Experti se obávají nejhoršího: Rusko testuje zbraň, která může zvrátit situaci na Ukrajině

V souvislosti s touto zbraní byla 12. a 13. května uzavřena vzdušná oblast nad ruským testovacím polygonem Kapustin Jar v Astrachaňské oblasti. Právě tam Rusko tradičně testuje nejmodernější typy raket. Uzávěra vzdušného prostoru je považována za silný signál, že dochází k ostrým zkouškám systému RS-26 – zbraně, kterou západní experti označují za jednu z nejnebezpečnějších v ruském arzenálu.

Orešnik byl poprvé nasazen v listopadu 2024, kdy raketa zasáhla ukrajinské město Dnipro. Šlo o ruskou reakci na rozhodnutí USA a Velké Británie povolit Ukrajině údery západními střelami na cíle uvnitř Ruské federace. Ačkoliv tehdy Moskva použila slabší bojovou hlavici, odborníci se domnívají, že šlo pouze o demonstraci síly – zbraň je schopna nést mnohem ničivější náklad, včetně jaderného.

RS-26 Orešnik dosahuje rychlosti až Mach 10, tedy více než 12 000 kilometrů za hodinu. Její dosah čítá přibližně 4 800 kilometrů, což ji činí schopnou zasáhnout nejen jakýkoliv cíl v Evropě, ale i cíle na západním pobřeží Spojených států. Díky těmto parametrům jde o zbraň, která může zásadně narušit strategickou rovnováhu.

Ještě znepokojivější je skutečnost, že Orešnik je navržen pro nesení jaderné hlavice. A jak upozorňuje Weichert, současné systémy protivzdušné obrany – včetně amerického systému THAAD – nemají prokazatelně schopnost zachytit takto rychlé a manévrující cíle. Reálný test, při kterém by THAAD zlikvidoval hypersonickou střelu v boji, zatím neexistuje.

Weichert připomíná, že i méně pokročilé hypersonické střely, jako palestinská raketa Palestine-2 odpálená v dubnu jemenskými povstalci na Izrael, dokázaly prolomit THAAD a zasáhnout chráněné letiště Ben Gurion. V kontextu této zkušenosti představuje Orešnik technologickou hrozbu, která se blíží hranici nezastavitelnosti.

Podle některých zpravodajských signálů může být ruské testování předzvěstí nové vlny úderů proti Ukrajině. Stejně jako v prosinci 2024, kdy obdobné zkoušky předcházely rozsáhlému útoku balistickými, řízenými i hypersonickými střelami, může i aktuální aktivita signalizovat blížící se ofenzivu. Ukrajinské obranné kapacity, již nyní silně zatížené, by mohly být po úderu Orešnikem zásadně oslabeny.

Zároveň jde o silný politický signál směrem k Západu. Vladimir Putin tímto krokem ukazuje, že Rusko stále disponuje špičkovými vojenskými technologiemi a je připraveno je bez váhání použít. Prezident Donald Trump, jehož administrativa v posledních měsících pracuje na mírovém řešení konfliktu, tak čelí implicitnímu varování – pokud nebude jednat přímo s Moskvou, Kreml může přikročit k devastaci dalších ukrajinských měst.

Weichert upozorňuje, že Západ se v oblasti hypersonických technologií nachází v defenzivě. Navzdory miliardám investovaným do vývoje Pentagon zaostává za Ruskem i Čínou. Ruský obranný průmysl přitom využívá válečný stav k urychlení zbrojní produkce a zavádění nových systémů bez ohledu na mezinárodní reakce.

Pokud by Rusko nasadilo Orešnik ve větším měřítku, Ukrajina se může ocitnout v krizové situaci. Její protiraketová obrana není stavěna na odražení hypersonických úderů tohoto typu. Následný kolaps klíčové infrastruktury by mohl otevřít cestu ruským pozemním silám k novým postupům.

Právě v takové situaci by mohl Vladimir Putin zvažovat, zda má pro něj pokračování konfliktu větší strategickou hodnotu než případné uzavření mírové dohody. Úspěšný útok by mohl Kreml utvrdit v přesvědčení, že vojenské vítězství je stále dosažitelné.

Západní spojenci by si podle Weicherta měli uvědomit, že bez radikální změny přístupu k investicím do obrany, vedení vývoje a rychlosti nasazování nových systémů nemají šanci efektivně čelit ruské technologické převaze. Prohlášení o podpoře Ukrajiny či sankce na ruské činitele nebudou mít zásadní význam, pokud nebude existovat reálná protiváha ke zbraním, jako je Orešnik.