"Svět se nestará, jestli všichni zemřeme." V troskách Gazy panuje hlad a zoufalství

Více než 100 000 uprchlíků se shromáždilo ve zničeném městě Gaze, kdysi pulzujícím centru palestinské kultury a obchodu. Všichni prchají před novou izraelskou ofenzivou s názvem „Gedeonovy vozy“, která se soustředí na severní oblasti Pásma Gazy. Podle zdravotnických zdrojů si nálety a bombardování jen za poslední týden vyžádaly asi 750 mrtvých a 2 000 zraněných, většinou žen a dětí.

Mnoho civilistů, jako například Mohammed Abu Nadi, bylo nuceno prchnout z oblastí jako Jabaliya, které se proměnily v hromady trosek. „Kamarád odešel sehnat auto, aby evakuoval rodinu. Když se vrátil, jeho dům už neexistoval. Celá rodina byla mrtvá – žena i děti,“ líčí s otřesem.

Abu Adam Abdul Rabbo, 55 let, tvrdí, že za posledních 19 měsíců konfliktu přišel o více než 80 členů širší rodiny. „Museli jsme sami přepravovat těla příbuzných do nemocnice pod palbou dronů. Když jsme je pochovali, rozhodli jsme se odejít. Moje žena plakala: ‚Jak přežijeme? Co si máme vzít? Jak dlouho budeme bez domova?‘“

Organizace OSN varují před hrozbou hladomoru, který rychle nabírá na síle. Sklady jsou prázdné, většina pekařství uzavřena a potraviny jsou pro běžné obyvatele nedostupné – kilogram rajčat či cibule se prodává za v přepočtu přes 300 Kč.

„Každý kout každé ulice je přeplněný lidmi,“ říká Amjad Shawa, šéf sítě humanitárních organizací v Gaze. „Žijí na skládkách, bez vody, jídla, přístřeší. Jsou zoufale hladoví.“

Podle OSN 40 % základních léčiv a zdravotnických prostředků už není k dispozici. Lidé trpí infekcemi, nemocemi z podvýživy, průjmy i poraněními z útoků. Britský lékař Iain Lennon, který působí v oblasti Mawasi, uvádí, že „většina pacientů si stěžuje, že prostě nemají co jíst. Děti jsou podvyživené, ale nikdo není sytý.“

Izrael v posledních dnech částečně uvolnil blokádu hranic. V pátek dorazilo 100 kamionů s pomocí, ale jen zlomek zásilek se dostal ke skutečným potřebným. Ze zásilky 20 kamionů s pšeničnou moukou dorazily jen tři – zbytek byl rozkraden.

Zaváděný systém distribuce pomoci, podporovaný USA a Izraelem, má vyžadovat, aby lidé cestovali až 40 kilometrů přes zničené území, aby si mohli vyzvednout měsíční balík potravin o hmotnosti 20 kg. Podle kritiků jde o nebezpečný a prakticky neproveditelný plán, který může vést k další destabilizaci.

Nejzranitelnější jsou jako obvykle děti. Mahmoud al-Attar, 21 let, byl vážně zraněn raketou, když se pokoušel vrátit domů pro jídlo. Ztratil většinu střev a jeho stav se den ode dne zhoršuje. Rodina nyní žije ve stanu na ulici v Gaze a snaží se ho ošetřovat svépomocí – nemocnice v oblasti buď nefungují, nebo jsou přetížené.

Podobně je na tom i osmiletý Yazan, kvadruplegik závislý na speciální stravě a péči. „Je extrémně hubený a podvyživený. Lékaři nám řekli, že mu nemohou pomoci,“ říká jeho otec.

Naděje na příměří je mizivá, humanitární pomoc se dostává k lidem s velkým zpožděním, pokud vůbec. Vyhlídky jsou bezútěšné.

„Svět se nestará o to, co se děje v Gaze, ani kdybychom všichni zemřeli,“ říká Umm Ammar Jundiyea, 65letá matka osmi dětí, která uprchla ze čtvrti Šudžajija. „Tento svět je pokrytecký. Tvrdí, že je civilizovaný, ale vidí jen jedním okem.“