"Svět se nestará, jestli všichni zemřeme." V troskách Gazy panuje hlad a zoufalství

Ulice zničeného města Gazy tento týden ovládly dva nepřetržité zvuky – na západě vlny Středozemního moře narážející na odpadky pokrytou pláž, na východě výbuchy raket, dělostřelectva a střelba. V pozadí tohoto hluku se odehrává tragédie desítek tisíc lidí.

Více než 100 000 uprchlíků se shromáždilo ve zničeném městě Gaze, kdysi pulzujícím centru palestinské kultury a obchodu. Všichni prchají před novou izraelskou ofenzivou s názvem „Gedeonovy vozy“, která se soustředí na severní oblasti Pásma Gazy. Podle zdravotnických zdrojů si nálety a bombardování jen za poslední týden vyžádaly asi 750 mrtvých a 2 000 zraněných, většinou žen a dětí.

Mnoho civilistů, jako například Mohammed Abu Nadi, bylo nuceno prchnout z oblastí jako Jabaliya, které se proměnily v hromady trosek. „Kamarád odešel sehnat auto, aby evakuoval rodinu. Když se vrátil, jeho dům už neexistoval. Celá rodina byla mrtvá – žena i děti,“ líčí s otřesem.

Abu Adam Abdul Rabbo, 55 let, tvrdí, že za posledních 19 měsíců konfliktu přišel o více než 80 členů širší rodiny. „Museli jsme sami přepravovat těla příbuzných do nemocnice pod palbou dronů. Když jsme je pochovali, rozhodli jsme se odejít. Moje žena plakala: ‚Jak přežijeme? Co si máme vzít? Jak dlouho budeme bez domova?‘“

Organizace OSN varují před hrozbou hladomoru, který rychle nabírá na síle. Sklady jsou prázdné, většina pekařství uzavřena a potraviny jsou pro běžné obyvatele nedostupné – kilogram rajčat či cibule se prodává za v přepočtu přes 300 Kč.

„Každý kout každé ulice je přeplněný lidmi,“ říká Amjad Shawa, šéf sítě humanitárních organizací v Gaze. „Žijí na skládkách, bez vody, jídla, přístřeší. Jsou zoufale hladoví.“

Podle OSN 40 % základních léčiv a zdravotnických prostředků už není k dispozici. Lidé trpí infekcemi, nemocemi z podvýživy, průjmy i poraněními z útoků. Britský lékař Iain Lennon, který působí v oblasti Mawasi, uvádí, že „většina pacientů si stěžuje, že prostě nemají co jíst. Děti jsou podvyživené, ale nikdo není sytý.“

Izrael v posledních dnech částečně uvolnil blokádu hranic. V pátek dorazilo 100 kamionů s pomocí, ale jen zlomek zásilek se dostal ke skutečným potřebným. Ze zásilky 20 kamionů s pšeničnou moukou dorazily jen tři – zbytek byl rozkraden.

Zaváděný systém distribuce pomoci, podporovaný USA a Izraelem, má vyžadovat, aby lidé cestovali až 40 kilometrů přes zničené území, aby si mohli vyzvednout měsíční balík potravin o hmotnosti 20 kg. Podle kritiků jde o nebezpečný a prakticky neproveditelný plán, který může vést k další destabilizaci.

Nejzranitelnější jsou jako obvykle děti. Mahmoud al-Attar, 21 let, byl vážně zraněn raketou, když se pokoušel vrátit domů pro jídlo. Ztratil většinu střev a jeho stav se den ode dne zhoršuje. Rodina nyní žije ve stanu na ulici v Gaze a snaží se ho ošetřovat svépomocí – nemocnice v oblasti buď nefungují, nebo jsou přetížené.

Podobně je na tom i osmiletý Yazan, kvadruplegik závislý na speciální stravě a péči. „Je extrémně hubený a podvyživený. Lékaři nám řekli, že mu nemohou pomoci,“ říká jeho otec.

Naděje na příměří je mizivá, humanitární pomoc se dostává k lidem s velkým zpožděním, pokud vůbec. Vyhlídky jsou bezútěšné.

„Svět se nestará o to, co se děje v Gaze, ani kdybychom všichni zemřeli,“ říká Umm Ammar Jundiyea, 65letá matka osmi dětí, která uprchla ze čtvrti Šudžajija. „Tento svět je pokrytecký. Tvrdí, že je civilizovaný, ale vidí jen jedním okem.“ 

Související

Organizace spojených národů

RB OSN posvětila Trumpův plán pro Gazu. Gratuluji celému světu, reagoval šéf Bílého domu

Rada bezpečnosti OSN v pondělí schválila rezoluci, kterou předložily Spojené státy. Tato rezoluce si klade za cíl zajistit udržitelnější mír a obnovu zničeného Pásma Gazy po křehkém příměří, které vstoupilo v platnost minulý měsíc. Hlasování patnáctičlenné Rady bezpečnosti skončilo poměrem třináct ku nule pro přijetí návrhu, přičemž Rusko a Čína se zdržely, ale nevyužily svého práva veta.

Více souvisejících

Pásmo Gazy

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 9 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy