odraz" postoje Spojených států, protože ty sice podepsaly Smlouvu o úplném zákazu jaderných zkoušek (CTBT), ale nikdy ji neschválily.

Rusko tvrdí, že neobnoví jaderné zkoušky, dokud tak neučiní Washington. Avšak odborníci na kontrolu zbraní mají obavy, že tato kroky Ruska mohou naznačovat přípravu na test, což by Západ vnímal jako zvýšení napětí, zejména v kontextu konfliktu na Ukrajině.

Ukrajina obviňuje Rusko, že využívá "vydírání jadernými zbraněmi."

I když Smlouva o úplném zákazu jaderných zkoušek nikdy formálně nevstoupila v platnost, vytvořila tabu na testování jaderných zbraní. Žádný stát kromě Severní Koreje neuskutečnil jaderný test v tomto století.

Odborníci na kontrolu zbraní varují, že takový test provedený Ruskem nebo Spojenými státy by mohl vyvolat nový zbrojní závod, a to v období zvýšeného mezinárodního napětí, kdy dochází k válečným konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě. Taktéž se domnívají, že pokud by jedna země provedla jaderný test, další by následovaly, což by mohlo zapojit i země jako Čína, Indie a Pákistán.

Minulý měsíc CNN zveřejnila satelitní snímky, na nichž je vidět, že Rusko, Spojené státy a Čína postavily nová zařízení na svých testovacích lokalitách jaderných zbraní v posledních letech.

Americké ministerstvo energetiky minulý týden oznámilo, že provedlo chemický výbuch v testovací lokalitě jaderných zbraní ve státě Nevada s cílem zlepšit schopnost USA detekovat jaderné výbuchy menší intenzity po celém světě.

Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Riabkov prohlásil před středečním hlasováním, že tento výbuch v Nevadě je "nepochybně politickým signálem."

"Dle slov našeho prezidenta musíme být připraveni, a pokud se Spojené státy přikloní k provedení jaderných testů, budeme jednat obdobně," dodal Riabkov podle agentury Reuters.
 

Související

Více souvisejících

Rusko Jaderné zbraně

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy