Evropa si pěstuje čínského hada na prsou. A začíná jí to docházet

Nejnověji na tuto hrozbu upozornil evropský komisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas, který ve čtvrtek vyzval průmyslové lídry ke zpřísnění pravidel pro prověřování zahraničních investic a důkladnější kontrole vlastnické struktury přístavů. Ve svém projevu prohlásil, že je třeba přehodnotit dosavadní přístup a posílit obranu proti vnějším vlivům, které mohou narušit stabilitu evropského dopravního systému.

Tzv. obranná bílá kniha Evropské komise vydaná nedávno tento apel podporuje a navrhuje zavedení nových pravidel pro vlastnictví tzv. „kritické dopravní infrastruktury“. Podobně reaguje i návrh frakce Socialistů a demokratů v Evropském parlamentu, který požaduje revizi mechanismů pro kontrolu zahraničních investic, zejména tam, kde jde o strategická aktiva.

Ačkoli v žádném z těchto dokumentů není Čína zmíněna výslovně, podle odborníků je cílový adresát těchto opatření zřejmý. Výzkumník Simon Van Hoeymissen z Královského vyššího institutu obrany v Belgii upozorňuje, že jde o jasnou reakci na rostoucí vliv Číny v klíčových evropských přístavech, jako jsou Antverpy, Rotterdam, Hamburk či Pireus, který je už z více než dvou třetin vlastněn čínskou státní firmou COSCO.

Hlavními hráči z Číny jsou společnosti COSCO Shipping, China Merchants a hongkongská Hutchison Ports. Tyto firmy v posledních dvou dekádách získaly významné podíly v desítkách evropských přístavních terminálů. Portugalská europoslankyně Ana Miguel Pedro (EPP) varuje, že nejde o klasickou tržní expanzi, ale o řízený strategický postup, koordinovaný s politickými zájmy Komunistické strany Číny. Podle ní se jedná o vážné bezpečnostní riziko, které Evropa nesmí nadále ignorovat.

Na rizika spojená s čínským vlastnictvím přístavů upozorňuje také zpráva varšavského Centra pro východní studia, která uvádí, že po ruské invazi na Ukrajinu a vzhledem k podpoře Moskvy ze strany Pekingu stoupla ostražitost vůči zahraničnímu vlivu, zejména v oblastech, kde se infrastruktura kříží s vojenskými zájmy NATO.

Za konkrétní varovný příklad je považována situace v polském přístavu Gdyně, kde společnost Hutchison vlastní část přístavního terminálu už přes 20 let. V jeho bezprostředním okolí se však nachází vojenská námořní základna NATO, loděnice a sídlo elitních sil polského námořnictva. Tato těsná blízkost vyvolává otázky o možnosti narušení bezpečnosti, sběru citlivých informací nebo jiných forem vlivu. Polská vláda proto zařadila přístav Gdyně na seznam strategické infrastruktury, čímž podmínila jeho provozovatele spoluprací se státem.

Podle deníku Politico čelí společnost Hutchison narůstajícímu tlaku i ze Spojených států. Prezident Donald Trump, který vyvíjí tlak na čínské firmy působící mimo území Číny, údajně vyzval firmu k odprodeji části svých aktiv. V reakci na to prý Hutchison vyjednával o prodeji 14 evropských přístavních podílů konsorciu vedenému investiční společností BlackRock, za účasti Mediterranean Shipping Company. Jednání ale letos v březnu ztroskotala, a to údajně kvůli zásahu čínských úřadů.

Evropské bezpečnostní kruhy však považují i tento vývoj za potvrzení obav. Pokud je možné, aby o strategickém majetku rozhodoval zahraniční stát, ukazuje to na systémový problém, který oslabuje autonomii evropské infrastruktury. Europoslankyně Pedro v této souvislosti varovala: „Když protivník zneužije slabinu v jediném přístavu, může tím ohrozit celou Evropu. Nemůžeme si dovolit strategickou slepotu, zatímco jiní jednají s jasným cílem.“

Měnící se rétorika Bruselu tak ukazuje na posun v uvažování o evropské bezpečnosti. Nejde již jen o vojáky a zbraně, ale o ekonomickou infrastrukturu, jejíž ovládnutí může v krizové situaci rozhodovat o schopnosti obrany. V době narůstajících globálních napětí a konfrontace se stává otázka vlastnictví přístavů záležitostí prvního řádu. Evropané se teprve začínají probouzet — otázkou zůstává, zda není již pozdě.